Vítáme vás v seriálu Hubněte zdravě. A doktorka Kateřina Cajthamlová. Zaměříme se na klouby. Co kloubům vůbec nejvíc škodí obecně? Reportáž Českého rozhlasu:
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Já bych řekla, že se to tak úplně nedá, protože je řada kloubních onemocnění, která jsou takzvaně autoimunitního původu, to znamená, že vlastní obranyschopnost vlastně ten kloub ničí. To jsou revmatická onemocnění a tam těm kloubům většinou vadí změny počasí, ten člověk přímo ví jak bude, vlhko vadí, zima vadí. U těchto lidí v podstatě strava příliš mnoho neudělá. Další onemocnění jsou takzvaná degenerativní onemocnění a tam už samozřejmě nadváha a různé prohřešky, které děláme vůči sobě, samozřejmě mají vliv, zejména se jedná o velké klouby a nosné klouby. Nosné jsou ty, na kterých stojí váha našeho těla.
moderátor:
Čím výše, tím hůře?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Není to tak zcela, takový nejvíc ohrožený kloub je kyčelní kloub, kde ještě navíc mohou být nějaké vrozené deformity, to možná znáte, takový ten postrojek nebo hodně plínek, co doporučil pediatr dětem, tak potom je potřeba, aby ten člověk si byl celoživotně vědom toho, že měl nějaké ne úplně dobře vyvinuté hlavice kyčelního kloubu a musí si dávat na klouby pozor. Samozřejmě to hlavní, co kloubům škodí, je nepřiměřený velký pohyb se zatěžováním těch nosných kloubů, hodně trpí klouby u lidí, kteří zvedají velkou hmotnost, u lidí, kteří dělají náročné sporty od dětství, třeba sjezdové lyžování nebo hokej nebo balet, něco, kde opravdu trpí ta nosná soustava. Tohle se týká většinou kloubů dolních končetin. Klouby horních končetin, tam zase jsou to malé klouby, které často trpí artrózou anebo tím revmatismem, revmatismus je zánětlivý typ onemocnění. Artróza je degenerativní, zase tady s tou stravou příliš mnoho neuděláme, ale třeba lidé, kteří pracují s vrtačkou a nemají takové ty protiotřesové rukavice, což už dneska, myslím, všichni vědí, takže už si dávají pozor, tak mají onemocnění cév a někdy i kloubů, těch drobných ručních.
moderátor:
Možná bychom mohli ale zmínit, paní doktorko, že klouby třeba bolí i po úrazech.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
To je pravda a kloubů se týkají některé úrazy, konkrétně vymknutí. nejčastěji vymknutím trpí ramenní kloub, může se vymknout kloub klíční kosti, to jsou bolestivé věci a člověk s tím většinou jde brzy k lékaři, stejně tak víme, že se velmi často vymkne kotník. To je kloub, který je poměrně zatížený, složitý a nejsou tam veliké kloubní plošky, to znamená to vymknutí bývá časté. Tam se to týká potom vazů, které po tom úrazu vymknutím se musí dohojit. A ten kloub se rychle dá zpátky na své místo, ale ty vazy mohou krvácet, může tam být i trhlina a lidé velmi často zapomínají, že znehybnění kloubu je opravdu velmi důležité, aby byla dodržena ta doba, kterou doporučí lékař.
moderátor:
A pomůže jen klid nebo ještě něco jiného?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Většinou v té akutní fázi ten člověk si to leduje nebo si nějak aplikuje chlad. Samozřejmě to znehybnění je důležité ve správné poloze, protože, když si vymknete kloub třeba drobný ruční, tak pokud by se znehybnil v rovné poloze, tak on velmi snadno zatuhne a potom je velice těžké ho zrehabilitovat. Čili klouby ruky se znehybňují tak, že jako máme míček, aby to bylo v té fyziologické střední poloze. Čili určitě s vymknutím jít k lékaři. Lidé někdy jsou zvyklí, že se jim třeba ten kotník vymkne, tak si ho na chvili třeba znehybní, ale tam potom ty vazy se mohou nedohojit a mohou dělat další potíže, a to vymknutí je častější.
