V Česku je stále málo dárců kostní dřeně, uvádějí lékaři s tím, že například v českobudějovické nemocnici se v roce 2017 zapsalo do registru přes 550 lidí, loni jich ale bylo už o 2/3 míň. Doktoři zároveň vyvracejí mýty o tom, že by samotné darování dřeně, respektive kmenových buněk, bylo bolestivé. Na výběr dávají ze dvou možností buď odběr v krátké narkóze, anebo o něco delší při vědomí přímo ze žil a dodávají, že pacientům, který život může zachránit, pouze transplantace kostní dřeně neustále přibývá.
ČT 24 – Studio 6
mluvčí 1,
Na první pohled to vypadá jako běžná transfuze, v sáčku jsou ale kmenové buňky, které by měly pacientce zachránit život.
mluvčí 2,
To do vás vlastně déle necítíte, nic necítíte, nebolí to.
mluvčí 1,
Jana Kaslová první příznaky pocítila před 10 lety zvýšená únava, do schodů se zadýchávala, odpoledne už práci nezvládala vůbec, teď už je rok doma. Diagnóza primární melofibróza.
mluvčí 3,
To je rizikové onemocnění a znamenalo by to pro ni v podstatě, protože žádná jiná léčba pro toto onemocnění neexistuje, tak by to znamenalo, že třeba v horizontu 23 let prostě zemře.
mluvčí 1,
Nikdo z rodiny jí kostní dřeň darovat nemohl. Jedinou možností je tak anonymní dárce. Našel se za necelé čtyři měsíce.
mluvčí 2,
Ze začátku jsem měla docela strach, no, teďko, když už vlastně je to skoro, že jo, ve finále, no, tak si říkám, tak to musí dopadnout dobře, jak jinak.
mluvčí 1,
Jana teď bude v nemocnici ležet ještě tři týdny, musí počkat, jestli její tělo kmenové buňky přijalo.
mluvčí 4,
Kdybyste mohla mluvit s tím dárcem, co byste mu řekla?
mluvčí 2,
No, že mu strašně pozdě Děkuju, no. Jsou lidi, že vlastně jsou i pro jiný, jo, že nekouká každý sám jenom na sebe, takže kdo má teda tu možnost, tak pomůže tomu druhýmu, no.
Česká televize, Plzeň.
Přidejte odpověď