Poslanecká sněmovna ČR – Přepis
A nyní je na řadě pan poslanec Milan Vencl a poté pan poslanec Kamal Varhan. Prosím. Máte slovo, pane poslanče.
Milan Vencl
——————–
Vážená, paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovoluji si vás oslovit s žádostí o podporu návrhu zařazení bodu, a to je zajištění rovných odměn pro medailisty na deaflických hrách. Jedná se o sluchově postižené. Věřím, že férový přístup ke všem reprezentantům České republiky je otázkou základní spravedlnosti a uznání jejich přínosu pro republiku. Ten, kdo reprezentuje Českou republiku, měl by být oceňován, a to bez rozdílu. Na paralympijských hrách deaflympijští sportovci reprezentují Českou republiku stejně jako olympionici či paralympionici a jejich příprava je rovněž náročná. Fyzicky, mentálně i organizačně musí překonávat komunikační bariéry a často mají omezenější přístup k trenerům, tlumočníkům a podpoře, která je pro ostatní sportovce samozřejmostí, často sportují bez finančního zázemí a musí hradit vše sami, včetně cest, tréninku a vybavení.Jejich výkony jsou často na velmi vysoké úrovni, ale bez adekvátního uznání. To, že jsou odměňováni méně, nežli paralympionici, nevysílá vůči nim férový signál a dokonce to může působit jako znevažování jejichÚsilí. Deaf Sportovci, to je samostatná organizace a není přímo od Mezinárodní paralympijským výborem, toto nastavení způsobuje, že sluchově postižení sportovci spadají mezi dvě židle a nejsou vnímáni jako součást paralympijského hnutí, zároveň nejsou ani součásti olympijského systému. V České republice jsou finanční odměny za medaile na olympijských a paralympijských hrách stanoveny jednotně. Zlatá medaile 2 000 400, stříbrná 1 000 800, bronzová, 1 000 200 odměny pro deaflympijské medailisty. V minulosti byly desetkrát nižší než ty, které byly uděleny za stejný úspěch na olympiádě. Ty částky schválila na návrh Národní sportovní agentura, která přímo spadá pod pana premiéra Fialu, přestože pan Fiala teď v Budějovicích, když byl, tak tvrdil, jak pomáhají a že uvolňují až 8 milionů na paralympioniky, ale na ty ostatní zapomněl. Jsem toho názoru, že ten, kdo reprezentuje Českou republiku, by měl být oceňován bez rozdílu. Toto nastavení je pro deaflympijské sportovce jednoznačně diskriminační. Reprezentují přece Českou republiku se stejnou ctí jako jiní vrcholoví sportovci. Jaký je rozdíl, když taková diskařka, která neslyší, a diskařka, která slyší, hází diskem a získají obě dvě zlatou medaili. Jaký je v tom rozdíl? Akorát finanční…. Vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem přesvědčen, že vám neslyšící reprezentanti poděkují a ocení vaši podporu tohoto předkládaného bodu. Věřím, že budou s obrovskou nadějí sledovat vaše hlasování. Jsem přesvědčen a jménech Šen do olympijských reprezentantů vám děkuji za podporu mého návrhu, navrhuju zařadit tento bod za pevně navržené body.
mluvčí 1,
——————–
Děkuji Pane poslanče. Nyní Vystoupí pan poslanec Kamil Farhan, připraví se pan poslanec Lang, prosím, máte, máte slovo.
