Dosud moderní léčbu proplácely pouze diabetikům. V Česku ročně selže srdce 60 tisícům lidí, kteří se tak přidají k více než čtvrt milionu stávajících pacientů. Podle kardiologů toto číslo dlouhodobě poroste a do roku 2030 stoupne počet lidí se srdečním selháním o 50 % – na 450 tisíc. Čeští experti na srdce mají v rukou novou zbraň, jak srdečnímu selhání čelit – glifloziny.
„Glifloziny prodlužují život našim pacientům, kteří trpí srdečním selháním. Léky totiž umí zlepšit podmínky pro práci srdečního svalu hned na několika úrovních,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart.
U těch, kteří jsou zároveň diabetici, také snižují hladinu cukru v krvi tím, že navozují vylučování cukru do moči. Cukrovkou trpí přibližně 30–40 % pacientů se srdečním selháním. „Léky umí výrazně zmírnit dušnost i otoky. Pro některé pacienty, kterým by léčba přinesla kýženou úlevu, dříve představovala cena léků problém – mnozí si ji nebyli schopni zaplatit. Nyní jim ale v zahájení efektivní léčby už nic nebrání,“ popisuje prof. Linhart. Výsledky zahraničních studií navíc naznačují, že by mohly glifloziny v budoucnu pomoci s léčbou dalších forem srdečního selhání, na něž jiné medikamenty dostatečně nezabírají. „Brzy bychom tak mohli mít v rukou léky pro celé spektrum nemocných se srdečním selháním, tedy bez omezení, která dnes i v této indikaci platí,“ říká prof. Linhart.
V České republice se nyní se srdečním selháním léčí více než 280 tisíc lidí a jejich řady se každoročně rozrůstají o dalších 60 tisíc nových pacientů. Příznivá není ani vyhlídka nejbližších let, podle kardiologů totiž do roku 2030 vzroste počet nemocných až o alarmujících 50 %. Typickým projevem srdečního selhání je dušnost, otékání nohou, případně bušení srdce. Část pacientů také pozoruje přibírání v oblasti břicha, nebo naopak nechutenství. K rozvoji srdečního selhání podle specialistů často dochází po prodělání infarktu.
Přidejte odpověď