Nemoc nezastaví povinnosti spojené s péčí o děti. Rodiče s onkologickým či jiným vážným onemocněním se kvůli tomu ocitají v dvojnásob složité situaci. Vedle zdravotních obtíží a náročné léčby musí vyřešit i dočasné hlídání dětí. Někde vypomůže druhý rodič či babička s dědou nebo teta. Jinde si hlídání zaplatí. Plno rodin ale žádnou dostupnou možnost nemá. Vznikla proto petice s požadavkem, aby vypomohl stát.
Osmaadvacetiletá Lucie je maminkou dvou kluků. Kvůli onkologickému onemocnění podstoupila náročnou léčbu. „Dostávala jsem čtyři oranžády, jak jsem říkala směsi chemoterapie pro rakovinu prsu, po čtrnácti dnech. Léčba mi dávala od začátku velmi zabrat,” zavzpomínala. Rodiče jí tehdy hlídali menšího syna, staršího hlídal jeho otec, Lucčin expřítel.
Do nemocnice ji vozil její stávající partner. „Všichni mi pomáhali, jak jen mohli, aby moji kluci nestrádali a já se mohla co nejsnadněji uzdravit. Bohužel vždy, když mi bylo špatně, mi bylo nejhůř i psychicky. Kluci totiž vycítili, že se něco děje, chtěli moji pozornost, ale já bohužel neměla sílu si s nimi hrát. Nemohla jsem vstát z postele ani si dojít na záchod, natož se o ně postarat. To pro mě byly ty nejhorší chvíle,” popsala.
Druhé kolo chemoterapie zvládala podle svých slov už lépe. „Moje maminka nám vařila a já, byť se slabostí, jsem pečovala o kluky, hrála si s nimi a byla jim nablízku. A alespoň trochu jsem se jim snažila vynahradit ty měsíce, kdy u mě nemohli být,” přiblížila. Během nemoci poznala, jak důležité je, když někdo v takových situacích může pomoci s hlídáním dětí.
To potvrdila i sedmačtyřicetiletá trojnásobná matka Jana žijící s manželem a dětmi kousek od Prahy, která taktéž onemocněla rakovinou prsu. „Nemoc povinnosti spojené s péčí o děti nezastaví. I když pomůžou ostatní členové rodiny či přátelé, není možné automaticky předpokládat, že zastanou vše a budou moci pomáhat dlouhé měsíce,“ konstatovala.
Totéž si myslí i pětatřicetiletý tatínek dvou dětí Alieksandr, jehož manželka Michaela onemocněla zhoubným nádorem blízko mozkového kmene. Pro rodinu je v takové době alespoň občasné hlídání dětí nezbytné. „Manželku je nutné vozit do nemocnice nebo k lékaři a tam není vhodné brát děti s sebou. Stejně jako na jednání na poštu, do banky či na úřady, kam musím chodit místo ní,” řekl Alieksandr.
Petice chce pomoct nemocným pečujícím
Pacientská organizace MSR – Měníme svět rodin, na kterou se rodiče v podobných situacích obracejí, proto nedávno iniciovala petici s požadavkem změnit paragraf 44 zákona o sociálních službách tak, aby matky, otcové a další lidé pečující o děti mohli v případě závažného zdravotního stavu, hospitalizace či náročné nebo dlouhodobé léčby získat včasnou a dostupnou dočasnou pomoc. Petičníci svůj požadavek směřují poslancům a ministerským úředníkům.
Kampaň, která petici doprovází a na problém upozorňuje, nese název Máma na hraně. „Nechceme, aby stát přebíral rodičovskou péči. Naopak. Chceme, aby rodič, který se léčí, mohl svou léčbu absolvovat s vědomím, že v případě potřeby existuje dostupná pomoc, která rodině umožní překlenout náročné období,” zdůraznila zakladatelka zmíněné pacientské organizace Šárka Šteinochrová.
Iniciátorky petice upozornily, že nežádají vytvoření nové sociální dávky ani služby. Chtějí využít stávajících odlehčovacích služeb, které nyní cílí na pomoc pečujícím o lidi se sníženou soběstačností, tedy kupříkladu o seniory či děti s postižením. Nepočítají ale s opačnou situací, kdy je rodič nemocný a dítě zdravé. Nemocnému rodiči navíc nemůže podle zástupců petice s hlídáním pomoci ani pečovatelská služba, která má v nabídce kupříkladu úklid či nákup.
Ne každá rodina si může dovolit placenou službu
Jakých možností tedy může nemocný rodič využít? „Pokud nemá funkční rodinu, jediné řešení, které stát nyní nabízí, je zásah orgánu sociálně-právní ochrany dětí a dočasné umístění dítěte do krizového zařízení, kupříkladu Klokánku či Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. To je ale odebrání dítěte z prostředí rodiny v krizi, nikoli preventivní podpora,“ uvedly iniciátorky petice.
