Loni na jaře začalo Lucii (nyní 38 let, Plzeň) bolet břicho. Protože byla jen několik měsíců po porodu, zašla s potížemi za svým gynekologem. Ten žádnou příčinu bolesti neobjevil a následovalo tedy sonografické vyšetření. Ani to nejdříve také nic neukázalo, ale protože bolesti sílily, poslal ji lékař na chirurgii a zde podrobnější vyšetření odhalily útvar na nadledvinách.
„Hospitalizovali mě na interním oddělení, provedli CT a zjistili že mám další útvar na plicích. Pak lékaři začali zjišťovat, který nádor je primární a který metastáza. Byl to pro mě šok, obrečela jsem to. Doma jsem měla pětiměsíční holčičku a před sebou neznámo,“ popisuje Lucie.
Nakonec se ukázalo že je jedná o plicní rakovinu s metastázami. Pak už vše nabralo rychlý spád. Lucie zahájila několik sérií chemoterapie s imunoterapeutickými léky na a začal boj o zvládnutí nemoci.
„Paradoxně mě netrápila samotná nemoc, spíše jsem byla unavená z léčby – z nevolností a vyrážky,“ říká Lucie, která nemá dosud žádné dechové potíže, nekašle a nic ji nebolí. Díky léčbě se dokonce podařilo nádor zmenšit.
Lucie však nezastírá, že jsou všichni z jejího okolí v šoku. „V tomto případě nešlo nemoc odhalit dříve. Neměla jsme žádné potíže, na preventivní prohlídky jsem chodila a ty nic neukázaly. Kdyby mě nezačala bolet metastáza v nadledvinách, tak bych o rakovině plic nevěděla,“ uvádí Lucie.
„Funguji na 100 %, držím se. Poslední CT z konce června ukázalo, že můj stav je stabilní, nic neroste. A tak jsem se rozhodla nemoc do jisté míry ignorovat. Musím tady být pro dceru, která má rok a půl, takže se plně soustředím na ni. Užívám si každý den a neřeším maličkosti,“ pokračuje Lucie, kterou ve zvládání zákeřné choroby podporuje přítel a rodina.
Přidejte odpověď