Povinné očkování zabrání ročně 150 tisícům onemocnění a 500 úmrtí. Zhruba pěti dětem ale vakcína způsobí doživotní následky. Ty by měly mít nárok na satisfakci z odškodňovacího fondu.
„Předpokládáme, že vedle státu by do něj přispívali i výrobci vakcín,“ upřesňuje profesor Roman Chlíbek, místopředseda Národní imunizační komise.
– LN Nastal podle vás čas, aby se v Česku přehodnotil systém povinného očkování?
Už se zvažovalo, že se zruší zákonná povinnost. Ale jak se v poslední době zvedla vlna odpůrců očkování, tedy lidí, kteří manipulují s daty a předkládají veřejnosti odborně nepodložené informace, stoupá riziko, že by poklesla celková proočkovanost ve společnosti. I když jsme si mysleli, že jsme dospěli a uzráli, spíš zůstane povinnost vakcinace proti devateru základních onemocnění zachována. Nově zaváděná očkování proti pneumokokům a lidskému papilomaviru (HPV) jsou sice hrazena ze zdravotního pojištění, ale nepovinná. A jejich četnost ukazuje, jak by populace přistupovala ke zrušení povinnosti.
– LN Jak vysoká proočkovanost navozuje kolektivní imunitu?
Musí se blížit 90 procentům. Vsoučasnosti se vČesku díky dobám minulým pohybuje kolem 98 procent. Jakmile by ale začala klesat a dostala by se u oněch devíti základních vakcín pod devadesát procent, už bymohlo jít o alarmující fakt.
– LN Kolik dívek se nechává očkovat proti HPV?
Kolem padesáti procent.
– LN To asi není signál, že by se mohl změnit zákon?
Není. Ale je třeba rozlišovat situace, kdy potřebujeme získat kolektivní ochranu, a pak jsou individuální vakcíny, které mají význam hlavně pro jednotlivce. Což je případ HPV. Například v USA se proti němu dívky očkují ještě méně než u nás, je to kolem třiceti procent. Pneumokoky se přenášejí vzdušnou cestou. Abychom neměli nosiče a aby původce v populaci cirkuloval co nejméně, je třeba, aby bylo co nejvíce dětí očkováno. Ale jejich počet v posledních letech klesá. Za tímto jevem mohou stát často falešná tvrzení o škodlivosti očkování.
– LN Někteří rodiče chtějí, aby se tempo očkovacího kalendáře zvolnilo. Uvažuje se o posunutí schématu do pozdějšího věku?
Jediné, o čem lze diskutovat, je otázka načasování u virové hepatitidy typu B. Nyní je součástí hexavakcíny a podává se dětem od 3. měsíce. V tomto případě by bylo možné posunout vakcinaci do vyššího věku, ale v očkovacím kalendáři zcela jistě zůstane.
– LN Uvažuje se o začlenění dalších vakcín, které by byly hrazené zdravotní pojišťovnou?
V úvahu by přicházelo očkování proti rotavirovým gastroenteritidám, kterémohou být nebezpečné právě pro novorozence a kojence, protože jsou často spojeny s velkou dehydratací, hospitalizací a patří také k nemocničním nákazám. Pokud se objeví v nemocnici dítě s rotavirovou infekcí, velmi snadno se rozšíří na ostatní děti i na rodiče, kteří je doprovázejí. Toto očkování považujeme za důležité a významné. Pokud bychom na něj získali úhradu ze zdravotního pojištění, mohli bychom o něj rozšířit očkovací kalendář. Ale bylo by v režimu dobrovolného očkování. Což by se týkalo jakéhokoliv dalšího očkování, které bychom přidávali. Také se připravuje rozšíření úhrady očkování proti infekčním nemocem o rizikové skupiny pacientů. Jde o lidi, kteří přišli o slezinu nebo jsou po transplantaci, trpí poruchou imunity, prodělali meningokoková nebo pneumokoková onemocnění. Jsou to i diabetici či lidé s chronickým onemocněním srdce, ledvin a cév.
– LN V Poslanecké sněmovně zazněl návrh, aby se hradily vakcíny proti pneumokokům všem lidem starším 65 let. Podporujete takový krok?
Z pohledu odborného jednoznačně. Proti pneumokokům by se měli bránit i senioři, kteří jsou zcela zdraví. Výkonnost jejich imunitního systému s věkem klesá a nejdřív se začne projevovat právě ve snížené ochraně proti pneumokokovým infekcím. Vkategorii 65 plus je nejvyšší výskyt těchto onemocnění. Je ale otázka, jestli stát najde dostatek financí na tuto vakcínu. Jedna vakcína vyjde zhruba na patnáct set korun. Kohorta seniorů 65 plus je daleko větší než pokrýt očkování proti rotavirům kojencům, kde by šlo zhruba o 100 tisíc dávek.
