Z vozíku na taneční parket

vozíčkářka

Neobvyklý taneční kurz v Mladé Boleslavi. Pro lidi s různými druhy postižení

MLADÁ BOLESLAV Za dveřmi zrcadlového sálu mladoboleslavského domu kultury je slyšet hudba a pokyny tanečního mistra Jana Stinky. Ze sálu proniká smích. Když otevřete dveře, pohltí vás energie, radost a nadšení.

A také překvapení. Na parketu ladným krokem nevíří běžné taneční páry, ale lidé s mentálním či fyzickým handicapem. Nezúčastněný návštěvník z toho pohledu zůstává v úžasu. Řada lidí na tanečním parketu by totiž v běžném životě měla velké problémy s pohybem, někteří dokonce běžně používají hole, invalidní vozík anebo se neobejdou bez pomoci ostatních.

Tančí ploužáky i svižnější společenské tance. Největší odměnou je pro ně však závěrečné uvolnění v podobě několika diskotékových hitů. Jako by zapomněli na své bolesti a omezení. Stejně jako třiadvacetiletá Alena Kumberová.

Lístek do velkého světa

„Běžně se pohybuje především na invalidním vozíku, ale tady v tanečních neskutečně ožívá a dokáže na parketu řádit s kamarádem,“ popisuje její maminka, rovněž Alena. Hlavně pro svalstvo je to silná zátěž zvláště ve společenské obuvi, na kterou Alena není zvyklá. „Pak se z toho dva dny dostává,“ směje se.

Rodiče se dívku snaží motivovat k pohybu i doma, záměrně má vlastní pokoj v domě v patře, kam ji rodina vodí a snaží se, aby tam vyšla sama. „Ani jsme netušili, že nějaké takové taneční existují, protože je vozíčkářka, tak nás nikoho nenapadlo, že by někdy mohla tančit. Ale užila si to úžasně,“ dodává Alena Kumberová.

A právě proto se taneční pro handicapované pořádají. „Klienti zažijí pocit velkého světa, hezky se oblečou do společenského a učí se tančit,“ říká ředitelka Centra 83 pro lidi s mentálním postižením v Mladé Boleslavi Luďka Jiránková.

Taneční kurzy pořádá Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v Mladé Boleslavi už od roku 1992. „Začínali jsme s asi osmi tanečníky, kteří se pohybovali na hudbu z magnetofonu. Během následujících let se to rozrostlo do nynější podoby, kdy máme asi padesát účastníků kurzu, s nimiž navíc chodí nadšení rodiče, prarodiče i další příbuzní a přátelé,“ říká pořadatelka Jiřina Stanislavová. Vrcholem tanečních bude připravovaný ples, jenž se uskuteční 14. dubna v Čisté u Bělé pod Bezdězem.

Do letošního kurzu zamířili i handicapovaní lidé z dalších ústavů ve Středočeském kraji, například z Lipníku či Kurovodic. „Cílem je, aby se dostali do společenského prostředí, aby měli možnost obléknout se do tanečního obleku, společenských šatů a poznali krásné prostředí tance. Proto nám také kurzy vedou vždy mladoboleslavští taneční mistři. V předchozích letech to byli manželé Zitovi a nyní manželé Stinkovi, kteří vedou i běžné taneční kurzy,“ upřesňuje Stanislavová.

Kromě toho je setkání podstatné i pro rodiče handicapovaných dětí, kteří se tak mohou setkat a popovídat si. Mnozí se zapojují i do tance. Loni se kurzy výjimečně nekonaly a všem účastníkům to bylo líto. Stejně jako Petře Šormové, která trpí vrozenou mozkovou obrnou. „Je to pro ni velká událost a také zpestření. Přijde mezi ostatní a velmi ji to baví. Když se kurzy loni nekonaly, tak nám to opravdu chybělo. Petra se na to těší celý rok,“ říká její maminka Hana Šormová.

S neobvyklými tanečními kurzy letos pomáhají také mladoboleslavští dobrovolníci sdružující zájemce, kteří chtějí nezištně pomáhat potřebným lidem v různých oblastech života – například pacientům v nemocnici či seniorům. „Na každou lekci přišla obvykle pětice dobrovolníků, kteří prošli potřebným školením. Myslím, že se to velmi líbilo jak nám, tak samotným účastníkům tanečních. Cítila jsem, že mají vnitřní radost ze zájmu cizích lidí, že s nimi tancujeme, dotýkáme se, bavíme se,“ říká koordinátorka dobrovolníků Vladimíra Pechová.

S handicapovanými takto tančili i životní partneři Pavel Frus a Tereza Tomínová. Byla to jejich první akce v roli dobrovolníků poté, co se společně rozhodli pomáhat v různých organizacích. „Dnešek jsem si tolik neužil, protože bylo méně dívek. Ale vždy z toho mám úžasný pocit, když vidím, jak se smějí, jak jsou spokojení,“ hodnotí Pavel Frus.

Pavel Svačina, redaktor MF DNES

Mladá fronta DNES

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.