ČRo
naším hostem prof. Jiří Beran z Centra očkování cestovní medicíny v Hradci Králové, odborník i na problematiku očkování. A my se dnes budeme bavit nejen o žloutenkách, ale taky například o svrabu, protože to jsou onemocnění, která se teď u nás v České republice zase objevují.
tak já jsem zjistila, že jsou žloutenky typu od áčka až do éčka, to znamená, že jich je ještě mnohem víc. Můžeme aspoň přiblížit posluchačům krátce stručně. Laicky, jaké jsou mezi těmi typy rozdíly.
mluvčí 2, Ano, žloutenka typu A je žloutenka, kterou známe jako onemocnění špiavých rukou, ta se vyskytuje především u nás v tom středoevropském nebo evropském regionu, ale vyskytuje se samozřejmě i jinde ve světě. Velmi podobná tomu je žloutenka typu E, která se ovšem vyskytuje ve dvou variantách, v tzv. Starém Světě, v Asii a v Novém světě, především v Jižní Americe. Pak je to žloutenka typu B, která se označuje jako infekční žloutenka přenášená krví, žloutenka typu C je žloutenka, která se objevuje především u osob, které používají ke své stimulaci injekční drogy. A D je vlastně takový nekompletní původce, který dokáže vyvolat úplně stejné příznaky nebo stejnou žloutenku, čili hepatitidu typu B.
Jana Kudyvejsová, moderátorka Který z těch typů se vyskytuje nejčastěji, když to vztáhneme tady k nám na Českou republiku, je to právě to áčko, ta nemoc špinavých rukou.
mluvčí 2, Musím říct, že po určitá období to byla hepatitida typu A, která se vyskytovala opravdu hodně, během doby covidu se to dramaticky snížilo, řekněme, na desítky až stovky a nyní v posledním roce jsme viděli 600–700 případů žloutenky typu A. Ale musíme si také uvědomit, že žloutenka typu C, ta se vyskytovala například v loňském roce v počtu 1400, čili že jí bylo o trošku víc než té žloutenky typu A, ale je úzce zaměřená na tu rizikovou skupinu uživatelů drog, kdežto žloutenku typu A může dostat kdokoliv, kdo není očkovaný a kdo žloutenku typu A neprodělal
moderátorka A ačko, nemoc špinavých rukou. Jak je to možné, že teď nějak vzrostl zase ten výskyt? Může to být i třeba proto, že tím, jak jsme si v covidu dezinfikovali ruce až možná moc nebo víc, než bylo zvykem předtím, takže nějak ta imunita naše se trošku změnila.
mluvčí 2, Tak já si myslím, že to souvisí. Ano, faktor dodržování hygienických standardů, který byl určitě vyšší před, řekněme, třemi lety, než je v současné době. A druhou věcí je to, že dříve virovou hepatitidu A prodělávaly především děti, u kterých to onemocnění probíhalo skrytě, bez vyjádřených příznaků a ochranu nechávalo na celý život a dnes kvůli zvýšené hygieně vlastně ty děti neonemocní a onemocní až později starší osoby. Čili z tohoto pohledu my najednou vidíme v populaci daleko víc onemocnění, i když ve své podstatě jich může být stejně. Akorát, že jsme to dříve, před 30, 40 lety u těch dětí skoro nediagnostikovali a u těch starších osob vždycky dochází ke žloutence a k relativně těžkému průběhu, čili to onemocnění je zaznamenáváno.
moderátorka dnes s prof. Jiřím Beranem. Já jsem se dočetla, protože samozřejmě je spousta informací, i spousta varování, že ten virus, mluvíme o áčku, je dost odolný a že za běžných teplot může vydržet na površích až několik týdnů. Je to skutečně tak.
mluvčí 2, Ano, je to pravda, ten virus je velmi odolný a dokáže přetrvávat skutečně i 14 dnů na bankovkách, několik týdnů dokonce na površích. A to je důvod, proč třeba v hromadné dopravě, při kontaktu s madly k tomu přenosu může dojít z člověka na člověka, tam je samozřejmě potřeba také myslet na to, že ten virus se musí dostat do zažívacího traktu, kudy vstoupí potom do krevního oběhu a do jater, kde udělá zánět jaterní tkáně.
