Martin se léčí s lupénkou, jde o chronické autoimunitní onemocnění, které může být spojeno se zánětem a metabolickými poruchami. A než mu krevní testy z běžné kontroly naměřily vysokou hladinu cukru v krvi, neměl tušení, že má diabetes druhého typu. Tato obezita představuje vážné zdravotní riziko. Jaké jsou možnosti léčby a zlepšení stavu s touto diagnózou, nám představí paní doc. Lída Brunerová. Její specializací jsou diabetologie, endokrinologie a obezitologie. Praxi vykonává ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Mluvit budeme i o bariatrické chirurgii, kterou Martin podstoupil, jde o odstranění části žaludku, chirurgický zákrok, na který se musí pacient dobře připravit.
paní docentko, upřesněte prosím, diagnózu svého pacienta.
U Martina se jednalo o diabetes melitus druhého typu, což je metabolické onemocnění, které je velmi časté v populaci, v současné době se uvažuje, že zhruba 10 % populace může trpět diabetem druhého typu. V zásadě máme několik typů diabetu, opravdu nejčastější je cukrovka druhého typu, to, co má tedy Martin, což je onemocnění, které je často spojeno s tzv. metabolickým syndromem, to znamená obvykle zvýšenou hmotností, často tzvanou centrální distribucí tuku, to znamená větším uložením tuku v oblasti břicha. Obvykle k tomu bývají další komplikace, jako vysoký krevní tlak anebo poruchy metabolismu tuku. Tímto typem diabetu trpí zhruba 90 % populace diabetiků a těch zbylých 10 % se dělí mezi diabetes prvního typu, což je autoimunitní onemocnění, které vzniká vlastně autoimunitním zánětem v oblasti slinivky břišní, což vede k naprostému nedostatku inzulinu, to znamená, že diabetici prvního typu jsou zcela závislí na dodání externího inzulinu, bez inzulinu by umřeli. Pak existuje ještě celá řada dalších vzácnějších typů, které buď souvisí například s onemocněním slinivky jiným, třeba chronickým zánětem slinivky, myslím neautoimunitním nebo u stavů po operaci slinivky, nebo se jedná o vzácnější třeba genetické poruchy nebo o diabetes vzniklý v souvislosti s poruchou jiných žláz s Vnitřní sekrecí.
mluvčí 7, Jde v případě Martina nebo vůbec u onemocnění diabetu druhého typu o genetickou zátěž.
mluvčí 2, Co se týče genetické zátěže, tak ta dědičnost takzvaně polygenní, to znamená, že je známa celá řada genů, která může být spojena s vyšším rizikem diabetu druhého typu, ovšem není to tak, že bychom určili jeden gen, který je za stoprocentně zodpovědný. Jinými slovy, když bych to přiblížila, pokud máme rodinu, kde oba rodiče třeba mají diabetes druhého typu, tak i ten jejich potomek má poměrně vysokou šanci, že bude mít diabetes druhého typu. Ale jak jsem říkala, není za to zodpovědný jeden gen, je to vlastně sestava více genů, které vedou k určitému metabolickému nastavení a predispozici právě pro ten metabolický syndrom a komplex těch metabolických poruch, které souvisí s diabetem druhého typu, to znamená, že vlastně ty tkáně toho člověka jsou jaksi méně citlivé na inzulin, to znamená, že slinivka musí více produkovat inzulinu, aby mohl inzulin vykonávat tu svoji funkci, což nakonec vede k určitému vyčerpání té slinivky, takže my vlastně se snažíme působit hlavně v těch tkáních, které jsou méně citlivé na inzulin, což je právě buď tuková tkáň nebo svalová tkáň nebo játra, takže ta léčba obvykle vychází vlastně z režimových opatření. Cílem je zredukovat hmotnost, aby ten člověk, který často má nadváhu nebo obezitu, dosáhl snížení hmotnosti aspoň o 5–10 %.Samozřejmě pohybová aktivita a plus tedy léky, které nám různými způsoby pomáhají upravit tuto metabolickou poruchu.
mluvčí 7, Vy hovoříte o redukci hmotnosti, váš pacient Martin nakonec postoupil bariatrický chirurgický zákrok, čili u něj konkrétně šlo o částečné odstranění žaludku, léky nepomohly, paní docentko.
