Pozor na klíšťata, která domů přivlečou naši pejskové a kočičky

ČRo Liberec

Podle Českého hydrometeorologického ústavu je aktivita klíšťat v Libereckém kraji vysoká. Za poslední dva roky navíc v regionu vzrostl počet klíšťové encefalitidy. Jaké jsou příznaky tohoto onemocnění, jak mu můžeme předejít? V čem spočívá léčba lymské boreliózy? A jak správně odstraníme přisáté klíště? Nejen na tyto otázky nám odpoví ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Liberci, lékařka Monika Hausenblasová.
předpokládám, že vy, když se vracíte z přírody z výletu, prohlížíte se.

mluvčí 2,
——————–
Tak určitě prevence, když se člověk vrátí z lesa, tak je určitě na místě, protože klíšťat je spousta a člověk si ochrání sám sebe před nějakými nepříjemnostmi.

mluvčí 1,
——————–
Jenom tak pro zajímavost, člověk by se měl obléci spíše světlejší oblečení nebo tmavé.

mluvčí 2,
——————–
Říká se to tak, ale je pravda, že taky mám černé kalhoty, ale ideálně, když jdete do lesa, tak abyste měli dlouhé kalhoty, dlouhé rukávy, ideálně teda samozřejmě světlejší barvy, ale důležité se opravdu prohlížet, když se vrátíte sl z toho lesa, někdy si nelehat. Ono to někdy svádí, že si člověk rád lehne na tu louku, ale je lepší, když už si tam chcete lehnout, tak si pořádně prohlídnout.

mluvčí 1,
——————–
Tak než na to zapomenu, jsou nějaké mýty ohledně klíšťat, já jsem si vždycky myslela, že klíště na nás může spadnout ze stromů. Může nebo ne?

mluvčí 2,
——————–
Ta je velmi nízká pravděpodobnost, protože klíště se pohybuje v tom podrostu, má nejradši tu trávu, takovej ten podrost, takže je to tak do výšky těch půl metru, tak určitě nepadá ze stromu.

mluvčí 1,
——————–
A vidíte to, tak to já jsem se vždycky bála, když zafoukal vítr, aby na mě náhodou nějaký ten parazit nespadl. No, když už jsme tedy v přírodě, v lese, teď by možná bylo dobré si říci, jaká je teď v současné době aktivita klíšťat.

mluvčí 2,
——————–
Tak index aktivity klíšťat můžete najít určitě na Českém hydrometeorologickém ústavu, kde vlastně ta každodenní hlášení a jak to vypadá v současnosti, tak ta v rámci našeho Libereckého kraje se ta aktivita klíšťat mění podle okresů, nejvyšší riziko, mimořádné riziko, vysoký stupeň pět je na Českolipsku a na části libereckého okresu a v Jablonci a v Semilech je ten stupeň tak střední, takže i lokalita, místo prostě hraje roli.

mluvčí 1,
——————–
No, a takové ty vhodné podmínky pro klíšťata je to třeba i ohledně počasí, třeba, když je velké sucho nebo teď je spíše takové vlhko, co jim nejvíce svědčí?

mluvčí 2,
——————–
Ta klíšťata nemají rádi extrémy, takže pro ně není dobré ani příliš vysoká teplota, sucho, ale ani příliš deštivo, takže ideální je taková, kolem těch 20, když se nejvíce pohybují vlastně právě v těch listnatých lesích, kde je taková ta hrabanka, ten nižší travní porost, potom jsou vlastně často na okrajích vodních toků, těch vodních ploch, kde je prostě stín v parcích a v zahradách. Vlastně jsme loni, to už vlastně možná dva roky testovali, to byla taková aktivita Státního zdravotního ústavu. Klíšťata ve městech, takže jsme pomáhali vlajkovat a bylo to vlastně v parku, takže i tam ta aktivita klíšťat a ten sběr byl velmi rychlý, že se nasbíralo asi 150 klíšťat jen během hodiny, takže klíšťata jsou v lese, v těchhle těch podrostech velmi často.

mluvčí 1,
——————–
To vlajkování to je, že natáhnete to bílé plátno a přejedete přes ty porosty a ejhle.

