Žádný masivní odchod dětí z praktických do běžných škol se za více než rok inkluze v regionu nekonal.
Klatovsko – Prakticky nijak se na Klatovsku neprojevila tzv. inkluze zakotvená v novém školském zákoně, podle které mají být od minulého školního roku postupně do běžných základních škol zařazovány děti s lehkým mentálním postižením.
Žádný „úprk“ dětí z tzv. praktických škol, které jsou zřízeny právě pro děti s lehkým mentálním postižením, do běžných škol se podle ředitelů nekonal.
V Klatovech pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami funguje Základní škola v Hálkově ulici, která má praktickou školu i tzv. speciální školu pro děti s těžkým mentálním postižením. „Tím, že by děti od nás odcházely do běžných škol, se inkluze v žádném případě neprojevila. Když se před zavedením inkluze říkalo, že se praktické školy budou rušit a všechny děti půjdou do běžných základních škol, byli naši rodiče i naše děti doslova vyděšeni,“ řekla Deníku ředitelka školy v Hálkově ulici Dana Kočí.
RODIČE JSOU ROZUMNÍ
Změny nezaznamenali ani v Horažďovicích. „Máme dvě speciální třídy na odloučeném pracovišti a některé děti, které chodí do běžných tříd, mají podpůrná opatření. Že by děti od zavedení inkluze hromadně přecházely do běžných tříd, to ne. Spíše bych řekla že naopak. Naši rodiče jsou rozumní, vidí, kde je dítěti lépe, a nechají ho tam, kde je,“ konstatovala ředitelka horažďovické Základní školy Blatenská Jaroslava Šimková.
PŘIBYLO PAPÍROVÁNÍ
Přechody dětí z praktických do běžných tříd nezaznamenali ani v Sušici, kde je praktická škola součástí Základní školy T. G. Masaryka. Podle jejího ředitele Richarda Smoly byla celá inkluze spíše obrovským omylem i vzhledem k tomu, že nárok na zařazení fyzicky i mentálně postiženého dítěte do běžné třídy měli rodiče i před inkluzí. „Inkluze byla pouze ohromný humbuk a jediné, co přinesla, bylo ztížení práce ředitelům škol. Neúměrně narostla administrativa. Jak se psalo, že do běžných základních škol nebyly zařazovány děti postižené třeba tělesně, a byly zařazovány do speciálních škol, nevím, kde se to mohlo dít. A to se psalo i v odborné literatuře. My jsme měli zařazené děti s těžkými poruchami vidění, s těžkými poruchami sluchu, pohybově handicapované, autisty, a to vše dávno před inkluzí. Osobně si myslím, že celá inkluze byly ukrutně uspěchaná. Nebyli jsme na to připraveni my, nebylo na to připraveno ani ministerstvo. Když na ministerstvo vzneseme nějaký dotaz ohledně inkluze, tak se leckdy stane, že ani ministerstvo nedokáže pořádně odpovědět,“ kroutil hlavou Smola.
V podstatě jedinou změnou, kterou „inkluzní“ novela přinesla praktickým školám, bylo zrušení přílohy rámcového vzdělávacího plánu, podle které vyučovaly. Praktické školy si tedy musely zpracovat nové vzdělávací plány, pro děti se však nic nezměnilo. Speciálních škol se novela nedotkla vůbec. Praktická nebo speciální škola nabízí handicapovaným dětem řadu výhod včetně menších tříd a specializovaných pedagogů. Asistent pedagoga třeba i pro jediné dítě v běžné třídě může naopak být pro to dítě spíše nevýhodou. „My máme jednoho asistenta na třídu, takže děti vedeme k samostatnosti, jak by to mělo být“ vysvětlila Kočí.
UŽ VÍCE NEŽ STO LET
Klatovská základní škola pro handicapované děti byla založena už za RakouskaUherska. „Letos slaví naše škola 105 let, založena byla v roce 1912 jako dvanáctá taková škola v českých zemích. Takže už tehdy byly známa potřeba školy pro postižené děti, které prostě mají jiné potřeby než děti zdravé. A nikdo si nedovedeme představit, ani rodiče našich dětí, že by praktické školy neměly existovat,“ upozornila Kočí i na historické zkušenosti se speciálním školstvím.
DAVID KOJAN
Klatovský deník
http://klatovsky.denik.cz/
Přidejte odpověď