Bolesti zad, pálení žáhy, špatně se hojící rány, to všechno může způsobovat špatný stav našeho chrupu. To že naše potíže mohou přicházet od zubů, přitom většinu z nás ani nenapadne… jaké problémy v dutině ústní nás nejvíce trápí a jak jim co nejefektivněji předejít, to nám poví paní Dr. Bára Malíková, vedoucí lékařka zubní pohotovosti Nemocnice Na Františku v Praze.
Paní doktorko, někde jsem slyšela, že na pravidelné preventivní prohlídky ke stomatologovi chodí méně než polovina lidí. Čím to je? Jsme si tak jistí, že naše zuby jsou zdrávi a nejsou ohroženy zubním kazem.
mluvčí 2, asi pacienti tuší, že by tam nějaký problém potenciálně mohl vzniknout, ale jaký důvody, proč do ordinace nepřicházejí, můžou být opravdu různorodé. Často je to i třeba jenom strach z toho ošetření, strach z toho, že tam dojde k nějaké bolesti, nebo prostě ten pacient neví, co ho čeká. Samozřejmě do toho může hrát roli i dostupnost péče, kdy ve chvíli, kdy ten pacient třeba bydlí v nějakém regionu, kde sehnat zubního lékaře je problém, tak to je potom další bariéra, proč on vlastně na tu prevenci třeba nepřijde
mluvčí 1, Je pravda, že zubní kaz je nejčastější infekční chorobou na světě.
mluvčí 2, To bohužel pravda je. Podle údajů Světovézdravotnickéorganizace trpí zubním kazem asi 2,5 miliardy lidí, což je obrovské číslo, takže by bylo třeba opravdu ty snahy zaměřit na to, abychom ideálně tomu zubnímu kazu předcházeli, a to onemocnění co nejvíce eliminovali.
Monika Arenbergerová, moderátorka, dermatoložka Jak nám může ublížit neléčený zubní kaz. Hovoří se o tom, že se může třeba podílet na problémech se srdíčkem? A vědí vůbec lidé, jaké problémy může způsobit špatná péče o jejich chrup?
mluvčí 2, To, že tam může dojít k nějakým potom závažným celkovým komplikacím, to je určitě pravda, byť se jedná o případy naštěstí poměrně ojedinělé, tam jde o to, že ve chvíli, kdy vznikne zánět v zubu a jeho okolí, tak se samozřejmě může šířit dále v oblasti hlavy a krku a případně těmi anatomickými strukturami i dále směrem k srdci. Ale ten důvod, proč ti pacienti možná na to trošičku rezignují, je spíš v tom, že oni nevidí úplně potom ty finální následky té ztráty toho chrupu, což potom rezultuje v to, že mají často dojem, nebo já se s tím aspoň setkám na té pohotovosti, že mají dojem…. dobře, tak mám kaz nebo mám zánět dásní, tak to nevadí, tak jednou, až prostě budu moct, tak si to nechám všechno vytrhat a dám si implantáty, ale takhle ta situace úplně jednoduchá prostě není.
Monika Arenbergerová, moderátorka, dermatoložka Kdybych měla zajít k zubaři, podle čeho poznám, že mám v dutině ústní káz? Většinou to je bolest, ale nemusí to vždycky být bolest. Jaké jsou další příznaky toho, že se v zubu objevil zubní kaz.
mluvčí 2, Ve chvíli, kdy už je to bolest, tak typicky je to kaz velmi pokročilý, který už nějakým způsobem ohrožuje třeba ten nerv toho zubu. Nejenom, že může se objevovat bolest, ale můžete zaznamenat pacient i nějaké jiné známky, třeba vidím, že v tom zubu opravdu je defekt, vidím tam díru nebo to může být v počátečních stadiích citlivost na studené, na sladké, na horké nápoje, takže spíš něco takového, ale opravdu se může stát, že o tom zubu vůbec nemusíte subjektivně vědět, že způsobuje problém, a přesto tam může být poměrně hluboký defekt, takže je třeba právě chodit na preventivní prohlídky k zubnímu lékaři, kde zubní lékař vás vyšetří, udělá rentgenový snímek a na tom rentgenovém snímku jsou vidět i ty počáteční kazy, které vy nejste schopen jako pacient žádným způsobem ve svých ústech odhalit.
