TV Prima
Slinivka je životně důležitý orgán, působí na trávení živin, a to díky produkci trávicích enzymů, také reguluje hladiny cukru v krvi, a to díky produkci inzulinu, řídí metabolismus v našem těle, upravuje PH střevního obsahu a také podporuje hormonální rovnováhu v našem organismu. A já už tady vítám svého dalšího hosta, kterým je pan prof. Tomáš Hucl, přednosta kliniky hepatogastroenterologie z Institutu klinické a experimentální medicíny, se kterým se právě o slinivce, zejména v souvislosti s rakovinou slinivky, budu bavit.
Monika Arenbergerová, moderátorka, dermatoložkaPaneprofesore, pojďme si na začátek říct, proč je rakovina slinivky břišní tolik zákeřná. My víme, že v České republice postihne ročně zhruba 2300 nových pacientů a většina z nich bohužel nemá dobrou prognózu, čím to je?
mluvčí 6, Většina z nich nemá dobrou prognózu Dá se současně říct, že z těch 2300 pacientů zhruba 2200 ve stejném roce zemře, takže ta prognóza je opravdu nepříznivá. Myslím si, že to má takové tři hlavní důvody. Ten první důvod je ten, že pacienti s karcinomem slinivky mají na počátku spíše takové nespecifické obtíže, obtíže, které mohou mít při mnoha jiných chorobách, ty obtíže nejsou závažné a na ten karcinom díky tomu přicházíme pozdě. Dá se to asi zčásti vysvětlit vlastně anatomii té slinivky, když se podíváme na ten obrázek, tak tady vidíme tu slinivku, která je asi 20 cm dlouhá žláza, která je tady obklopená duodenem, první částí tenkého střeva, ale takhle to ve skutečnosti v tom organismu nevypadá, tady jsou oddělené ty ostatní orgány a ve skutečnosti to spíš vypadá takto, když se podíváme na tu dutinu břišní a vlastně ta slinivka je uložená v hloubce, dá se říct, dokonce za tou dutinou břišní a před ní jsou všechny tyto orgány a z toho vlastně plyne to, že ty symptomy jsou pozdní. Není tam nikde nic, co by způsobilo nějaký velký problém, na který bychom přišli, třeba, že by došlo ke krvácení ze zažívacího traktu nebo byl utlačený nějaký orgán.A také to způsobuje to, že ty běžné vyšetřovací metody, které máme k dispozici, jako je hlavně ultrasonografie, běžný ultrazvuk břicha, právě ty časné fáze toho nádoru neodhalí. Druhý důvod je ten, že když už ten karcinom slinivky diagnostikujeme, tak je velmi pozdě. Ten nádor je buď už lokálně pokročilý, to znamená příliš velký a často infiltruje okolní orgány, včetně cév, a tím se stává vlastně chirurgicky neodstranitelný, anebo má dokonce vzdálené metastázy, a to z něj také dělá jaksi chirurgicky neodstranitelný nádor a chirurgie je vlastně jediná možnost, která dává těm pacientům šanci na nějaké dlouhodobé přežití a ten poslední důvod je ten, že bohužel ty nádorové buňky karcinomu pankreatu jsou rezistentní na současné možnosti onkologické léčby, to znamená na radioterapii a chemoterapii.
Monika Arenbergerová, moderátorka, dermatoložka Pane profesore, Česká republika je bohužel na špici těch zemí, kde se vyskytuje rakovina slinivky břišní. Čím si to máme vysvětlit?
mluvčí 6, Já myslím si, že obecně je to nejenom Česká republika, ale je to celý západní svět, který má vysoký výskyt karcinomu, pankreatu. A ještě, co je na tom o trošku horší, je to, že toho karcinomu pankreatu pořád trošku přibývá. Myslím si, že se to úplně neví. Jeden z důvodů asi také bude to, že umíme lépe ten karcinom slinivky diagnostikovat, to znamená, že dříve byli pacienti, kteří měli nějaké generalizované nádorové onemocnění, nevěděli jsme, že to je zrovna karcinom pankreatu, dneska, to umíme lépe, ale určitě tam bude nějaký vliv těch rizikových faktorů, to znamená, přibývá těch rizikových faktorů, které jsou zodpovědné za vznik karcinomu pankreatu.
mluvčí 1, A kdo by se měl mít na pozoru, jak důležitá je tady genetická dispozice.
mluvčí 6, Tak genetická dispozice je důležitá, nicméně je menšinová, genetickou dispozici se odhaduje, že má asi jenom 10 % pacientů, což je poměrně málo. Je to důležité. My se teď snažíme těmto pacientům věnovat v národním screeningovém programu, ale většina pacientů má ten klasický sporadický karcinom bez té genetické predispozice a tam je potřeba se soustředit na ty rizikové faktory, to znamená, ti pacienti, kteří ty rizikové faktory mají, by měli udělat něco pro to, aby se jim vyhnuli.
