K wellness nutně vždy nepotřebujeme bazén, saunu, masáže – stačí i jen stromy, ticho a vůně. Lesní terapie nevyžaduje výkon, ale zpomalení. A právě proto dnes oslovuje čím dál víc lidí, kteří hledají úlevu od stresu a života v rychlém světě plném monitorů a hluku.
V moderním životě jste neustále online, pod tlakem a ve spěchu. Ale naše tělo nebo mysl to dříve nebo později přestává zvládat a objeví se vysoký krevní tlak, úzkosti nebo nespavost. Jednou z možností, jak vykompenzovat stres, je chodit do lesa na terapii.
Japonské slovo shinrin-yoku znamená v překladu „lesní koupel“. To však neznamená, že musíte jít do lesa a vykoupat se tam v jezírku. Lesní koupel je systém jednoduchých, fyzicky nenáročných cvičení, který vznikl v Japonsku v 80. letech jako reakce na rostoucí počet přepracovaných a vyhořelých manažerů.
Představte si, že jste dvě hodiny v lese a za tu dobu ujdete jen dva nebo tři kilometry. Při lesní terapii nejde o to ujít desítky kilometrů, ani překonat velké kopce. O výkon tu nejde.
Každá lesní koupel má svůj pomalý rytmus: začíná uvítáním a zklidněním, následuje sestava speciálních cvičení, při kterých zapojujete své smysly jinak, než jste zvyklí. Třeba zavřete oči a posloucháte zvuky ptáků. Závěr patří sdílení u čaje a reflexi účastníků.
Cvičení lesní terapie nejsou těžká a dají se rychle naučit. Nejlepší je vyzkoušet si je pod vedením některého průvodce, kterých je u nás již několik desítek. Pokud půjdete do lesa ve skupině, zážitek se prohloubí o sdílení a vzájemnou inspiraci účastníků.
Relaxace a uvolnění nejsou jediné benefity, které lesní terapie nabízí. Výsledky celé řady výzkumů totiž prokázaly, že cvičení lesní terapie snižují vysoký krevní tlak, jenž je typickou civilizační chorobu dnešní doby.
V Japonsku fungují centra lesní terapie, v nichž je klientům pobyt hrazen zdravotními pojišťovnami. Průběžně se jim tam měří krevní tlak i hladina stresového hormonu kortizolu. V Česku zatím zdravotní pojišťovny o proplácení lesní terapie svým klientům neuvažují. Ostatně v přelidněném Japonsku je les podstatně vzácnější než v Česku.
Klíč je v zapojování smyslů, což vyžaduje mentální činnost. Když zaměříte pozornost na konkrétní smyslové vjemy – a že je v lesním prostředí požehnaně – mozek se přepne do stavu, kdy přestane přemýšlet o tom, co nepříjemného se vám včera stalo, anebo jak důležitá jednání vás zítra čekají. Vnímáte-li les kolem sebe, takovým lehkým smyslovým cvičením si odpočinete, uvolníte se a načerpáte novou životní energii. Však se také říká: „Kdo slyší vítr v korunách, nevnímá hlas vlastních starostí.“
Lesní terapie je vhodná pro každého bez rozdílu věku i pohlaví – od dětí až po seniory. Nicméně, jedna výjimka existuje, a to jsou lidé, kteří se prostě necítí v lese dobře. Pokud vám příroda nikdy nic neříkala, cítíte se v lese nepříjemně, vadí vám bzučící hmyz, možná to není pro vás. Lesní terapie není o překonávání odporu, ale o uvolnění a příjemném zpomalení. Jestli vás představa trávení času mezi stromy spíše stresuje, než uklidňuje, není třeba se nutit. Někdo je raději ve stínu stromů, jiný v kavárně s knihou.
Důležité je naslouchat sobě a najít to, co dává smysl právě vám. Lesní vzduch je pro člověka velmi zdravý, protože je nejen bez znečištění typického pro lidská sídla, ale navíc je obohacený o tzv. fytoncidy, látky, které do svého okolí vypouští stromy jako ochranu před škůdci, dřevokaznými houbami a bakteriemi.
Dýchání se v lese zpomaluje a prohlubuje. Studie prokázaly, že vdechováním fytoncidů se při lesní terapii zvyšuje množství a aktivita našich imunitních buněk – NK buněk – a to o více než 40 procent (NK buňky ničí bakterie nebo viry). Výzkumy navíc ukázaly, že zvýšená aktivita imunitních buněk po lesní terapii trvala ještě několik týdnů. Les tiše nabízí prostor, kde můžete znovu získat pohodu a novou energii. Lesní terapie není ezoterika – je to spíše návrat k životnímu stylu našich předků. Více je možné se dovědět na webu lesnikoupel.cz
Jan Činčura
Přidejte odpověď