Většina lidí si přeje zemřít doma v kruhu rodiny, avšak splní se to jen pěti až deseti procentům. Změnit to chce Pražská charta, která argumentuje tím, že paliativní péče, kdy se zmírňují potíže provázející umírání, patří k základním lidským právům.
Chartu podpoří 3000 účastníků 13. světového kongresu Evropské asociace pro paliativní péči, kteří do 2. června jednají v pražském Kongresovém centru.
V Česku potřebuje paliativní péči ročně až 70.000 lidí. Podle lékařů ale nejsou v systému zdravotní a sociální péče podmínky, aby byla všem dostupná. Ministerstvo zdravotnictví dokončuje novelu, která to má změnit.
Měly by být jasné mantinely, kdy na péči je nárok, kdy začíná a končí a kdy by pacient měl být předán do dlouhodobé zdravotně-sociální péče, kdy už nemůže mít užitek z intenzivní péče, ale je možno alespoň dosáhnout toho, aby se jeho stav pokud možno nehoršil a kvalita života byla přiměřená.
Vyhláška by mohla být hotova v půli roku 2014.
Paliativní péče umožní důstojné umírání a přispívá ke zmírnění utrpení umírajícího i jeho rodiny. Většina lidí si přeje umřít doma v kruhu rodiny, splní se to ale jen pěti až deseti procentům. Dalších 20 procent úmrtí je sice také doma, ale jsou to úmrtí náhlá a nečekaná. V nemocnicích umírá 69 procent lidí.
Síť ambulancí léčby bolesti tvoří 90 zařízení, většina ale komplexní paliativní péči neposkytuje.
Adekvátní paliativní péče nebývá ani v nemocnicích.
Odbornou péči poskytují hospice, v ČR jich je 16 a dvě oddělení paliativní péče s celkovou kapacitou 460 lůžek a průměrnou dobou hospitalizace 30 dní a úmrtností 80 až 95 procent. V lůžkových hospicích bylo v roce 2011 celkem 3,5 procenta všech úmrtí.
Poměrně hustá je síť agentur domácí péče, které poskytují ošetřovatelskou péči na základě indikace praktického lékaře.
Jen malá část agentur se ale soustřeďuje na pokročile nemocné a umírající. Od roku 2001 se rozvíjí hospicové občanské sdružení Cesta domů, které vypracovalo také standardy této péče.
invArena
Přidejte odpověď