„Nejdůležitější je vlastní rozhodnutí začít něco se svou váhou dělat. Čím dříve, tím lépe. Pokud ano, je dobré své rozhodnutí zkonzultovat se svým praktickým lékařem, který nám doporučí specializované středisko obezitologie.“
Rozhovor s internistkou MUDr. Věrou Staňkovou
– Co je to obezita a jak můžeme poznat, že se nás týká?
Obezita patří mezi tzv. civilizační nemoci a je nejčastějším metabolickým onemocněním dnešní doby. Je charakterizována pozitivní energetickou bilancí, tedy vyšším příjmem energie než jejím výdejem. Obezita patří spolu s kouřením a alkoholismem mezi tři hlavní ovlivnitelné faktory nemocnosti a úmrtnosti. Ke zhodnocení váhy a tedy i obezity se nejčastěji používá index BMI (body mass index). Dalším vhodným hodnocením nadváhy je index WHR (waist to hip ratio – poměr obvodu pasu a boků). U žen by toto číslo nemělo přesáhnout 0,8, u mužů1,0.
– Jaké jsou nejčastější příčiny vzniku obezity?
Příčiny obezity dělíme na primární a sekundární. Mezi prvotní, ovlivnitelné, příčiny, řadíme hlavně přejídání, nadměrný přísun tuků a příjem vysoce kalorického jídla s malou sytící schopností, zejména fastfoodová jídla, dále jednostranné stravování a špatné stravovací návyky, nejčastěji nepravidelná strava a jedno hlavní jídlo ve večerních hodinách. Výsledkem je nadbytek tuku v těle a paradoxně nedostatek ostatních životně důležitých složek potravy. Velmi důležitým a ovlivnitelným faktorem obezity je nedostatek fyzické aktivity, daný sedavým zaměstnání či nedostatkem fyzické aktivity a sportu ve volném čase. Dále sem můžeme řadit vliv psychických faktorů, jako chronický stres a nedostatek spánku. Sekundární faktory vzniku obezity příliš ovlivnit nemůžeme, je to podíl endokrinních chorob, onemocnění mozku a obezita vyvolaná jako vedlejší účinek některých léků.
– Jaký vliv má obezita na zdraví člověka?
Obezita je spojena s řadou komplikací a přidružených onemocnění. Dělíme je na mechanické a metabolické. Mechanické jsou dány vyšší tělesnou hmotností, zadýchávání, vyšší zátěží kloubů, které tak dříve podléhají degenerativním změnám ve smyslu artrózy, bolesti zad, ploché nohy, častější výskyt kýl a úrazů. Potíže dýchacího systému – časté chrápání a apnoické pauzy vedoucí k chronickému nevyspání a únavě. Výskyt ekzémů a strií díky kožním záhybům a vyšší potivosti. Metabolické komplikace obezity jsou dány hlavně vyšší koncentrací tuků kolujících v krvi a jejich ukládáním do cév a orgánů, které nazýváme aterosklerosou. Ateroskleróza je komplexní onemocnění vedoucí k takovým komplikacím jako infarkt myokardu, vysoký krevní tlaku, porucha metabolismu glukosy, a tedy vzniku cukrovky, ztukovatění jater, postižení slinivky a onemocnění žlučníku a žlučových cest. Obezita se řadí i mezi rizikové faktory vzniku nádorů. Kromě zdravotních rizik má obezita také významný vliv psychosociální. Obézní lidé jsou často společensky diskriminováni, což vede k úzkosti, depresi a dalším poruchám příjmu potravy.
– Pokud se rozhodneme, že s naší nepřiměřenou váhou chceme něco udělat, na koho se obrátit?
Nejdůležitější je vlastní rozhodnutí začít něco se svou váhou dělat. Čím dříve, tím lépe. Pokud se rozhodneme zredukovat svou váhu, je dobré své rozhodnutí zkonzultovat se svým praktickým lékařem, který nám doporučí specializované středisko obezitologie.
– Jak probíhá následně snižování hmotnosti?
Důležité je také stanovení si splnitelného cíle a vyvarovat se střídavého úbytku a nárůstu hmotnosti. Nemocní s kolísavou tělesnou hmotností jsou z hlediska onemocnění srdce a cév rizikovější než osoby s konstantní váhou. Základem je změna stravovacích návyků a spojení diety se sportem. Vybírat hlavně potraviny bohaté na vlákninu, ovoce a zeleninu, celozrnné pečivo, denně jíst tři hlavní jídla, dostatečně pít (okolo 1,5 litru denně), omezit slazené a sycené nápoje. Nedoporučuje se přísný zákaz některých jídel a hladovění, které často vedou k poruše diety ve smyslu nárazového přejídání a nekontrolovaného mlsání. Doporučila bych vyhnout se nejrůznějším inzerátům a rychlým dietám, kterých je plný internet. Velmi často jsou jednostranné a nevyvážené, vedou sice k poklesu hmotnosti, ale po jejich skončení se kila naberou zpět, mnohdy i s několika navíc oproti původní váze. Nejlepších úspěchů je možno dosáhnout kombinací úpravy stravovacích návyků, psychoterapie a tělesného tréninku.
– Jak je to s chirurgickým řešením obezity a kdy se k němu přistupuje?
Chirurgické řešení obezity spočívá v bandáži žaludku, kdy se přiškrtí gumovým kroužkem horní část žaludku. Vznikne tak vak, který se při jídle naplní a vede k pocitu sytosti již po malém množství jídla. K tomuto zákroku se ovšem přistupuje až po vyčerpání a selhání všech konzervativních postupů, u BMI? 40 a u významných poruch metabolismu.
– Může si každý z nás sám zjistit jak na tom s obezitou je?
Ano. Nejpoužívanější metodou zjištění a klasifikace obezity je index BMI. Vypočítá se jako hmotnost (kg)/ výška (m2). Normální váha má BMI 18,9 – 24,9. BMI? 18,9 je podváha, BMI 25 – 29,9 označujeme nadváha, BMI 30 a více je obezita.
Přidejte odpověď