moderátor:
Obecně lidé mají pocit, že když je něco bolí, tak musí se přivést do klidu, ale může to být potom někdy pro ten kloub trochu i minus, že někdo zase říká, že se musí rozchodit, aby ho to přestalo bolet.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Samozřejmě, zvlášť ta degenerativní kloubní onemocnění vyžadují takový střední pohyb, to znamená nesmí to být přetěžování, ale při úplném znehybnění ty klouby zatuhnou. Tady se říká, že ten pohyb by měl být do bolesti, ale ne přes bolest. Do bolesti proto, abychom dosáhli toho maximálního pohybu, tam někdy se rozhýbávají pasivně ty klouby, ale zejména starší lidé prostě řeknou tak mě bolí klouby, tak já se nemůžu hýbat, a to je velká chyba.
posluchačka:
Dobrý den, já jsem se prosím vás chtěla zeptat, u ruky drobné klouby, že se mi zvětšujou klouby a teďka, už jsem byla před 10 lety teda, to se mnou nic nedělali, teď jsem byla na ortopedii a pan doktor říkal, že se mi to rapidně zhoršilo, abych se teda objednala znova na revmatologii.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Ano, a které klouby to jsou …
osoba:
Malíček, ukazováček a začíná u palce ten horní kloub, ne u nehtu, ale u dlaně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Aha, takže u palce ten kloub u dlaně, to vypadá opravdu na revmatické onemocnění. Znám váš věk, můžete mně říct, kolik?
osoba:
Ale nemám, paní doktorka na podzim mi dělala testy krve na revma, a to nemám.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
To může být takzvaný seronegativní revmatismus, to znamená, že v těch testech není vidět, ale pozná se třeba na rentgenu nebo při vyšetření kloubu anebo dokonce někdy jsou nasazeny léky a pozná se, že ten lék zabere, to znamená, že podle té léčby se pozná, že to tohle bylo. Takže rozhodně doporučuju to nenechat, pravděpodobně nebude probíhat ten revmatismus nějak divoce vzhledem k tomu, že ho už máte 10 let. Tam je důležité udržovat pohyblivost kloubů v době, kdy nejsou zánětlivé projevy, to znamená, kdy nejsou zvětšené, tak opravdu je třeba rozcvičovat v teplé vodě nebo jít třeba na rehabilitaci nebo mačkat míčky, prostě udržovat určitou svalovou sílu v oblastech těch kloubů. Já jsem se trošičku obávala, jestli to třeba není něco kolem šlachy. Vzhledem k tomu, že říkáte, že je to kloub u dlaně, tak by to ještě mohlo souviset se šlachami prstů, ale to určitě vám pan doktor nějakým způsobem bude diferenciálně diagnostikovat.
osoba:
Ony jsou to u malíčků a u ukazováčků jsou to prostřední klouby a u toho ukazováčku mi už začíná u nehtu taky zvětšovat.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Aha, ještě to může být artróza, může to být degenerativní kloubní onemocnění, tam bych spíš čekala, že třeba máte málo tekutin, to někdy kloubům škodí.
osoba:
To jo.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Nebo je tam třeba osteoporóza, nemáte dost vápníku, nechodíte na sluníčku, i tohle by mohlo být, ale úplně není typické, že u těch drobných ručních kloubů to začíná. Takže držím vám palce, děkujeme za dotaz a ať se dozvíte včas, co vám je a co s tím.
