Otužováním se tělo probouzí  

Flickr plavání v polární vodě Kanada

Český rozhlas


Pozvání do poradny přijal RNDr. Rostislav Václavek, ostravský propagátor zdravého životního stylu a autor systému pěti pilířů zdraví. Je také instruktorem otužování, věnuje se funkčnímu dýchání, je toho zkrátka hodně, můžete je znát z jeho internetových dýchánků. Z nově vydané publikace, kterou napsal se svou partnerkou Změň svůj dech. Anebo třeba z Colours of Ostrava, kde měl dokonce přednášky a semináře funkčního dýchání. Dnes i vzhledem k počasí jsme se dohodli, že se budeme věnovat otužování, takže Rosťo, proč bychom se měli otužovat.

Rostislav Václavek
——————–
Tak těch důvodů je spoustu. Problém akorát je, že to člověk pojímá na úrovni toho ega jako v tom objemu, takže chce to hlavně hodně hluboce, hodně dlouho a hodně intenzivně, což v tom otužování není úplně kýžené, takže máme takovou premisu toho našeho projektu Jemně, ale funkčně a v tomto duchu to otužování by mělo probíhat. To je první věc, proč by to mělo tomu tělu, té mysli, tomu člověku dávat smysl, je prosté. Přináší to neuvěřitelné množství benefitů na úrovni kardiovaskulárního systému, přináší to obrovské množství benefitů na úrovni kvality práce. Věcmi, které se týkají výměny plynů v těle, tzv. oxidu dusnatého, který rehabilituje to tělo zevnitř, je protizánětlivý, působí takzvaně homeostaticky, s rovnovážně i tlakově. To tělo, nehledě na to, že u otužování se probouzí to tělo, je to takový jako waking a pro takové probuzení se uvolní endorfiny. Nádherným způsobem to stimuluje toho člověka ve smyslu i jeho hormonálního nastavení, takže zlepšuje se tam nálada, ale jak říkám, ten princip méně je více je v tomto duchu velmi důležitý, protože pokud to tělo nestíhá nápady toho ega v principu adaptace, tak si ten člověk může velmi uškodit, když o sobě ještě navíc nic neví, jo, proto i v té naší knize je jedna kapitola věnována právě těm pozvolným postupným otužováním vzduchem, vodou, sprchou, Bosou chůzí. Prostě těch možností je spoustu.

mluvčí 10,
——————–
Vlastně otužování, i jeden z těch pěti pilířů zdraví, které ty jsi zahrnul nebo vytvořil vlastně celý ten projekt, tak jenom těžce podrobněčné věnovat malý pilíř, stav.

mluvčí 11,
——————–
z těch pilířů zdraví je první pilíř funkční dýchání, práce s dechem způsobem, který tomu člověku úplně normálně dostupný není, ve smyslu toho, co si o dýchání myslí a mění úplně pravidla hry. Druhý pilíř je otužování, práce s chladem na úrovni vzduchu i vody, třetí pilíř je mentální pohoda, to znamená nastavení té mysli do úrovně nestresující se situace toho nitra, čtvrtý pilíř je fyzické zdraví, to znamená práce s pohybem tak, aby tomu tělu pomáhal, nikoliv škodil, tedy zase s odstraněním toho objemu a tlaku práce s fasciemi a pátý pilíř je vyváženost ve stravě, to znamená práce s příjmem, aby tomu člověku to dávalo smysl, takže pracujeme, teďka budeme mít i program půsty, ale v souvislostech za 21 dní, takže jsou to vlastně možností, jak prolínat ty jednotlivosti do souvislostí a v jednoduchosti si nabízet vlastně nástroje, které to tělo na principu dechu, mysli i toho těla samotného má.

mluvčí 10,
——————–
Já tam vidím opravdu velké a silné propojení, že když začnete pracovat s jednou oblastí, tak se vám to stejně tak automaticky překlopí do těch všech ostatních. Ano, škoda, že se nescházíme o týden dříve, kdy byly opravdu kruté mrazy. To by to téma otužování bylo asi velmi aktuálně, nicméně zeptám se, i když nechci honit skrz takovou tu svoji pevnou vůli nebo ego, jak ty říkáš, je dobré třeba začít úplně v těch mrazech.

mluvčí 11,
——————–
A je to vlastně otázkou toho, v jakém nastavení ten člověk je. Většina lidí o sobě nic neví a jenom se rozhodnou, že prostě se začnou otužovat. Je dobré o sobě zjistit třeba kvalitu dechového vzorce, který vlastně jako potom tzv. kontrolní pauzu, dýchánka číslo 18, si můžete zdarma bez problémů zjistit na U2. A tam vlastně potom zjistíte, jak moc nebo málo je to tělo schopno se adaptovat na nějaký diskomfort, potom je dobré také o sobě zjistit třeba, jak u vás funguje energie, takže jestli jste ten oheň nebo takový jemný vánek a vlastně není pro vás ten chlad ve smyslu vody vhodný, protože je 20pětkrát invazivnější než vzduch, tak samozřejmě v tomto duchu je dobré o sobě něco zjistit nejprve než…

mluvčí 10,
——————–
Hlavním mottem a heslem je jemnost a respekt a znalost sebe sama. Aspoň tak jsem to pochopila z prvního vstupu, kdy Rosťa tady povídal o tom, jak bychom měli začít, takže nejsme všichni stejní a metody k tomu, jak přistoupit vlastně k tomu otužování, abychom utužili své zdraví, budou různé. Takže co všechno ještě zopakujme? Krátce bychom si měli pohlídat předtím.

