Konec zvláštních škol

Až 23 tisíc žáků praktických škol zamíří do běžných tříd. Radikální změny se obávají rodiče i učitelé

PRAHA Příští školní rok odstartuje přelomovou změnou. Do základních škol nastoupí tisíce dětí s lehkou mentální retardací či jinými poruchami. Budou se učit s ostatními žáky. Praktické školy, kam chodí dnes a jichž je zhruba šest v každém okrese, úplně skončí.

Poslanci o tom rozhodli bez větší veřejné diskuse, novela už platí. Podle školní inspekce navštěvuje praktické školy 23 tisíc dětí, mentální retardací trpí až 15 tisíc z nich. Všichni se mají integrovat do běžných tříd. Zůstanou pouze školy speciální pro děti s těžším postižením. Takových zařízení je v Česku deset.

Ministerstvo školství s novinkou přichází po kritice, k níž se připojil i soud ve Štrasburku. V Česku podle něj končí v praktických školách i děti ze sociálně znevýhodněných rodin, zejména romských. V západoevropských zemích obdoba praktických škol neexistuje – dítě, které není postižené opravdu vážně, chodí do běžné školy.

Novinka přesto vyvolává tvrdou kritiku. „Ta novela je průšvih. Teď budou diskriminovány všechny skupiny dětí, ty s mentálním postižením nejvíce. Budujeme tu desítky let systém, který nám v Evropské unii závidí, a teď jde vše do kopru,“ říká emotivně Petr Petráš, ředitel praktické základní školy v Kyjově.

„V běžné škole neuspěje“

Přestup čeká i devítiletého Lukáše, který je nyní krátkodobě hospitalizován v lounské dětské psychiatrické nemocnici. „Chlapce vychovávají prarodiče. Narodil se se závislostí na návykových látkách. Matka fetovala. Trpí úzkostmi, má snížený intelekt v pásmu lehké mentální retardace. Letos se u něj objevily agresivní projevy: vyhrožoval vrstevníkům, že je zabije,“ vysvětlil důvod chlapcovy hospitalizace psychiatr Ivo Paclt.

Lukáš (jméno je s ohledem na lékařské tajemství změněno) navštěvuje praktickou základní školu, kde je ve třídě pouhých deset žáků. Mezi spolužáky se vrátí za týden. Těší se.

„Nedokážu si představit, že by uspěl v běžné škole. Buď se stane obětí šikany, nebo bude šikanovat on,“ obává se Paclt.

Podle plánu ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) budou těmto dětem v běžných třídách pomáhat vyškolení asistenti. Valachová na ně od ministerstva financí už na příští rok dostala 410 milionů korun navíc.

„Použijeme také peníze z evropských fondů. V roce 2017 bude v této oblasti potřeba navíc 1,5 miliardy korun,“ říká Valachová.

Dva dospělí ve třídě

Na pražské Základní škole Stoliňská si už integraci dětí s lehkou mentální retardací vyzkoušeli.

„Ano, vyškolení asistenti jsou nutností. Každý má na starosti jednoho žáka. Ne každý učitel je však nadšený z přítomnosti jiného dospělého ve třídě. Problémem jsou i peníze. Asistenty, u nichž je podmínkou středoškolské vzdělání, platí přímo zřizovatel školy, v našem případě magistrát. Peníze však nedostačují, takže asistenty doplácím na úkor učitelů,“ popisuje své zkušenosti ředitel Martin Březina.

Do jeho školy nyní chodí pět žáků s postižením. Podle ředitele jim prospívá, že vyrůstají v přirozeném prostředí.

„Nejsou v izolovaném světě, osvojí si sociální návyky,“ říká Březina.

Ani on však s novelou, která k integraci donutí všechny děti, nesouhlasí. „Ne u všech dětí se nám zařazení do běžných tříd povedlo. Absolutně si nedovedu představit, že by nyní do škol nastoupily tisícovky těchto žáků. Novou legislativu, bohužel již platnou, neschvaluji,“ říká.

Také Stanislav Drbout, ředitel klasické základní školy na pražské Vinohradské třídě, se změny obává. „Budeme muset upravit třeba výuku jazyků. Nemáme ani dostačující materiály a pomůcky,“ tvrdí.

Fakta

Které školy se ruší

Končí: praktické základní školy Vzdělávají děti s lehkým mentálním postižením a méně vážnými obtížemi. V každém okrese jich je 5 až 6, chodí do nich 23 tisíc žáků.

Zůstávají: speciální školy Vzdělávají děti se středně těžkým, těžkým a hlubokým mentálním postižením. V Česku jich je jen deset, chodí do nich do tisíce žáků.

Marek Přibil, reportér MF DNES

Mladá Fronta DNES