moderátor:
Napadá mě, že jsme ještě moc nezabrousili, k té stravě samotné
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Ano, tady bych chtěla říct, že kloub se většinou skládá z té kostní struktury, to je hlavice a jamka. Ve většině kloubů jsou to jenom dvě kosti, jsou klouby, třeba kolenní kloub, to už je velmi složitý kloub. Každopádně je to jako ložisko a uprostřed je vlastně kloubní tekutina, která je vylučována kloubním pouzdrem, a ta vyživuje chrupavku. Chrupavka se vyživuje difuzí, to znamená, že pokud tam ta tekutina z nějakého důvodu není nebo se netvoří dostatečně, tak může být problém. Chrupavka vlastně degeneruje, začíná jakoby se drolit, schnout, čili udržovat si ty klouby v pořádku, dostatečně pít, dostatečně se hýbat, dávat si pozor na ty luxace, aby se nepoškodilo kloubní pouzdro a ty měkké struktury, které jsou zodpovědné za vylučování té kloubní tekutiny, to jsou věci poměrně důležité.
moderátor:
Jaké tekutiny typově pít, vyhovuje něco slazeného, něco minerálního?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Řekla bych, že to, co kloubům opravdu škodí, je alkohol, zejména pivo anebo červené víno a velké množství takzvaných purinů, to jsou složky například, které se nacházejí v chřestu nebo v mase zvěřiny. Určitě víte, že existuje onemocnění dnou, kde krystaly kyseliny močové přímo poškozují okolí kloubu a mohou vést k zatuhnutí a otoku.
moderátor:
To člověk slyšel, že ta zvěřina, ale i chřest?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Chřest kupodivu také.
moderátor:
Teď je sezóna zrovna.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Ano, takže pozor, ale já si nemyslím, že v našich končinách se lidé přejedí chřestem do té míry, aby měli dnu. Většinou se to týká pijáků piva, kteří k tomu jedí uzeniny. Takže to jsou věci, které je potřeba vyloučit. takže to jsme se bavili o kyselině močové. Další krystaly, které mohou poškozovat kloub je, pokud příliš solíme, tak vznikne taková ta dehydratace v oblasti kloubů a může to být také špatně. Takže klouby si musíme chránit z hlediska té kloubní tekutiny. Pak jsme se bavili ještě o tom, že tam je kost, té se týká osteoporóza, tam můžeme preventivně zasáhnout zase pohybem. Dokud člověk je hormonálně aktivní ať žena či muž, tak vlastně je chráněna kost před osteoporózou, ale potřebujeme dostatek vápníku, vitaminu D, pobyt na sluníčku
dotaz po telefonu,:
Dobrý den, u telefonu Adriana, mám takový malinký problém, dobrý den, paní doktorko, je mi 34 let, jsou to dva roky od prvního porodu, bolí mě pravá kyčel čím dál častěji. Nadváha mi zůstala asi 12 kilo.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Jasně, tohle je docela časté, mluvili jsme v začátku o tom, že lidé mají vrozené nějaké poruchy kloubů. Měla jste něco takového, když jste byla malé dítě?
osoba:
Jako miminko vím, že mně maminka musela vázat nějak do plenek.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Ano, a v tu chvíli, pokud dojde k zatížení toho kloubu, což během těhotenství je výkyv váhy zhruba 15 kilo. Tam samozřejmě pro ten kloub je to najednou veliká zátěž a pokud ten kloub vrozeně už nebyl tak úplně fit, tak může začít bolet. Tam je důležité, abyste to nepodcenila, abyste šla k lékaři, protože někdy může být funkčně nebo i organicky zkrácená ta končetina a pokud vy ji zatěžujete příliš a nerehabilitujete nebo nenosíte třeba podpatěnku, abyste to zkrácení vyrovnala, tak ten kloub stárne daleko rychleji a může být právě ohrožen artrózou, a to potom končí degenerací chrupavky a bolí to hodně. Někdy, se do kloubu promítá bolest z bederní páteře. Je potřeba to odlišit u odborníka, který zkusí hybnost kloubu, tím odborníkem by měl být ortoped.
osoba:
já právě mám trošku obavy, my bychom si přáli ještě jedno miminko a pokud možno brzy, jestli to teda je možný?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Obavy mít nemusíte.
