Představte si, že vaše srdce za zhruba 4 minuty, přečerpá 20 litrů krve. A my jsme proto do vysílání Radiožurnálu pozvali přednostu kardiocentra a kliniky kardiologie IKEM, prof. Josefa Kautznera. Přeji vám dobré ráno.
Radiožurnál – Ranní interview
——————–
Pane profesore, řekněte nám, prosím, hned na úvod, co našemu srdci nejvíc škodí?
Josef KAUTZNER, přednosta kardiocentra a kliniky kardiologie IKEM
——————–
Ono je to poměrně prosté, našemu srdci a celému tomu kardiovaskulárnímu systému škodí nejvíce nezdravý životní styl, nedostatek pohybu, nadváha nebo dokonce obezita, kouření, přemíra alkoholu, nezdravá strava, jako je procesované jídlo, takový ten fast food, energy drink a podobně. Například kouření poškozuje výstelku cév a prakticky každý kuřák většího množství cigaret rozvine předčasné projevy aterosklerózy, jako je infarkt myokardu, mozková příhoda nebo postižení periferních tepen. Ale pak už je většinou pozdě to řešit.
Vojtěch BIDRMAN, moderátor
——————–
Když to vezmeme z druhé stránky, co tedy udělat pro to, aby naše srdce bylo co nejdéle zdravé. Je logické, že u kuřáka je ta odpověď přestat kouřit, ale v obecné rovině, co dalšího můžeme udělat?
Josef KAUTZNER, přednosta kardiocentra a kliniky kardiologie IKEM
——————–
Když to otočíme, tak dodržovat ty zásady zdravého životního stylu, pohybovat se pravidelně, jíst zdravou stravu, nekouřit, nepít hodně alkoholu, odpočívat aktivně, prostě nebýt obézní, to jsou ty nejlepší recepty, a to je prokázáno ve studiích, že si takto prokážeme nebo dokážeme prodloužit život ve zdraví až o 10 let.
Vojtěch BIDRMAN, moderátor
——————–
Jaká jsou ta nejčastější onemocnění srdce? Jsou to spíš vrozené vady nebo ty získané?
Josef KAUTZNER, přednosta kardiocentra a kliniky kardiologie IKEM
——————–
No, jak to vezmeme. Nejčastější onemocnění u nás je ischemická choroba srdeční, což je právě často důsledek toho, že žijeme nezdravým stylem, samozřejmě je tam nějaký vrozený základ, ale není to nějaká jednoduchá genetická porucha, kterou lze snadno identifikovat, je to mnoho příčin, mnoho genů a klinicky se projevuje jako angína pectoris nebo infarkt myokardu, případně jako náhlá smrt v důsledku maligní arytmie, dále jsou to kardiomyopatie, často na vrozeném podkladu, přibývá chlopenních vad, tak, jak stárne populace a lidé se dožívají vyššího věku, ty vrozené vady, to je menšina, naprostá menšina těch onemocnění, s vrozenými vadami se rodí asi 1 % dětí a většina je z dětství operována, ale tím pádem zase přibývá v dospělosti pacientů, kteří měli tu operaci v dětství a kteří mají také řadu problémů, protože tou operací se úplně ten člověk neuzdraví a má potom nějaké pozdní zase důsledky.
Vojtěch BIDRMAN, moderátor
——————–
Existují nějaké varovné signály, že s naším srdcem něco není v pořádku? Jinak řečeno, můžeme to sami na sobě poznat samozřejmě včas?
Josef KAUTZNER, přednosta kardiocentra a kliniky kardiologie IKEM
——————–
No, on je problém, že ty subjektivní příznaky vůbec neodráží často závažnost toho onemocnění. Jsou lidé, kteří mají pokročilé srdeční selhání a prakticky si nestěžují a přijde se na to až potom, pokud se stane nějaká závažná komplikace nebo událost. A na druhé straně jsou třeba i mladší pacienti, kteří mají několik těch mimořádných stahů, /nesrozumitelné/, což je naprosto benigní věc, ale dokážou si zavolat záchrannou službu a přijedou ve dvě ráno v noci do nemocnice, takže ono je to velmi těžký, ale infarkt myokardu, což je ta nejzávažnější kardiovaskulární příhoda nebo srdeční příhoda, se projeví většinou bolestí na hrudi, která je plošná, tlaková, palčivá, vyzařuje do krku, do ramene, je často spojena s opocením a pocitem nevolnosti. A pokud je ten pacient v rizikovém věku, kolem těch 50, 60 let a je kuřák, třeba má v rodině takovou anamnézu infarktu a mozkových příhod a podobně a ta bolest trvá víc jak několik minut, tak by měl zavolat záchrannou službu, ne jet sám autem, protože je také ohrožen vznikem život ohrožující arytmie, a to není dobré tedy jet svým autem.
Vojtěch BIDRMAN, moderátor
Pane profesore, máte za sebou dlouholetou praxi, spoustu zkušeností, a tak určitě dokážete srovnat léčbu srdečních nemocí teď a třeba před několika desítkami let. V čem vidíte ten největší posun?
Josef KAUTZNER, přednosta kardiocentra a kliniky kardiologie IKEM
——————–
Ve všem. Já se věnuju teda kardiologii 40 let a za tu dobu se změnilo všechno, změnila se diagnostika, my jsme dřív operovali pacienty jenom po předchozí katetrizaci, dneska máme echokardiografii, CT vyšetření, magnetickou rezonanci, izotopové metody. Když jsem začínal, tak to vůbec neexistovalo, nebo to všechno začínalo. Infarkt myokardu se léčil klidem na lůžku, později léky, které rozpouštějí sraženinu, dneska dokážeme otevřít tu uzavřenou tepnu, pokud ten pacient přijde včas a bohužel většinou je to zpoždění na straně pacienta. Pacienti mají, jsou ochráněni kardioverterem-defibrilátorem, když mají vysoké riziko náhlé smrti, katetrizační aplace neexistovaly tehdy a ty dnes umožní vyléčit mnoho pacientů s arytmiemi. Dá se implantovat dnes chlopenní náhrada katetrizačně bez operace, a tak bych mohl pokračovat. To je prostě úplně revoluční změna za těch posledních 40 let, která se udála.
Vojtěch BIDRMAN, moderátor
——————–
Profesor Josef Kautzner, přednosta kardiocentra a kliniky kardiologie IKEM, byl hostem Radiožurnálu.
Přidejte odpověď