mluvčí 2, U Martina léky z hlediska cukrovky jako takové pomohly Výborně. Právě u Martina jsme zvolili dvoukombinaci léků, které působí proti tzv. té inzulinové rezistenci a z hlediska kompenzace cukrovky jsme dosáhli vynikající kompenzace. Takže vlastně Martin měl v zásadě hodnoty, nechci říct, jako téměř zdravý člověk, ale v podstatě ano, ale bylo to tedy za cenu dvoukombinace léků, nicméně bohužel na tu hmotnost ta léčba, i když samozřejmě ta léčba má jako vedlejší účinek také redukci hmotnosti, tak bohužel na hmotnost ten vliv nebyl takový a je jednoznačně prokázáno, že obezita, zvláště u Martina, kde se vlastně jednalo úplně na začátku o obezitu třetího stupně, to znamená vlastně ten nejtěžší stupeň obezity je prostě spojená s celou řadou komplikací a ty komplikace se postupně dále můžou vyvíjet, takže ten náš cíl byl opravdu snížit hmotnost, abychom snížili všechny další možné i budoucí komplikace. Další taková věc, kterou obvykle po redukci hmotnosti vidíme, je v dosažení remise diabetu, to znamená, že my jsme schopni dosáhnout normálních hodnot parametrů glukózy bez léčby jenom tím, že dojde k redukci hmotnosti, což přesně nastalo u Martina po tom výkonu.
Já bych teď dala slovo Martinovi. My jsme si v úvodu vlastně řekli, že díky nebo právě proto, že se léčí na lupénku, tak mu během běžné prohlídky na dermatologii z krevních testů odhalili, že má poměrně vysokou hladinu cukru v krvi, čili že má diabetes druhého typu, ve vašem případě jde o genetické onemocnění. Cukrovkou. Byl nemocný i váš tatínek. A tak jste se potkal s paní docentkou, protože paní docentka léčila i vašeho tatínka.
mluvčí 6, Přesně tak.
mluvčí 7, Slyšeli jsme, že vy jste vlastně nakonec podstoupil právě proto, abyste zredukoval svoji váhu, bariatrickou chirurgickou operaci, částečné odstranění žaludku, s jakou váhou jste začínal redukovat? Kolik jste vážil? Když jste potkal paní docentku?
mluvčí 8, Když jsem potkal paní doktorku, tak jsem měl něco kolem 160 kil. Moje úplně nejhorší váha, kterou jsem kdy v životě měl, tak bylo 168 kilo, který jsem si naměřil.
mluvčí 7, Při vaší výšce… vy měříte.
mluvčí 8, Skoro 191 cm.
mluvčí 7, Je to hodně nebo málo. Paní docentko, no.
mluvčí 2, I tak je to hodně. Martin je sice vysoký, je to opravdu kus chlapa, ale ta váha je opravdu vysoká, čili pokud bychom spočítali vlastně body mass index, tak to bylo bohatě v pásmu obezity třetího stupně.
mluvčí 7, Jaká by měla být, nebo už třeba je ideální váha? Martina.
mluvčí 2, Já teda nerada používám termín ideální váha, protože když člověk pracuje s pacienty, s obezitou, tak ta ideální váha je vlastně něco iluzorního. Čili my bychom se vždycky měli domluvit na dosažení kompromisním, nějaké hmotnosti, která bude akceptovatelná jaksi, bych řekla, pro oba, a dosažení ideální hmotnosti je pro většinu pacientů, bych řekla, v podstatě Nemo.
mluvčí 7, Martine, před bariatrickou operací, tedy před částečným odstraněním žaludku, jste navštívil. Jakého odborníka?
