Představte si, že chcete u pokladny supermarketu zaplatit vybrané zboží, ale obsluha komunikuje pouze s vaším doprovodem a vás si nevšímá – jako byste neexistovali. Jako byste byli neviditelní. Zní to bizarně, že? Pro zdravotně postižené osoby je to však vcelku běžná realita.
Ne, to nemá být kritika nikoho a ničeho, je to pouhé konstatování podvědomé tendence považovat mentálně a/nebo fyzicky handicapované lidi za neschopné efektivní komunikace a běžných úkonů sebeobsluhy. V plné míře to musím vztáhnout i na sebe – kolikrát jsem při svém nedávném „angažmá“ v domově pro osoby se zdravotním postižením „ošéfoval“ celý nákup za klienta, aniž bych mu vůbec poskytl šanci vstoupit do hry! Jak se asi musel cítit? Jako odstrčený, neviditelný…
A tohle je pouze nepatrný příklad, jeden z mnoha projevů nahlížení na tyto lidi, jako by ani neměli stejná práva jako „my normální“. Centrum Orion v Rychnově nad Kněžnou upozorňuje na lidská práva zdravotně postižených osob a v praxi stále hledá cesty k jejich respektování – pomáhá handicapovaným lidem a jejich rodinám žít. A žít opravdu naplno a důstojně, jak jen to za daných okolností jde. Protože i zdravotně postižený člověk může mít např. touhu mít přátele, vztahy, nebo bydlet samostatně…
Tak kupříkladu Tomáš, třicetiletý mladý muž, který už několik let touží žít ve vlastním bytě. Z důvodu těžkého postižení celého těla je od narození bohužel upoutaný na invalidní vozík, a navíc má i mentální postižení. Je tak odkázaný na pomoc prakticky ve všech úkonech sebeobsluhy, pohybu i vyplnění volného času – sám umí „pouze“ obsluhovat počítač, joystick na elektrickém vozíku a pípu (moc rád totiž čepuje pivo). Přitom je velmi společenský, rád se baví a má rád nové aktivity i zážitky…
Teď má nejen on, ale nejméně dalších patnáct klientů Centra Orion jedinečnou příležitost začít se učit samostatně žít! Podařilo se nám pronajmout kompletně bezbariérové prostory a vybavit je nábytkem i kompenzačními pomůckami. Osoby s postižením zde s pomocí osobních asistentů postupně trénují samostatné bydlení. Díky tomu může Tomáš už nyní dvakrát v týdnu přespávat mimo svůj domov – čímž se uleví i jeho rodičům, kteří mají čas nabrat síly do další péče. Má to však háček: nájem prostor určených k tomuto tréninku nelze hradit z dotací na sociální služby. A tady je Centrum Orion odkázáno na dobročinnost…
Osamostatnění – základní lidská potřeba, včetně osob s postižením. Čas na odpočinek, nabrání nových sil – základní potřeba rodiny pečující o handicapovaného člena. Většině z nás to může připadat jako samozřejmost, ale pro někoho to samozřejmé vskutku není. A proto: nebojte se komunikovat s osobami s postižením napřímo, učte je rozhodovat, dejte jim šanci zvládat běžné situace… Podpořte osamostatňování osob s postižením také finančně – např. prostřednictvím našeho dárcovského projektu na portálu Darujme.cz (www.darujme.cz/projekt/1207733). Děkujeme…
Jiří Raichl z Centra Orion
Rychnovský deník
Přidejte odpověď