ČRo Radioporadna
Dneska si budeme povídat s prof. Marcelou Kopáčovou na téma syndrom dráždivého tračníku, což je takové specifické onemocnění.
mluvčí 1,
——————–
Ano, je to, je to téma, které si myslím, zajímá spoustu lidí, protože střízlivým odhadem v populaci asi 15 % těchto lidí a tím méně střízlivým je to asi až 1/3 populace, která trpí ve větší či menší míře tím syndromem dráždivého tračníku, je potřeba zdůraznit, že syndrom dráždivého tračníku se rozpadá do několika podjednotek, jednak je to ten syndrom, který je provázen průjmy, pak naopak zácpou a pak je to takový smíšený syndrom, kdy jednou má ten člověk průjmy, podruhé má zácpu a různě se mu to střídá. Je to onemocnění, které do určité míry limituje nebo do značné míry limituje zejména ty pacienty, kteří trpí na průjem, ti často mívají tzv. ranní debakly, to znamená po ránu musí se vyprázdnit několikrát, opakovaně, třikrát, čtyřikrát, pětkrát. A zejména ti, co chodí do práce, mají vytipované třeba na cestě do práce záchodky, benzínové pumpy a podobně, aby věděli, kam mohou se uchýlit, když teda to na ně přijde, protože ten průjem bývá velmi urgentní. Ta zácpa samozřejmě je ale taky nepříjemná, takže těžko to nějak hodnotit, kdo trpí více. Jinak je potřeba říct, že do obrazu toho dráždivého tračníku patří ještě potom takový břišní diskomfort, nepříjemné pocity, křeče, nadýmání, to je velmi časté a řada těch nemocných už sama o sobě má vytipované třeba i určité potraviny, které nemůže jíst, takže jedním z těch faktorů, které vedou k syndromu dráždivého trečníku, je samozřejmě potrava. Další faktory mohou být rodinné návyky nebo i genetické, to nevíme, a v neposlední řadě je to takovéto spojení mozek – střevo, to, co myslím si, že nejdůležitější u toho syndromu dráždivého tračníku je, že neohrožuje nijak pacienta na životě, on mu jenom zhoršuje komfort životní a nutí ho dělat určité věci, které by jinak nedělal, nebo naopak omezit aktivity, které by rád měl. Ta onemocnění obecně rozdělujeme na organická a funkční, organická, znamená, že je postižený orgán, jsou tam vředy nebo nějaké jiné projevy. Funkční, což je právě ten dráždivý tračník, funkční postižení nemá postižení toho střeva, to znamená, my když děláme endoskopie, tak tam najdeme úplně normální tračník, normální střevo, normální tenké střevo, normální žaludek, žádné poruchy zjevné tam nejsou, a to ani histologicky, ani když odebereme vzorečky, takže toto je asi tak jako k té stručné charakteristice toho dráždivého tračníku, jak říkám, trápí to mnoho lidí, takže jistě je potřeba o tom hovořit.
moderátorka
——————–
No, a navíc právě jsou to problémy, o kterých se nemluví úplně lehce, asi to tak člověku není úplně příjemné, proto tady máme dost emailových dotazů, že to radši třeba lidi napíšou, tak my se je pokusíme třeba i nějak zobecnit a postupně na ně odpovídat. Ale paní profesorko, co to vlastně vůbec je? Ten tračník? My známe třeba žlučníkové kameny, problémy se žlučníkem, žaludek taky může mít nějaký zánět žaludku, ale ten tračník?