Kamal Farhan, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/
——————–
Vážený pane vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já, jelikož nejsou ve čtvrtek interpelace a měl jsem to připravený na čtvrtek, tak bych si dovolil načíst tento bod a zařadit ho a požádat vás, abyste ho zařadili do programu jako třeba poslední bod této schůze s názvem selhání ministra zdravotnictví ve věci řízení krajských hygienických stanic, který popíšu na případu Zlínského kraje koncem března, jsme byli svědky neuvěřitelného morálního i profesního selhání ředitelky Krajské hygienické stanice Zlínského kraje. A jen připomenu to, co je veřejně dostupné. Způsobila nehodu svým služebním vozem, způsobila nehodu vozem Škoda Octavia. RS, teda relativně drahým vozem. Poté, co ministerstvo šetří, škrtá, škrtá systémové místa a de facto v současné době podhodnocená hygiena.Zde vidím už první selhání ministra, respektive jeho úřadu, vůbec nechápu, jak lze zdůvodnit tuto verzi auta pro ředitelku hygieny. Na jedné straně tu vládní strany hovoří o úsporách, škrtání míst, nedostatku peněz, ale ministr Válek dovolí, aby se nakupovaly takováto auta. Připomenu, že při nehodě byl zraněný motorkář. Zase z veřejných zdrojů ředitelka nezastavila, neposkytla pomoc a ujela. Incident neostámila a zatajila ho. Policie ji jako viníka identifikovala až zpětně. Považuji to za závažné selhání, protože tady nejde o nějakou nerozvážnost nebo psychický zkrat, který by šlo byť těžko ještě omluvit. Tady je vidět, že paní ředitelka není objektivně schopná vyvodit důsledky svého chování. Právě v tom vidím hlavní problém pro řízení státní, respektive veřejné instituce. A za třetí, a to s ohledem na výše uvedené, je zcela marginální, že došlo ke škodám na majetku, který je. Opět. Paní ředitelka, neřešila.Pojďme si to teda shrnout na ministerstvu zdravotnictví, respektive ministr Válek, který je v čele rezortu. Ministerstvu trvalo více než měsíc, než se k případu jasně vyjádřil, pan ministr vyzval paní ředitelku k rezignaci po měsíci, co tyto informace se objevovaly v tisku.Nyní soud, uplynuly další dva měsíce a paní ředitelka je stále ředitelkou hygieny a nic se neděje a pan ministr Válek se opět tváří, že tu není. Je to typický příklad postoje ministra zdravotnictví, který si myslí, že všechno jde vymlčet a jemu se to bohužel daří. Bombastická proklamace budou léky, až bude lepší počasí, lepší počasí nepřišlo a s nima nepřišly ani léky. Bude postavena penicilinka. Přinesu panu premiérovi, kdy bude penicilinka postavena a penicilinka, dámy a pánové, penicilinka nikde v České republice, kde je to penicilinka, kterou svět neviděl, ani my jsme ji neviděli. A teď je to to samé proklamace, kdy vyzval paní ředitelku k rezignaci. A dva měsíce se zase nic neděje. Ticho po pěšině. Upozorňuji tady na, to, protože tohle je přesně styl fungování ministra v jeho funkci. Celé je to o to horší, že výhrady vůči paní ředitelce nejsou nové.Zaměstnanci odbory dlouhodobě upozorňují na porušování předpisů, netransparentnost a toxické prostředí. Opakovaně. Zase je to z dostupných zdrojů a z dokumentace, kterou tyto organizace posílaly dál. Ministerstvo o jejím stylu a chování vědělo a dokonce některé stížnosti těchto lidí uznalo. A přesto je paní ředitelka stále ve své pozici a ministerstvo se tváří, že nic neděje, to je v tomto příběhu jen názornou ukázkou, jak vláda neřeší problémy. Snaží se větší věci vyml vymlčet a selhání pana ministra se vrší jedno za druhým. Bombastická proklamace, žádné deficitně napsaná úhradová vyhláška, žádné řešení, nedostatek léků a krize dostupnosti zdravotní péče, které se prohlubují, prohlubují se ze stejného důvodu, jako se prohlubuje kauza ve Zlíně. Vymenčuje se vše a o to tady jde. A pokud vláda nejedná, tak je na místě, abysme to zařadili jako nový bod dnešního jednání.
