Jsem invalidní a přesto nemám nárok na invalidní důchod

Nemám prý na invalidní důchod nárok, protože pro jeho přiznání nesplňuji podmínku potřebné doby pojištění. Co mám dělat? 

Odpověď:

Pokud nesplňujete podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebude vám přiznán. Nicméně odborníci doporučují řešit situaci se místně příslušnou pobočkou ČSSZ, kde by měli poskytnout informace, jak si případně zajistit nárok na invalidní důchod doplacením chybějící doby pojištění.

Podmínka potřebné doby pojištění se však nevyžaduje v případě, že invalidita vznikla následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání.

Podmínka doby pojištění pro přiznání invalidního důchodu je u pojištěnce:

• do 20 let méně než 1 rok,
• od 20 do 22 let 1 rok,
• od 22 let do 24 let 2 roky,
• od 24 let do 26 let 3 roky,
• od 26 let do 28 let 4 roky,
• nad 28 let 5 let.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity; u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky.

Pokud ale potřebnou dobu pojištění nesplňujeme, podívejme se, zda nesplňujeme tzv. náhradní dobu pojištění. To je období, ve kterém se neodvádí žádné pojistné, přesto se tyto doby za určitých podmínek započítávají do potřebných let pojištění pro důchod.

Náhradní doba pojištění se týká:

• osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen „střední škola“) nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před r. 2010,
• osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku a nezapočítává se do ní jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, které se kryjí s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné,
• osob se zdravotním postižením zařazených v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,
• osob konajících vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě (do 30. 6. 2016),
• osob konajících civilní službu (do 31. 12. 2004),
• osob pečujících osobně o dítě ve věku do čtyř let,
• osob pečujících osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu,
• poživatelů invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb.] z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c)] se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních zákonů,
• osob, u nichž po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění podle zvláštního předpisu, trvá:
  • dočasná pracovní neschopnost, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního předpisu,
  • karanténa nařízená podle zvláštního právního předpisu v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu,
  • podpůrčí doba pro poskytování ošetřovného,
  • podpůrčí doba pro poskytování peněžité pomoci v mateřství v období před porodem.
• osob, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zákona o ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením
• Od 1. 2. 2018 je náhradní dobou pojištění doba trvání podpůrčí doby u dávky otcovské poporodní péče v době po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění.
• Náhradní dobou pojištění již od 1. 2. 2018 není doba vojenské služby, nejde-li  o vojáky z povolání nebo vojáky v záloze ve výkonu vojenské činné služby. Jako náhradní dobu pojištění ji lze hodnotit pouze, jde-li o dobu získanou do 30. 6. 2016.

 

Pokud občan nemůže využít ani jednu z výše uvedených možností a je zcela bez příjmu, je možné se obrátit na příslušné kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce ČR poskytující dávky státní sociální podpory a dávky v hmotné nouzi.

redakce invArena