mluvčí 11,
——————–
Základy vlastně v tom jemně zatlačit, pracovat s tou pozornosti se směrem dovnitř, takže se objeví nějaká možnost chladové terapie, jak se tomu říká, je tady práce s chladem třeba na vzduchu, protože spoustu lidí se třeba bojí toho, že když si smeknou čepici jako trošičku se setká s nachlazením. Ta mysl vlastně…. je to prostě problém.

mluvčí 10,
——————–
Ano, od mámy slýcháme dej si tu čepici, šál.

mluvčí 11,
——————–
Tak to tělo má takový kouzelný nástroj, kterému se říká hnědý tuk, je to aktivní tkáň, kterou vlastně dostaneme od přírody darem, když se narodíme, zhruba 70–200 g tuku, aktivní tkáně, která vlastně proti tomu chladu nějakým způsobem to tělo chrání, tepelně ho vlastně dotuje energií. A my právě tímto zacházením, o kterém jste teďka říkala, že se izolujeme od toho chladu, o tu tkáň přicházíme, postupně se vlastně o ní připravíme, a když se tomu chladu začne exponovat znovu, tak ona díky adaptaci vlastně toho těla, to tělo je neuvěřitelný a nástroj, ono se adaptuje na to chování k němu a když umožním vlastně to, co evolučně je mi velmi blízké, to znamená kontakt s chladem ten tady byl tisíce let stále, posledních pár stovek let, tak jsme vymysleli prostě jako teplo i ve smyslu vody atd. že, takže je jenom dobré si na to rozpomenout v tom těle, ale nikoliv tím šokem, rázem, ale postupně, takže třeba pootevřít si vlastně okno, aby teplots třeba při spánku byla kolem 17 stupňů, nikoliv 23, jak je běžné dneska, jako i v těch domácnostech. Když jdu ven, tak třeba nejít hnedka na Lysou nebo na Sněžku jako v trenkách mě tam potom zažili vrtulníkem, ale zajít si po rovince v naprostém klidu. Já jsem teďka právě na svém osobním facebookovém profilu, stejně jako na YouTube kanál Rostislav Václavek zveřejňoval video právě z Ostravy. Jak jdu vlastně jenom v kraťasech ráno po rovince, v redukovaném funkčním dýchání, kdy ten CO2, které v té krvi jemně se navyšuje, tak nám tepelně to tělo dohřívá, je to reálná biochemická reakce a pomáhá vlastně tomu dohřívání těla, když je exponováno chladem a tam ten člověk mentálně nemusí mít strach, ta práce s tou myslí je jedna věc a práce s tělem je druhá věc, a když s tím tělem umím pracovat a rozumím mu, začínám mu rozumět, tak se ta mysl může uklidnit a nemusí mě bombardovat těmi strachy a úzkostmi a já poznám na úrovni toho těla, že se tam fakt děje krása, že ta příroda se tam rozevře i vevnitř, že je tam prostě dobře, žádná katastrofa se neděje a stačí pět 10 minutek, to je ta expozice. A samozřejmě nekombinovat, nepřekombinovávat to, že třeba dám Boso chůzi a hnedka potom jako se ještě exponuje na úrovni celého těla a potom si dám ještě ponor nebo si dám ledovou sprchu Pozvolna, postupně v klidu. Tak v té knize vlastně máme ty jednotlivé kroky krásně popsaný v té praxi tak, aby jako to tělo chápalo a stíhalo to, co ty máš s ním v úmyslu. A ty si zase rozuměl tomu, že ono, když mu to dáš, tak si potřebuje potom chvíli odpočinout. A to je relaxace. Mělo by to jít 50 na 50.

mluvčí 10,
——————–
Takže v té jemnosti a v tom, co si teď popsal, bych řekla, že takto se exponovat na chladném vzduchu je třeba i vhodné pro starší věkové kategorie, pro seniory. su, když třeba sundají, já nevím, jednu vrstvu, třeba budou lehčeji oblečení.

mluvčí 11,
——————–
Ideální je, když je ta kůže jako exponovaná přímo, protože to oblečení, když vlastně ti potom jako třeba ve větru vane a nějakou částí ti přilehne na tělo na nějakém místě a na jiném ne, tak vytváří takové jako různé tepelné efekty, které potom ta kůže jako největší orgán těla tak nestíhá, vlastně jako ty jsi zmatený potom jako na úrovni mozku, takže když to sundáš úplně, necháš si třeba trenky a holky si nechej nějaké bolíčko, tak to tělo krásně ví, okamžitě se adaptuje, ty receptory se hned sepnou na té kůži a je to nádhera to pozorovat, jak to funguje a ty strachy okamžitě odcházejí. A jenom pro tvoji představu v našich facebookových skupinách, třeba, jo, jsou lidi, kteří jako mají 80, 90. Let a nádherným způsobem se z nich místo prostě těch nemocných staroušků, v uvozovkách, stávají mladé holky, mladí kluci uvnitř mentálně, které zase baví žít a tam potom vzniká nádherné pravidlo, že jak se říká, že kdyby staří mohli a mladí věděli, tak by bylo na světě lépe, ale tady staří mohou, a když staří mohou, tak mladí mohou vědět, a to je prostě Pecka.

