Jste bez práce? Na rekvalifikaci dostanete až padesát tisíc

Pokud jste evidovaní na úřadu práce a zvažujete možnosti rekvalifikace, nabízejí se vám dvě cesty. Obě mají společné to, že v průběhu tří let vám může stát na rekvalifikaci přispět až padesát tisíc korun. Další pravidla už se ale liší.

Rekvalifikace v režii úřadu práce

Rrekvalifikační kurz vám vybere úřad práce. V takovém případě vám stát zaplatí kurz, přispěje případně na jízdné a navrch vám během trvání kurzu bude vyplácet šedesát procent z původního platu jako měsíční podporu v nezaměstnanosti. Horní hranice je letos stanovena na 15 866 korun. Pro srovnání: v případě, že přijdete o práci, nerekvalifikujete se a splňujete stanovené podmínky, vyplácí vám stát měsíční podporu v maximální výši 14 157 korun.

Aby za vás ovšem úřad práce všechny tyto výdaje hradil a vyplatil vám podporu, musíte s ním ještě před začátkem kurzu uzavřít písemnou dohodu o rekvalifikaci. V ní se mimo jiné upíšete k tomu, že pokud kurz bez vážného důvodu nedokončíte nebo pokud později odmítnete nastoupit do zaměstnání, které odpovídá nově nabyté kvalifikaci, budete muset úřadu všechny peníze, které na vaši rekvalifikaci vynaložil, vrátit.

Na rekvalifikační kurz ovšem nedosáhne zdaleka každý. O tom, zda budete, či nebudete zařazeni do rekvalifikace, rozhoduje příslušný referát úřadu práce – který musí nejprve důkladně vyhodnotit, zda vám bude rekvalifikace prospěšná a zda máte šanci, že po jejím absolvování některého zaměstnavatele zaujmete.

Rekvalifikaci si můžete vybrat i sami

Novinkou od loňského roku je, že si rekvalifikační kurz můžete vybrat sami. „V takovém případě uchazeč nebo zájemce o zaměstnání žádá Úřad práce o úhradu ceny rekvalifikace s tím, že si sám vybere konkrétní rekvalifikační kurz a rekvalifikační zařízení, u kterého si rekvalifikaci také sám zabezpečí,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová. Pokud vám váš výběr úřad práce schválí, kurz vám zaplatí.

Na rekvalifikaci můžete stejně jako v prvním případě vyčerpat až padesát tisíc korun během tří let. „Podmínkou je, že Úřad práce ČR musí posoudit uplatnitelnost takto získané kvalifikace na trhu práce a zároveň posoudit, zda rekvalifikace vyhovuje zdravotnímu stavu uchazeče a zda rekvalifikační zařízení, u kterého má být zvolená rekvalifikace provedena, má akreditovaný vzdělávací program,“ dodává Filipová.

V případě takzvané zvolené rekvalifikace ale nemůžete počítat s tím, že vám bude stát hradit další náklady – například za dopravu. A především: nedostanete podporu v nezaměstnanosti.

Tato varianta má zkrátka zaujmout pouze člověka, kterému jde o vzdělání, a nikoli o dávky. „Zvolenou rekvalifikaci dosud využilo 6568 uchazečů a zájemců o zaměstnání, je tedy zřejmé, že je o ni zájem,“ doplňuje mluvčí ministerstva práce.

A které obory si lidé v rámci zvolené rekvalifikace vybírají nejčastěji? „Největší zájem byl zatím o kurzy na rozšíření řidičských oprávnění, získání průkazu profesní způsobilosti pro řidiče, pracovníky v sociálních službách, učitele autoškoly, účetnictví, cvičitele fitness, plavání a kurzy péče o tělo,“ uvádí Štěpánka Filipová.

Pomůže vám rekvalifikace na trhu práce?

Podle ministerstva práce a sociálních věcí dosahovala účinnost rekvalifikací, tedy počty účastníků rekvalifikací, kteří do roka našli práci, v roce 2010 celkem 43,8 procenta a v roce 2011 40,8 procenta. Za rok 2012 ještě nejsou statistické údaje k dispozici.

„Největší pozitivum rekvalifikačního kurzu je, že člověk neztratí ‚pracovní návyky‘, udržuje se v určitém rytmu, neztrácí motivaci, zlepšuje psychiku. Když z rytmu jednou vypadne, už se těžko vrací,“ říká Monika Lampová, která šest let pracovala jako lektorka rekvalifikačních kurzů a dnes působí ve společnosti Partners.

Na trhu práce však podle ní absolvování kurzu nepomůže každému. Důležité je vybrat si vhodný a na trhu žádaný obor, který dobře zapadne do vašeho dosavadního vzdělání a praxe.

„V lokalitách, kde práce zkrátka není, je to těžké. Špatná kombinace také je, když je nezaměstnaný člověk starší, nemocný a má nízké vzdělání. Ale ani takový člověk by neměl házet flintu do žita. Je lepší se snažit než nedělat nic. Na zaměstnavatele působí dobře, že je zájemce o práci aktivní,“ říká lektorka.

Velmi dobré zkušenosti má naopak s rekvalifikací žen po mateřské dovolené. „Pro ně byla výzva všechno. Byly jak rakety a hltaly každou novou informaci, jelikož po několika letech doma byly, myslím, vděčné za každé zpestření. A podle mého srovnání byly mnohem adaptabilnější, flexibilnější než muži v podobné situaci. Ony prostě chtěly do práce a výsledky byly hodně dobré,“ popisuje.

Úřady chtějí příslib od zaměstnavatele