Šedý zákal neboli katarakta je součástí stárnutí. Tím, jak se zvyšuje délka dožití, přibývá lidí, kteří touto oční chorobou trpí. Ve světě se každoročně provádí více než tři miliony operací katarakty, v Česku je jich za rok kolem 80 tisíc.
Člověk postižený postupujícím šedým zákalem si připadá, jako by se pohyboval ve stále hustší mlze. Přestává rozpoznávat obličeje známých a přátel, přestává jim odpovídat na pozdrav nebo působí zmateně, protože neví, kdo ho to vlastně zdraví. Začne zanedbávat úklid v domě, protože žádnou špínu, ani prach nevidí, zanedbává i sám sebe, protože nezaznamená případné nečistoty na svém oblečení. I svůj obraz v zrcadle stěží rozeznává přes šedobílou mlhu a bývá třeba špatně učesaný.
Zvlášť špatně vidí na přímém slunci nebo proti zapadajícímu slunci, kdy může snadno u něj dojít ke zranění, protože nemá osvojeny návyky slepých lidí. A v těchto chvílích skutečně je téměř osleplý, protože přímé sluneční paprsky se v prostředí zakalené oční čočky ve zvýšené míře rozptylují. Přitom mnohdy stačí vzít si kšiltovku nebo klobouk, který oční partie zastíní, a postižený kataraktou pak přece jen významně lépe vidí.
Pro šedý zákal je také charakteristické, že postižený má čím dál větší problém číst v denním světle, zatímco při umělém osvětlení se mu čte mnohem lépe. I ten, kdo byl do té doby vášnivým čtenářem, ztrácí o četbu zájem. Lidé mohou mít problémy při nakupování, kdy nakoupí i něco, co nechtěli, včetně nahnilého ovoce a zeleniny. Doma stále něco ztrácejí, nemohou to najít, mají problém se strefit klíčem do zámku, což jsou všechno příznaky, které imitují stařeckou demenci. A tak jsou i případy, že dědeček nebo babička, o které si celá rodina myslela, že má Alzheimera, začne po operaci katarakty zase normálně fungovat.
„Po zákroku za mnou přišla pacientka. Byla jako vyměněná, celá rozkvetla. ,Paní doktorko, musím se vám omluvit,‘ hlásila už od dveří. ,Vždyť já jsem k vám chodila úplně neupravená, neučesaná. Jenže já to neviděla stejně jako to, že nemám doma uklizeno,“ uvedla MUDr. Věra Kalandrová z Oční kliniky NeoVize.
Vědci zatím prokazatelně nevědí, co je příčinou šedého zákalu. Významnou roli hraje věk, genetika, užívání návykových látek, například alkoholismus a s tím spojená špatná výživa. Studie také naznačují, že se ve větším množství vyskytuje u obyvatel horských oblastí a u lidí, kteří oči často vystavují slunečním paprskům bez UV ochrany. Na druhé straně výskyt šedého zákalu nebyl prokázán v souvislosti s prací na počítači, sledováním televize ani čtením ve špatném světle.
V minulosti býval šedý zákal jednou z nejčastějších příčin slepoty. Ještě dnes je jeho vinou na světě, zejména v zemích třetího kontinentu, 18 milionů nevidomých. Operace a výměna zakalené přírodní čočky za umělou vrací lidem s kataraktou nejen zrak, ale i kvalitu života.
Dnes se již díky moderní operační technice a čočkám provádí ambulantně při povrchovém znecitlivění. Implantují se nitrooční čočky z tzv. hydrofobního akrylátu. Čočky jsou organismem výborně snášeny, velmi dobře a bezpečně se implantují a jsou proslulé stabilní centrací v oku po dlouhá léta po operaci.
Operace je u šedého zákalu základní terapie. Radikálně změní stav oka k lepšímu až u 98 % pacientů, 90 % dosáhne dokonce vynikající zrakové ostrosti. U části k tak významnému zlepšení nedochází vlivem operačních a pooperačních komplikací nebo přidružených chorob, jakými jsou například cukrovka, zelený zákal nebo věkem podmíněná makulární degenerace.
„Dříve operace šedého zákalu trvala dvě hodiny, dnes je hotová za sedm až deset minut,“ vysvětluje Věra Kalandrová. „Chirurg vytvoří pomocí mikrochirurgického nože řez o velikosti přibližně 2 mm, zkalenou čočku ultrazvukem rozbije na kousky a z oka je odsaje ultratenkou jehlou. Pak zavede připraveným řezem umělou nitrooční čočku. Důležité je, aby ji umístil přesně tam, kam patří, aby při implataci nepoškodil oční pouzdro. Řez se po skončení výkonu sám utěsní, žádné šití není nutné.“ Ideální čočka má mít velký dioptrický rozsah (od -6 do +40 dioptrií), použitý materiál by měl obsahovat UV filtr a filtr na ochranu sítnice. „Na trhu se objevují levné asijské čočky, které vzhledově kopírují originály, ale v žádném případě nedosahují jejich kvality,“ varuje Věra Kalandrová před výběrem podle „výhodné“ ceny. „Dobře zvolená multifokální oční čočka umožňuje, že 80 % pacientů po operaci nemusí používat brýle ani na blízko, ani na dálku. Před operací si lékař proto musí s pacientem důkladně rozebrat, jaká jsou jeho očekávání, co je pro něj důležité a co méně. Ptám se lidí i na takové věci, jako kolik hodin denně stráví sledováním televize nebo jestli jsou puntičkáři, či pohodáři. Ten, kdo často řídí v noci, bude možná potřebovat jinou čočku než člověk, který tráví celé dny na golfu. To všechno pak hraje roli při celkovém pocitu spokojenosti s operací. Naštěstí máme velký výběr. I když taková čočka, která by člověku v seniorském věku vrátila zrak dvacetiletého, ještě vynalezena nebyla.“
Přidejte odpověď