mluvčí 8, Nejdřív mě paní doktorka poslala k nutričnímu terapeutovi, kde jsme nějakou dobu spolu tak nějak konzultovali, co jíst, co nejíst, na co si dát pozor, kdy jíst. Jelikož jsem hodně cvičil, nikdy jsem to neřešil. Jet jsem prostě, kdy jsem chtěl a posledních pár let mám hodně sedavé zaměstnání a vlastně jsem téměř bez pohybu, tak to je o to větší problém. Tam jsem se dozvěděl správný jídla, který bych vlastně měl jíst, dozvěděl jsem jídla, který bych neměl jíst vůbec a posléze váha trošku padala, ale padala velice pomalu. Pak paní doktorka přišla s tím, jestli bych nechtěl zauvažovat nad bariatrickou operací. Dostal jsem k tomu nějaký informace a dostal jsem vlastně jakoby i výběr možností, bych řekl, páč pro mě se vztahovaly dvě možnosti, který by přicházely v úvahu, každá měla svoje pro, proti rizika, pozitiva a s tím jsem odcházel domů, ať si to rozmyslím. No. Nějaká doba uběhla, když jsem se rozhodl, že operaci podstoupím, s paní doktorkou jsem teda probíral, která by pro mě byla vhodnější a zároveň s nutričním terapeutem jsem si měl vyzkoušet, jak to bude vypadat po té operaci, kolik toho s ním, kolik toho vypiju.Nedá se to vůbec srovnávat s tím, jaká je pak realita po tý operaci, to prostě nejde, protože to si vlastně jako člověk nedovede ani představit, jak málo se toho do něj vejde. A největší problém pro mě bylo léto. Naučit se správně pít je něco neskutečnýho. S malým žaludkem.
mluvčí 5, Paní docentko, jaké jsou metody bariatrických operací a kterou konkrétně podstoupil Martin?
mluvčí 2, Ty bariatrické výkony nebo výkony metabolické chirurgie se dají rozdělit na dva typy, ty první jsou takzvaně restriktivní, což jsou obvykle výkony na žaludku, kdy se různými způsoby zmenší objem žaludku. V současné době se asi nejčastěji používá tzv. sleeve gastrectomy, neboli rukávová gastrektomie, kdy se zredukuje objem žaludku na 150 ml, to si asi dovedete představit, což je jedna sklenička. Je to tedy opravdu velmi, velmi malý objem a právě proto je extrémně důležité, aby tam již před tím výkonem a pak samozřejmě velmi intenzivně po výkonu probíhala interakce s nutričním terapeutem, který je specializovaný v oblasti nutriční intervence kolem bariatrických výkonů, protože pro toho pacienta přesně, co říkal Martin, to představuje naprostou změnu stravovacích návyků a pitného režimu a podobně, protože pokud teďko vypije Martin jednu skleničku vody, tak prostě už do toho žaludku nic nedostane, takže není to tak, že by Martin šel nebo kdokoliv šel na výkon a po výkonu už to bylo vyřešené. Vlastně pro Martina to znamenalo a stále znamená velký zásah do toho životního stylu a musí neustále myslet na to, jakým způsobem jíst a jakým způsobem pít, aby do sebe dostal všechny potřebné živiny a dostatečný objem tekutin a samozřejmě zase, aby naopak nesklouzl k riziku toho, že bude jíst větší a větší objemy a on samozřejmě ten žaludek by se potom roztáhl a ten efekt by potom byl nízký nebo úplně vymizel.
mluvčí 7, Martine, můžete si dopřávat, alespoň co se týká složení stravy, to samé jako před tím zákrokem.
mluvčí 8, Já vlastně v tuto chvíli můžu jíst naprosto cokoliv.
mluvčí 7, To je pozitivní zpráva.
mluvčí 8, Což je pozitivní zpráva, ta negativní je ta, že já jsem trošku nezbedný pacient, takže ne vždy nutriční terapeut je spokojen s tím, co jim, jím i věci, který mi chutnají
mluvčí 7, To znamená, že chuť k jídlu jste neztratil.
mluvčí 8, To rozhodně ne.
mluvčí 2, Samozřejmě s rostoucí obezitou roste také riziko komplikací, jedna věc je tíže té obezity a druhá věc jsou potom vlastně komplikace, obezita je podle současných názorů spojena s více než 200 komplikacemi, což je tedy opravdu obrovské číslo a ty se týkají nejen těch metabolických problémů, jako je cukrovka druhého typu, zvýšená hladina tuků v krvi, zvýšená hladina kyseliny močové.
Přidejte odpověď