– LN Na základě jakých podkladů rozhoduje Národní imunizační komise o zařazení nové vakcíny mezi hrazené?
Různé odborné lékařské společnosti mohou podat podnět k Národní imunizační komisi (NIKO), že pro určitou skupinu pacientů, ať už z hlediska věku, či kvůli chronické nemoci, by bylo vhodné to či ono očkování. Komise podnět projedná, zhodnotí epidemiologickou situaci, podívá se na výsledky zahraničních studií, posoudí dostupná data pro danou problematiku. Potom vydá kladné či negativní stanovisko. Pokud je podle NIKO toto očkování vhodné, postupuje stanovisko ministerstvu zdravotnictví, jež iniciuje jednání se zdravotními pojišťovnami. A zváží se, zda je dostatek peněz pro zavedení daného očkování.
– LN Posuzuje komise nákladovou efektivitu konkrétní vakcinace?
Ano, přestože v Česku je minimum těchto cost benefit studií, které by porovnaly cenu očkování s náklady na léčbu chorob. Sice přijímáme data ze zahraničí, ale ceny nemusejí být zcela srovnatelné. Takže se použijí data, která jsou k dispozici, a pak se spočítá, jak by očkování zatížilo zdravotní pojišťovny, a konzultuje se s nimi, zda na to mají, či nikoliv.
– LN Čím si vysvětlujete, že mezi odpůrci očkování jsou i někteří lékaři?
Být lékař ještě neznamená, že rozumím úplně všemu. Dnes je medicína tak složitý obor, že se takzvaně atomizuje a spektrum specializací se rozšiřuje. Nutně tedy neznamená, že lékař plně rozumí očkování. Jsou tady skupiny lékařů, které se zabývají alternativní léčbou, homeopatií a mají potřebu komentovat očkování, aniž by měli dostatek podkladů. Je to pro mě ale nepochopitelné. I Česká lékařská komora vydala jasné stanovisko, že lékař, který odmítá očkování, postupuje non lege artis, tedy nikoliv v souladu se soudobými poznatky medicíny. Takový lékař prakticky hazarduje se zdravím lidí, jimž upírá očkování.
– LN Odmítači očkování se zaštiťují tvrzením, že vakcíny samy o sobě poškozují zdraví, protože obsahují rtuť či hliník. Mohou tyto složky opravdu ničit organismy dětí?
Jde o tvrzení nepodložená vědecky doložitelnými fakty. Často se snaží prokázat, že přítomnost konzervantů vyvolává neurologická postižení nebo autismus. Pokud ale cíleně jdete po vědeckých faktech, nenajdete jedinou správně postavenou studii, která by tuto souvislost prokázala. Řada odpůrců si přečte složení vakcín a pak s toxikology či biology izolovaně hodnotí, zda je či není konkrétní látka škodlivá. Takhle zjednodušeně ale nelze postupovat. Například se diskutovalo o přítomnosti rtuti ve vakcínách, která v nich dnes již téměř není. Jde sice o toxickou látku, nicméně ve vakcínách šlo o ethylrtuť, nikoliv o toxickou methylrtuť, jež se usazuje v tkáních. Je to podobný rozdíl jako mezi ethylalkoholem a methylalkoholem. Odmítači také brojí proti přítomnosti hliníku, který posiluje imunitní účinek. Ale v dobách, kdy byli očkováni tito odpůrci, bylo množství hliníku ve vakcínách dvojnásobné než dnes. A nikdo nezaznamenal jejich poškození, autismus, poruchy vývoje. Apřesto je pro ně hliník dnes problémem. Někdy mám pocit, že mají snahu hledat cokoliv, co by zpochybnilo vakcinaci.
– LN Tušíte, jak velký podíl rodičů odmítá očkovat své dítě?
Čísla jenom odhadujeme, jde asi o pět procent lidí. Ale hlasitost těchto odpůrců je celkemvysoká, a proto to vypadá, že jich je hodně. Naopak v průzkumech se asi 80 procent rodičů vyslovilo pro zachování současného očkovacího kalendáře. Zároveň se obávají, že po zrušení povinnosti by přibývalo rodičů odmítající očkování a tím by nepřímo ohrožovali i zodpovědné rodiny. Čím více lidí je neočkovaných, tím větší šance je, že původce nemoci bude v populaci cirkulovat. Stačí, aby přicestoval cizinec třeba z východní Evropy se spalničkami. Ty jsou velice nakažlivé, a pokud by bylo více českých dětí neočkovaných, virus se rychle rozšíří a začne se zase objevovat mezi lidmi v divoké volné cirkulaci, čímž vzniká riziko epidemií. Takové signály máme například z USA, kde nyní probíhá jedna z největších epidemií spalniček, protože poklesla proočkovanost. Děti se nakazily při návštěvě zábavních parků, kam nemoc přivezli turisté z jihovýchodní Asie. Odpůrci by měli vědět, že při očkování je šance možných neurologických komplikací jedna na milion podaných dávek, kdežto u spalniček prudce stoupá na jednu z tisíce případů onemocnění. Účinnost očkování je přitom kolem 98 procent.
