Radiožurnál
Nákaza virem HIV, který způsobuje nemoc AIDS, je v posledních letech globálně na ústupu. Tento trend by se ale mohl výrazně obrátit, pokud by Spojené státy v rámci utlumení zahraniční pomoci přestaly finančně podporovat projekty na pomoc lidem postiženým HIV a na prevenci. Upozorňuje na to výkonná ředitelka programu OSN pro boj proti AIDS /nesrozumitelné/. V takovém případě by se do roku 2029 mohlo nově nakazit přes 8,5 milionu lidí, dalších více než 6 milionů by mohlo na AIDS zemřít. V mnoha zemích pokrývala americká pomoc až 90 % výdajů jejich zdravotnických programů. Naše pozvání přijal prof. Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, dobrý den.
Jak významná byla ta dosavadní americká podpora a pomoc pacientům postižených HIV v rozvojových zemích a na jaké programy ta pomoc jde?
Jan Konvalinka, ředitel, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
——————–
byla naprosto klíčová. Je důležité říci, že ten program běží už od roku 2003, takže přes 20 let. Mimochodem založil ho republikánský prezident George Bush, že to není žádná levičácká náležitost, je to opravdu konzervativní, republikánský prezident se založil a Spojené státy na to dosud ztratily 110 miliard dolarů s ročním rozpočtem asi 6,5 miliardy ročně. A takhle, zdá se, podle samozřejmě statistických odhadů zachránily desítky milionů lidských životů, asi 20 000 000 lidských životů. Podle odhadů, které máme k dispozici, ono se to soustředí hlavně na subsaharskou Afriku, ale také Brazílii a jihovýchodní Asii. A ty problémy jsou různé, týkají se jednak léčby té choroby, včetně preparátu vyvinutého na našem ústavu profesorem Holým, které my poskytujeme bez licenčních poplatků, takže my se vlastně účastníme téhle iniciativy touto formou, my jako náš ústav a Česká republika. Tím pádem ale také je to diagnostika, také je to prevence, čili ty problémy jsou velmi důležité a zatím v těch rozvojových zemích subsaharské Africe, Latinské Americe a jihovýchodní Asii hrály klíčovou roli.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
Znamená to, že samy ty země by neměly prostě peníze na to, aby platily zdravotníky, aby platily léky, aby platili preventivní programy?
Jan Konvalinka, ředitel, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
——————–
Určitě ne. Tak můžete argumentovat, že Jihoafrická republika už je dneska docela rozvinutá země a má vlastní zbrojní programy, takže ty by třeba nemusely tu síly, ty by asi nějaké prostředky nešly, přesto pro tyhle země. A je to i takhle veliký, jaksi veliká nálož finanční a organizační. A země jako Středoafrická republika nebo další zemi chudé země v regionu by si to vůbec nemohly dovolit.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
Pokud by se opravdu během několika dalších let zvýšil počet lidí nakažených HIV až šestkrát. Jak vážné rozšíření této nemoci by to znamenalo, jak si to představit?
Jan Konvalinka, ředitel, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
——————–
No, tak za prvé, by to byla tragédie, ty lidi, za druhé samozřejmě žijeme v globální vesnici. Je představa, to myslím, že už posluchači dneska vědí, že představa, že se před virovou chorobu nějak uchráníme uvnitř nějakých hranic, je iluzorní. Samozřejmě, že by se to rozšířilo i v zbytku světa. Naštěstí teda poslední zprávy jsou trochu optimistické, musím říct, minulý týden asi pod tlakem veřejného mínění se administrativa rozhodla na 90 dní jaksi obnovit ten program PEPFAR, co se týče HIV, neobnoví ten program u jiných důležitých chorob, ale u HIV zatím ano. Na druhou stranu ovšem stále platí to, že ta agentura, která to ty léky distribuuje, a to zdravotnictví pomáhá. Zvaná un aid je teď nadále teda přísnou redukcí počtu zaměstnanců, takže je tam v tuhle chvíli veliká nejistota a veliký zmatek a není úplně jasné, co se v příštích dnech a týdnech bude dít.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
On navíc teď v tuhle chvíli přichází na trh nový lék Lenacapavir, pouhé dvě dávky za rok dokážou ochránit před nákazou HIV. Bude mít tohle, řekněme, tyhle otazníky kolem té další pomoci vliv na šíření tohoto léku, na jeho další rozvoj?
Jan Konvalinka, ředitel, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
——————–
bezpochyby ano. Mimochodem posluchače může zajímat, že vývoj toho léku vedl náš kolega a spolupracovník Tomáš Cihlář, který pracuje pro firmu Gilead jako viceprezident, ale vedl ten výzkum. Žák Antonína Holého, takže ta legenda pokračuje. Ten lék je nesmírně drahý, stojí, roční léčba stojí 40 000 USD, takže asi milion korun, uvažuje se, nebo teď se plánuje výroba toho léku jako generika mnohem lacinější. V některých rozvojových zemích, ale potom jeho distribuce zase do těch nejchudších zemí světa. Bez vládní pomoci a bez charitativních organizací, jako je nadace, byla a Milindy Gatesových, by prostě nebyla možná.
moderátorka
——————–
Je představitelné, že by se ta pomoc Spojených států, ta finanční pomoc dala nahradit příspěvkem dalších zemí. Je to zvládnutelné a je o to zájem?
Jan Konvalinka, ředitel, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
——————–
No, já si myslím, že vládní podpora, asi ta americká je tak veliká, tak velkorysá, že by to bylo obtížné. Hodně pomáhají soukromé nadace. Už jsem mluvil o Gatesově nadaci a je tam celá řada dalších soukromých nadací, ale přece jenom 6,5 miliardy dolarů. Jeho výpadek je prostě obrovské číslo. Ještě jednou. V tuto chvíli se zdá, že si to americká vláda uvědomuje a informace z posledních dnů nebo posledních hodin se zdají, že aspoň u toho HIV chtějí tu pomoc obnovit, ale současně zastavují jiné rozvojové programy, které můžou velmi zkomplikovat to, aby se ta nemoc dostala k těm nejpotřebnějším. Takže v tuhle chvíli je to bohužel zmatek, je vidět, že Trumpové administrativa neměla připravenou strategii a že to je hodně chaotická politika, která bohužel může stát lidské životy.
moderátorka
——————–
Budeme to dál sledovat. Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Děkuju, na slyšenou.
Přidejte odpověď