mluvčí 1,
——————–
Je tlusté střevo. Tlusté střevo je tračník, to je synonymum a jak jsem říkala, tomu tračníku zjevně není nic, ale je tam porucha na té ose mozek – střevo, kdy samozřejmě i pacienti vědí, že když mají nějaký stres nebo nervozitu nebo vědí, že musí stihnout autobus, odjet do práce atd. tak se ty symptomy zhorší. Najednou ten průjem přijde velice urgentně atd. čili to je jeden z těch rizikových faktorů, které vedou k tomu dráždivému tračníku, právě ten stres a různé pocity diskomfortu, které jsou v hlavě, proto taky řada těchto pacientů nemá problémy v noci nebo téměř nikdo z nich nemá problémy v noci, je to vždycky ráno, když se vzbudí, když ví, jaká ta denní nálož na něj čeká, kdy to přijde, tak tehdy ty problémy jsou největší a pak během dne třeba ještě nějaká ta stolice přijde, ale v noci pacient spí, odpojí se mozek od střeva a to střevo…
moderátorka
——————–
Má klid a je to v pořádku. No, a navíc, když nás to třeba trápí dlouhodobě, tak věřím a i nám to posluchači píšou, že už je napadá, jestli se třeba nemůže jednat o nějaké vážnější onemocnění, děsí je to samozřejmě, mají strach, stojí to chvíli odhodlávání, než se vypraví někam k lékaři. Tak jaká třeba vy můžete provést vyšetření? A co můžete poradit? O tom si povíme po pís.Prof. Marcelou Kopáčovou. Dnes v radioporadně probíráme syndrom dráždivého tračníku. Mnohé už zaznělo, zazněly projevy samozřejmě velmi nepříjemné. Může to mít různou intenzitu a paní profesorka říkala, a to je zajímavé, že když potom, protože tračník, jak jsme se dozvěděli, je tlusté střevo, když potom člověk přijde na vyšetření, takže tam nemusíte vůbec nic zásadního najít v tom střevě, tak ale jak se tedy určí, že je to syndrom dráždivého tračníku? Ono vůbec o tom onemocnění se říká, že je docela složitého diagnostikovat a říct, že přesně o toto se jedná.
mluvčí 1,
——————–
Ano, to je přesně tak, jak říkáte, syndrom dráždivého tračníku je onemocnění, které se určí nebo stanoví se diagnóza per exclusionem, to znamená, že my musíme vyloučit, že se nejedná o nic jiného. K tomu patří samozřejmě vyšetření střeva, vyšetření ultrazvuku břicha atd. podle projevů, které ten pacient má. Obecně bych ale zdůraznila, že v našem státě je prevence kolorektálního karcinomu a že každý člověk nad 50 let věku by optimálně měl podstoupit koloskopii, to znamená, ti pacienti, kteří mají strach z organického onemocnění, by se tím vlastně uklidnili a zjistili by, že jsou po stránce toho tlustého střeva v pořádku. A to je, myslím si, zásadní věc, že i vzhledem k tomu, že psychika je jedním z hlavních vyvolávajících faktorů, tak to uklidnění pacienta je nesmírně důležité, tak to asi je taková stěžejní message, kterou bych chtěla pacientům poslat, že můžou se přihlásit na vyšetření tlustého střeva, samozřejmě mohou přijít i na test na okultní krvácení, ale pro takovéto uklidnění a pro jistotu, že v tom tlustém střevě opravdu nic špatného není, je optimální koloskopie.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Tak to je jedno z vyšetření, pak, kterými dalšími je potřeba, aby prošly?
mluvčí 1,
——————–
To záleží na tom, jaké má ten pacient potíže, čili pokud má bolesti břicha, tak samozřejmě budeme chtít vyšetřit ultrazvuk břicha, abychom vyloučili, že tam je něco dalšího v té břišní dutině, určitě budeme chtít vyšetřit nějakou laboratoř, krevní obraz, jestli nemá anémii, teda chudokrevnost, jestli má všechno v pořádku, jestli nemá zvýšené známky zánětu CRP a další známky, čili to je řada věcí, které už musí ten lékař ušít tomu pacientovi na míru. Nemůžeme říct obecně, že pokud má někdo nadýmání a průjmy, tak musí podstoupit to a to.
