Paralýza úřadů práce

Česko překonává tragické rekordy v nezaměstnanosti. A bude hůř, odhaduje se, že problémy budou vrcholit koncem roku, kdy by mohlo být bez práce až tři čtvrtě milionu lidí včetně zdravotně znevýhodněných. Úřady práce jsou však paralyzované a než by pomáhaly vytvářet pracovní místa, mají práci samy se sebou.

„Nejdramatičtější scénáře předpovídají až tři čtvrtě milionu lidí bez práce,“ uvedl Svaz průmyslu a dopravy.

 

Ministerstvo práce má před sebou téměř nesplnitelný úkol: během několika týdnů napravit, co se pod vedením exministra Jaromíra Drábka bouralo dva roky. Jeho tempo je však zatím pomalejší, než tempo, kterým rostou fronty žadatelů o práci.

Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) sice v polovině března představila balíček opatření ke zmírnění nezaměstnanosti nazvaný 7 bodů za 7 miliard, zatím se však tento plán spíše setkává s pochybnostmi a nedůvěrou.

Recese přitom sužuje českou ekonomiku s výkyvy již pátým rokem. Z průzkumů vyplývá, že firmy chtějí letos snížit počet zaměstnanců zhruba o procento, ty menší o dvě až tři. Z tohoto pohledu se vznik desítek tisíc pracovních míst ještě letos, jak je slibuje MPSV, zdá prakticky nereálné.

Nedá se očekávat, že by firmy z ničeho nic začaly otevírat nová byť dotovaná místa. A úřady práce, které je mají k tomu podle sedmibodového plánu podněcovat, jsou paralyzované.

Akceschopnosti je zbavila tragická reorganizace od předchozího ministra Jaromíra Drábka a dorazil je přechod na jiné, špatně fungující počítačové systémy.

„Ministerstvo práce není na růst nezaměstnanosti připraveno. Základní problém je v nefunkčnosti úřadu práce, za niž může manažerské selhání na ministerstvu. Pokud nezačne úřad dobře fungovat, nic nám nepomůže,“ nebere si servítky dlouhodobá kritička resortu, poslankyně za ODS Lenka Kohoutová.

Po reorganizaci, která veškeré pravomoci přenesla z okresních úřadů na kraje, ztratily okresní pracovní úřady možnost pružně reagovat na místní problémy.

Pracovní úřady v regionech musí s každou i sebemenší smlouvou na kraj, kde ji schvaluje několik různých lidí. A kvůli změně v IT systémech úředníci nemají k dispozici detailní analytické údaje o tom, kdo jsou nezaměstnaní, odkud a proč přicházejí a odkud se dají čekat další.

„Úřady práce nemají přehled o profesní struktuře nezaměstnaných, nesbírají přehledy o volných pracovních místech a nevědí o uplatnění rekvalifikovaných nezaměstnaných,“ vysvětlila ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy Jitka Hejduková.

Podle poslankyně Kohoutové nemají úředníci pracovních úřadů ani možnosti jednat aktivně se zaměstnavateli a nabízet jim na míru šité pobídky. Firmám byla dokonce zrušena povinnost hlásit úřadům práce volná místa, i když většina z nich to dělá i nadále.

Přetížení úředníci

Nejenže pracovní úřady bojují s nekvalitními IT systémy, ale navíc jsou i kapacitně poddimenzované. Především chybějí stovky pracovníků, které by jednali s nezaměstnanými a pomáhali jim hledat místo. Z údajů ministerstva práce  a sociálních věcí vyplývá, že na jednoho úředníka v průměru připadá až půl tisíce uchazečů o práci.

Z toho logicky vyplývá, že v regionech s nadprůměrnou nezaměstnaností bude počet klientů na jednoho úředníka již zcela nezvladatelný. Přitom správně by v místech, kde je nezaměstnanost vyšší, by měl mít úředník na starosti dokonce méně lidí, aby se jim mohl více věnovat.

Lidem, kteří jsou bez práce déle než pět měsíců, by totiž měli vypracovat tzv. individuální akční plán, které by měl zvýšit jejich šance na trhu práce. „Ty ale zůstávají většinou jen na papíře. Jestliže má jedna zprostředkovatelka na starost pět set uchazečů, těžko s nimi může pracovat,“ kritizuje Hejduková z SPD.

Úřady práce nemají ani vysoutěžené rekvalifikační kurzy. „A když už rekvalifikace nabízejí, je to špatně, protože nemají návaznost na zaměstnání,“ zlobí se poslankyně Kohoutová. Přitom podíl lidí, kteří jsou bez práce déle než pět měsíců, narostl na hrozivé téměř tři pětiny.

Problémy však mají i lidé s vynikajícím vzděláním a špičkovou praxí.  Do Česka se například kvůli přetlaku v centrálách nadnárodních společností vrací čeští zaměstnanci a hledají zde místo. Domácí firmy se navíc zbavují v rámci zeštíhlování středních manažerů.

Jednou z mála navrhovaných novinek je podpora zkrácených úvazků v podobě vyššího příspěvku pro zaměstnavatele. Ministryně Müllerová také oprášila vizi zakladatele úřadů práce, prvního českého ministra práce a sociálních věcí Milana Horálka, že by jejich ředitelé zase měli převzít roli „manažerů pracovního trhu“. Dojde vůbec ke změně k lepšímu? A ještě letos?

invArena