mluvčí 2,
——————–
Tak na tom bílém plátně právě ta klíšťata….. Je to takový materiál, který je velmi, bych řekl, takový chlupatý, takže ty klíšťata se na to velmi snadno uchytí a když je to plátno bílé, tak jsou samozřejmě na tom vidět.

mluvčí 4,
——————–
My bychom teď mohli nahlédnout už trochu do statistik prozatím v letošním roce. Lymská borelióza, klíšťová encefalitida. Jak jsme na tom teď v Libereckém kraji?

mluvčí 2,
——————–
Tak máme hlášeno 30 případů lymské boreliózy a většinou ty roční počty jsou kolem 200–300 případů, takže si myslím, že to zatím zase není tak špatné, ale máme už případy klíšťové encefalitidy, a to čtyři a těch případů ročně máme tak kolem…., loni jsme měli 37, je to od těch 20 do těch 40 případů, ale letos je to tak specifické, už zajímavé tím, že první případy jsme měli už koncem března a letos jsou to tři děti a jeden dospělý a ty děti jsou ve věku od sedmi do 11 let a všechny byly hospitalizované a nikdo z nich nebyl očkován. Vlastně ty loňský případy taky máme, že onemocněly nám lidi, kteří nebyli očkováni proti klíšťové encefalitidě.

mluvčí 1,
——————–
No, a teď mi prozraďte jednu věc. Takové ty prvotní příznaky, jak vlastně poznáme, že nás to zvíře infikovalo, ten parazit.

mluvčí 2,
——————–
Tak klíšťová encefalitida má inkubační dobu 7–14 dní a vlastně má takový dvoufázový průběh za té první fázi ten člověk má takové klinické příznaky, že je unavený, ono to vypadá jako viróza, ale potom je asi 4–10denní pauza, kdy opravdu dojde k těm vážnějším případům, jakoby vysoká teplota, bolesti hlavy, zvracení, světloplachost, třesy, závratě, takže ten člověk opravdu má potíže, prostě je to zánět mozku.

mluvčí 1,
——————–
My tady máme i dotaz jedné posluchačky, která má obavy o své tříměsíční miminko, která nám napsala, že před týdnem našli klíště na ručičce malého chlapečka, klíště vyndali samozřejmě, ale mají velké obavy, dokonce měli jít i na očkování, paní doktorka jim doporučila, že to oddálí protože v případě vysokých teplot už by nelze, by nešlo zřejmě rozpoznat, zdali jde o reakci na klíště anebo na reakci na očkování.

mluvčí 2,
——————–
Tak jestli to je tříměsíční dítě, tak to nelze očkovat, protože očkovat lze děti od jednoho roku věku, takže to tříměsíční dítě by očkovat se nedalo, každopádně možnost vyšetřit klíště určitě je, jsou v České republice laboratoře, které se tomu věnují, takže pokud má někdo obavy, třeba u takhle malých dětí, tak je možné to klíště do nějaké zkumavky vložit a nechat ho vyšetřit. Vyšetřuje ho Státní veterinární ústav, myslím nějaká laboratoř v Ostravě, lze to dohledat.

mluvčí 1,
——————–
Bohužel posluchačka píše, že klíště zlikvidovali a teprve až poté jim došlo, že ho měli nechat uschovat v případě nějakých komplikací.

mluvčí 2,
——————–
Tak tady určitě na místě sledovat zdravotní stav, ale samozřejmě panika taky není úplně na místě. On člověk je potom ve stresu a vidí v každé drobnosti prostě velký problém, takže určitě být v klidu, to dítě moc nezatěžovat, dostatečný režim, nevím, jestli ta maminka to miminko ještě kojí, takže to je taky velmi důležité. Takže panika taky není úplně na místě. Člověk si potom dělá z komára velblouda.

mluvčí 1,
——————–
přejdeme přímo k tomu očkování, tak máme jakou proočkovanost?

