STOPAŘ BOLESTI

O souvislostech mezi tělesnými bolestmi a psychikou hovoří fyzioterapeut Tomáš Rychnovský.

Do ordinace Tomáše Rychnovského na Barrandově přichází řada lidí, kteří se potřebují zbavit omezujících bolestí – především zad, ale i hlavy, kyčlí či kloubů. Díky modernímu přístupu lze dost přesně definovat příčiny jejich potíží. Někdy nefunguje sval ve spolupráci s jiným a jde jen o mechanický fyzický problém, ale také za tím často bývá psychika, která má vliv na svaly, na jejich spasmus. Sval prostě nefunguje, protože původ problému je v mysli. Klouby pak často bolí také proto, že tělo již nemá sílu na regeneraci a zhojení, které předtím standardně zvládlo. S tím umějí pomoci čínské byliny. Ne vždy tedy Tomáš Rychnovský hned nutí člověka do cvičení od A do Z. Říká, že pokud je psychika na prvním místě, je nejdřív třeba dostat jej do klidu duše, zbavit ho smutku, úzkostí a jiných negativních věcí, a teprve pak se dá pracovat dál.

Jak na duši, tak po těle

Tomáš Rychnovský vysvětluje, že bolestmi a tělesnými problémy se často projevuje i to, co delší dobu zatěžuje naši mysl; nespokojenost s tím, jak žijeme, úzkost, pocit osamělosti, pocit, že nemáme čas na něco, co máme rádi, že vlastně chceme něco jiného… Tyto věci nám berou radost ze života a skládají se v tíze, kterou cítíme na zádech. Často lidé nevnímají to „stokrát nic, které umořilo i vola“. Někdy si jakoby nakládáme víc, než uneseme. Například jedna pacientka přišla s bolestmi v zádech po běhu. Sdělila mi, že nedělá nic extrémního. Neměla vůbec zapojené svaly, které mají držet páteř, a pracovala tak, že ji její pracovní nasazení nevědomě stahovalo ještě víc. To lze pohmatem detailně vyšetřit. Tyto sečtené jemné vlivy mohly za její bolesti, ale už je zdravá.
„Jsou knihy, kde je napsáno, jaká část těla reaguje na které téma v hlavě, ale tohle je dobré spíš proto, aby člověk věděl, jak velkou škálu témat vůbec v hlavě může mít. Témata se na sebe vážou a dávají dohromady celou naši tíhu. Klient – či pacient, chcete-li – musí jít ve spolupráci s terapeutem po této ose a zjistit, co je v jádru nejdůležitější.
„My už z toho, co člověk říká, jak mluví, jaká používá slova, gesta a jak se chová, dovedeme poměrně přesně poznat, jestli přišel jen s mechanickým zádrhelem, nebo je podstata problému v psychice. Roli hrají i oči, kůže, vrásky… Je fajn, že řeč těla nelže. Mysl ano. S její pomocí umí člověk klamat okolí i sebe. My sledujeme, jak je tělo přetížené i vlivem mysli,“ říká Tomáš Rychnovský.
Přitom k tomu, abychom byli zdraví, nemusíme dělat moc, míní Tomáš Rychnovský. Tělesných cvičení nemusí být moc a už vůbec nemusí být silová. Lepší je, když cvičíme citem, pomalu a přesně. Pokud se mysl dostane ze stavu klidu, ovlivňuje nejen svalový tonus, ale i dýchání. Má vliv na funkci bílkovin, buněk, tkání… Tedy například na funkci jater, ledvin, hladinu hormonů nebo imunitu. „Myšlenka, ať stará den, či dvacet let, je v mysli usazená a má vliv na tělo; někdo se třeba cítí sám, nepřijatý okolím, nebo se neumí do společnosti začlenit.
Někdo má v sobě jiný strach – z budoucnosti, ztráty jistot či materiálního zajištění. A to vždy dělá v těle nesoulad. I takové ‚jemné, běžné či nicotné‘ pocity stojí za přibýváním na váze nebo za problémy s trávením,“ říká terapeut. „Bylo by dobré, aby společnost, která chce být ve všech směrech dokonalá, připustila, že existují i velké osobní problémy. A že není tak důležité, že se nám říká, jací bychom měli být, ale záleží na tom, abychom byli sami se sebou v pohodě.“

