ČRo
hostem je předsedkyně Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová, dobrý den.
My jsme spolu v tomto pořadu mluvili naposledy před 2,5 lety, tehdy byla vysoká inflace, byla energetická krize, přicházeli uprchlíci z Ukrajiny, od té doby inflace klesla, ceny energií také, ale předpokládám, že to neznamená, že by potravinová banka nebyla tolik potřeba.
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
Ne, určitě ne. Počet klientů zvolna od samého začátku v České republice doteďka mírně vzrůstá. Pořád přicházejí lidé noví a noví, kteří potřebují naši pomoc.
moderátor
——————–
Kolik lidem nebo domácnostem v Praze a ve středních Čechách aktuálně pomáháte?
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
Teď je to okolo 80 000 lidí, ale je to tak, že o takových 70 000 lidí pečujeme prostřednictvím neziskových organizací, které si k nám jezdí pro potraviny, pro své klienty. To jsou ty velké organizace jako Červený kříž, Charita, Naděje, Armáda spásy, i ty maličké, jako jsou domovy napůl cesty, azylové domy, Klokánky a tak dál, no a potom máme konkrétní klienty, kterým dáváme jednou týdně tašku s jídlem, ať už pomocí výdaje, kde každý den dáváme lidem na základě doporučení sociálního odboru potravinovou pomoc a k těm, kteří jsou bezmocní, jezdíme každou středu a dovážíme potraviny domů.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Jaké jsou to nejčastěji domácnosti, kterým pomáháte? Ať už napřímo nebo prostřednictvím těch dalších neziskových organizací.
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
Tak z velké části jsou to samoživitelé a samoživitelky, velké procenta máme také seniorů vdovců, hlavně v Praze, protože když jeden z nich zemře, tak ty náklady na bydlení už jsou tak obrovské, že ten jeden důchod vlastně to pokryje velmi stěží, no, a potom lidé s handicapem, ať už fyzickým nebo psychickým.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Jak to celé funguje? Je jasné, že to nemůže fungovat tak, že jde kolem vaší výdejny, tak si přijde a odnese nějakou tašku. Co musí splnit ten, kdo od vás dostává pomoc.
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
Tak je to tak, že kdo přijde poprvé, dostane pomoc. Vždycky. Pramení to z mé myšlenky, že není možné, abychom, když máme tolik jídla k dispozici, abychom vyhnali člověka, který je o hladu jenom proto, že nepřinese doporučení, ale přitom když dostane tu tašku, my mu řekneme, co potřebuje příště za doporučení, aby mohl tu potravinu nebo pomoc dostávat pravidelně. Je to obvykle doporučení, které je velmi jednoduché, stačí napsat doporučuje potravinovou pomoc pro pana XY. Většinou to dává odbor sociální v místě bydliště nebo tam, kde je člověk evidován. Tím, že je v nouzi. Je to proto, že my nesmíme zkoumat sociální situaci lidí a na druhé straně musíme vědět, že k nám přicházejí lidé, kteří jsou opravdu potřební.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Vy jste mluvila o výdejních místech, já jsem na vašem webu četl, že v poslední době přibylo výdejní místo ve Staré Boleslavi, kolik těch míst máte?
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
No, to máme jich asi 10, Výdejní místa máme v Praze 1, v Praze 2, v Praze 5, několik máme v Praze 10 a ve Staré Boleslavi také samozřejmě pak máme ještě výdejní místo v Suchdole, v Mělníku, v Mladé Boleslavi.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Vy jste vyjmenovala skoro všechna, je to definitivní počet, nebo byste chtěli, aby těch výdejních míst bylo víc.
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
Ne, ne, potřebujeme jich víc, protože lidí přibývá, jsou některá místa úplně nepokrytá. Samozřejmě, když tam jsou neziskové organizace, tak se snažíme vydávat jejich prostřednictvím, někdy se toho ujaly i obce, to znamená, někdy vydává sociální odbor, jenom nám dá seznam potřebných a my tam ty tašky doručíme.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
O potravinové bance je v médiích nejvíc slyšet. Vždycky dvakrát za rok, když pořádáte sbírku potravin přímo v obchodech nebo také samozřejmě prostřednictvím e-shopů, minulý týden federace potravinových bank zveřejnila celková čísla za letošní jarní sbírku. V dubnu lidé darovali 540 tun potravin, 62 tun drogerie. To je samozřejmě pro celou republiku. Je to dost, abyste vydrželi do té další sbírky, která bude zase na podzim?
