Dívka má po mozkové obrně postižené nohy a pravou ruku. Všechno musí zvládat levou
Moravany – Zdejší základní škola získala jako sponzorský dar pásový schodolez s plošinou. Zařízení za 120 tisíc korun bude sloužit žákyni první třídy Lucii Procházkové, která je po mozkové obrně upoutána na vozík. Do školy dívka nastoupila v září.
Zařízení, jak už z jeho názvu vyplývá, jí bude pomáhat zvládat schody do prvního patra, kde má třídu. Doposud ji nahoru tahala maminka nejčastěji s pomocí ředitele školy. „Vyskákat s vozíkem po schodech nahoru bylo fyzicky náročné. Navíc drncání bylo nepříjemné i pro Lucku,“ popsala maminka postižené dívky Jana Procházková.
„Pásový traktůrek“ škole zůstane
Ani najít vhodný schodolez nebylo snadné. „Lucie používá vozík, který je přizpůsobený pro skládání do auta. Nakonec jsme ale vhodné zařízení nalezli. Vybrali jsme takový „malý pásový traktůrek“ italské výroby, který má plošinu a díky tomu je vhodný pro všechny typy vozíků, dokonce i pro elektrické. Navíc je přenosný a dá se použít na různých schodištích,“ sdělil ředitel Základní školy Moravany Ladislav Januš.
Schodolez zůstane v majetku školy i poté, co Lucie dostuduje. Bude připraven pro případné další hendikepované žáky. V současné chvíli je Lucka jediným vážně pohybově postiženým dítětem v moravanské škole.
Ale už přibližně před patnácti lety navštěvovala školu dívka na vozíku. I ta používala schodolez, který byl ale ve vlastnictví její rodiny. Nynější zařízení pro základní školu zakoupila jako sponzorský dar akciová společnost Služby města Pardubic – Odpady.
Děti spolužačku táhnou dopředu
„Zároveň se nám povedlo od dalších osmi sponzorů vybrat 50 tisíc korun na zaplacení pedagogického asistenta pro třídu, do které Lucie chodí. Stát totiž hradí jen 0,3 pracovního úvazku a my potřebujeme asistenta na poloviční úvazek. Letošní školní rok tak máme díky darům pokrytý. Lucinka se tedy může zúčastnit všech vyučovacích hodin,“ přiblížil ředitel Ladislav Januš. Lucie chodí do běžné první třídy s dalšími 27 dětmi. Bez pomoci pedagogického asistenta, jen pod dohledem jedné učitelky, by to nebylo možné.
„Jsem vděčná, že dcera může chodit do školy v Moravanech. Velice jí to prospívá, ostatní děti ji táhnou dopředu. Pro ně není ta holka na vozíku, ale prostě Lucka. Chovají se k ní zcela přirozeně,“ uvedla maminka Jana Procházková. Rodina žije v Platěnicích, asi dva kilometry od Moravan.
Občas tečou slzy, ale stojí to za to
Když si Jana Procházková odvážela Lucinku z porodnice, byla přesvědčená, že se jí narodilo zdravé dítě.
Pak se ale dcera začala opožďovat v pohybovém vývoji a rozjel se kolotoč lékařských vyšetření. Když bylo Lucii jedenáct měsíců, přišla diagnóza – dětská mozková obrna. K poškození mozku dochází nejčastěji ještě v těhotenství nebo při porodu.
„Lucka má postižené dolní končetiny a pravou ruku. Úplně bez problémů ale není ani ruka levá, protože zbytek těla její funkci samozřejmě ovlivňuje,“ popsala matka postižené holčičky.
Lucie se učí vše zvládat levou, i psaní v první třídě. A trpělivá bývá i při nezbytném cvičení a protahování těla, které je pro ni nepříjemné a někdy i bolestivé. Cvičí s maminkou téměř denně.
„Kolikrát Lucince tečou slzy,“ svěřila se maminka postižené dívky. „Není to snadné ani pro jednu z nás, ale obě víme, že je to pro její dobro.“
PAVLÍNA ROZTOČILOVÁ
Pardubický deník
http://pardubicky.denik.cz/
Přidejte odpověď