Děkuji, na shledanou.
mluvčí 3,
——————–
Nyní Vystoupí se svým návrhem pan poslanec Hubert Lang. Prosím, máte slovo.
mluvčí 6,
——————–
Děkuji. Paní místopředsedkyně, já bych chtěl zařadit nový bod na pořad této schůze, který jsem nazval bezpečnostní situace v České republice. Proč jsem zvolil toto téma? Pomalu a jistě se nám rozbíhají volební kampaně, jednotlivé subjekty, které jsou v Poslanecké sněmovně nebo ty mimoparlamentní subjekty, představují své volební programy a já tady zjišťuji, že v každé druhé straně nebo každé té straně je obrovské množství odborníků na bezpečnost, dneska Alfa a Omega vlastně všech vystoupení v televizi, v jednotlivých debatách, když prostě se začne diskutovat a každý najednou přichází s tím, jak je třeba řešit bezpečnost. Já jsem trošku překvapen, protože já jsem se pohyboval aspoň 30 let v oblasti bezpečnosti, ve svém předchozím zaměstnání. Když jsem vstoupil do Poslanecké sněmovny, stal jsem se členem výboru pro bezpečnost a už kolem čtyři roky na bezpečnostních výborech tyto problémy řešíme a v tom okamžiku, kdy vypukl ten konflikt mezi Ruskou federací a Ukrajinou, tak o to více se ta bezpečnost začala šetřit a my jako opozice celou tu dobu, celé volební období na určité věci upozorňujeme. A najednou prostě máme čtyři měsíce do voleb a nyní se nám rojí jako houby po dešti jeden specialista na bezpečnost, vedle druhého specialistu na bezpečnost z koaličních stran.Mně se to opravdu silně nelíbí, protože jsme tady dávali celou řadu návrhů, za ty čtyři roky jsme tady měli nespočet interpelací na pana ministra vnitra Rakušana, který teda, musím říct, jeden z mála, sem aspoň na ty interpelace docházel. Zařazovali jsme body, kde jsme upozorňovali na věci týkající se bezpečnosti, že to není jednoduchá věc a vlastně neměli jsme žádnou odezvu a nyní prostě, kdy už ve své podstatě tato sněmovna končí, už budeme jenom pár zasedání a nejsme schopný už prakticky v tom nic udělat a všechno to, co bude následovat, tak to jako v uvozovkách odnese ta další vláda, ať to bude kdokoliv, kdo zvítězí v parlamentních volbách na podzim, tak bude muset řešit obrovskou řadu problémů, které tady za tyto čtyři roky, za toto volební období, za šéfování ministerstva vnitra panem Rakušanem, nám zase jakoby nabobtnali, když to nějak zkusím rozkomentovat. A proč takhle o tom tady hovoříme? A možná budu hovořit trošku delší dobu, protože my jako řadoví poslanci se opravdu málokdy dostáváme k nějakému, k nějaké možnosti více hovořit, pakliže nehovoříme přímo k nějakému tisku, který se vztahuje k bezpečnosti, ať už to byly Lexy Ukrajina jedna až Lex Ukrajina sedm, ať je to pakt víz a migrace nebo předřazené věci ke zbraním a střelivo, zákon o zbraních a střelivo, kdy prostě můžeme to nějakým oslím můstkem jaksi napasovat na tu bezpečnost, tak ty naše možnosti se vyjádřit v té věci, jsou velice omezené na tom bezpečnostním výboru, ale potom ten výstup z toho bezpečnostního výboru je jenom v nějaké dílčí části, tady na tom plénu opět samozřejmě nebudou interpelace ve čtvrtek, protože ta mimořádná schůze, protože tato koalice prostě nestíhá pracovat tím, jak si nastavila svůj pracovní řád tím, že vlastně si ve středu dávaly ty vlády a přicházely o ty třetí čtení, tak teďko se nám nahromadilo, nahromadilo obrovské množství tisků, které ještě by být vyřešeny, a proto jsou tam ty devadesátky, které dneska, když