Monika Arenbergerová, moderátorka, dermatoložka A existuje v České republice nějaký screeningový program pro záchyt časných fází rakoviny slinivky břišní.
mluvčí 6, Tak obecně se dá říct, že v České republice to riziko, že někdo onemocní karcinomem pankreatu, je zhruba asi 1,5 %, to, že onemocní během života, což je vlastně pořád malé riziko na to, abychom mohli udělat plošný screeningový program pro všechny tyto pacienty, to by dobře nefungovalo, současně nemáme žádný jednoduchý test, třeba z krve, nějaký nádorový marker, který by nám pomohl, a proto se můžeme ve screeningovém programu zaměřit jenom na nějakou skupinu pacientů, u kterých by to riziko bylo větší než těch 1,5 %, a to jsou právě ti pacienti s tou genetickou predispozicí. V České republice začal v posledních měsících národní program, který se věnuje právě těm pacientům s genetickou predispozicí, u kterých to riziko je větší, přesahuje 5 % a dává smysl je do takového screeningového programu zařadit a pravidelně sledovat a vyšetřovat ve snaze najít u nich ten nádor, pokud by se vyvinul v nějaké malé velikosti, kdy potom ta šance na léčbu a přežití je výrazně větší.
Monika Arenbergerová, moderátorka, dermatoložka A já bych teď zůstala u toho krevního testu. Jestli byste nám pověděl něco o výzkumu, který probíhá na univerzitě v Pardubicích, kde se tzv. lipidomický test, aby odhalil přednádorové změny ze vzorku krve, máte pocit, že to je test, který může znamenat posun záchytu tohoto onemocnění.
mluvčí 6, Tak kdyby fungoval, to by bylo úžasné. Jak už jsem naznačil, my v současné době v té běžné klinické praxi nikde na světě nemáme test nádorový marker, který by dokázal dobře najít pacienty s karcinomem pankreatu. A kolegové na univerzitě v Pardubicích udělali velký pokrok a velký objev a našli nebo zjistili, že pacienti s karcinomem pankreatu mají trošku odlišné spektrum lipidů v krvi než pacienti, kteří jsou zdraví. A v současné době probíhá taková validační studie, dá se říct, celonárodní, která se snaží tento jejich objev potvrdit, takže pokud by se ten objev potvrdil, bylo by to úžasná zpráva.
mluvčí 1, A pane profesore, jak dneska vypadá moderní léčba rakoviny slinivky břišní? U řady nádoru se dneska uplatňuje imunoterapie, ale bohužel imunoterapie právě u rakoviny slinivky břišní úplně nesplnila ta očekávání. Jak je to možné.
mluvčí 6, Tak k té první části otázky nejprve, jak už jsem řekl, pokud chceme dát pacientovi šanci na nějaké přežití, tak je potřeba, aby podstoupil operaci, to znamená, musí nádor být lokalizovaný bez vzdálených metastáz. A pak má tu šanci nejlepší, co se týká těch ostatních onkologických léčebných možností, to znamená chemoterapie, zase, jak už jsem řekl, ty nádory jsou rezistentní, spíše než imunoterapie by bylo zajímavé, kdyby pacienti mohli dostávat cílenou léčbu tak jako u jiných nádorů, to znamená, je to nějaká chemoterapie, která cílí přímo na nějaký molekulární defekt, který je v těch nádorových buňkách a šetří ty ostatní buňky, přestože víme hodně o molekulární biologii karcinomu, pankreatu, tak takováto cílená léčba bohužel u něj neexistuje. A to poslední je to, co jste zmínila, a to je imunoterapie, ta také u karcinomu pankreatu nefunguje, imunoterapie spočívá v tom, že se snažíme vlastně zaktivovat ty imunitní buňky, aby začaly rozpoznávat ty buňky nádorové a sami je zničily.Ten problém u karcinomu pankreatu je ten, že on těch imunitních buněk, imunokompetentních buněk v sobě má velmi málo, a proto se to nedaří.
Přidejte odpověď