Nemoc geniálních lidí? Trpěli jí a trpí vědci, spisovatelé i herci. Jak se nedávno ukázalo, není to náhoda. ‚Šílenství‘ a tvořivost jdou ruku v ruce.
Dříve se označovala jako maniodepresivní psychóza. U nemocného se totiž střídají fáze mánie, neboli stavu extrémní radosti a energie, s obdobím těžkých depresí. Mezi těmito epizodami je, za ideálního stavu, nálada normální. Bipolární afektivní porucha se v psychiatrii řadí mezi vážná onemocnění. Právě proto, že to není ani ‚čistá‘ deprese, ani mánie, se špatně léčí. Na druhou stranu – bez těchto ‚bláznů‘ by byl svět o něco chudší. To, co se traduje už léta, bylo totiž nedávno i vědecky potvrzeno. Pacienti s bipolární poruchou bývají často nesmírně tvůrčí a mají vyšší inteligenci.
„Historické prameny popisují příznaky bipolární poruchy u mnoha slavných a vysoce kreativních osobností,“ říká pro Pestrý svět profesor Tomáš Hájek, M. D., Ph. D., a dodává, že spojení mezi bipolární poruchou a intelektem se potvrzuje i v nedávných studiích. „Ty například ukazují, že samé jedničky ve škole sice ‚chrání‘ před schizofrenií, ale můžou až čtyřnásobně zvyšovat riziko budoucího propuknutí bipolární poruchy,“ upřesňuje lékař. Podle výzkumů také platí, že čím vyšší hodnotu IQ má člověk v dětství, tím méně mu hrozí psychiatrické potíže, ovšem s jednou výjimkou. U bipolární poruchy s výškou IQ riziko naopak stoupá! Rovněž bylo prokázáno, že lidé se zvýšenou genetickou náchylností k této poruše mají celou řadu kreativních schopností. A to zejména v oblastech jako je literatura či herectví. Právě proto najdeme mezi umělci spoustu maniodepresivních pacientů. To pro Pestrý svět potvrzuje i psychiatr MUDr. Radkin Honzák, CSc.: „Bipolární porucha sebou nese větší ochotu překračovat jakékoliv hranice. To, co je v běžném životě nevýhodou a přivádí postižené do maléru, se ve vědě a umění projevuje jako kreativita a originálnost.“
Ovšem neplatí to univerzálně. „Řada pacientů s bipolární poruchou je nemocí dlouhodobě poškozena i mezi epizodami deprese či mánie,“ popisuje zkušenosti z praxe profesor Hájek. Podle něj je právě fakt, že někteří pacienti jsou poruchou naprosto vyřazeni ze života, zatímco jiní mezi atakami žijí normálně, jednou z mnoha záhad, které se s touto diagnózou pojí. „Pokud tento medicínský oříšek rozlouskneme, mohli bychom výrazně ovlivnit prognózu našich pacientů,“ dodává Hájek. Do té doby se však budou muset všichni nemocní spolehnout na dosavadní léčbu. Tou je kombinace psychofarmak a psychoterapie, případně i ‚elektrošoků‘.
—
Maniodepresivní psychóza v číslech
1 % lidí z celkové dospělé populace trpí bipolární afektivní poruchou.
20 let je průměrný věk, kdy bývá nemoc diagnostikována. Může to být ale až mnohem později.
50 % nemocných se pokusí o sebevraždu, takřka polovina z nich svůj čin dokoná.
Trápení slavných
– VÝKYVY NÁLAD spojenými s bipolární poruchou trpěl třeba Miloš Kopecký (†73), který ý dokonce několikrát v životě uvažoval o sebevraždě, nebo Petr Muk (†45). Tomu byla nemoc diagnostikována již v devatenácti letech a zřejmě kvůli lékům na depresi v kombinaci s alkoholem zemřel.
– DEPRESE I MÁNIE si prožila též herečka Catherine Zeta-Jones (47). U té nemoc naplno propukla v době, kdy je její manžel Michael Douglas (72) bojoval s rakovinou. Problémy přiznala až letos, takřka po šesti letech.
Inteligence jako dar i možné prokletí
Choroba s velkou řadou neznámých
Pestrý svět
Přidejte odpověď