Kardiologové se obávají sílící „epidemie“ srdečního selhání. Nová data ukazují nárůst počtu lidí s nemocemi oběhové soustavy a tento trend bude podle expertů na srdce kvůli ekonomické krizi nadále pokračovat. Konzumace levných, nekvalitních potravin, silný stres vyvolaný současnou situací doma i ve světě, pokusy zahnat jej alkoholem či kouřením, snaha šetřit na „zbytných“ věcech, mezi nimi i na sportovních a rekreačních aktivitách – to vše jsou faktory, jež urychlí explozi případů kardiovaskulárních chorob.
„Nejnovější data z loňského roku ukazují, že zde máme 2 912 942 kardiaků, což je ve srovnání s dobou před 10 lety zhruba o 364 000 více. Zatímco úmrtí na akutní infarkt ubývá, naopak se zvyšují počty případů srdečního selhání – což jsou spojené nádoby,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti. V roce 2011 dostalo srdeční infarkt 32 879 lidí, loni to bylo 28 722 jedinců. „Lze říci, že jsme se stali ‚oběťmi vlastního úspěchu‘, v léčbě akutního infarktu myokardu jsme na špici,“ komentuje lékař. Okamžitá úmrtnost na infarkt myokardu se v Česku pohybuje na úrovni 5,6 %, třicetidenní činí 8,7 %. To jsou ve světovém kontextu mimořádně příznivá čísla.
Přestože drtivá většina pacientů infarkt přežije, pozdním přivoláním pomoci si mnohdy přivodí srdeční selhání. „Jakmile pacient pocítí bolest na hrudi, může se jednat o srdeční infarkt a v tu chvíli je důležitá každá minuta. Srdeční buňky totiž začínají neúprosně odumírat, a pokud nemocný nekontaktuje co nejdříve záchrannou službu a snaží se bolest přechodit, může se stát, že odumře výrazná část srdeční svaloviny. Čím později se začne infarkt léčit, tím méně buněk se podaří zachránit a tím větší je pravděpodobnost následného selhávání srdeční pumpy,“ říká prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České asociace akutní kardiologie.
Loni trpělo srdečním selháním 122 068 lidí, v roce 2011 to přitom bylo jen 96 668 pacientů. Do pokročilé fáze srdečního selhání se v Česku dostane zhruba 10 % z nich, u těch pak lékaři musí posoudit, zda jsou ve vhodné kondici na mechanickou srdeční podporu nebo transplantaci srdce. „Bohužel pouze malá část pacientů může být indikována k mechanické podpoře srdce nebo srdeční transplantaci, v Česku je to dohromady zhruba 200 lidí ročně.
Hlavní rozhodující faktor je tzv. biologický věk, který by neměl přesáhnout 65 let. U starších lidí, u kterých se většinou pokročilé srdeční selhání objevuje, se snažíme zajistit důstojné dožití pomocí paliativní péče,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., zástupce přednosty a vedoucí lékař oddělení srdečního selhání a transplantační péče I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně. Stoupající počty těch, kterým selhává srdce, má na svědomí více faktorů – například pandemie covidu, kdy se lidé báli jet do nemocnice, i když jim bylo špatně, a přecházením příznaků si tak selhávání přivodili. Svou roli hraje také obezita Čechů a špatné stravovací návyky, jež vedou k vyššímu cholesterolu v krvi, postupnému zanášení cév, a tedy riziku vzniku kardiovaskulárních příhod. Nijak nepomáhá zhoršující se ekonomické situace, kterou tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně cévní choroby.
„Lidé budou na zdražování velmi pravděpodobně reagovat nakupováním nezdravých náhražek, šetřit na kvalitních potravinách, což povede ke zvýšení hmotnosti, a tedy zátěži oběhové soustavy. Obáváme se, že budou šetřit i na sportovních a rekreačních aktivitách. A lze čekat i šetření na vzdělávání – což s obezitou úzce souvisí. Je prokázáno, že vzdělaní lidé žijí zdravěji,“ vysvětluje prof. Linhart. „Se stresem také souvisí vyšší spotřeba alkoholu a cigaret, kterými se lidé snaží tlaku čelit. Přitom omezení pití a kouření naopak v těžkých dobách může přinést tolik vítanou úsporu. Odhadujeme však, že následky krize sklidíme v následujících letech v podobě až třetinového nárůstu případů srdečního selhání,“ říká prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA, předseda České asociace srdečního selhání.
I přes přicházející těžké časy však nechtějí experti opustit apel na prevenci, zdravotní stav podle nich není radno zanedbávat ani v dobách ekonomické krize. „U běžné populace je základem pravidelně docházet na preventivní prohlídky. U pacientů s již přítomným srdečním onemocněním jsou nutné pravidelné lékařské kontroly a užívání léků, dodržování dietních opatření a fyzická aktivita doporučená lékařem. Opravdu nevhodné je pro pacienty se srdečním selháním šetřit na lécích, protože jsou základem terapie a je nutné je užívat,“ vysvětluje prof. Málek.
Trend strmého nárůstu případů srdečního selhání se netýká jen České republiky, je celosvětový. V květnu o něm bude v Praze v O2 Universum diskutovat přes 6 000 kardiologických špiček z celého světa v rámci kongresu Heart Failure Association Evropské kardiologické společnosti. Nastupující explozi srdečních selhání chtějí kardiologové čelit mimo jiné novými moderními léky, mezi něž patří například glifloziny, prohloubením spolupráce s praktickými lékaři, kteří by mohli hrát větší roli v péči o stabilizované, „zaléčené“ pacienty, a také apelem na širokou veřejnost, aby nepodceňovala příznaky srdečních problémů a jela zavčas do nemocnice.
Přidejte odpověď