Eva Hanáková je už tři měsíce novou vedoucí Střediska sv. Zdislavy Třebíč. Zodpovídá za 170 zaměstnanců, kteří se zabývají péčí v domácím prostředí. Jsou soustředění do pětice služeb, které úzce spolupracují a mnoha lety praxe jsou už dobře zavedené. Pro představu – ročně pomůžou tolika lidem, jako by jezdili k celým Hrotovicím.
„V domácí péči jsme unikát. Nikde jinde v Česku takový model propojenosti práce v terénu neexistuje. Dostat nás všechny pod jednu střechu je teď naše velké úsilí, přání a z různých důvodů nutnost,“ říká.
Zůstat doma v nemoci, hendikepu a samém závěru života. To je hlavní smysl práce širokého týmu Zdislavy, je to tak?
Ano. A řekla bych, že je to čímdál větší téma pro celou společnost – vzhledem k nedostatku personálu v nemocnicích, kde kapacita není, se bude víc pečovat doma. Populace stárne a jinak to nebude. Vláda i státní úředníci už to vědí, proto chystají změny. Rodiny budou stále častěji potřebovat podporu služeb v terénu toho typu, jako jsme my.
Je v tom budoucnost, že?
Rozhodně. Proto je rozvoj terénních služeb reakcí na tento stav. Nám se cesta, kterou jsme před lety nastoupili, ukázala jako správná. Potvrdila nám to například i schůzka se zástupci Nadace rodiny Vlčkových z Prahy. Vlčkovi se zabývají hospicovou péčí (např. adaptace objektu Cibulka na dětský hospic). Zaznamenali jsme jejich překvapení a údiv v dobrém slova smyslu, když zjistili, jak máme pokrytý terén, jak má Zdislava širokou škálu služeb pro péči doma. A jak na sebe tyto služby navazují. V čem si myslím, že jsme úplný unikát, je naše odlehčovačka, kterou máme a vnímáme jako nedílnou součást mobilní hospicové péče. Dnes už si nedovedu představit, jak by hospic (lékaři + sestry = zdravotní část) mohl existovat bez odlehčovačky (pečovatelky = sociální část).
Jak je to jinde?
Nasmlouvávají tam pečovatelky z externích agentur. Týmy se mezi sebou neznají a často se stává, že mají pečovatelské agentury plnou kapacitu a nemohou pomoci. To bývá pro pečující těžká, mnohdy neřešitelná situace.
Málokomu se chce trávit čas po nemocnicích, spíš spěcháme tam, kde je nám nejlépe. Jenže mnohdy charakter nemoci nebo postižení vyžaduje odborný dohled. Je třeba, aby k nemocnému nebo hendikepovanému člověku jezdili domů pravidelně pomáhat zdravotníci či profesionálové, kteří se věnují sociální práci. Což zajišťují mobilní, nebo chcete-li terénní služby. To umíme my ve Zdislavě.
Které služby tedy konkrétně Zdislava poskytuje a kolik pacientů či klientů ročně na Třebíčsku zabezpečí?
Služeb je pět: domácí zdravotní péče, domácí hospic včetně odlehčovací služby, pečovatelská služba, osobní asistence a půjčovna kompenzačních pomůcek. A ty všechny spolupracují, pomáhají si, předávají si pacienty, kdož jsou ti, kdo z toho ve finále těží – najdou rychle účinnou pomoc. Ročně jde za všechny služby o plus mínus 1800 lidí. V této souvislosti musím vyzdvihnout dobrou spolupráci s třebíčskou nemocnicí. Za ni velmi děkuji.
Hana Jakubcová
Třebíčský deník
Přidejte odpověď