Od mládí ho trápí tzv. Tourettův syndrom, který způsobuje různé tiky či obsedantní chování. Ivo Toman (foto) ale přesto dokázal prorazit v byznysu. Nabízí originální jazykové kurzy, přednáší o marketingu, jeho motivační knihy se staly bestsellery.
– O svém zdravotním handicapu jste zvyklý hovořit naprosto otevřeně. Začnu tedy otázkou doslova a do písmene „na tělo“. Jak Tourettův syndrom ovlivnil vaši podnikatelskou dráhu?
Pokud máte nějaký velký handicap, vždycky jsou dva způsoby, jak se k tomu postavit. Můžete to vzdát a upadnout do depresí. Ovšem také vás to může motivovat. Chcete ukázat lidem, že i když vypadáte jako blázen, něco ve vás je. Každopádně už nejste průměrní, společnost si vás zapamatuje. Pro mě se stal můj syndrom paradoxně takovou obchodní značkou. Lidé si řeknou: Aha, to je ten s těmi tiky.
– Nakolik vám syndrom komplikuje každodenní práci?
Mám obsesi, všechno musím mít pod kontrolou. Všimněte si – sedíme spolu teprve chvilku a už jsem snad pětkrát srovnal slánku před sebou na stole. Ovšem i tohle může být výhodou. Třeba když vydávám knihu, text mnohokrát kontroluji, takže tam zůstane jen velmi málo chyb. Na práci potřebuji klid. Píšu doma v tričku a v trenýrkách u počítače, má pracovna je nedotknutelná. Uklízečka ví, že mi nikdy nesmí přemisťovat věci na pracovním stole takříkajíc ze sektoru A2 do sektoru B5.
– Jaké bývají reakce obchodních partnerů nebo lidí, které učíte na seminářích?
Některým mé tiky samozřejmě vadí. Ovšem může to být také dobrou motivací. Řeknou si: Když je v byznysu úspěšný tenhle pán s tiky, proč bychom to nemohli dokázat také. Jsem zároveň tiskovým mluvčím asociace ATOS, která sdružuje lidi s tímto onemocněním. Jedna maminka mi například říkala, že je pro jejího nemocného syna velmi povzbudivé vidět v médiích, že i s Tourettovým syndromem může být člověk v životě úspěšný.
DLUŽIL PĚT MILIONŮ
– Dnes čtou statisíce lidí vaše knihy o tom, jak úspěchu docílit. Vy jste ale paradoxně nejdříve úspěšný nebyl.
Já začínal v multilevelovém prodeji. V jedné etapě jsem měl pod sebou téměř sedm tisíc lidí v pěti zemích střední Evropy. Ovšem také jsem v devadesátých letech zprivatizoval stolárnu v Havířově, což vedlo k dluhům. Udělal jsem tu chybu, že jsem měl tehdy firmu vedenu na sebe jako na fyzickou osobu. A druhá chyba byla, že jsem přednostně platil mzdy zaměstnancům a dodavatelům, a na odvody státu nezbylo. Nakonec jsem i s penále dlužil státu víc než pět milionů korun. Je příznačné, že třeba společnosti OKD odpustil stát miliardový dluh na sociálním pojištění, zatímco já musel všechno zaplatit. Každý měsíc jsem nakonec splácel přes 60 tisíc korun.
– Jak jste se z dluhů dostal?
Přelomem byl náš projekt Revoluční angličtina pro samouky, který jsme připravili s mou jazykově nadanou ženou. Poznal jsem tehdy sílu novinových inzerátů, které vzbudily zájem. V roce 2005 nám udělala angličtina zisk 25 milionů korun po zdanění. Rázem jsem mohl doplatit všechny dluhy, a ještě jsem koupil dům.
– V čem je tahle metoda pro samouky originální?
No, zkuste doplnit tuhle větu: Kávu si osladím…
– … o trochu víc.
Správně. A kde jste se text téhle písničky učil? Nikde. Podvědomě jste ho naposlouchal z rádia. A naše metoda funguje podobně. Snažíme se člověka angličtinou obklopit. Nenásilně se ji pak učí ve stylu karaoke nebo poslouchá příběhy z CD, třeba když jede autem. Vůbec nezatěžujeme studenta biflováním slovíček či gramatiky. Všimněte si, že když přijde dítě do základní školy, také přece už dávno umí plynule mluvit, přestože o gramatice netuší vůbec nic. Lidem se náš koncept zalíbil, začali jsme pak vydávat pro samouky i němčinu.
PŘED PRVNÍ PŘEDNÁŠKOU JSEM SI MUSEL DÁT PANÁKA
– Další vaší aktivitou je školení marketingu ve firmách. Neměl jste vzhledem k vašemu zdravotnímu handicapu zpočátku zábrany přednášet před velkým publikem?
To víte, že měl. Kdysi mi říkali mí spolupracovníci z Maďarska: Když ten marketing tak dobře umíš, jdi to přednášet. Já jim na to odvětil, že se asi zbláznili. Míval jsem kvůli tikům snížené sebevědomí, nedokázal jsem se lidem při rozhovoru ani dívat do očí, a najednou bych měl vést seminář?! Před prvním vystoupením do mě museli nalít dva panáky fernetu, abych vůbec zlomil nervozitu a vyšel před lidi. Ale potřeboval jsem tehdy každou korunu a za seminář jsem dostal tisícovku. A najednou se ukázalo, že to jde, že to dokonce posluchači hltají. A vidíte, dneska beru za podobný seminář těch tisícovek šedesát.
– O čem nyní nejčastěji přednášíte?