to budou občané sledovat, tak tam uvidí prostě soubor x zákonů.Já vždycky, když jsem ještě nebyl v Poslanecké sněmovně, občas jsem jako masochisticky sledoval tady ty přenosy, tak jsem si říkal, do Prčic. Za každým tím zákonem je nějaká skupina lidí, která na to čeká, jo, čeká prostě v tom svém ranku prostě čeká, až. Tady ten zákon Andrej Sbor se rozhodne a případně nějaký ten zákon jim schválí, no, ale když tato vláda prostě ve středu nepracovala tak potom na konci toho volebního období už to jako už se to ani dohnat nedá, že jo, a všichni víme, že to, co se neschválí vlastně, dokonce tohoto období, tak prostě tím systémem spadne pod stůl a ti lidé, kteří na to čekali a spojovali s tím něco, nějaký očekávání nebo měli na to prostě připravený, že jim to třeba v něčem pomůže, no, tak opět budou zklamáni a přijdou vlastně o ten svůj zákon, na který třeba čekali, ale to jsem říci nechtěl. Já se vrátím k té bezpečnosti.Samozřejmě dneska přes všechny ty debaty v televizi, přes ty vystoupení různý Roadshow pana premiéra, který jezdí po republice, vystoupení v různých debatách na různých televizích tak zaznívá, že je strašně důležitá bezpečnost, jo, bezpečnost, že je jenom jedna, to znamená, neměli bysme tedy oddělovat tu bezpečnost vnější od té bezpečnosti vnitřní. Tady už ovšem narážíme na to, že vidíme to silné postavení paní ministryně obrany, paní Černochové z ODS, která prostě v rámci té vnější bezpečnosti je schopná si v rámci toho rozpočtu vylobbovat obrovské částky. Samozřejmě má tam určitou podporu. To, že jsme schválili 2 % HDP na obranu, tak tam samozřejmě má velký prostor, kdy může, kde může na tu vnější bezpečnost jako do toho dobře zasahovat. Tady hovořím zejména o těch platech těch vojáků, jo, to, co tady bylo zcela nesystémově vystřeleno od paní ministryně Černochové, že je třeba prostě zvýšit výrazně ty platy a benefity vojáků z povolání.Padaly tam částky až 8 000 Kč. Prostě, když se, prosím vás, podíváte na tabulky, ve kterých bezpečnostní sbory jsou systemizovány, tak takhle prostě vystřelit do veřejného prostoru 8 000 Kč, to je přes dvě jakoby ty výsluhový tabulky, jo, že po nějakých dvou, třech letech se to zvedá řádově tak prostě najednou prostě někdo proskočí o 2,5 jakoby ty výsluhový tabulky nahoru oproti jiným sborům, protože tam nezaznělo to B. My tady slyšíme od vládních politiků, že bezpečnost máme teda jenom jednu, neudělejme vnitřní bezpečnost od vnější bezpečnosti, ale paní Černochová si prostě vyrazila v tom svým prvním nástřelu pouze bezpečnost vnější a jenom pro ten svůj resort. A teďko, když se na to dívají ty ostatní příslušníci bezpečnostních sborů, protože máme samozřejmě Vězeňskou službu a justiční stráž pod ministerstvem spravedlnosti. Máme celníky pod ministerstvem financí, máme ostatní bezpečnostní sbory Policii České republiky a hasiče pod ministerstvem vnitra. A potom máme, tu armádu, že jo, a najednou prostě ty ostatní lidé pracující pro ten stát, který tam prostě jsou, setrvávají, tam prostupujou těma tabulkama. Najednou zjistili, že někomu se může přidat osm, 9 000 Kč. A vemte si, jaké se sváděly boje nedůstojné absolutně pro příslušníky bezpečnostních sborů, jestli se přidalo 800 Kč, nebo se přidá 1 500 Kč a podobně.Při té obrovské míře inflace, která v České republice je. Nejsou to žádný dvě 2,5 %, jak se, jak pořád říká premiér Fiala, na těch svých Roadshow, ale