ČRo
s praktickou lékařkou Dr. Kateřinou Javorskou. Vítejte u nás ve studiu, my se dnes zaměříme na prevenci, na preventivní prohlídky, na které bychom samozřejmě měli chodit, a taky zmíníme to, že se budou měnit. Od příštího roku by měly nastat nějaké novinky. Pro nás jako pacienty by to mělo být více možností té prevence nebo rozšířená prevence. Tak teď jenom opravdu obecně udělejme takovou osvětu, jak často bychom měli chodit na preventivní prohlídky.
mluvčí 3, Tak u nás u praktického lékaře pro dospělé většinou pacienty přebíráme od pediatra v těch 18, 19 letech věku, kdy pacienti mají z veřejného zdravotního pojištění nárok na preventivní vyšetření každé dva roky, to preventivní vyšetření v určitém věku je dáno vyhláškou, ale ještě předtím, než bych se pustila do nějakých detailů preventivních prohlídek, tak bych chtěla našim posluchačům sdělit to, že je určitě mnohem důležitější, jak se starají o své vlastní zdraví mimo ordinaci praktika, že by měli klást důraz na tu primární prevenci takzvaně, to znamená pečovat o své zdraví obecně a o zdraví se mohou starat tak, že můžou věnovat více času sportu, můžou se zdravě stravovat, zdravě spát, mohou se vyvarovat škodlivých látek, jako je například alkohol a kouření. To je potřeba velmi důrazně říci, že mi potom v podstatě v té ordinaci už často vyhledáváme stavy, které s těmi neřestmi v podobě nezdravého životního stylu souvisí. A takovým mezníkem pro nás většinou bývá věk 40 let, kdy už se na ty pacienty v souvislosti i se stárnutím i s naším českým nezdravým stylem snažíme dívat z pohledu těch zdravotních rizik.
moderátorka Samozřejmě se o to všichni tak nějak snažíme, každý podle svých možností. Ne vždycky to úplně dobře vychází. Ale našla jsem takovou statistiku, že na pravidelnou prohlídku chodí každé dva roky asi 60 % obyvatel. Že zájem se zvyšuje i díky podmíněným příspěvkům od zdravotních pojišťoven. To asi zná každý, že třeba jde na zubní hygienu, získá tam informaci, že má nárok na proplacení od pojišťovny, ale pak zjistí, že musí doložit právě to, že byl na preventivní prohlídce. A nějaké ještě další náležitosti.
mluvčí 3, Ano, to jsou bonifikační cesty zdravotní pojišťovny pro pacienty, aby se těch preventivních prohlídek častěji účastnili, což je určitě dobrá věc, určitě je to může motivovat k tomu svému praktickému lékaři se objednat. Jednoznačně je důležité, aby ten pacient měl určitý vztah s tím praktickým lékařem a obráceně, samozřejmě taky, aby ten praktický lékař o ty své pacienty dbal a pravidelně je zval i na ty preventivní prohlídky, protože i z jiných studií vyplývá, že pokud ten praktický lékař toho pacienta sám cíleně vyzve k tomu, aby přišel do ordinace, tak ten pacient dorazí, než když by to měl ten systém nechávat na samotné iniciativě pacientů.
moderátorka Tak, a teď se dostaneme asi k těm novinkám, samozřejmě podrobně je rozebereme za chviličku. Ale čeho by se obecně měly týkat, že v rámci preventivní prohlídky toho bude víc, co na nás budete zkoumat? Budeme mít víc možností, bude to trvat déle, nebo co si máme představit?