Dělám v současnosti asi 50 školení ročně. Nejčastějším tématem jsou prodejní metody – a na tom není nic špatného. Někdo mi řekne: Co když jsou mezi posluchači i šmejdi, kteří pak metodou zneužijí seniory? Ale jde o normální postupy, které používá každý obchodník. Je to třeba jako s mobilem – můžete s ním zavolat záchranku, ale můžete jeho pomocí také objednat vraždu. Je to jen nástroj a záleží na tom, kdo a jak ho použije.
– Zastáváte názor, že když někdo učí v Česku americké marketingové poučky, moc to tu nefunguje – že je potřeba taktiku přizpůsobit. V čem je podle vás Česko specifické?
Především všechny americké knihy mluví o bohu. Říkají: Pomodli se a jdi makat. Ale my Češi jsme přece nejvíc ateistický národ světa, takže tohle tu nezabere. V Česku se také neodpouští úspěch, zatímco v Americe je úspěšný byznysmen za hrdinu. Další rozdíl se kvůli české malosti projevuje i v přístupu k reklamě. Když sem kdysi přišel západní styl reklam, hrály v nich krásné modelky. Ale všimněte si, že v poslední době jsou do českých reklam stále víc obsazováni oškliví lidé, aby se s nimi mohla společnost ztotožnit.
POŘÁD JSME STÁDO
– Nejvíc jste se zřejmě proslavil svými motivačními knihami, jako jsou Debordelizace hlavy nebo Stroj na peníze. Dá se ale v současnosti vůbec psaním knih uživit, nebo je to jen doplňková činnost k ostatnímu byznysu?
Když jsem kdysi psal první knihu, ukradli mi počítač s textem a musel jsem začít znovu. Asi to pomohlo, protože napodruhé jsem ji udělal lépe. Knihy Jak začít multi level marketing, strašák nebo příležitost? se prodaly statisíce. Jen loni jsem na prodeji svých knih utržil asi tři miliony korun. Přitom jsem si s hrůzou uvědomil, že tady v Česku patřím asi mezi pouhé dva tři autory, které by uživilo samo psaní knih. Šokovalo mě například, že když měl nedávno zdravotní problémy Michal Viewegh, ukázalo se, že i tento nejprodávanější autor beletrie má potíže se splácením hypotéky a auta na úvěr.
– O čem bude vaše další kniha?
Chci napsat něco o tom, co je to štěstí. Do oblasti osobního rozvoje se totiž v poslední době nacpala spousta ezoteriků, kteří lidem perou do hlavy vyložené bláboly. S tím chci bojovat. Pokud někdo říká, že je možné být trvale stoprocentně šťastný, tak buď lže, nebo je blázen. Nepřetržité štěstí neexistuje. I miliardář, když jde po cestě a rozkopne si palec u nohy, tak v tu chvíli šťastný prostě nebude.
– Tohle jsou témata, která v určité formě zajímají každého člověka: jak být úspěšný, jak vydělat peníze, jak se zdokonalovat. Podívejme se na to z perspektivy podnikatelů. Mají v přístupu k životu podle vás něco společného?
Úspěšné podnikatele obvykle spojuje nespokojenost s tím, co je právě teď. Chtějí se pohnout k nějakému cíli v budoucnosti. A když ho dosáhnou, stanoví si zase nový cíl a tak to pořád pokračuje. Uspokojením je pak ta neustálá vzrušující cesta. Neřešme, jestli je tenhle přístup správný, nebo špatný. Úspěšným lidem je prostě většinou vrozený.
– Co je tedy podle vás úspěch?
Zařídit si život podle svých představ. Někdo sbírá známky, někdo firmy. Někdo chce učit děti plavat, někdo chce být nejbohatším Čechem. Motivací je často být lepší než ti druzí. Pořád fungují klasické stádní instinkty. Soupeříme o to, kdo bude vůdcem a kdo zůstane jen na okraji stáda. Zároveň je člověk jediný živočich, který obdivuje sám sebe.
– Takže u podnikatelů podle vás bývá motivací ctižádost?
Často je to tak. Jak to říkal pan Babiš o lopatičkové teorii. Mnoho lidí žene dopředu touha po satisfakci za nějaké příkoří z mládí. Já to taky trošku mám. Vždyť i Arnold Schwarzenegger začal posilovat, protože se mu v mládí smáli, že je jak párátko. Buď se můžete slabosti poddat a pak doufat, že se o vás nakonec postará vláda nebo bohatí lidé. Nebo na sobě pracujete a svůj nedostatek proměníte v motivaci.
– Často říkáte, že úspěšných je jen asi pět procent lidí. Na čem podle vás úspěch závisí – na talentu, na vzdělání, na pracovitosti?
Nejvíc ze všeho na štěstí. To je i v tom, kde a kdy se narodíte. Podívejte se na mě – ve středověku by mě kvůli mým tikům upálili. Za komunistů by mě za mé obchody zavřeli jako veksláka. Ale mám štěstí, že žiju dnes.
– Říkal jste ale, že potřebujete stále nové výzvy. Na co se tedy chcete zaměřit teď?
Chtěl bych rozšířit svou činnost víc do zahraničí. Tady je trh sotva 15 milionů lidí, když do toho zahrnu i Slovensko. Zvažuji proto, že bychom se v budoucnu i s rodinou odstěhovali do Spojených států amerických. Je to úplně jiná dimenze – 300 milionů lidí. A další miliarda lidí ve světě mluví anglicky. Syn navíc hraje basketbal, takže s nadsázkou říkám: Kdyby nic nevyšlo, tak on bude hrát v Americe NBA a já mu aspoň budu dělat šoféra.
Profit
Přidejte odpověď