samozřejmě ta kumulovaná inflace 25, 30 %, tak samozřejmě zasáhla všechny ty příslušníky těch bezpečnostních sborů a já jsem tady mnohokrát vystupoval, protože sám jsem léta pracoval v té složce, těch složkách a vím, jak to pro nás bylo tragický kolem toho roku 2010, kdy přišly ty Kalouskovo úsporné balíčky a prostě my jsme všichni dostali rozhodnutí, ve kterých jsme šli o 45, 6 000 Kč dolů v té době, a ti lidé tehdy měli pouze dvě možnosti, buď na to nějakým způsobem skousli, uskromnili se, anebo prostě museli odcházet. A tehdy už byla velká vlna odchodovosti, zejména od Policie České republiky, protože ty lidi nebyli schopni prostě zaplatit hypotéky, nebyli schopni zaplatit ten svůj běžnej chod toho života.A my najednou tady všichni hovoříme o bezpečnosti, zjišťujeme, že pro někoho peníze jakoby jsou v tom státním rozpočtu, byť teda je tam nějaký garantovaný ty 2 %, že jsme dali nějaký příslib a pro někoho ty peníze nejsou. O tom se jenom začalo hovořit. Pan ministr vnitra Rakušan zjistil, že najednou fakt je to téma, že jo, že by to mohlo hodit nějaký hlasy a je to konkurent koalice spolu, že jsou to všechno subjekty na pravé straně spektra, tak najednou přišel s tím, že by to bylo dobrý asi pro ty policisty. Čtyři nebo 4 500 korun. Zase tak vystřeleno úplně takhle od boku, ale zapomnělo se úplně na ty, na tu justiční stráž, na tu Vězeňskou službu, zapomnělo se úplně, o těch celnících se vůbec nemluvilo, který jsou pod panem ministrem financí Stanjurou. Jo, jako kdyby nic. A já říkám, pořád je to jenom jeden balíček lidí a jsou to lidé, kteří se všichni starají jako státní zaměstnanci o bezpečnost, když teda přijmeme tu tezi, že bezpečnost máme jenom jednu, nemáme vnější a vnitřní, máme bezpečnost jenom jednu.Takže prosím vás, přestaňme tady hovořit o tom, že teda všichni myslíme na bezpečnost, když to opravdu potom jako nemyslíte vážně, jo, nedokázali jste těmi svými skutky za ty čtyři roky jaksi zastabilizovat ty sbory, protože nic se nezměnilo k lepšímu. Všichni víme, kolik vlastně odchází každý měsíc těch profesionálních vojáků od tý armády, což je teda obrovský problém, protože pakliže budeme mít techniku, máme tady za humny teda ten válečný konflikt a my možná budeme mít nakoupenou techniku, ale nebude ji mít kdo obsluhovat, protože taky toho profesionálního vojáka nevyškolíte a nevycvičíte za rok. A nejsou to ty záklaďáci, jako my, když jsme byli na základě vojenské službě, kdy vás naučili střílet z osmapadesátky, a pak jsme tam někde imitovali u různých zbraní, prostě, že tam jakoby něco dokážeme. Dneska jsou to ty sofistikovaný systémy a ty vojáci musí být opravdu profesionálové, takže nám odchází obrovský množství vojáků, nikdo nepřichází.Máme obrovskou odchodovost v Policii České republiky, kde současnému panu ministrovi vnitra se nepodařilo zastabilizovat ten sbor. Je tam pořád odchodovost kolem 100, 120 lidí každý měsíc, takže to je velké číslo. No, a pokud prostě my nebudeme schopný jako stát jako tady sněmovna nebo prostě jako společnost říci, že opravdu musíme tyto lidi zaplatit, musíme jim dát jasnou perspektivu, musíme se o ně jakoby celoživotně starat, no, tak to nebude lepší. A jsme dneska ve společnosti, kdy mladí lidé jsou na tom velice špatně, zdravotně z toho balíčku jakoby těch lidí, kterým je 18 plus, a prostě jsou ochotný tý současný generací někam nastoupit, ať už