mluvčí 2,
——————–
Tak v České republice máme celkem nízkou proočkovanost oproti jiným státům Evropy, v České republice se udává proočkovanost asi 48 %, ale třeba ve srovnání s Rakouskem je to asi přes 80, takže ten rozdíl je značný a taky podle toho vypadají naše čísla, protože ty případy, ty klíšťové encefalitidy v České republice nejsou zanedbatelné.

mluvčí 1,
——————–
Tak u mladších lidí, u menších dětí, pokud onemocní klíšťovou encefalitidou, tak tam přece jenom ten průběh je trošku odlišný od lidí, kteří jsou spíše už třeba v seniorském věku.

mluvčí 2,
——————–
Určitě, jak už jsem říkala, očkovat lze od prvního roku věku, ale samozřejmě, pokud se rozhoduju, jestli budete očkovat sama sebe, anebo vaše dítě, tak je lepší naočkovat ty dospělí, starší dospělí a vlastně i dnes je vakcína po 50 roku věku je zadarmo, což potom odpadá i ta výmluva, že člověk nemá peníze, takže padesátníci – je to ideální čas se nechat naočkovat. To schéma je vlastně základní, je třídávkové a pak je přeočkování po pěti letech, 3–5 letech.

mluvčí 1,
——————–
Tak když se necháme teď oočkovat, tak po tom prvním očkování, tam je jasné, že to ještě asi moc fungovat nebude. A po jakém čase nastává druhé očkování?

mluvčí 2,
——————–
Tak my tam máme možnosti, jsou vlastně takový základní schéma nebo zrychlené schéma, to první schéma je první dávka potom za měsíc až tři měsíce druhá dávka a třetí dávka se dává 5–12 měsíců po druhé dávce, ale samozřejmě člověk, když si na to vzpomene, tak by chtěl už jako i to zrychlené schéma, a to je vlastně první den, pak za 14 dní druhá dávka a 5–12 měsíců po té druhé dávce se dává třetí. Po té druhé dávce by už bysme měli mít nějakou imunitu.

mluvčí 1,
——————–
Dobře. Tak to bychom měli tedy klíšťovou encefalitidu, ale dalším takovým strašákem je i lymská borelióza, tu ovšem ta se dá odhalit už lépe.

mluvčí 2,
——————–
Tak odhalit se dá lépe. Ale nemáme právě zase pro ni žádnou prevenci, kromě té kontroly přisátí klíštěte či nikoliv a potom v případě, že to klíště se přisaje, tak kontrolu toho místa, jestli tam nedochází k nějakému erytému, protože to je vlastně první známka infekce, to je taková ta včasná infekce, to vlastně vznikne v místě toho přisátí klíštěte, se říká flek, který se může zvětšovat a ale dál ta lymská borelióza má i pozdní příznaky, postižení kloubů může být ta druhá fáze za 2–12 týdnů, potom přisátí otoky těch kloubů, bolesti kloubů, může být i obrna lícního nervu, ale je tam i zánět srdečního svalu, může vzniknout boreliový lymfocytom, no, a potom vlastně může nastat i třetí, fáze, a to je měsíce až roky poté a tam jsou vlastně závažnější poruchy, záněty kloubů, mozku, míchy, srdce nebo oka, takže tam se to léčí antibiotiky.

mluvčí 4,
——————–
Už jste dostali žihadlo od vosy nebo od včely, tak to se člověk lekne, jau, to bolí, toto štípne, ale když se do nás zakousne klíště, tak to vůbec necítíme, jak je to možné?

mluvčí 2,
——————–
Tak Karlo, je to tak, protože klíště v těch prvních hodinách sání člověk skoro vůbec necítí, protože ve slinách klíštěte jsou takové látky, které tlumí právě srážení krve, brání vzniku zánětu a právě tomu svědění, takže my to hned zprvu nevíme a samozřejmě strašně důležité, jak dlouho to klíště na nás saje a to rozhoduje o přenosu různých těch patogenů, které klíště v sobě má a není to jenom klíšťová encefalitida a lymská borelióza, ale jsou to prostě jiní původci. Třeba klíště může přenášet bartonelózu, tularémii, anaplasmózu, takže těch patogenů, které klíště může v sobě mít Je spousta.