osoba:
Aby se to ještě úplně nezhoršilo?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Ne, to určitě nemusíte mít obavy, tam je důležité, aby byla jasná diagnóza a pokud je ta končetina zkrácená, tak aby bylo podpatěnkou nebo vložkami vyrovnaná délka a ono to potom nepokračuje. Stejně tak u toho těhotenství, když o tom víte, tak třeba budete chodit já nevím s nordickými hůlkami, abyste ulevila kloubům, řešení tedy existuje, ale musíte znát diagnózu.
osoba:
Ano, rozumím, děkuju vám moc, na shledanou.
další osoba:
Prosím vás, paní doktorko, mě bolí pravý kyčel, levý kyčel a bolí mě v kříži, ale v noci spím v klidu, mě to vůbec nebolí, ale udělám pár kroků, já nevím třeba takovejch 20, 50 metrů a už koukám kde bych si sednul na chvíli, sednu si, ono to odezní a takto pokračuju dál.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
A zase to začne bolet, když si odpočinete?
osoba:
Ano, ano.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
To je ta startovací bolest, vždycky po nějaké chvilce pohybu. Tohle i podle hlasu, myslím si, že jste vyššího věku, vypadá to buď na obtíže v oblasti křížo-kyčelního kloubu, kdy může docházet k vystřelování bolesti i do oblasti kříže i do oblasti kyčlí. Tam pomůže někdy rehabilitace. Nemyslím si, že je to přímo onemocnění toho kyčelního kloubu samotného, i když vzhledem k věku a vzhledem k tomu, že ta bolest je spíš startovací, by to mohlo artrotické onemocnění. Takže bych doporučovala udržovat klouby v teple a tomu pohybu se nevyhýbat, protože tady je to přesně o tom, že je potřeba se pohybovat do bolesti, děláte to správně, v okamžiku, kdy ta bolest je, tak je potřeba si chviličku odpočinout a zase pokračovat v pohybu. Možná zeptat se, jestli by nepomohla takzvaná nesteriodní antirevmatika anebo nějaká forma fyzioterapie, většinou buď elektroléčba nebo magnetoterapie, může pomoci, ale rozhodně může pomoci i nějaké cvičení. Asi bych se na té fyzioterapii aspoň poradila o cvičení, cvičení na míči nebo nějaká jiná cvičení, kde děláte drobné pohyby v té bolestivé oblasti, aby vás to příliš nenamáhalo. Rozhodně bych doporučila chůzi s nordickými hůlkami, protože ta pomáhá odlehčit kloubům.
moderátor:
Vrátíme se s paní doktorkou ještě trochu k té stravě. Já jsem slyšel mnoho lidí mluvit o tom, když si dává třeba takový sulc nebo něco tučného, dokonce i chrupavky, že tím pomáhá kloubům, dokonce u gumoví medvídci známí, barevní a sladcí.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Ano, želatina.
moderátor:
Že prý pomohou, tak co vy na to?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Ano, tak část těchto věcí, zejména chrupavky, známé jsou preparáty ze žraločí chrupavky, které se dají koupit v lékárnách, obsahuje methionin, což je aminokyselina, kterou si tělo neumí samo vyrobit a obsahuje síru, což je stavební látka nebo tahle aminokyselina je důležitá právě pro kloubní chrupavku, a ty zdroje, které jste jmenoval, tak ji obsahují, to znamená člověk, který má potíže s klouby nebo chce nějak preventivně zasáhnout, tak by měl občas tyhle věci jíst. Nemyslím tím každý den sníst celé balení gumových medvídků.
moderátor:
Co to je občas?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, :
Ano, já si myslím, že řekneme tak jednou za 14 dní, pokud člověk nemá vysloveně nějaké velké kloubní onemocnění, tak je to dobré. Jinak methionin jako aminokyselina nezbytná je, samozřejmě je dobrá ještě kromě kloubů a kloubních chrupavek také pro vlasy, pro kůži. Takže doporučuji i lidi, kteří nemají kloubní obtíže, tak aby občas tyhle ty věci jedli.
moderátor:
Moc děkuju za návštěvu.
Přidejte odpověď