„Kdyby se můj syn dožil 100 let, byl by normální,“ řekla před lety maminka chlapce, který byl předlohou filmového Rain Mana. Snímku popisujícího soužití dvou bratrů, z nichž jeden je autista.
Praha – Ačkoli se informovanost o autismu pomalu zlepšuje, jen málokdo si uvědomuje, že dospělí s autismem se s věkem zlepšují a rozvíjejí. Přístupni vzdělávání jsou v době, kdy my ostatní začínáme mít problémy s pamětí a nejsme už tak přizpůsobiví a flexibilní. Potřebují k tomu ale naši pomoc.
Autismus již není záhadným pojmem jako ještě před deseti lety, situace však stále není ideální. „Existuje mnohem víc škol, kde mají povědomí, jak pracovat s dětmi s autismem. V některých menších regionech ale stále potřebná péče dostupná není. Navíc i mezi odbornou veřejností stále převládá řada mýtů o tom, co je autismus – zejména u lehčích forem tohoto handicapu,“ říká Magdalena Čáslavská, ředitelka APLA Praha a střední Čechy.
V Praze je podle ní situace mnohem lepší než např. v Libereckém kraji, kde je stále velmi těžké sehnat pro dítě s autismem třeba asistenta pedagoga. Odborníci věří, že nový školský zákon pomůže rozdíly mezi jednotlivými kraji alespoň v této oblasti srovnat.
Až do konce dubna probíhá kampaň za zvýšení povědomí o autismu „Česko svítí modře“, která se letos zaměřuje na komunikaci. Právě ta je jednou ze tří oblastí, které jsou pro lidi s autismem problematické. „Diagnostika je výrazně lepší. Onemocnění umíme rozpoznat již mezi 15 až 21 měsíci věku dítěte. Stále se ale šíří nesmyslné mýty, například, že děti s autismem se nemazlí nebo nemají oční kontakt, setkáváme se s tím i u odborníků,“ říká ředitelka Národního ústavu pro autismus Kateřina Thorová. Podle ní velmi ubližuje neodborný přístup ve školách a školkách při nerozpoznání onemocnění, kdy se tlačí na normalitu a rodiče jsou obviňováni z toho, že dítě nedokázali správně vychovat. Čím dříve se autismus diagnostikuje, tím dříve je možné zahájit včasnou intervenci. Právě stanovení správné a včasné diagnózy ale u nás zůstává velkým problémem. Kromě toho, že na odborné vyšetření může rodina čekat i rok, závěry od různých odborníků se často liší.
Chybí lékaři i psychologové
Největším problémem je nedostatek kvalitních specialistů, zejména dětských psychiatrů a dětských neurologů. Chybí i kliničtí logopedi, dětští psychologové a osobní asistenti. Podle odborníků u nás sice máme kvalitní poskytovatele, neziskové a příspěvkové organizace i motivované úředníky, kteří se snaží pro lidi s PAS (porucha autistického spektra) něco dělat, co ale chybí, je jednotný systém. PAS trpí dvě procenta populace, v Česku se jedná o 200 tisíc lidí. Jde o celoživotní postižení v oblasti vnímání, představivosti a sociální komunikace, přičemž až 70 procent lidí s tímto onemocněním trpí další psychickou poruchou, 40 procent dokonce dvěma a více.
Příčina onemocnění spočívá v 80 procentech v genetice, na zbytek má vliv zejména prostředí, například užívání léků v těhotenství, předčasný porod, infekce v těhotenství, ale i vyšší věk obou rodičů. V současné době neexistuje žádný biologický test či vyšetření, které by dokázaly autismus definovat nebo prokázat. Je tedy rozpoznáván na úrovni vystupování, pozorováním chování v různých situacích a s různými lidmi.
ZDENA KOLÁŘOVÁ
Pražský deník
http://www.prazsky.denik.cz/
Přidejte odpověď