Monika Arenbergerová, moderátorka, dermatoložka Liší se nějak ty běžné kazy od těch mezizubních kazů? Napadá mě, co se týká vzniku, ale pak, co se týká i managementu, jak je pak odvrtáváte.
mluvčí 2, Tak z hlediska postupu ošetření toho kazu pro nás jako pro zubnílékaře, tam žádné zásadní rozdíly nejsou, prostě je tam kaz, my ho dáme pryč, dáme tam nějakou formu plomby nebo výplně, ale z hlediska toho rozdílu mezi mezizubním kazem a kazem, který vzniká na jiné položce toho zubu, tak u těch mezizubních kazů je velmi důležité to, že ty často vznikají, pokud člověk nepoužívá mezizubní kartáčky, což je naprosto zásadní pomůcka dentální hygieny a často to vidíme u dětí nebo u mladých dospělých, kteří na první pohled ten chrup vypadá zdravě, nejsou na něm žádné jako tečky tmavé nebo defekty, ale právě po tom rentgenovém snímku se ukáže, že třeba v každém tom mezizubním prostoru je mezizubní kaz, který prostě okem viditelný není.
mluvčí 1, Jak je možné, že někdo kazy má i přesto, že ten svůj chrup bedlivě pečuje, a jiý nnemá , i když tak nepečuje
. mluvčí 2, Tak samozřejmě nemůžeme popřít, že tam je nějaký vliv třeba genetických predispozic, ale spíše v tom smyslu, že někdo má třeba trošku štěstí a má maličko jiné složení sliny, maličko třeba silnější vrstvu skloviny a potom mu ten zubní kaz v uvozovkách trošičku víc jakoby odpustí, ale pořád je to o té jedné zásadní věci, a to je, ty zuby si správně čistit a mít nějaké rozumné stravovací návyky s co nejmenším množstvím cukru, a to je vlastně to jediné, co my vlastně pořádně můžeme ovlivnit. Takže já bych moc nedala na takovéto…. On si nečistil zuby a v 90 je pořád má. To bude jako velmi výjimečný stav a těch pacientů takových opravdu mnoho není, většina z nich nějakým způsobem bohužel ty kazy má a ten nejlepší způsob, jak s tím bojovat, je ty zuby správnou technikou čistit a omezit nějaké dietní chyby právě z hlediska těch cukrů třeba.
mluvčí 1, Pojďme se nyní podívat na paradontózu, jaká je role zubního kamene a také zubního plaku v roli paradonózy.
mluvčí 2, Tak pokud se bavíme o té chronické parodontidě, což je nejčastější typ toho onemocnění dásní, tak tam je to přesně způsobené tím, že ten pacient neodstraňuje ten zubní plak, to znamená, nečistí se správně zuby a ten zubní potom ulpívá na zubech a v okolí dásní a ta dáseň na to reaguje zánětem v průběhu času, to je proces několikaletý nebo několik desetiletí. Klidně ale na konci toho procesu ta dáseň a ta kost tím zánětem ustoupí, ten zub se obnaží a finální stadium je, že o ten zub bohužel přijdete. Takže ono ta parontitida je trošku nebezpečná v tom, že vlastně dlouho se nic neděje. Pro pacienta to vypadá, že jenom občas mu krvácí dásně nebo má mírně citlivost, ale pod tou dásní už může dávno ubývat ta kost, a to je to nejnebezpečnější, protože vlastně u toho zubního kazu já vždycky říkám, hele, tam to vždycky jde nějak řešit, budete mít zubní kaz. Dáme tam plombu, bude větší, vyčistíme kanálky, dáme korunku, v nejhorším případě o ten zub přijdete a dáme implantát. To se všechno jako nějakým způsobem dá řešit, byť to není ideální, ale u té parontitidy, tak tam vlastně přicházíme o tu kost, a to je to nejcennější a bez té kosti my potom nejsme schopni ty zuby nějak nahrazovat.
