Pohled sociologa: Užívání antidepresiv roste

ilustrační foto: sxc.hu

Podle posledních statistických dat se ukazuje, že užívání tlumících léků nebo léků na zlepšení nálady v naší společnosti roste. Podle statistik, které vede ministerstvo zdravotnictví, bere antidepresiva přes 700 tisíc lidí. 

ilustrační foto: sxc.hu

Podle statistik, které vede ministerstvo zdravotnictví, bere antidepresiva přes 700 tisíc lidí. To jsou registrovaní pacienti.

Nejvyšší nárůst konzumentů těchto přípravků jsou mladí lidé do 25 let a to je alarmující číslo. Nejsem sice odborníkem na oblast lékařství, ale za nárůstem užívání těchto léků mohou i sociální aspekty současné společnosti. Jak je vlastně možné, že vývoj společnosti ve které máme podle řady teoretiků všechno, ovlivňuje užívání těchto přípravků?

Na prvním místě musím říci jako sociolog, že za nárůstem užívání různých tlumících či povzbuzujících léků může současný uspěchaný život. Honba za kapitálem »drtí« téměř všechny. Společnost, kde peníze hrají prim, je společností uspěchanou. Globální kapitalismus v tom hraje nedílnou roli. Člověk, který žije na hranici chudoby zcela jistě má deprese více než člověk, který na hranici chudoby není. Takže za nárůstem užívání těchto léků může vlastně kapitál.

Nicméně to není všechno. Jednalo by se o krátkozraké tvrzení. A proto se musíme podívat hlouběji.
Krize a zase krize. Člověk, který nedokáže zvládat své osobní krize, rovněž upadá do deprese. Může se jednat o krizi partnerskou, rodinou nebo i finanční. Nejhorší je, když se všechny spojí dohromady. Zde však léky nepomohou, ale pomůže rada nebo si prostě popovídat. To z hlediska psychologie. Nicméně lidé v současné době nemají čas sami na sebe a často se odcizují jeden druhému. Z toho vznikají krize. Pokud jde o ekonomické krize, tak ty způsobuje vývoj ekonomiky a rovněž se často prolíná do užívání antidepresiv.

Člověk, který žije od výplaty k výplatě a musí přemýšlet o tom, že musí korunu dvakrát otočit, je na tom hůře než lidé »bohatší«. Nicméně i bohatší lidé trpí depresemi, protože se ženou za kapitálem a například jeden druhého nevidí. Často jeden z partnerů pracuje dlouho do noci a to jen proto, aby druhému dokázal, že dokáže vydělat více peněz. A to je přeci špatně. Člověk by si měl odpočinout a užívat si života. Jinak bude spotřeba tlumících a dalších léků narůstat. Kdo bude mít z nárůstu těchto léků zisk? Ano, farmaceutické firmy. Zdá se mi, že kapitalistická společnost globálního typu se začíná vkrádat i do našich duší, aby nám ji tímto způsobem mohla zprivatizovat a mít nás pod dohledem.

Současná globalizovaná společnost před nás postavila několik výzev. Jednou z nich je, jak si poradíme s tím, že lidé nejsou šťastni, a to i tehdy, když máme společnost konzumerismu. Další výzvou je fenomén nezaměstnanosti a singles. Tedy mladý člověk, bez závazků, sám a bez práce, je totiž největším konzumentem těchto léků. Tyto osoby totiž nemá kdo z okolí podržet, pomoci jim, soustředí se jen na kariéru. Ale to je jiná kapitola. Je hezké si říkat: máme všechno, ale nemůžeme si řadu věcí dovolit. Tedy vlastně můžeme, ale pokud na to nemám, musím se zadlužit. Globální kolotoč dluhu je roztočen. I proto musí nastat návrat k lidským hodnotám, a ne se jen hnát za kapitálem a být věčně nešťastnými lidmi.

Jan KLÁN, poslanec (KSČM)
Haló noviny

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.