, moderátorka
——————–
No, a jak se dostane k těm vyšetřením přes praktického lékaře? Tam první zmínit tyhle ty problémy.
mluvčí 1,
——————–
Tady je prostě problém v tom, že řada těch pacientů má ty potíže občas a nemají až tak výrazné, takže spousta lidí, kteří trpí tímto syndromem, vůbec k lékaři nejde. Jednak se za to stydí, jednak ty projevy nejsou až tak hrozné, aby museli podstoupit nějaká vyšetření a potom, pokud teda už skutečně ten pacient nazná, že potřebuje nějakou péči, tak by měl jít za svým praktickým lékařem, probrat s ním své potíže a praktický lékař by ho nasměroval k odborníkovi, pokud to bude potřeba. A na druhou stranu bych chtěla zmínit to, že pokud je krev ve stolici, váhový úbytek, nechutenství, chudokrevnost, tak to jsou tzv. alarmující příznaky a tam je potřeba, aby ten pacient byl řádně vyšetřen, to nepatří do obrazu dráždivého tračníku.
moderátorka
——————–
A pokud to budeme brát tak, že se jedná o syndrom dráždivého tráčníku a říkali jsme, že to není život ohrožující onemocnění, tak pokud by se nijak neléčilo, nedala se žádná podpůrná léčba, tak může se něco vážnějšího rozvinout, je tam tohle to riziko?
mluvčí 1,
——————–
Ne tam jedině riziko nějaké, dejme tomu, psychické deprese atd. protože pokud to pacienta dlouhodobě trápí a omezuje, tak může ta psychika utrpět víc, než byla na začátku, takže asi možná toto by bylo určité riziko, ale jiné riziko tam nevyplývá.
moderátorka
——————–
Syndrom dráždivého tračníku. To je naše dnešní téma v radioporadně Českého rozhlasu Hradec Králové s paní prof. Marcelou Kopáčovou z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Mluvili jsme už i o té diagnostice, že to není někdy jednoduché, někdo taky k lékaři nepřijde vůbec, když nemá ty obtíže tak veliké, ale přesto, když někdo přijde. A pokud tedy ten závěr je, že by se mohlo jednat o toto onemocnění nebo o tento problém, tak existuje nějaká léčba nebo alespoň nějaká podpůrná, která by zmírnila některé ty příznaky, jako jsou časté průjmy nebo třeba naopak časté zácpy?
mluvčí 1,
——————–
Určitě ano. Jak už jsem zmínila, je potřeba toho člověka zklidnit, čili uklidnit ho, že se nejedná o žádné závažné onemocnění, vysvětlit mu podstatu toho onemocnění, a druhá věc je, že často, jak jsem říkala, pacienti už mají vysledované určité potraviny, my teda doporučujeme dietu, která je bez alkoholu, pokud možno bez kofeinu, ne dráždivé látky, ne pálivá jídla a podobně, čili taková šetřící, já vždycky říkám batolecí strava, to, co byste dali čtyřletému dítěti, to si můžete vzít. Takže to je jedna z těch věcí, pokud tato základní opatření nepomohou, tak potom máme další možnosti. Samozřejmě je to celá škála léků, které můžeme nasadit. Teď tady asi nebudu jmenovat. A postupně vyzkoušet, jestli by neovlivnili nějak ty potíže, ale potom je další věc, a to se jmenuje FODMAP, je to zkratka, jsou to fermentovatelné oligo disacharidy a monosacharidy, které v potravy běžně přijímáme a u některých pacientů právě vzniká určitá reakce střevních bakterií na tyto fermentovatelné malé cukry a tam je potřeba tu dietu potom řídit tak, aby co nejméně těch formab se do té diety dostalo. Zase na druhou stranu je potřeba říct, že většina těchto drobných sacharidů se vyskytuje právě v jídlech, které mají třeba hrubou vlákninu nebo jsou jinak pro to tělo doporučované a chtěné, takže nemůžeme obecně doporučit tuto dietu pro všechny lidi, aby si ji nasadili a budeme všichni v ráji, je potřeba, aby si člověk našel svého dietologa, svého specialistu, který rozumí nutrici a který s ním tu dietu povede. Na samém začátku je potřeba všechny ty potraviny, které mají hodně FODMAP, vysadit a postupně potom po třech až osmi týdnech, pokud se projeví, že ten pacient skutečně se cítí daleko lépe, tak pak se můžou postupně nasazovat zase zpátky a otestovat, která z těch potravin vadí a která nevadí, protože na té dietě striktní by se nedalo dlouhodobě přežívat, takže to je jedna z možností. Nějaký nutricionista, který rozumí oboru, aby toho pacienta vedl a potom další, co může si každý pacient koupit sám, ten dráždivý tračník se jinak jmenuje irritable bowel syndrom, čili IBS, a ten lék se jmenuje, vyrábí se z aloe Vera, je to vlastně aloe Vera, takový gel, který pokryje sliznice a tím vlastně odizoluje tu tráveninu od toho tračníku a omezí ty problémy a ten lék se jmenuje proIBS, běžně v lékárnách k dostání by měl být.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Co nějaké bylinky nebo nějaká přírodní léčba.