mluvčí 3, Ona ta preventivní prohlídka má časovou dotaci 30 minut, takže záleží, jestli je to vlastně úplně první prohlídka, kdy toho pacienta vidíme, kdy musíme zhodnotit veškerou anamnézu rodinnou, osobní, v podstatě zhodnotit ten jeho dosavadní zdravotní stav a provést další vyšetření. Jak už jsem říkala, tak záleží na tom věku. Pak dalším takovým mezníkem je 50 let, kdy jsou do těch preventivních prohlídek zapojovány další screeningové programy, které mají za úkol zjistit včas určité onemocnění a tady se jedná nejčastěji o nádorová onemocnění, jako například kolorektální karcinom, ale ta laboratorní vyšetření provádíme už v určité míře u pacientů, u kterých máme podezření na nějaký rizikový faktor, ať už geneticky daný, anebo v souvislosti s tou životosprávou, tak můžeme indikovat i bez ohledu na tu preventivní prohlídku nebo na ten interval laboratorní vyšetření. Tady je otázka, do jaké míry vlastně budeme mít kapacity provádět ta vyšetření plošně u všech pacientů, protože jak jste říkala, těch lidí, kteří přicházejí na preventivní prohlídky, je okolo 60 %, ideální stav by bylo těch 100 procent, což ale by se asi u nás těžce dosahovalo, protože právě ty kapacity, zejména ve venkovských oblastech jsou komplikované, tam lidi nemají takový přístup ke zdravotní péči, i když je garantovaná ústavou, ten venkov je v tomhle velmi znevýhodněný. Nicméně osobně bych spíše teda šla cestou toho individuálního hodnocení rizika než se opírat o laboratorní vyšetření, které mnohdy můžou vést k falešně pozitivním výsledkům a pro toho pacienta to může generovat určitý stres…. určitě všichni si umíme představit, že když něco se někde najde u lékařů, tak najednou panikaříme a jak to budeme řešit dál a mnohdy právě třeba tohleto vyšetření vůbec nemá žádný klinický dopad, takže je to otázka, jak nakonec ta vyhláška vlastně dopadne, ale osobně bych spíš byla za to riziko individualizovat u těch určitých věkových skupin.
moderátorka No, říká se, že když přijdeme k lékaři, tak vždycky něco najde, i když se cítíme dobře, ale zase prevenci, na druhou stranu nesmíme podceňovat. Ale máme tady dotaz teď od paní posluchačky z Týniště nad Orlicí, které je 88 let nebo bude, chodí pravidelně na prevenci, sama se objednává a potom, když jde na nějaké vyšetření, ptá se, jestli by měla dostat ty výsledky v papírové podobě, anebo jestli to stačí, že jí říkají třeba jenom telefonicky. A jak jsem z toho pochopila, tak asi by je ráda měla, no, a asi by to ráda měla černé na bílém.
mluvčí 3, Tak z naší zkušenosti většinou pacientům stačí, když jim řekneme, že ty výsledky dopadly dobře i po telefonu, anebo třeba komunikujeme i elektronicky, ale samozřejmě pokud mají pocit, že by ty výsledky chtěli v papírové podobě, tak nemáme vůbec problém jim je vytisknout a předat, kdykoliv se třeba staví do té ordinace, případně to s nimi znovu probrat, ale pokud je to v pořádku už potom telefonu, tak většinou není pak moc co řešit ani nad tím papírem.
moderátorka Takže tolik k výsledkům, no, a teď, aby ty výsledky nějaké byly, tak samozřejmě musí dojít k nějakému vyšetření, tak jaké novinky v té vyhlášce nás tedy čekají, co by se třeba mělo rozšířit, která vyšetření nebo se tam bude snižovat věková hranice.
mluvčí 3, Tam se u některých vyšetření bude snižovat ta věková hranice, která je třeba, například u toho EKG nyní v 40 letech, měla by se snížit na těch 30 let věku, pak třeba se plánuje provádět vyšetření lipoproteinu, který je rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění a často je teda genetickým podkladem pro zvýšenou hladinu cholesterolu, dále jsou to parametry srdečního selhání, které se vlastně běžně nyní neodebírají, ale v rámci kardiovaskulární prevence by mělo být plánováno právě ty jejich odběry provádět.
