Projeví se bez varování. To je na trombóze nejzákeřnější. Přitom se jí málokdo z nás obává. A ještě méně se ví, jak jí předcházet.
Krevní sraženina čili trombóza má na svědomí jednoho ze čtyř lidí, kteří na celém světě zemřou. To je šílené číslo. Krevní sraženiny jsou hlavní příčinou srdečního infarktu i mrtvice, a samozřejmě také plicní embolie, kdy se při žilní trombóze tvoří krevní sraženina v hlubokých žilách dolních končetin, odkud může cestovat oběhovým systémem právě až do plic (slovo embol znamená vmetek), kde zablokuje některou z cév. Pak hovoříme o tromboembolii. Riziko trombózy je vyšší u onkologických pacientů, zvlášť kvůli chemoterapii.
U hospitalizovaných lidí je trombóza zodpovědná za více úmrtí a případů, kdy se pacient stane invalidním, než zápal plic a infekce.
Přímou příčinou problému je shlukování krevních destiček. Za běžné situace krevní destičky volně plují v krvi. Z různých důvodů se však může stát, že začnou být náchylnější ke srážení. Pak mají tendenci shlukovat se a vytvářet krevní sraženinu. Ta může nabýt takové velikosti, že výrazně omezí průtok krve v cévě, nebo ji dokonce ucpe.
Na vzniku trombózy se vždy podílí více činitelů. Nejsilnějším rizikovým faktorem je vrozený sklon k tvorbě žilních sraženin. Patří sem také »velké« operace (kloubní, břišní, onkologické), vážné úrazy, dlouhodobá nepohyblivost nebo užívání některých léků. Ty obvykle bývají důvodem k preventivnímu podávání léků proti srážlivosti krve. K dalším rizikům patří sádrová fixace končetin, dlouhý let, případně jízda autobusem, těhotenství a šestinedělí či déletrvající léčba kortikoidy. Značným hazardem je kouření či obezita, pravděpodobnost vzniku trombózy stoupá i s věkem. U žen patří k rizikovým faktorům užívání hormonální antikoncepce, ale také hormonální substituční léčba (třeba v menopauze). Nebezpečí zvyšují tzv. trombofilní mutace, tedy genetický sklon k trombózám. Ženy, které chtějí užívat antikoncepci, by si měly nechat ověřit, zda se jich trombofilní mutace netýkají. U nás má některou přibližně osm procent lidí. Některé pojišťovny na test přispívají, zeptejte se na to.
Příznaky hluboké žilní trombózy jsou bolest, otok a pocit napětí v postižené dolní končetině (obvykle v lýtku), silná bolest v postiženém místě, teplá pokožka v místě, kde se utvořila krevní sraženina a zčervenání kůže, zejména na zadní straně postižené dolní končetiny v oblasti pod kolenem. Pokud se hluboká žilní trombóza neléčí, může vzniknout plicní embolie. Příznaky jsou dušnost, která se může vyskytnout buď náhle, nebo postupně narůstat, bolest na hrudi, která se zhoršuje při dýchání, a náhlá ztráta vědomí. Návštěva lékaře a zahájení léčby jsou nutné hned!
Bolest v noze může signalizovat nebezpečí
OBYČEJNÁ PREVENCE
Naše babičky říkaly, že když hodně pijeme, »naředíme« krev. Je to opravdu tak. Ostatně víme, že když máme jít na odběr krve, doporučuje se nám předtím hodně pít. Důležitý je pohyb, prošlapávejte chodidla, ohýbejte nohy. Když dlouho jedete, udělejte si přestávku a vyplňte ji protahováním nohou a »čapím« krokem.
L.A. Kašparová
Rytmus života
Přidejte odpověď