Nikdy v minulosti se lidé nepřejídali tolik jako dnes. Kvůli tomu se bakteriím v ústní dutině dobře daří. To má vliv na vznik kazů i zánětu dásní nebo parodontitidy. Jak jim předcházet?
Stále stoupá spotřeba cukru. Spolu se špatnou zubní hygienou to zvyšuje riziko tvorby zubních kazů a narušuje správné bakteriální prostředí v ústech. Nedochází k tomu jen proto, že mlsáme vydatněji než naši předkové, ale i proto, že výrobci potravin více sladí.
Nejde přitom jen o limonády, kdy např. 1,5 litru běžné koka-koly obsahuje tolik sacharidů, kolik jich má 28 kostek cukru a představuje stejnou energetickou nálož jako vydatný oběd. A množství sacharidů v 1,5 litru fanty se rovná 50 kostkám cukru, v 1,5 litru toniku se jich skrývá zhruba 41.
Jde i o potraviny, do kterých by to většina lidí neřekla. To jsou skryté cukry. Jejich množství v jedné potravině většinou nebývá tak velké jako ve zmíněných nápojích. Když ho připočteme k dalším sacharidům zkonzumovaným za jeden den, může ho být hodně. Zvlášť máme-li rádi například pečivo a další výrobky z bílé mouky. Nebo si pravidelně dopřáváme müsli, kukuřičné lupínky, těstoviny, brambory, rýži atd.
Zanícené dásně mají už teenageři
Cukry a zbytky jídel slouží jako potrava bakteriím. Ty pak produkují zubní povlak. V něm jsou i bakterie způsobující záněty dásní a zubní kaz, který patří mezi nejčastější infekční onemocnění.
„Proto je důležité pravidelně ho odstraňovat,“ říká dentální hygienistka v Praze Martina Stránská. „Hromadí se hlavně podél dásní a v mezizubních prostorech. Usazují se v něm i minerály a ty se časem přemění na zubní kámen. Ten také přispívá ke vzniku zánětu dásní. Pokud se neléčí, může přejít do hlubších částí zubu, tedy do parodontitidy.“
Postupem času se totiž mezi dásní a zubem vytvoří „kapsy“. V nich je vhodné prostředí pro množení bakterií. Když tyto kapsy dobře nečistíme, postupně se prohlubují, zuby začínají viklat, rozestupovat a nakonec o ně přijdeme.
Příznakem tohoto procesu bývá i zápach z úst a citlivé zuby.
O jak častý problém jde, o tom svědčí statistika. Počínající příznaky zanícených dásní má už téměř 95 procent patnáctiletých. V různě rozvinutých formách trápí téměř 90 procent lidí ve věku 30 až 40 let. S parodontózou se potýká 40 procent dospělých mezi 40. až 60. rokem.
Zubní hygiena
Neúčinnější prevencí na tyto problémy nejsou žádné zázračné vody, ale vhodné pomůcky pro dentální hygienu a správná technika čištění. Není složitá. Přiložíme kartáček na rozhraní zubu a dásně. K té ho pak natočíme v úhlu 45°. Pak táhneme po ploše zubů ven. Nejčastěji doporučovanou technikou čištění zubů jsou malé krouživé pohyby.
S výběrem užitečných pomůcek nejlépe poradí dentální hygienistka, která vidí výsledky vaší péče. Podle nich upravuje techniku čištění a doporučuje vhodný kartáček. Ten se nedostane příliš do mezizubních prostor. Proto jsou potřeba i dentální nitě a mezizubní kartáčky. Hygienistka naučí, jak s nimi dobře čistit.
I když se snažíme chrup čistit podle rad hygienistky, někdy to nestačí. Signálem, že v našich ústech žije příliš mnoho bakterií, bývá:
1. Rychle se tvořící plak, který se nedaří dostatečně odstranit
2. Postupující zánět dásní.
3. Zápach z úst.
Dentální hygienistka poradí i se značkou zubní pasty nebo ústní vody.
Zubní pasty se zvýšenou účinností obsahují obvykle éterické oleje rozpuštěné v alkoholu (Listerin) nebo chlorhexidin (např. Corsodyl, Curasep). „Účinkují proti širokému spektru bakterií, virů i plísní,“ říká Martina Stránská. „Chlorhexidin se přidává i do některých zubních gelů. Podle koncentrace účinné látky se používají krátkodobě či dlouhodobě.“
Při zápachu z úst si lze čistit také povrch jazyka pomocí speciální škrabky. Na jazyku se totiž zachytí a žije značné množství bakterií. Mechanickým škrábáním jazyka jich lze poměrně dost odstranit.
Někomu mohou pomoci i novinky typu ultrazvukového (sonického) kartáčku, jehož vlákna vykonávají jen prostý vibrační vertikální pohyb – kartáček využívá proud vody rozkmitaný vibracemi štětin. Jinému ústní sprcha nebo další pomůcky. Je dobré konzultovat jejich účelnost se zubní hygienistkou, neboť umí objektivněji posoudit, jestli mají v konkrétním případě smysl, nebo ne.