mluvčí 1,
——————–
Tohle je přírodní léčba – to aloe vera.
moderátorka
——————–
A nějaké bylinky, kdo spíš bych chtěl jít touhletou cestou?
mluvčí 1,
——————–
Upřímně, nemám. Existují léky typu iberogast, kde z těch bylinek určité extrakty se používají, ale že bych řekla, že si mají vařit Heřmánek a bude jim dobře…. to asi nemůžeme takhle zjednodušit.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
No. Říkali jsme, že existuje i spousta léků, které nebudeme jmenovat, ale spíš jde o to, jestli je nutné je třeba užívat dlouhodobě, anebo jestli to jsou léky určené pro ten případ, kdy se dostaví ty akutní obtíže?
mluvčí 1,
——————–
Toto, co jsem zmínila, to jsou léky, které by bylo potřeba jistě užívat dlouhodobě, ne li celoživotně, ale chtěla bych zároveň varovat před léky, které třeba staví průjem nebo před projímadly, které mohou toho pacienta poškodit, to znamená, jsou to léky typu třeba i módia, které si vezmeme, když máme akutní průjem někde v cizině a potřebujeme se nějak tam obejít, ale rozhodně to nejsou léky, které by si pacient měl brát často, protože poškozují to střevo, stejně tak na tu zácpu si nebudeme brát projímadla. Pokud něco, tak tam by byla jako lék volby laktulóza nebo případně psilium nebo chia semínka, takové ty přírodní věci, které ve střevě nabobtnají a umožní průchod tráveniny, vlastně změkčí tu velice tuhou stolici.
moderátorka
——————–
Tak tímto jsme odpověděli i na jeden z dotazů, který přišel od paní posluchačky, ptala se, čím zklidnit sliznice při dráždivém tračníku. No, ale máme tady i další dotazy, tak se do nich podíváme, volala paní posluchačka, jestli bychom mohli objasnit, zda s dráždivým tračníkem souvisí divertikulóza, případně o co se jedná a jestli to může nějak ohrožovat.
mluvčí 1,
——————–
Tak divertikulóza je onemocnění také tračníku, ale z úplně jiného soudku, je to onemocnění, kdy se na tračníku tvoří výchlipky, souvisí to trošku s takovou tou méněcenností pojiva, druží se to často s hemoroidy nebo s varikózními žilami na dolních končetinách. Řada lidí má třeba zácpu, která přispívá k té tvorbě divertiklu a spousta lidí nemá vůbec žádné potíže, to znamená, má divertikly, vůbec o nich neví a žádné potíže nemá, ale potom může být taková jednotka – divertikulitida, to znamená, že dojde k zánětu. V té výchlipce je to něco podobného, jako když se zanítí slepé střevo, tak tady také je to taková výchlipka, v které uvízne třeba část stolice a dojde tam k zánětu a tam potom hrozí proděravění té výchlipky, to je tzv. ta prezidentská nemoc, jak se o ní před časem mluvilo v souvislosti s panem prezidentem Havlem, kdy může dojít k proděravění střeva, náhlé příhodě břišní a pak k dočasnému vývodu střevnímu, takže to je taková nepříjemná komplikace.Další komplikace, ke které může dojít, je krvácení z toho divertiklu, z té výchlipky, takže na rozdíl od toho IBS, od toho dráždivého tračníku, tak tady skutečně ty komplikace jsou a je to onemocnění tedy organické, ne funkční, tady funkční ten tračník je, v pořádku, ale organicky Ne.