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
Není to dost, aspoň pro naší banku ne. Protože představte si, že všechny potraviny, které dostáváme každý den, tedy tak že naši řidiče svezou z řetězců, jsou čerstvé, to jsou potraviny, které my ten den, kdy je dostaneme, musíme vydat tak, aby je dostal konečný spotřebitel. Je to pečivo, ovoce, zelenina, mléčné výrobky, lahůdky. to všechno nemůžeme skladovat 2-3 dny, protože to je na hraně expirace a už by to nebylo v pořádku. Ale nikdy nepřivezou těstoviny, rýži, olej, cukr, mouku, to všechno získáváme téměř výhradně z darů při potravinových sbírkách.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Vy jste říkala, že každý den dostáváte od řetězců, kolik toho je?
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
Je toho hodně. My jsme za, minulý rok, naše banka, letos to bude mnohonásobně výš, ale loni jsme zachránili 3500 tun potravin. Jenom těmi svozy.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
To musí být náročné logisticky, kolik lidí tohle to zajišťuje, jak těžké to je takovéhle množství potravin vlastně získávat, vy jste říkala, každý den, ještě ten den to rozdělit dál a distribuovat.
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
No, my máme asi 38 zaměstnanců, asi 12 rozvozových vozů, dodávkových vozů a ty každé ráno vyjedou do řetězců a svážejí do centrálního skladu v Líbeznici všechny ty potraviny, které nashromáždí jakoby neprodejné, neprodejné jsou většinou proto, protože den předem byly ve výloze, byly na pultech a neprodaly se. To znamená, už nejsou úplně krásné a zářivé, ale….
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Ale jsou v pořádku. ale vy je v tuhle chvíli něco, co vám chybí, co byste akutně potřebovali?
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
Jako žádná konkrétní věc to není, ale jsou to pořád ty trvanlivé věci a samozřejmě dětská hygiena.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
U těch trvanlivých věcí. Mluvili jsme o té sbírce nebo o těch sbírkách, které jsou každého půl roku, ale samozřejmě darovat je možné i mimo tyto termíny. Pokud teď nás někdo poslouchá, chtěl by přispět, kam se má obrátit, kam má ty věci přivést, nebo je jednodušší, když pošle peníze?
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
Oba dva způsoby jsou dobré, ale všimla jsem si, že lidé méně důvěřují tomu, že posílají peníze, daleko lepší mají pocit z toho, když koupí nějakou konkrétní věc. Takže pokud by chtěli přispět naší potravinové bance potravinami nebo pomocí, můžou se podívat na stránky www.potravinovabankaprha.cz. A tam jsou informace, kde naše sídlo i to v Lílíbeznici, tam je možný každý den od sedmi do tří přivézt jakýkoliv dar a velmi často to dělají jak jednotlivci, tak rodiny, občas školy udělají sbírku nebo firmy, skupiny zaměstnanců, občas hasiči nebo vojáci a jsme tomu moc rádi, protože to nám během toho roku mezi sbírkami velmi pomáhá.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Vy jste před několika lety spustili ještě jeden projekt, se jmenuje Neplýtváme, vaříme, jak tohle funguje.
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
No, to je projekt, který jde na dvou frontách, jednak v České republice, kdy se snažíme prakticky všechnu nerozdanou zeleninu, která nám každý den zbývá nějakým způsobem tepelně zpracovat, aby se nemusela vyhazovat. Začalo to tím, že jsme dělali marmelády, kompoty, všelijaké zeleninové… nebo kečupy atd. pak to přešlo v to, že jsme zorganizovali sociální podnik, do kterého jsme přijali dlouhodobě nezaměstnané, dali možnost zaučit se jako kuchaři a dnes to vypadá tak, že vlastně vaří ti čtyři lidé každý den teplá jídla pro osamělé seniory, kteří už nejsou schopni nakupovat v okolí a současně vaří teplé obědy pro naše zaměstnance. Takže jsme rádi, že za prvé, tu zeleninu, kterou nejsme schopni rozdat úplně, že zpracujeme a spotřebujeme, a za druhé, že je tedy postaráno ještě o další skupinu v nouzi a kromě toho děláme takové školení, workshopy, přednášky pro školy, pro školky, pro firmy v rámci teambuildingu, kde jim ukazujeme, jak je špatné plýtvat potravinami a co se dá ještě s tím, co nepotřebujeme udělat dříve, než to vyhodíme.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Co jsou takové nejzajímavější tipy, kde máte nejvíc ohlasů při těch workshopech?