mluvčí 10,
——————–
Bavili jsme se o tom, že stačí úplně pro začátek vydat se napospas chladnému vzduchu tím, že třeba si vyjdu v kraťasech na chvíli nebo v tričku. A ty jsi uvedl vlastní příklad, že ses takhle chvilku procházel ostravouvou a přitom si dýchal určitým způsobem a já bych se ráda právě u toho dechu zastavila. Jak tedy dýchat, aby nám bylo dobře, i když venku mrzne, já jsem jenom v kraťasech.

mluvčí 11,
——————–
Tak dech je vlastně něco, co je opomíjeno naprosto nejvíce a nemělo by být opomíjeno naprosto nejvíce, protože nás tvoří a jeho kvalita vlastně zásobuje energií celé naše tělo, což většina lidí vůbec netuší a myslí si, že to dělá jídlo, jídlo to dělá asi ze 2 % a kyslík to dělá z 98 %. Akorát, že průšvih je, že zase většina lidí má za to, že hluboké dýchání, když velmi intenzivně opravdu dýcháme, že si tím jako do toho přesunu větší množství kyslíku, že to je dobře, dobře to není, protože v krvi se stane přetlak, ten kyslík se nedostane do buněk a v těch buňkách nenastane tzv. buněčné dýchání a nevyrobíte energii, potřebujete proto v krvi určitou míru CO2, která právě hraje roli i v tom otužování, protože určitá míra CO2 v krvi, kterou zase naše mysl má za to, že CO2 je špatný a O2 je výborný, CO2 není špatný, a to vymyslela duální mysl prostě konfliktně. CO2 je potřeba v tom těle v určitém tlaku, v určitém množství, aby právě molekuly kyslíku se mohly uvolňovat z krve do buněk. Na druhé straně on ten CO2 nejenom snižuje tlak v krvi, působí takzvaně vazodilatačně, roztahuje cévy, ale zvětšuje teplotu, takže působí termoregulačně a tím, že já zredukuju vlastně dýchání, nikoliv, že budu dýchat plytce, já budu dýchat hluboce do bráničního prostoru, do orgánové části těla, ale kvalitou, nikoliv objemem, a to snížením objemu a rychlosti vdechovaného vzduchu, takzvaně funkční redukované techniky dýchání, které právě v těch dýcháncích, a vlastně jsou základním stavebním kamenem toho, že desítkám lidí je už teďka lépe, tak působí u toho otužování tak, že tomu tělu opravdu reálně vzroste teplota krve a ono se začne vlastně dohřívat sebou sama. Nehrozí tam tzv. hypotermie, tedy ochlazení organismu přes míru a navíc je třeba si uvědomit, že otužování se vzduchem, jako jakékoliv jiné otužování by nemělo být jenom, jako že si dáme procházku, že si to ego rozhodne. Je to jasný postup, který má svá pravidla nebo by měl mít svá pravidla ve smyslu pozorování toho těla a práce s ním. V kontaktu s tou přírodou. Právě v určitém diskomfortu, který tam nastává, ale ten diskomfort na tzv. hormetické úrovni, jemný, jemný, prostě jakoby a krátkého diskomfortu působí na to tělo adaptačně, to znamená, děje se tam nějaká adaptace na buněčné úrovni, to tělo se rehabilituje, obnovuje, je mu lépe prostě na všech úrovních a to tělo vzkvétá i na úrovni mentální, na úrovni fyzické. Když to nepřeháním a nechci to zase co nejrychleji.

mluvčí 10,
——————–
Teď se nám to vysvětlil. Nicméně co když pro někoho je to nová informace? Že by měl dýchat nějak jinak a ne na plný objem plic? Tak, jak nám to vždycky říkají? A kde to nejde? Kde se vzdělá?

mluvčí 11,
——————–
Právě proto vlastně nás oslovilo i největší nakladatelství v České republice, protože i jeho šéfredaktorům pomohla ta práce s tím dechem tak, že chtěli, abychom s nimi napsali knihu, takže jsme napsali knihu Změn svůj dech a začnou se dít věci, která se stala vlastně nejprodávanější knihou v historii vůbec. A díky tomu, že těm lidem prostě pomáhá jimi samotnými, takže mým cílem není lidem pomáhat. Chraň pánbůh, mým cílem je, aby lidi pochopili, že si mohou pomoci s sebou sama. A to v té knize, stejně jako její napojení QR kódy, které jsou vevnitř na ty vysílání těch dýchánků, tak U2 kanál, Rostislav Václavek, tak tam vlastně dokážou ti lidi v jednoduchosti na těch videích sebou sama vyzkoušet

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.