Loupe vám v koleni? Tak zbystřete! Můžete mít totiž nárok na lázeňskou léčbu hrazenou zdravotní pojišťovnou. Je plno chorob, u kterých lidé neví, že jim tento nárok vzniká. Patří mezi ně právě i nemoc pohybového aparátu, kterou má spousta lidí – artróza. Většina pacientů zbytečně čeká, až se jim artróza zhorší natolik, že je bolesti donutí absolvovat operaci. Přitom mohou využít léčbu hrazenou zdravotním pojištěním, která i bez operace jejich stav leckdy výrazně zlepší.
Mezi nejčastější příznaky artrózy (degenerativní opotřebení kloubů) patří podle Humanitas University, mezinárodní lékařské školy sídlící v Miláně, bolest, otok, ztuhlost a omezení v používání kloubu. Bolest je mechanická, a proto je nejzávažnější po cvičení nebo při zatížení kloubu. Obvykle jsou pak bolesti největší na konci dne a zmírńují se dobrým odpočinkem.
Artrózou nejčastěji postiženými místy na těle bývá podle docentky ortopedie Elizavety Kon z Humanitas University páteř, zejména v bederní oblasti, dále jsou to kolena a kyčle. I když artrózu nelze úplně vyléčit, jde podle ortopedky udělat hodně pro snížení nepohodlí, zpomalení rozvoje nemoci a zlepšení kvality života pacienta.
Jak se léčí artróza
Pacienti trpící těžší artrózou hledají informace, jak se mohou léčit a zbavit se bolestí. Obvykle se dozvídají, že lze aplikovat injekce do kloubu, řešit to fyzioterapií a rehabilitací, užívat léky či si pomáhat ortézami. Na řadu může přijít také operace, a při ní dokonce náhrada kloubu.
Při hodnocení pokročilosti kloubní artrózy vychází ortoped z rentgenového snímku. Obecně se používá Kellgren-Lawrencova klasifikace, která artrotické změny v kloubu rozděluje od nejlehčího stupně 1 do nejhoršího 4.
Nečekat, až se kloub rozpadne
„Pacienti s artrózou obecně vědí, že nárok na lázně mají. Je ale málo známé, že nárok vzniká již od stupně II B. Nemusí s lázněmi tedy čekat na to, až bude kloub ‚rozpadlý‘. Je škoda, že ortopedi pacientům v tomto stádiu artrózy lázně více nepředepisují,” říká Petr Pšenica, hlavní lékař společnosti Lázně Luhačovice.
Podle lékaře by lázně mohly pro pacienty s nižším stupněm artrózy udělat více než v pozdních stádiích, jelikož postižený kloub ještě není tak zničený.
Operaci se chtěl za každou cenu vyhnout
Václavu Svobodovi byla artróza kolenou diagnostikována před dovršením čtyřiceti let věku. Jeho příběh ukazuje, jak důležitá může být včasná lázeňská léčba nejen pro zmírnění příznaků, ale i pro dlouhodobé zlepšení kvality života.
„Začalo to nenápadně, při chůzi do kopce mi v kolenou pravidelně loupalo. Nejprve jsem problém řešil s ortopedem. Chtěl mě poslat na artroskopii obou kolen, jenže operaci jsem se chtěl za každou cenu vyhnout. Nakonec mě jiný lékař poslal do lázní. A to pro mě byla mnohem lepší varianta,“ popisuje Václav Svoboda, který se léčil v Luhačovicích.
Minerální vody uzdravují pohybové ústrojí
„Při léčbě využíváme hlavně koupel s naší přírodní minerálkou. Je bohatá nejenom na hydrogenuhličitan, ale je to také přírodní zdroj jódu v takové koncentraci, která dokáže příznivě ovlivnit pohybové ústrojí. Má tak vliv na průběh rehabilitace u řady onemocnění,“ říká doktor Pšenica.
Při léčbě artrózy je v lázních pro každého pacienta také individuálně sestavován léčebně-rehabilitační program, a to včetně využití fyzioterapie, masáží a ostatních vodních procedur.
Pravidelné cvičení i na doma
„Nejpříjemnější mi byly uhličité koupele, pak také různá cvičení, která na artrózu skvěle platí. Podstoupil jsem jak individuální, tak skupinová cvičení a chodil jsem i na laser. Díky pravidelnému cvičení a pobytům v lázních se mé potíže výrazně zlepšily. Naučil jsem se také cviky, které teď mohu dělat doma,“ pochvaluje si Václav Svoboda.
Do lázní lidé mohou jezdit ještě víc
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v roce 2022 v lázeňských pobytech hrazených zdravotními pojišťovnami, stejně jako v minulých letech, nejčastěji vyskytovaly právě nemoci pohybového ústrojí. Šlo o 59 % z celkového počtu dospělých pacientů. Přesto však podle primáře Pšenici někteří pacienti s pohybovými problémy, obzvlášť ti s artrotickými, stále nevědí, kdy je ten správný čas do lázní vyrazit.
Jak Deník před časem radil v článku Nepřicházíte o lázně zdarma? U těchto pěti diagnóz se na ně často zapomíná, nejsnazší cestou, jak zjistit, zda má pacient na lázně nárok, je zeptat se svého praktického nebo odborného lékaře.
„Pokud nárok máte, lékař sepíše návrh na lázeňskou péči. Ten se následně doručí do zdravotní pojišťovny. Jestliže pojišťovna návrh schválí, získá pacient pobyt ve formě komplexní lázeňské péče,“ vysvětluje Petr Pšenica.
Komplexní lázeňská péče znamená, že má pacient plně hrazenou jak lázeňskou léčbu, tak stravování formou plné penze a ubytování ve standardní úrovni. Další možností je, že pojišťovna pacientovi schválí léčbu příspěvkovou, kdy si ubytování a stravu hradí člověk sám.
Shrnutí:
Při hodnocení pokročilosti kloubní artrózy se používá Kellgren-Lawrencova klasifikace, která artrotické změny v kloubu rozděluje od nejlehčího stupně 1 do nejhoršího 4. Mezi lidmi není příliš známým faktem, že již od stupně II B jim vzniká nárok na lázeňskou péči hrazenou pojišťovnou.
Pro pacienty s nižším stupněm artrózy by přitom lázně mohly udělat více než v pozdních stádiích, jelikož postižený kloub ještě není tak zničený.
Zeptejte se svého praktického nebo odborného lékaře, jestli se nárok na lázně zdarma netýká i vás.
Zdena Lacková
Berounský deník
Přidejte odpověď