policii, k armádě, k celníkům, do justiční stráže nebo k těm hasičům, tak prostě je to jenom omezený počet lidí a bereme prostě jakoby z jednoho balíčku. To tady také mnohokrát zaznělo.No, a jestliže já budu teda personalista u Vězeňské služby, anebo budu personalista u armády a budu mít nějakýho nadřízenýho, který mě jako personalistu hodnotí podle toho, jaký udělám nábor, no tak jak dopadne ten personalista u toho cla, nebo u tý vězeňský služby vůči personalistovi, u armády, když tam mu řeknou, hele, když nastoupíš k armádě, musíš být zdravej, tam musí být taky zdravej, dostaneš tady, já nevím, 45 000, plus dostaneš 8000 na bydlení atd. atd. ano, je tam trošku jiný charakter tý práce, možná ti lidé z toho vybírají podle toho, jaký mají své zájmy. Někdo má zájem v tom litery, někdo má zájem hasiče, někdo třeba chce jít pomáhat a chránit nebo tam třeba někde bydlí v tom regionu a už třeba někdo z rodiny byl třeba u policie a většinou se to tak je, že se to dědí, no, ale prostě my musíme ty vstupní podmínky prostě sladit a sjednotit.Všichni tady máme plná ústa bezpečnosti a v takto zásadní věci prostě nejsme schopný najít nějaký soulad. Já jsem neviděl od nikoho tady z vládní koalice, že by připravil nějaký návrh zákona, všichni o tom pouze hovoří, nějaký návrh, který by prostě řekl ano, vstupní podmínky prostě do těchto sborů budou takový, bude tam jednotný náborový příspěvek, bude tam nějaká určitá perspektiva a potom, až když ten člověk už tam je a nějakým způsobem se rozběhne v té svojí profesní dráze, tak už se to může částečně lišit podle nějaké specializace nebo podle nějakých dalších příplatků, ale ta startovací linie pro ty personalisty těch jednotlivých bezpečnostních sborů musí být stejná, stejně tak jestliže chceme teda pro naše občany, pro normální běžné občany bezpečnost, kteří platí vlastně ze svých daní ty příslušníky ti všech bezpečnostních sborů, tak bysme měli jako zákonodárný sbor taky prostě těm běžným občanům garantovat, že ty zákony, které tady budou přijímány, prostě budou přijmuty rychle, budou prostě myslet na ty lidi a pro ty lidi zase, který nastoupí do těch sborů, že to budou mít jako celoživotní zaměstnání.Prostě velice špatně, když ten člověk po nějaké době začne přemýšlet a bohužel třeba u té Policie České republiky nastoupí ti policisté a největší vlna odchodovosti do čtyřech let služby, to znamená, my toho člověka vezmeme, proženeme ho policejní školou, začne sloužit, je vystrojen, vybaven a on nám po čtyřech letech, kdy je dalek prvního výsluhového stupně, kdo říká, pracuješ pro stát, po 15 letech, máš první výsluhový stupeň. Ty lidé prostě odchází po čtyřech letech, protože v tom nevidí, možná v tom vidí smysl svého života, ale nedokážou se, na tom trhu prostě nedokážou se uživit, jo, chtějí založit rodinu a zjistí, že prostě když budou žít ve větším městě, tak prostě to nedají, to se prostě dát nedá. Možná v nějakých okrajových částech republiky, kde třeba je vyšší míra nezaměstnanosti, a to vždycky ta statistika taková byla, kde máme největší problém sehnat policisty v hlavním městě Praze, v těch velkých městech Praha, Brno, Ostrava, Plzeň.Ale když potom jdete do těch příhraničních regionů, tak tam už to třeba takový problém není, protože tam na tu je tam velká míra nezaměstnanosti a když tam, pracujete pro ten stát a máte nějakej stabilní příjem, byť teda není zrovna