– LN Kolik evidujete ročně nežádoucích následků očkování?
Bývá jich kolem několika desítek na vakcínu. Rodiče mohou na lékový úřad hlásit jakoukoliv reakci, kdežto lékaři jen neočekávanou nebo život ohrožující. SÚKL sbírá všechna hlášení a nevyjadřuje se k tomu, zda reakce nutně musela souviset přímo s očkováním. Rodiče třeba nahlásí, že dítěmělo problém s řečí nebo bylo spavé, a reakce je zaevidována.
– LN Jakémohou být nejzávažnější reakce?
Úplně nejvážnější je vystupňovaný projev alergie, tzv. anafylaktická reakce, což je život ohrožující šokový stav, který nastává asi jeden na milion dětí. Vzácné jsou možné neurologické komplikace, různé encefalitidy. Sleduje se, zda nedochází ke zpomalování psychomotorického vývoje. Ty ostatní, méně závažné reakce, jsou o něco častější, ale zase jsou jen přechodné.
– LN Ke kolika úmrtím v důsledku očkování dochází?
Mohou nastat právě v důsledku anafylaktické reakce. Jsou velice vzácná, jde o jednotky případů za desetiletí. Nedávno se například prošetřovalo úmrtí dítěte – cizince po hexavakcíně. Nakonec se ale neprokázalo, že bymělo spojitost s očkováním.
– LN Mluví se o tom, že by měl vzniknout fond, z něhož by byly odškodňovány děti, kterým očkování poškodilo zdraví. Z čeho by měl být naplňován?
Toto je legitimní věc, kde má Česká republika rezervy. Máme dětské lékaře, kteří v souladu s vyhláškou musejí očkovat. Ale pokud nastane závažná reakce, postižení, zodpovědnost vždy nese očkující lékař. Rodina má přitom nárok na satisfakci, ale pediatr ji jen těžko může zaplatit. Tuto situaci by měl fond na odškodňování změnit. Měl by se naplňovat ze státní pokladny, ale zároveň by do něj měly přispívat i farmaceutické firmy, výrobci vakcín, které také nesou určitou zodpovědnost za rizika. Řádově by v němmusely být desítky milionů korun.
– LN Pokud se prokáže, že poškození vzniklo kvůli vakcinaci, mělo by být odškodnění automatické?
Je několik modelů. V některých zemích si rodič nárok musí řešit v soudním sporu. To je komplikovaná cesta. Česko se rozhodne pravděpodobně pro model, kdy satisfakci rodina dostane automaticky. Musí se ale přijmout zákon, který upraví vznik fondu a plnění z něj.
– LN Současné vedení resortu se k tomuto závazku přihlásilo. Máte představu, odkdy by takový fond mohl fungovat?
Imunizační komise zřízení fondu doporučila už před rokem. Kdy ale vznikne, nedovedu odhadnout. Domnívám se, že je to otázka jednoho či dvou let.
– LN Jak se díváte na sankce, které hrozí odmítačům očkování nebo provozovatelům například táborů?
Sankce jsou vždy nepříjemné a nešťastné. Ale pokud zákon nastavuje povinnost, musí asi existovat sankce vůči těm, kdo ji nedodržují. Řada států jde formou nepřímého vymáhání povinnosti, kdy vyžadují, aby děti vstupující do školek či škol, které provozují, byly očkovány. Výše pokut je věc k diskusi, asi by neměly být likvidační.
– LN Vyvíjí se někde ve světě vakcína, od níž si lékaři slibují zásadní průlom?
Ke slibným patří očkování proti pásovému oparu, jehož výskyt stoupá v seniorském věku. K jeho nejzávažnějším komplikacímpatří postižení nervů, které vyvolávají silné bolesti, jež mohou trvat měsíce i rok. Pak se vyvíjejí vakcíny proti karcinomu plic i jiným nádorům a proti stafylokokovým infekcím. Velký průlom by znamenalo uvedení jakékoliv protinádorové vakcíny.
Roman Chlíbek * Je vedoucím katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Působí zde od roku 1995. * Profesorem byl jmenován v roce 2012. * Patří k uznávaným odborníkům v problematice vakcinace a klinických studií se zaměřením na vývoj nových vakcín a jejich zavádění do praxe. * Podílel se na vývoji a hodnocení vakcín například proti lymské nemoci, proti virovým hepatitidám, pásovému oparu, meningokokům skupiny B a řadě dalších.
MARCELA ALFÖLDI ŠPERKEROVÁ
Lidové noviny
Přidejte odpověď