Kromě klasických kartáčlů se vyrábí rotační, oscilační elektrické zubní kartáčky. Zubní lékaři si je však příliš neoblíbili. Každý zubař ví, že horizontální pohyb vláken kartáčku je na dásně nevhodný a agresivní oscilační kartáčky poškozovaly jak dásně tak krček zubu, z čehož mohly časem vznikat bolestivé odhalené krčky. Proto rotační kartáčky nenašly u stomatologů podporu a byly doporučovány jen pro lidi s handicapem nebo se sníženou motorikou. U nich totiž platí pravidlo, že raději zuby vyčistit takto, než podstatně hůře klasickým kartáčkem.
Předcházet chronickému zánětu dásní je nutné nejen kvůli zubům. Vědci již zjistili, že neošetřené kazy zvyšuje dvojnásobně riziko infarktu, trojnásobně nebezpečí mozkové mrtvice a až sedminásobně riziko potratu těhotných žen nebo narození dítěte s nízkou váhou.
Už od dětství
Rodiče by měli svého potomka přivést ke stomatologovi nejpozději dvanáct měsíců od narození. Stále ale přežívá mýtus, že dětské zuby se nespravují, že stačí zajít s dítětem k zubaři někdy kolem dvou, tří let věku. To už ale může být pozdě.
Před několika lety vznikl projekt zubního průkazu pro děti. Ten dostávají matky novorozenců už v porodnici spolu s očkovacím průkazem. Cílem je podpora prevence. Rodičům slouží průkaz jako vodítko, které jim napoví, od kdy a jak často mají své děti k zubaři vzít.
Péče o chrup
Výsledkem správné ústní hygieny jsou ústa, která jsou zdravá a nejsou cítit. To znamená, že zuby jsou čisté a neobsahují zbytky potravy, dásně jsou růžové, nebolí a ani nekrvácí při čištění.
Pokud dásně při čištění bolí či krvácí, nebo je dech dlouhodobě cítit, je návštěva zubního lékaře aktuální.
Čištění zubním kartáčkem
Zubní kartáček by měl být nahrazen novým, jakmile se začne opotřebovávat. Pořídit nový by se měl také po nemoci či nachlazení. Na štětinách se totiž usazují mikroorganismy, což by mohlo způsobit návrat nemoci. Zuby bychom si měli čistit zhruba dvě až tři minuty. Horní zuby přitom stírat kartáčkem seshora dolů, dolní zdola nahoru. Při čištění bychom neměli vynechávat dásně a těžko dostupné zadní zuby, oblasti okolo výplní, korunek.
Zápach z úst
Čtvrtinu populace dlouhodobě trápí zápach z úst a čas od času postihuje každého. Pokud jde o důsledek konzumace některých potravin, je pomoc snadná. Zápach ale může signalizovat onemocnění dásní, dýchacího a zažívacího traktu i ledvin a jater nebo cukrovku. Nejčastěji je výsledkem špatné ústní hygieny.
Podle zubních lékařů jsou mikroby hlavním zdrojem zápachu z úst. Tyto mikroby rozkládají bílkoviny. Z nich vznikají aminokyseliny, jež se štěpí na těkavé látky, které například obsahují síru.
Barva zubů
Moderní je v současné době i bělení zubů. Zuby totiž nemají specifickou barvu, která by se dala nazvat barvou zubů. Některé jsou podbarvené do žluta, jiné do šeda.
Kromě toho, že každý má svoji vrozenou barvu zubů, zuby se během života pomalu zabarvují. Mají totiž tendenci přejímat barviva z potravy, nápojů a tabákových výrobků. Káva, čaj, červené víno jsou nejznámější zabarvovači zubů. Ale i sójová omáčka. Nejvýrazněji ke zbarvení zubů přispívá kouření.
Parodontóza je onemocnění dásní a závěsného aparátu a kostěného lůžka zubu. V začátku onemocnění se projevuje okrajový zánět dásní, a to jejich zarudnutím. Po dotyku zubním kartáčkem často dojde ke krvácení. Člověk se pak mylně domnívá, že napadená místa musí čistit málo, aby jim neuškodil. Paradoxně poleví v hygieně a zánět se zhoršuje.
Když v tomto stupni postižený nejde k lékaři, vytvoří se u něj parodontitida. Dáseň se rozvolňuje a vytváří se parodontální chobot. V něm se hromadí zbytky jídla a bakterie. Výsledkem je zánět a hnisání.
V pozdějším stádiu dojde k viklání zubů. Léčba je většinou zdlouhavá a vyžaduje pravidelnou návštěvu lékaře.
Budeme-li o svůj chrup a ústní dutinu pečovat denně, tzn. čistit si ústa po každém jídle nebo alespoň ráno a večer, pak budeme mít zdravé zuby i zdravé dásně.
Přidejte odpověď