Monika Arenbergerová, moderátorka, dermatoložka Pracuje současná věda na něčem, co by dokázalo předejít zubnímu kazu? Já jsem četla například o pečetění fissur, o co se vlastně jedná a používáte tuto metodu?
mluvčí 2, Pečetění? Fisur? Není úplně nic nového, to je metoda už poměrně jako letitá a oblíbená. Jde o to, že ve chvíli, kdy dítěti zub řeže do úst, tak aby si tam právě nevytvořil kaz na té kousací plošce, tak ten zub se vyčistí a vlastně se zalije takovou hmotou, takovým pečetidlem, aby v těch rýhách toho zubu, které tam jsou a kde si nejčastěji drží plak, tak aby vlastně tam ten zubní kaz nevznikl, aby prostě tam v těch rýhách se ten plak nedržel. Jsou země, které tohleto dělají naprosto standardně u všech dětí, to jsem viděla třeba u některých dětí, které se u mě zjevily třeba ze Švýcarska nebo z některých skandinávských států, tak tam se to dělá prostě všem dětem plošně. Třeba v 6-7 letech. U nás to tak úplně není. My to samozřejmě tu metodu využíváme, ale tam, kde to dává smysl, pokud to dítě má vysoké riziko zubního kazu, tak tam to je určitě super.
mluvčí 1, Tak paní doktorka, já vám prozatím poděkuji. Mít zdravý chrup a zářivý úsměv je sen. Zcela zásadní je dnes chodit na zubní hygienu ideálně dvakrát ročně. Velké oblibě se těší také bělení zubů, ale pozor, zuby v barvě porcelánového umyvadla nejsou správnou volbou.
mluvčí 3, Ja som prišla na pravidelnú dentálnu hygienu, chodím dvakrát ročne, aby som mala zdravé zuby.
mluvčí 4, Dříve Andrea zubní hygienu nenavštěvovala tak často, ale ukázalo se, že takový zubní kámen se může většinou na vnitřní straně chrupu udělat už právě i do půl roku.
mluvčí 4, Nejvíc se přitom usazuje zubní kámen zezadu u spodních předních zubů a také nahoře u šestek, protože tam jsou vývody slinných žláz. Jediný způsob, jak se ho pak zbavit, je právě zubní hygiena.
Pokud odstraňujeme třeba velké nánosy zubního kamene, tak používáme ultrazvuk, což je přístroj, který je už tady na zubním křesle, a pokud tam jsou ty velké pigmentace, tak používáme pískovačku, kdy tam je voda, vzduch a písek a tím to odstraní.
mluvčí 4, Při pravidelné domácí hygieně jsou poslední dobou v módě elektrické kartáčky, ty ale nejsou všespásné. Za mě bych doporučovala všem pacientům manuální kartáček než elektrický kartáček, ale co se týče elektrických kartáčků, tak je doporučuju hlavně dětem.
mluvčí 4, Samotná profesionální zubní hygiena je pak často předstupněm před bělením zubů, které ovšem není jen na zubaři, ale i na pacientovi.
mluvčí 3, Já jsem si ráda nechala zuby vybělit. Je to už dávno, nějaké 3-4 roky dozadu. A mala som to bielenie kombinované, čiže doma som si bielila v noci a potom mi dobili v ambulancii a zatím to drží.
mluvčí 2, Než si začne bělit, tak musí podstoupit dentální hygienu a poté pacientovi uděláme nosiče za pomocí otisku, potom nosiče se vyrobí a dostane k tomu i gely. Následné bělení už probíhá v domácích podmínkách, provádět se ale může i takzvaně kombinovaně. Kdy pacient prvních 14 dní bělí doma, poté přijde po 14 dnech na dentální hygienu, kdy za pomocí dalších bělících gelů vybělíme tady v ordinaci a poté pacient, pokud není spokojený s výsledkem odstínu, tak ještě poté může dobělovat týden doma.
mluvčí 4, Citlivé zuby by si měly na bělidlo zvykat. Nejprve se proto používá třeba jen hodinu a po čase se doba bělidla na zubech prodlužuje, aby zuby vydržely bílé. Není tzv. bezbarvá dieta, tedy režim bez kávy, tmavého čaje nebo třeba vína, není přitom vůbec nutná.