excelentní, tak, tak je to pro ty lidi zajímavý věc, která mě taky mrzí a my jsme na to mnohokrát upozorňovali po vypuknutí toho válečného konfliktu Rusko, Ukrajina nebo Ukrajina, Rusko, Ukrajina, že Rusko napadlo Ukrajinu, tak začali přicházet ty váleční běženci a ty uprchlíci. Já jsem tady xkrát pana ministra vnitra upozorňoval, že vlastně nejenom, že přijdou ty ženy, děti, ty starší lidé, kterým jsme otevřeli tu naši náruč a poskytli jsme jim vlastně všechny ty humanitární dávky a ty další věci, ale že přijde a vrátí se nám zpátky ten organizovaný zločin, ten ukrajinský, poměrně sofistikovaný organizovaný zločin, který jsme v devadesátých letech velice těžko tady odsaď dostávali pryč.A samozřejmě v rámci toho obrovského přílivu lidí, který přišli, tak ta trestná činnost, konkrétně těch Ukrajinců se nějakým způsobem zvyšuje. Pakliže bysme teda šli do statistik, tak se pohybuje kolem třech a půl, čtyřech, čtyřech a půl procent. Takže když někdo bude čistě jenom jakoby Chroust, argumentačně mi říkat, ano, to není tak vysoké a je to v tom poměru k těm trestným činům a přestupkům páchaných český občany, to není taková katastrofa. A když se potom podíváme konkrétně už na ty věci a podíváme se do těch regionů, které jsou zatížený tím přílivem této migrační vlny. Tak já jsem z Plzeňského kraje a my, protože tam máme velké průmyslové zóny a už v době před vypuknutím toho ukrajinsko ruského konfliktu, Rusko, ukrajinského konfliktu v České republice bylo kolem 200 000 Ukrajinců, kteří pracovali v různých pozicích v České republice. Tak oni žijou v nějakých komunitách, že jo, no, a kam budou přicházet ty běženci, půjdou tam, kde už mají nějaký svoje kamarády, známí, příbuzní, kterým poskytnou třeba na ten počátek nějaký zázemí atd.No. Plzeňský kraj, jeden z těch krajů, který je nejvíce dotčen a počet obyvatel vlastně příchodem Ukrajinců, jak říkám, přicházely ty ženy, děti, starší lidé, ale přicházeli ty mladý muži. To je další takový jádro sporu našeho a současné vlády, kdy my prostě nejsme schopný pochopit, jak je možný, že tady máme více jak 100 000 bojeschopných mužů. V tom odrodovém věku jsou tady navíza dočasné ochrany. Prostě přecházeli nelegálně, v tom počátku potom přes nějaký razítka. Víme, že tam je nějaká míra korupce. Já jsem se několikrát o to vzal pana ministra vnitra, protože sama ukrajinská strana má zájem o vojáky. A byly tam nějaký záchyty prostě, kdy někdo za velké úplatky 5000, 10 000 USD, prostě do toho pasu, razítko dál, jestli se, ne, že bysme jsme mohli udělat nějakou prověrku takovýchto lidí a eliminovat takovéto lidi. A když se vrátím k té úplné bezpečnosti, my v Plzni, prosím vás, na 180 tisícový město máme víc jak 40 000 Ukrajinců a věřte mi, že je to tam v tom městě znát, jo. Ti lidé samozřejmě žijí v nějakých nájemních bytech a mají třeba problém od komunálního odpadu, který je mají kam vyhazovat, protože máme vesměs zamykané popelnice přes trávení volného času svého, po večerech.A když tam jsou ty mladý muži, no tak potom to končí tak, že oni nám jezdí po náměstí. Byť se Městská policie snaží, náš pan primátor apeloval i pana ministra vnitra, snažil se o schůzky, když, když dával rozhovor do televize, tak byl demokraticky. Ustřihnu v půlce svého projevu.A končí to potom tím, že, že prostě nám tam bourají do historických budov, opíjejí se nám tam ti mladí lidé prostě. A ten pocit