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
No, většinou je necháme ještě trošku prakticky pracovat, aby to, co slyší teoreticky, si mohli taky vyzkoušet na vlastní kůži. A dobré je ukazovat jim ta šílená čísla, která ukazují, kolik vody, vzduchu, půdy a obalu vzdušného země se zničí tím, že se potraviny nechávají stlít.
mluvčí 2,
——————–
Budete tohle to vaření obědů rozšiřovat třeba i do dalších oblastí středních Čech. Uvažujete o tom? ne.
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
Ne, dokonce ani ne. Zatím to máme asi v okolí 10 km od naší kuchyně.
mluvčí 2,
——————–
Která tedy připomeňme, je, kde.
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
Která je v Klecanech a je to pro nás logisticky i finančně náročné rozšířit to dál, protože z těch čtyř lidí jsou vlastně tři kuchaři a jeden řidič a ten řidič stihne rozvést teplých, já nevím, asi 50 jídel maximálně v tom nejbližším okolí.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Potravinové banky fungují i v zahraničí. Je to pro vás inspirace a je třeba něco, co funguje v Německu? A vy si říkáte, proč tohle to není v Česku? Co by třeba mohlo inspirovat zákonodárce, tak, aby se to převzalo i do Česka.
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
Tak určitě zrovna s tím Německem jste mi trochu přišel do noty, protože s tamními Potravinovými bankami spolupracujem již několik let, a to tím způsobem, že máme nejenom společné projekty, ale také k nim jezdíme pro potraviny. Oni totiž paradoxně Němci, přestože mají mnohonásobně víc uprchlíků a lidí v nouzi než my, tak mají přebytek potravin a dělá jim problém ty potraviny vůbec spotřebovat, takže z 15 potravinových bank asi osm jezdí do Německa do Drážďan jednou týdně a odváží dodávky plné potravin. Jsou to velmi kvalitní potraviny, velmi často i trvanlivé a je to proto, protože v Německu je tak vysoký poplatek z likvidace potravin, že všem výrobcům, kteří vyrábějí potraviny a něco se jim nepovede, a to může být nějaká maličkost. Vyrobí například jogurty, které mají označeno, že mají 0,5 % tuku a mají 0,4 nebo 0,6 a už nejsou vhodné k prodeji, tak pro ně je daleko výhodnější, než to zlikvidovat, naplnit kamion a dovézt to do potravinové banky, takže německé potravinové banky vůbec nesvážejí z řetězců přebytečné nebo neprodejné potraviny, ale oni čekají, až přijedou výrobci a dovezou jim to, co se jim nepovedlo.
mluvčí 2,
——————–
V čem by mohla být inspirace pro Česko.
Věra Doušová, Česká federace potravinových bank
——————–
To bychom byli hrozně rádi, kdyby to šlo v České republice, ovšem samozřejmě radši, kdyby to šlo po dobrém, kdyby ti výrobci věděli, že když zlikvidují to, co se jim nepovedlo, že zničí značným způsobem životní prostředí, ve kterém žijí a že by bylo daleko ekologičtější i humánnější prostě to naložit a dovézt do potravinové banky nebo ani by to nemuseli dovážet. My bychom si rádi přijeli. V současné době máme jenom asi 10 velkých výrobců, kteří tohle dělají, kteří buď nám něco nepovedeného přivezou, nebo nás zavolají, abychom si přivezli, přijeli, ale těch výrobců je asi tak stonásobně víc a ti to pořád ještě likvidují.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Díky moc za rozhovor, na viděnou, na slyšenou.
Přidejte odpověď