mluvčí 3, Já pijem i kávu a jestli jako dám si červené víno. Alepovídali mi, že to všecko můžeme, že když bude normálně, normálně čistit a chodit na dentální hygienu, tak to vydrží.
mluvčí 4, Nakonec nutnost obejít se po bíllení bez kávy patří k zubařským mýtům, kterých ovšem existuje víc, jako třeba zázračné UV světlo, které má bělit. To vůbec jako nedoporučujeme a vůbec to nezpůsobuje žádnej účinek. I když si to pacienti myslí, další mýty jsou bělící pásky. Akorát to může zničit sklovinu, anebo potom pacienti mají potom výrazně citlivé zuby, další to můžou bejt bělící pasty, nefungujou, existují i pasty s černým uhlím a pacienti potom vidí, že mají bělejší zuby, ale je to způsobený tím, jak je tam to barvivo černé, tak najednou ty zuby se jim jakoby rozjasní, ale je to jenom způsobené tou černou barvou.
mluvčí 4, Zájem o bělení zubů v posledních letech vzrůstá. Lidé ale nezapomínají ani na klasické prohlídky.
mluvčí 6, Nejčastější chodia na dentálnou hygienu a na běžnou údržbu, to znamená výplne kanálky, nejaké korunky a rovnátka. No, aj na implantáty, no, ak pacient príde o zub, tak je velice vhodné, aby byl nějakým způsobem nahrazený.
Karel Zídka, redaktor Vedle bělení zubů, takové implantáty nebo fazety patří k nejčastějším lékařským zákrokům u dospělých. A co děti? Mají si kde hrát?
mluvčí 2, Tady vlastně mají tu možnost toho ošetření tak, aby se tady cítili v nějakém kolektivu, kde se budou moct hrát, to prostředí je pro ně vytváří takovou atmosféru, že tam je například dráček, na kterém se snažíme vždycky ukázat, jak mají ty zoubky čistit.
redaktor Jak se mají děti starat o zuby, je tu ukázáno i v knížkách. A když pak dojde na nějaké to vrtání nebo na stres jen z běžné prohlídky. Pro nejmenší tu mají další vychytávku.
mluvčí 2, Ty antistresová deka, kterou se to dítě přikryje.
mluvčí 4, Strašně těžká.
mluvčí 2, Je těžká a tým, že je práve ťažká, tak spôsobuje vlastne na to Dieťa dojem, že je vlastne v bezpečí, ono se trošku uklidní a je potom pre něj to příjemnější ošetření.
mluvčí 4, Když pak ani antistresová deka nezabere. Pořád je tu ještě možnost anestezie.
mluvčí 2, Pokud samozřejmě tam probíhá nějaký strach, ať je to buďto ze zubaře nebo mají třeba nějakou špatnou zkušenost už od třeba odjinud, tak je forma vlastně celkové anestezie, kdy to dítě je uspané a po probuzení si nepamatuje, co se s tím dělalo.
redaktor První návštěvu zubaře by rodiče neměli odkládat až na chvíli, kdy dítě bude mít problém, vypěstuje si tak totiž strach ze zubaře. Ideální věk na jeho první preventivní návštěvu má být podle odborníků mezi druhým a třetím rokem.
mluvčí 1, Paní doktorko, v reportáži jsme slyšeli o strachu ze zubaře, pokud vám strach ze zubařského křesla, dokážete to nějak bez násilí vyřešit?
mluvčí 8, Určitě. O tom, jak se to dělá u dětí, jsme právě teď slyšeli, u těch dospělých ty postupy jsou v podstatě podobné ve smyslu psychologických. My se vždycky snažíme s tím pacientem jít úplně od nějakých bazálních věcí, od preventivní prohlídky, při které se vlastně vůbec nic špatného neděje, a to většina pacientů je schopná zvládnout. Všechno vysvětlíme, všechno ukážeme a důležité je u těch opravdu hodně anxiózních pacientů, u těch, kteří se hodně bojí, tak jít prostě postupně od nějakých menších kratších zákroků po ty delší a složitější. Samozřejmě, pokud ten pacient se bojí hodně, tak jsou tady i nějaké farmakologické metody, jakým s tím strachem pomoc, dostane nějakou tabletku, kterou si dá hodinku dvě před ošetřením a ti lidé se trošku uvolní a celé je to pro ně snesitelnější, ale je třeba říct, že dnes naprostá většina zákroků se dá provést v lokálním znecitlivění, takže ty jehličky jsou opravdu tenounké, dá se znecitlivět i ta dáseň před tím vpichem, takže celé to ošetření opravdu může být bezbolestné.