moderátorka
——————–
Ano, no, pak tady máme dotaz od paní Jitky, ten je takový obsáhlejší ve zkratce 69 let půl života. Mě bolí břicho, koloskopiie, další vyšetření negativní, v posledních devíti letech mi při pohybu hrudníku k noze vylézá veliká tvrdá boule, strašně to bolí. Za pár dní zaleze, takže při ultrazvuku se nic nedohledá. Bylo i cétéčko, to ukázalo špatná záda. Každého půl roku. Kontrola cyst na slinivce. Potom tady je užívání nějakých léků a pak paní píše, že v poslední době hubnu, nemám chuť k jídlu. Břicho, záda bolely. Takže jestli by byla nějaká léčba, nemohu cestovat, najíst se, koloskopii, budu mít po třech letech kontrolu.
mluvčí 1,
——————–
Takže tady bych to rozdělila na několik částí. Jistě je možné, že tam je to IBS, že toto, jak paní říkala na začátku, že má teda ty problémy takové nespecifické v tom břiše, ale pak jsou tam ještě dvě věci, které už do toho obrazu IBS nepatří. Ta první je ta boule, která paní vyleze, když se předkloní. To si myslím, že bude nejspíš kýla břišní, to znamená, že tam vyhřezávají útroby skrz stěnu břišní, skrz stěnu, která je tvořená svalovinou a tam bych si myslela, že by měla navštívit chirurga a předvést mu ten manévr, při kterém se ta boule objeví, aby viděl, co to tedy skutečně je. A další věc, která by se, mi nelíbila, je, že paní má nechutenství. A váhový úbytek. To už rozhodně do obrazu dráždivého tračníku nepatří. Jak jsme si říkali, a tam je potřeba nějaké komplexnější vyšetření, koloskopie je jistě na místě, i když po třech letech asi nelze předpokládat, že by tam bylo nějaké velmi závažné onemocnění, ale je potřeba vyšetřit i ostatní břišní orgány.
moderátorka
——————–
Tak a teď uzavřeme jedním dotazem a v odpovědi asi shrneme to, co už tady možná zaznělo, napsala nám paní Věra, že právě má tyto problémy, které jsme popisovali, které souvisí se syndromem dráždivého trčníku, u ní se jedná hlavně o ty průjmy, hlavně právě po ránu. Je to přesně to, o čem jsme mluvili, že když to třeba probírá s nějakou kamarádkou, tak i když se lidi stydí o tom mluvit, tak se potom shodnou, že to trápí více lidí, takže cestování je problém. Návštěva lékaře, kde nervy pracují, tak je problém, tak co by s tím šlo dělat? Možná. Pojďme shrnout tedy, kam se obrátit…..
mluvčí 1,
——————–
Takže to je ten typický obraz, který jsme tady měli, ten typický obraz pro průjem, to znamená ta jednotka, která se projevuje průjmem. Jsou to ty ranní debakly, ranní stolice opakované, kdy ten pacient má problém se vůbec vypravit z domu a někam se dostat. Paní určitě bych doporučila navštívit lékaře, zklidnit, uklidnit se, že se nejedná o žádné závažné onemocnění. Rozhodně bych na prvním místě volila tu dietu takovou tu nedráždivou, to znamená bez alkoholu, bez kofeinu a bez dráždivých látek, tu batolecí, jak já říkám, a pokud by to nepomohlo, tak si najít nějakého nutričního terapeuta, který by s ní projel to podmaps, nějakou dietu pro ni vytvořil na míru, aby se jí ulevilo, případně může zkusit aloe Vera.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Tak vám děkujeme. Děkujeme za návštěvu prof. Marcele kopáčové z Fakultní nemocnice v Hradci Králové, ať se daří.
Přidejte odpověď