Mluvčí MSR Markéta Čekanová pro Deník.cz doplnila, že nemocní rodiče, kteří potřebují dočasnou pomoc s hlídáním a nemají k dispozici „armádu“ babiček či tetiček, mohou využít placenou službu, kterou si ale ne každý může dovolit. „Rodinám ji poskytujeme. Vyberou si hlídačku a domluví se, kdy ji potřebují,“ nastínila. Jedná se podle ní například o případy, kdy jedou na chemoterapii a je třeba, aby děti odvedla na kroužek.
Podle zástupkyň MSR nejsou známa přesná čísla, kolik nemocných rodičů takovou pomoc s péčí o děti potřebuje. Jejich organizace loni každopádně poskytla 1 400 hodin podpory ve 45 rodinách, přičemž zájem je podle nich mnohem vyšší. „Rodiny, které na to mají, si u nás službu hradí, těm, které prostředky nemají, ji hradíme my. Je to ale poměrně nákladné,“ vysvětlila Čekanová.
Kampaň Máma na hraně podporují i známé osobnosti. Jejím patronem je herec Marek Adamczyk. „Petici jsem podepsal, a pokud to cítíte stejně, podepište ji taky,” vyzval. Onkologicky nemocné rodiče a jejich rodiny svým podpisem podpořili také kupříkladu herci Jana Plodková, Aňa a Ester Geislerovy, Klára Issová, Milena Steinmasslová, Tereza Hof, Vilém Dubnička či Petr Vančura. K požadavku se lze přihlásit i online, což zatím učinily stovky lidí.
Mluvčí ministerstva: Změna by měla dopad na kapacity služeb
Ministerští úředníci vnímají cíl petice jako legitimní a společensky významný. „Situace, kdy rodič nebo jiný pečující z důvodu závažného onemocnění, hospitalizace či dlouhodobé léčby dočasně není schopen zajistit péči o nezaopatřené dítě, představuje reálné riziko pro fungování rodiny,“ reagoval pro Deník.cz mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Slavík.
Petice podle něj otevírá širší otázku dostupnosti krátkodobé a dočasné podpory rodinám, které se ocitly v důsledku vážného zdravotního stavu pečující osoby v mimořádně náročné životní situaci, aniž by současně musely splňovat podmínky sociálně-právní ochrany dětí. „Tato problematika si zaslouží odbornou diskusi včetně posouzení, zda stávající nástroje pomoci jsou dostatečné a dostupné,“ podotkl.
Vyjádřil se i ke zmíněnému paragrafu 44 zákona o sociálních službách. „Odlehčovací služby jsou tam koncipovány jako nástroj podpory lidem, kteří dlouhodobě pečují o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Jsou určeny zejména rodinám pečujícím o lidi se zdravotním postižením, s chronickým onemocněním, s demencí, seniory se sníženou soběstačností nebo další lidi, kteří jsou závislí na pomoci druhých,“ poznamenal.
Rozšíření účelu odlehčovacích služeb by podle něj představovalo zásadní změnu koncepce této sociální služby, její cílové skupiny i způsobu poskytování. „Taková změna by měla významné dopady na kapacity služeb, které jsou již dnes primárně určeny lidem pečujícím o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby a nejsou již nyní dostatečné,“ uvedl Slavík.
Právní řád ale podle něj již dnes obsahuje některé nástroje podpory rodin v obdobných situacích. „A to jak v systému sociálních služeb, tak v systému sociálně-právní ochrany dětí. Od ledna 2026 je navíc možné za zákonem stanovených podmínek hradit vybrané sociální služby rodinám s ohroženými dětmi prostřednictvím orgánů sociálně-právní ochrany dětí, pokud je takový postup nezbytný pro zachování péče o dítě v rodinném prostředí,“ dodal mluvčí resortu.
Co chce petice
Petenti žádají stát, aby:
uznal potřebu dočasné podpory péče o děti v rodinách, kde rodič prochází závažným zdravotním stavem nebo náročnou či dlouhodobou léčbou
nastavil jasný systém, prostřednictvím kterého může rodina o takovou pomoc požádat
zajistil, aby pomoc byla dostupná včas a nebyla podmíněna až vznikem krizové situace
nastavil jasné podmínky poskytování, včetně požadavků na bezpečí a kvalitu péče
vyřešil způsob financování tak, aby pomoc nebyla dostupná pouze rodinám, které si ji mohou samy zaplatit
propojil tuto podporu s již existujícími službami a možnostmi pomoci tam, kde je to možné
při nastavování řešení vycházel z reálných potřeb rodin a zohlednil nejlepší zájem dítěte
Andrea Cerqueirová
Deník.cz
Přidejte odpověď