mluvčí 1, Tam míří i moje další otázka. Ta chlazená vrtačka určitě udělá svoji službu, ale umrtvujete nebo znecitlivujete zuby před každým vrtáním….
mluvčí 8, Já ano. Až na nějaké situace typu, kdy je opravdu odlomený jenom kousíček z skloviny nějakého předního zubu, kde opravdu vím, že do zubu zasahovat nebudu, ale jakmile ošetřujeme kaz, tak tam ta anestezie nebo toto znecitlivění je podle mě téměř vždy na místě. Je to nějaký komfort pro pacienta, že nemusí vlastně čekat ve stresu, kdy teda začne něco bolet a zároveň je to komfort i pro toho ošetřujícího. Já třeba, když pracuju pod operačním mikroskopem, tak je to na milimetry a já nechci, aby ten pacient ve chvíli, kdy já potřebuju tam klid na práci, mi cuknul bolestí nebo se mi tam nějak pohnul, protože potom nejsem schopná tu svoji práci udělat dobře.
mluvčí 1, Jaké jsou výhody kompozitu, tedy bílé výplně? Oproti amalgámu? Je tady opravdu rozdíl jenom v té toxicitě….
mluvčí 8, Ta toxicita… si myslím, že tam není žádný zásadní problém u toho amalgámu. Ten důvod zákazu je spíš environmentální, než že by se nějakým zásadním způsobem prokázalo, že to způsobuje něco špatného lidskému tělu, ale ten rozdíl u těch bílých kompozitních výplní a amalgámových je pro mě třeba zásadní v tom, že ta bílá výplň vlastně se dá nalepit na ten zub tak, jak z něj chybí, pro ten amalgám, abych ho tam mohla dát, tak já potřebuju z toho zubu vlastně ubrat v nějakém konkrétním tvaru a pak ho tam můžu dát, to znamená, musím často ubírat třeba i zdravý zub, který bych tam při použití té bílé výplně mohla nechat, nicméně zase ale třeba říct, že ten amalgám má některé výhody, které ta kompozitní výplň nemá a týká se to postupu zpracování, kde třeba ten amalgám jde dát i do situace, kde třeba nelze udržet úplně sucho od sliny a tak, takže, ale dneska my ty studenty učíme obě metody, ale bílé kompozitní výplně jsou to, co je v současné době asi nejvíce používané díky těm výhodám, že můžu zachovat co nejvíc z toho zubu.
mluvčí 1, Paní doktorko, pojďme si představit, že jste u mě našla kaz, jak moc spěchá jeho odvrtání.
mluvčí 8, Tak záleží, jak je velký. Ideální je, když ten kaz se ošetří podle mě v nějaké době, třeba jako týdnů nebo nějakých kratších měsíců samozřejmě velmi záleží, jsou některé kazy nebo respektive drobné defekty, které jsou třeba jenom právě ve sklovině, a my je můžeme jenom sledovat. A pokud ten pacient má výbornou hygienu a dobře čistí, tak ten kaz třeba zůstane pořád stejný po mnoho let, já mám třeba u sebe jeden drobný kaz ve Sklovině, mám ho osm let a pořád je stejný, ale je třeba mít výbornou hygienu, sledovat to na rentgenu a mít tam nějakou spolupráci s tím zubním lékařem. Pokud jde samozřejmě o nějaký větší defekt, tak se snažíme co nejdříve ten kaz ošetřit tak, aby právě nezasáhl zubní nerv a nemuselo tam dojít k nějakému náročnějšímu ošetření zubních kanálků a podobně.
Monika Arenbergerová, moderátorka, dermatoložka A to už byla poslední odpověď na téma zuby. Já moc děkuji paní Dr. Báře Malíkové, stomatoložce, že dorazila k nám do studia.
CNN Prima News
Přidejte odpověď