Radost a vztahy

Tomáš Rychnovský uvádí i příklad z kazuistiky své klientely: „Pán kolem padesátky, rodina se dvěma dětmi, zdá se, že vše je, jak má být. A on osm let sportuje tak, až má špatné kyčle, bolestivá ztuhlá záda, že se nemůže normálně hýbat.
Když se bavíme, vyjde najevo, že mu před osmi lety zemřel otec. Ukázalo se, že jeho mysl nezpracovala otcovu smrt – cítila samotu, stesk, neuzavřenou kapitolu – a nahrazovala to sportem. A pohyb, místo aby mu pomáhal, destruoval jeho tělo, protože na něj mysl přenášela tuhle zátěž. Takže nejdřív je třeba vyřešit problém – se smrtí otce se srovnat, neboť v něm ztratil i kamaráda a parťáka a náhle se cítil osamělý i ve fungující rodině.“ Tomáš Rychnovský potvrzuje, že využívají techniky z psychoterapie. Klient je může provádět sám, ale ne každý to zvládne, a tak mu pomáhá odborník z terapeutického týmu. „Nejdřív je potřeba zjistit, jaká témata vyvádějí pacienta z pohody, pak odhalit, proč tomu tak je, a nakonec se vše řeší.“
Tomáš Rychnovský jde i cestou určité osvěty, řekněme prevence nepohody a z ní pramenících fyzických potíží: „Pořádáme kurzy, abychom lidem vysvětlili, co je potřeba ke stabilitě v těle a mysli. Mladí lidé si často přejí, aby měli lepší vztahy, aby se šlo víc do hloubky a lépe si rozuměli. A chtějí dobře vést i děti. Dnešní společnost vychovává spíš ke konkurenci. Přitom je podstatná vzájemnost, hlubší porozumění.“

Jak čistit rány

Tomáš Rychnovský sám prošel bolavou zkušeností s odkrýváním a řešením problémů psychiky, a proto se umí vžít do svých klientů. „Znám techniky, jak si čistit rány,“ říká. „Moje pacientka měla nález na ploténce v dolní páteři. Při druhé návštěvě jsme zjistili, že nemá vyřešený vztah s už nežijící matkou. A tak jsme jí doporučili, aby do dopisu matce napsala vše, co cítí. Poté se s textem pracuje a výsledkem je, že mysl vnímá už jen fakta, nikoli emoce. A na třetí návštěvě byla v pohodě, žádné brnění, bolest, nic! Její problém se předtím projikoval i do vztahu se synem, o kterého měla enormní strach, jímž ho dost obtěžovala… Navenek se člověk nějak projevuje, ale důvod k tomu je někdy skrytý. Za ním se totiž často skrývá pravda – kdybychom neřešili, proč se takto k synovi chová, nepřišli bychom na opravdový důvod jejího neklidu.“
Ale ne všechno je hluboký problém a fyzioterapie řeší i jednodušší případy, za nimiž psychika nestojí. „To už se dá poznat z popisu od klienta. Sáhnu na postižené místo, zjistím blokády, poznám ztuhlost svalu. A opět – vím, jak to má být dobře. Své profesi se věnuju od roku 2000 a už poznám, co je jen věcí těla, a co je záležitostí hlubší.
Návštěvy v ordinaci Tomáše Rychnovského napravují nejen záda a klouby, ale mohou prospět i vztahům. „Právě přes tělesnou bolest se dobíráme toho, co je pro lidi podstatné,“ říká terapeut.
„Třeba ženy mají podstatu života trochu odlišnou od mužské.
Některé ženy mají strach například z těhotenství, protože nevědí, co bude pak. Může za to pocit samoty, reálně nefungující vztahy, třeba s rodiči, matkou.
Vztah s matkou bývá pro ženu esenciální.“ Tomáš Rychnovský tvrdí, že ačkoli žijeme v moderní a překotné době, podstata lidské spokojenosti je pořád stejná.
„Důraz na technologie necitlivě překryl podstatu naší mysli.“

DAVID NESNÍDAL

ForMen