mluvčí 2,
——————–
A říká se, že až 30 % klíšťat má právě nějaký patogen, je nakaženo nějakým patogenem a samozřejmě jich může být i víc.

mluvčí 1,
——————–
Tak takhle, když už začne člověka svědět, to místo, na to člověk občas přijde, právě, když ho to svědí nebo se jde sprchovat, tak najednou zjistí, že už tam něco má.
Spíš vypadá, že to klíště tam nějakou delší dobu a větší riziko právě třeba u přenosu klíšťové encefalitidy, protože ten virus klíšťové encefalitidy to klíště má ve slinách, takže tam k tomu přenosu dojde až třeba za dvě hodiny potom přisátí, takže to riziko je větší, kdežto ty borelie jsou vlastně ve střevech toho klíštěte, když si vezmete, jak to klíště je velký, jaký má asi střeva, tam vlastně k přenosu dochází třeba až za těch 24 hodin, takže opravdu jako zásadní je to klíště odstranit co nejdříve.

mluvčí 1,
——————–
Tak a teď to důležité, jak odstranit klíště, protože to je takových rad, no.

mluvčí 2,
——————–
Tak určitě nemazat nějakými oleji, mýdlem, ono to tak jako svádí nebo mastmi, protože samozřejmě dochází k tomu, že to klíště se dusí a vlastně zvrací do té rány a máte potom větší jakoby tu infekční dávku toho, co do vás vlastně to klíště jakoby vyzvrací, takže vlastně má se postupovat tak, že se ta rána dezinfikuje nějakým jódovým preparátem nebo jinou dezinfekcí. Chvilku se počká. Určitě v lékárně zakoupíte velmi praktické plastové takové Kleštičky, které vlastně vám to klíště neutrhnou a musíte ho vyviklat, takže je to taky trochu zkouška trpělivosti, ale jde to. A když se vám teda náhodou stane, že to klíště utrhnete, tak taky není úplně důvod k panice, protože vlastně v té ráně zůstanou ta kusadla, které vlastně potom postupem času to tělo vyloučí a důležité je to klíště opravdu odstranit.

mluvčí 1,
——————–
Ještě důležitá zmínka. Pokud máme doma domácí mazlíky, mají také v sobě různé preparáty, například náš pes má takový šikovný preparát, že to klíště sice na něj vleze, přisaje se a okamžitě zahyne.

mluvčí 2,
——————–
Tak já mám doma kocoura. A to je nosič myší a klíšťat. Domů. Je to bezvadný opravdu i ta zvířata je potřeba kontrolovat, i když mají tyhle ty preparáty, tak to klíště, než se taky zakousne do toho zvířete, ono potom vlastně jsou různé přípravky na bázi kapek, třeba na pokožku za krk nebo jsou přípravky pro ta zvířata, jsou toto různé tablety nebo obojky, které vlastně to klíště usmrtí, pak už jakoby odpadne a není problém, ale hrozí to že si vlastně to klíště přinese to zvíře na sobě, na té srsti, které není ještě zakousnuté, a to potom, když se s miláčkem domácím mazlíte, tak se může stát, že vlastně nemusíte jít ani do lesa, když tam je třeba ten kocour nebo ta kočka a přinese vám ho domů, takže můžete se vlastně stát tohle.

mluvčí 5,
——————–
Potravou pro klíště i díky svému miláčku.

mluvčí 1,
——————–
To si takhle labedíte na gauči a najednou zjistí, že už si to k vám pěkně hezky nakračuje klíště.

Tak více už se nám nevejde do našeho času, ale je tady stále apel, nechat se očkovat na klíšťovou encefalitidu.

mluvčí 2,
——————–
Určitě doporučuji i v tomto období. Není pozdě. Na klíšťovou encefalitidu se dá očkovat celoročně, takže ať si posluchači určitě nechají oočkovat.

mluvčí 1,
——————–
Tolik rada našeho dnešního hosta Českého rozhlasu Liberec, ředitelky protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Liberci, lékařky Moniky Hausenblasové. Moc vám děkujeme za váš čas. Buďte zdráva, ať se vám klíšťata obloukem vyhýbají a budeme se opět těšit, na slyšenou.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.