toho nebezpečí, to znamená ne bezpečí, jak tady všichni říkáme, u té bezpečnosti, tak je prostě narušen, jo. Nebudu mluvit třeba o těch místech, jako je třeba Tachov, který já jim řádově osmitisícový město, kde jsou montovny a je tam, prosím vás, 4–5000 cizinců, jo, dovedte si představit, že žijete ve městě, kde každý druhý cizinec, ten cizinec osm hodin spí osm hodin, pracuje osm. Ne, dělá bordel, to se takhle jako obecně říká o těch lidech, tomu se říká teplá postele, ještě se Střída na těch ubytovnách, a to je jenom jedna taková malá výseč a my jsme tady upozorňovali tady na tu věc.Že bude tady problém, že bysme měli prostě s tím něco dělat, ale já tady snáším tu otázku, jak, co s tím chcete dělat, jo. Narazím na personální situaci u Policie české, republiky, narážím na to, že složka Policie České republiky, která má na starosti cizinecký prvek v České republice je cizinecká policie cizinecká, dříve se to jmenovalo cizinecká a pohraniční policie. Po našem vstupu do Schengenského prostoru jsme ten koncept tý pohraniční policie utlumili, udělali jsme cizineckou policii a poté, co jsme odešli ze státní hranice, přestalo se kontrolovat na těch hranicích, tak vlastně se udělaly jenom takové útvary v každém kraji, odbory cizinecké policie a potom v Praze je větší útvar, který má na starosti mezinárodní policejní spolupráci a ochranu vnější schengenické hranici v České republice, což je šest mezinárodních letišť v České republice.Ten počet těch příslušníků, který jsou přímo řízený jakoby tou Prahou, je kolem 1005 set a na těch 14 odborech cizinecký policie po těch krajích je dohromady dalších asi taky 1500 lidí. Jo, takže ta kompletní cizinecká policie, včetně svých velitelů, metodiků a dalšího podpůrného personálu má kolem třech 1000 lidí s nějakými občanskými zaměstnanci, možná 3 500 lidí.
A tady narážím na to, že se situace v Evropě mění. Já jsem původně ten bod chtěl nazvat možná útlum nebo potenciální konec Schengenského prostoru jako jedna ze základních vymožeností naší společné Evropy vyspělý, kdybysme si tady netuše, že prostě přijdou takové velké migrační tlaky z Afriky, atd. jsme si řekli v tom našem koutu vyspělého světa, že si vzájemně věříme a že budeme chránit vnější schengenskou hranici, a proto si zrušíme vnitřní kontroly, což je pohodlný samozřejmě pro cestování, pro mladší generaci. On tanečko nikdo není na tom, na tom, když jsou tady ty, ty návštěvy, tak ty samozřejmě se narodily do doby, kdy absolutně nechápou, co to byla nějaká vízová doložka, kdy prostě jsme stáli na hranicích a čekali jsme v x kilometrových frontách atd. takže výborný Schengen je výborná věc, jenomže po roce 2015 velkou příloovou mnou se začíná ten Schengen rolit.A na to, prosím vás, my všechno jsme tady upozorňovali, my jsme se ptali pana ministra vnitra Rakušana, co dělá pro to, aby prostě posílil například tu službu cizinecké policie i v souvislosti s tím, že jsme měli české předsednictví i v souvislosti s tím, že osm nebo devět let se připravoval jakoby ten pakt vís a migrace, který vlastně předchozí Evropský parlament ještě ratifikoval, my jsme měli české předsednictví za výrazného přispění našeho pana ministra vnitra Rakušana, došlo vlastně k finalizaci těch smluv a vlastně věděli jsme v tom roce 2023, že naběhne ta implementace vízového, toho paktu víz a migrace, že to je ten duben nebo květen.
Přidejte odpověď