Kartičku s přednostním právem na záchod si chtějí nechat vyrobit lidé nemocní Crohnovou chorobou a zánětlivými střevními onemocněními. Mohli by se tak preferenčně dostat na veřejné toalety, a to i v době, kdy jsou uzavřeny.
„Netušíte, co to je za problém, když je sedm ráno, jste v Ústí nad Orlicí a akutně potřebujete záchod, jenže veřejné záchodky na nádraží otevírají až v osm,“ vypráví právník Michal T., který má Crohnovu chorobu a z toho plynoucí akutní střevní potíže.
Čeští pacienti se sešli s těmi zahraničními minulý měsíc na kongresu ve Vídni a po vzoru Nového Zélandu nebo třeba Dánska chtějí také zavést takzvanou IBD kartu.
Podle předsedkyně Občanského sdružení pacientů s idiopatickými střevními záněty Martiny Pfeiferové nyní organizace řeší, kolik by vytištění takových kartiček stálo. Karta by pak fungovala tak, že každý z nemocných, kdo by potřeboval akutně toaletu, by se kartičkou mohl prokázat třeba v restauraci, aby jej bez zdlouhavého vysvětlování pustili na WC.
„Pacienti někdy ani nemají čas složitě vysvětlovat, že jsou nemocní, a teprve až po použití toalety přijdou k obsluze a dají jim třeba desetikorunu za použití záchodu,“ popsala Pfeiferová, sama pacientka. Podobné průkazky už leckde v zahraničí fungují a číšníci v restauracích nebo třeba úředníci ve veřejných budovách se nediví, když se jim člověk kartičkou prokáže, a ochotně jej pustí na WC.
Jenže v zahraničí je také větší povědomí o Crohnově chorobě. Například nedávno se jeden norský politik zapojil do projektu, kdy jej televize natáčela celý den a pokaždé, když mu pípl telefon, třeba uprostřed důležitého jednání nebo v městské dopravě, musel do dvou minut najít záchod. Přičemž telefon mu pípal průměrně co dvě hodiny, ale někdy i co hodinu. Tak totiž pacienti s Crohnovou chorobou a nemocemi IBD žijí.
Není divu, že evropská statistika ukazuje, že právě kvůli potížím plynoucím z nemoci ztratilo práci nebo ji muselo opustit celých 44 procent pacientů.
Počet nemocných navíc stále roste. A onemocnění nelze vyléčit. Řešením jsou operace, užívání nákladných léků či injekcí a doživotní vyhýbání se potravinám, které problém se střevy zhoršují.
„Nová epidemiologická data naznačují, že počty pacientů s IBD se stále zvyšují,“ řekla lékařka Tine Jess z Národního ústavu pro zdravotní dohled a výzkum v Dánsku.
V Česku je postižených zhruba čtyřicet tisíc lidí.
Mladá fronta Dnes
Lenka Petrášová
Přidejte odpověď