Jana Kudyvejsová, moderátorka A ten Lipoprotein se zjišťuje z krve, to znamená, to je vlastně ten odběr, na který nás praktik posílá a zaškrtá tam ta polička, co se má testovat pro pacienta.
mluvčí Z toho nic jiného dalšího nevyplývá.
moderátorka A potom cholesterol se prý nově bude měřit nějak ještě víckrát v kratším intervalu. Jak ono to vlastně teďka? A co tam bude za novinku?
mluvčí 3, Teď je to tak, že by se hladina cholesterolu měla odebírat v 18 letech věku. A potom, pokud je všechno v pořádku, tak ve 30, ve 40, v 50, no, a tam je novinka taková plánovaná, že v tom intervalu od těch 30 let by ta hladina cholesterolu měla být měřená každé čtyři roky s tím, že opravdu je to otázka, jestli je to potřeba preventivně takhle provádět, protože pokud třeba ten pacient se jinak cítí zdravý a už ta hladina v těch 30. Letech třeba byla v pořádku a nic zásadního se nezměnilo v tom jeho životě, tak ty čtyři roky v podstatě v tomhle ohledu by nic neměly znamenat, ale zase na druhou stranu samozřejmě i třeba po období covidu, kdy jsme méně sportovali, kdy jsme více seděli, kdy jsme více jedli a více konzumovali alkohol, tak ty hladiny cholesterolu jsme pak pozorovali zvýšené u většiny pacientů a samozřejmě i jsme teda častěji diagnostikovali diabetes melitus, cukrovku.
moderátorka Zrovna ten cholesterol je to, co vždycky naše posluchače hodně zajímá, hraje tam roli i to, že se asi i ptáte, jestli třeba jsou problémy v rodině, jestli někdo má zvýšený cholesterol a i podle toho třeba potom to zaměříte.
mluvčí 3, Jednoznačně ta zvýšená hladina cholesterolu často se dědí, ale samozřejmě může být taky ovlivněná tím, jak se k sobě chováme. A pak je otázka, jestli pacienti, když ji mají zvýšenou, jsou ochotný užívat léky, který nám spolehlivě tu hladinu cholesterolu snižují, ale je to spojený s určitým ne rizikem, to riziko v podobě užívání léků je poměrně nízké, ale spíš s tou ochotou pacienta ty léky dál užívat a zároveň trošku více změnit ten svůj životní styl, protože ono to jde ruku v ruce. Pokud prostě pacient nechce užívat ani léky, ani sportovat nebo změnit režimová opatření, tak já vlastně nemám důvod mu tu hladinu kontrolovat, protože předpokládám, že bude vysoká. Pořád.
moderátorka preventivní prohlídky se dělají jenom u vás, u praktického lékaře.
mluvčí 3, Ano, preventivní prohlídky děláme jenom my v naší odbornosti a také praktičtí lékaři pro děti a dorost.
moderátorka No, volala nám paní posluchačka, teď už s námi tam není na drátě, ale vyřídím její dotaz, jestli v rámci prevence si může nechat zjistit hladinu vitaminu D.
mluvčí 3, Tak běžně se hladina vitaminu D nezjišťuje. Pokud by paní opravdu chtěla vědět svoji hodnotu, tak by musela ten test podstoupit jako samoplátce, anebo popřípadě bychom to museli zvážit v rámci jiných vyšetření některých zdravotních stavů.
moderátorka No, a teď probereme screeningy, protože to je taky důležitá kapitola a spadají tam důležitá témata, důležitá onemocnění, nebo spíš je důležité na ta onemocnění, kterých se týkají, přijít včas. Takže co sem všechno patří?
mluvčí 3, screeningový program obecně je ten, který zjistí včas nějakou nežádoucí nemoc a prodlouží buď život pacientovi, anebo výrazně zlepší tu kvalitu. Měl by být levný, měl by být dostupný a měl by vlastně splňovat kritéria u nás a také v zahraničí. V Evropě jsou tři základní screeningové programy. Ať je to screening kolorektálního karcinomu, ten je takový nejdůležitější, protože my jsme donedávna byli opravdu na špičce, v mortalitě, to znamená v úmrtnosti a nemocnosti na kolorektální karcinom, a ten se dělá od 50 let věku, buď tím, že pacient nebo pacientka u svého obvodního dostane test na skryté tzv. okultní krvácení, anebo se rozhodne, že podstoupí primární screeningovou kolonoskopii, což je vyšetření střeva zaměřené na zjištění nějakých nežádoucích procesů, no a pokud ta negativní screeningová kolonoskopie vyjde dobře, tak je ten pacient nebo pacientka na 10 let vyřazená z tohohle sledování a pokud teda se rozhodne podstoupit jenom ten test, tak v intervalech zase dvouletých ho může opakovat a pojišťovna to všechno uhradí.
moderátorka Sem patří i gynekologické prohlídky.
mluvčí 3, Určitě u žen, zejména ve věku už časném, protože ta gynekologická prohlídka, která je zaměřená na karcinom děložního čípku, by měla probíhat každý rok, ale každých pět, 10 let se nyní nově dá dělat test tzv. PCR na papilomavirus, to je v 35, v 45 a v 55 letech, to je poměrně novinka, kde se dá zjistit, jestli ta žena je nositelka toho viru. A pokud ano, tak už se dá to sledování upravit a popřípadě by byla léčená pro nějaký nález, a to je určitě důležitý screening. Bohužel v dnešní době pozorujeme lehký pokles toho vyšetření u gynekologů. Ženy by opravdu měly ten roční interval u nás dodržovat, no, a pak je to screening karcinomu prsu, což je vyšetření, které se provádí mamograficky, a to je malá dávka rentgenového záření, která osvítí tu prsní tkáň a ta se provádí v intervalech dvou let na mamografickým Pracovišti.
moderátorka Tím pádem u mužů asi bude něco podobného s prostatou, protože tam je asi taky docela častý výskyt.
mluvčí 3, Ano, nově poměrně máme pilotní screeningový program u mužů na detekci karcinomu, prostaty, a ta spočívá v odběru krve na prostatický specifický antigen, takže pokud je ten v normě, tak zase můžeme ten test opakovat v dalším dvouletém intervalu.
moderátorka Zmínili jsme screeningy a ještě tady mám poznámku, že chceme doplnit plíce a osteoporózu, takže i nějaké preventivní vyšetření plic by mělo být pro každého pacienta od určitého věku nebo jenom pro některé. Já asi tuším, kdo to bude.
mluvčí 3, Jsou to kuřáci ve věku 55–74 let, kteří jsou buď současní kuřáci, anebo i bývalí a mají vykouřeno minimálně 20 balíčkoroků, to znamená po dobu 20 let ten počet vykouřených cigaret vlastně se tomu rovná, takže pro tyhlety je ten screeningový program zacílen a prakticky to spočívá v tom, že my tyto pacienty odhalíme při té preventivní prohlídce, zjistíme ten počet těch balíčkoroků, ten pacient se nám vlastně hodí v tom nebo je v tom intervalu věkovým a odesíláme ho na pracoviště, které provede nízkodávkové CT vyšetření plic a pak jenom doufáme, že pokud se najde jeden z nejagresivnějších nádorů, odhalí se včas.
Jana Kudyvejsová, moderátorka No, a ta osteoporóza, pojďme ji ještě doplnit. Tam se to taky asi týká nějakého věku, hlavně asi žen, i když i muži můžou tím trpět určitě.
mluvčí 3, ta osteoporóza vlastně může být onemocnění, které se vyskytuje u žen, které už třeba mají menopauzu za sebou, můžou to být i mladší ženy, třeba po nějakých gynekologických operacích a tam u nich my počítáme tzv. frax skóre, kdy nám systém v podstatě podle jejich anamnézy dá číslo a podle něj pak indikujeme denzitometrické vyšetření, což je takový screening kostní hustoty, tam můžeme tu osteoporózu takhle odhalit, ale pak je to plošně u pacientek nad 60 let a u pacientů mužů nad 70 let a tím, jak ten screening začal, tak vlastně musím říct, že těch odhalených osteoporóz je poměrně celá řada a těch hraničních nálezů, kdy už by to třeba za nějakou dobu k té osteoporóze vedlo, je ještě větší řada.
moderátorka My jsme tady vyjmenovali dnes mnoho bodů, které můžou být součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, ale taky zaznělo, že je to individuální, že ne všichni musí nutně podstoupit všechno, že je to i podle individuálního zdravotního stavu, přesto měl by nám to praktik nabídnout nebo kde my si můžeme dopředu zjistit, na co všechno máme nárok.
mluvčí 3, Tak ta preventivní prohlídka včetně jejich součástí je zakotvená ve vyhlášce, takže ta vyhláška už teď v té podobě, v jaké nyní je, je uveřejněná na stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny a myslím si, že i ministerstvo to určitě bude mít taky na svých webových stránkách. Ta nová forma bude k dispozici asi po Novém roce. No, ale samozřejmě apelují na pacienty, aby se ptali a kontaktovali své praktické lékaře a ti určitě, ať už oni nebo jejich sestry kolikrát těm pacientům třeba připomenou tu prohlídku, protože ono, co si budeme říkat, ty dva roky, jsou poměrně krátká doba, ono to uteče a člověk má pocit, že u nás v ordinaci byl nedávno a…
moderátorka On třeba už pak se diví, že čtyři roky už tam nebyl. A přijdeš, když po něco je.
mluvčí 3, Ale zase bych chtěla ještě říct jednu věc, že i když má člověk tu preventivní prohlídku za sebou poměrně nedávné době a má pocit, že se s ním něco zásadního děje, aby to určitě jako nenechával na nějakou delší dobu, aby ten zdravotní problém neodkládal, aby tu ordinaci vyhledal klidně dříve.
moderátorka Co nejčastěji odhalíte při preventivních prohlídkách? Jestli to jde říct. Bavili jsme se o tom cholesterolu například.
mluvčí 3, Určitě, tak jsou to metabolická onemocnění. Cukrovka, hypercholesterolemie, to znamená vyšší hodnoty tuku a cholesterolu, ale samozřejmě taky vysoký krevní tlak, protože ten dnešní život a ta doba je rychlá, i ten stres má velký vliv, takže to je v podstatě gró naší práce. Potom sledovat ty lidi s vysokým krevním tlakem právě proto, aby se snižovalo riziko kardiovaskulárních onemocnění, což je například ischemická choroba, srdeční infarkt, myokardu anebo na cévní mozkové příhody se nejčastěji u nás umírá. Takže to je vlastně účel těch prohlídek, abychom těmhle těm stavům předešli.
moderátorka No, a vidíte, teď mi došlo, že jsme zapomněli na jednu věc, kterou jsme taky chtěli říct, že u vás umíte udělat testík na demenci nebo jak to odborně Alzheimerovu chorobu.
mluvčí 3, Přesně tak. V souvislosti s tím, jak populace stárne a jak vlastně v té vyšší věkové kategorii ty kognitivní poruchy se vyskytují častěji a ta demence diagnostikují i kolegové neurologové taky čím dál více, tak my můžeme udělat vlastně úplně obyčejný jednoduchý rychlý test na paměť, kdy si lidi by měli zapamatovat tři slova, pak je necháme nakreslit hodiny s ciferníkem a ručičkama a pak teda si ty tři slova mají vybavit. A divila byste se, kolik to úplně nezvládne rychle anebo správně. Takže už víme, že vlastně je potřeba těm pacientům věnovat větší pozornost, a to testování rozšířit, popřípadě odeslat na další zobrazovací vyšetření.
moderátorka Takže já doufám, že teď naši posluchači zalistují diářem a zjistí, kdy naposledy byli u svého praktického lékaře, pokud to nedohledají, tak je nejvyšší čas mu zavolat a objednat se nebo svojí lékařce. A naším hostem byla lékařka Kateřina Javorská, děkujeme za návštěvu, na slyšenou.
Přidejte odpověď