Jana Kudyvejsová, moderátorka No, proto už ten jednoduchý pokyn pro děti, že před každým jídlem si máme umýt ruce, že to je jasné. Riziko prý stoupá u skupiny osob, která má společné toalety, takže tady se nabízí teď v létě zmínit třeba i dětské tábory, tak opravdu může tam být nějaké riziko.
mluvčí 2, Určitě to riziko je tam skutečně velké a u těch dětí, jak jsem říkal, to onemocnění probíhá velmi často a skrytě, bez vyjádřených symptomů, ale velmi typické je, že dochází k vzestupu výskytu žloutenky typu A po prázdninách. Ty děti si to většinou někde na táboře u babičky předají tu žloutenku typu A, pak přijdou do kolektivu a do školy a tam dochází k přenosu, takže ty první případy přicházejí přibližně za čtyři týdny počátkem října. A kulminuje to někde na konci října, takže je to typické nejenom pro české školy, pro německé školy, italské školy, že k výskytu dochází právě se vstupem do nového školního roku a ty děti to potom v rodinách předávají dál těm dospělým.
moderátorka Takže děti vlastně nemusejí mít nějaké viditelné příznaky.
mluvčí 2, Děti povětšinou nemívají viditelné příznaky, bývá to u dětí ve věku, řekněme, do prvního stupně, na základní škole, později už těch příznaků přibývá a u lidí nad 40 let vidíme i smrtelná onemocnění.
moderátorka A pokud tedy se na dítěti nic neprojeví, tak ale tu žloutenku šíří dál.
mluvčí 2, Tu žloutenku šíří nevědomě dál určitě.
moderátorka A jak to podchytit?
mluvčí 2, No, tak já si myslím, že jedinou prevencí, která účinkuje, je dostatečné mytí rukou, protože samozřejmě mýdlo je detergent a působí velmi dobře, to znamená, ničí schránku toho viru a ten virus potom není schopen se připojit na buňku ve střevním traktu a tam se tedy pomnožit, čili prosté mytí rukou velmi pomáhá, samozřejmě vysoce účinnou prevencí je očkování, kde stačí aplikovat dvě dávky v rozestupu půl roku až tři roky podle typu vakcíny a podle výrobce, a to očkování zanechá celoživotní imunitu
moderátorka A jaké projevy můžou být u dospělých? Může to být i třeba žluté bělmo, které ale zase může být i projevem i jiného onemocnění.
mluvčí 2, Určitě může to být to, co ti lidé většinou udávají, tak jsou na začátku nějaké zažívací obtíže, horší trávení. Pak se začíná objevovat zažloutnutí bělma, podle toho je možné to rozpoznat a když se potom udělají z krve tzv. jaterní testy, čili testy na přítomnost poškozených buněk a nebo přímo specificky na ten daný virus, tak se tam dokáží odhalit už protilátky nebo dokonce ten virus, pokud se použije polymerázová řetězová reakce.
moderátorka Pokud se potvrdí žloutenka typu A. Co následuje potom dál.
mluvčí 2, No tak samozřejmě my si musíme uvědomit, že neexistuje žádná kauzální léčba, nejsou ani antibiotika, ani antivirotika, která by dokázala průběh toho onemocnění zastavit a existují jenom léky na podpůrnou léčbu, na to, aby dobře fungovala játra, která jsou napadená tím virem, čili ta léčba je čistě jenom symptomatická a musí se počkat, aby příznaky odezněly. Je potřeba během té doby dodržovat striktní hygienická opatření. Dochází k hospitalizaci lidí, kteří mají příznaky viditelné a k tomu se vlastně tou izolací zamezí dalšímu přenosu. Nicméně v rodinách, odkud nebo z těch kolektivů, odkud pocházejí ti nemocní lidé, tak je potřeba dodržovat po určitou dobu, která je od minimální do průměrné inkubační doby dodržovat zásadní hygienická opatření a určitě je s výhodou, což se ukazuje, aplikovat takzvaně postexpozičně očkovací látku, která zamezí rozvoji toho onemocnění u lidí, kteří byli v kontaktu s někým, a to onemocnění se na ně přenášelo, nebo ten virus se na ně přenášel, takže určitě postxpozičně očkovat v tom bezprostředním okolí lidí, kteří onemocní žloutenkou typu A.
moderátorka No, tak je důležité myslet na to šíření, jak jsme říkali, tak podchytit to nějaké docela složité, ale já si pamatuju, že na základní škole měl jeden spolužák žloutenku a že jsme jako třída museli být v karanténě po nějakou dobu. Ještě se to dělá.
mluvčí 2, V kolektivech karanténa ve smyslu toho, že by děti zůstaly doma a nechodily by do školy.
moderátorka My jsme byli oddělení a mohli jsme se pohybovat jenom nějak odděleně po škole i po jídelně. Už si to přesně nepamatuju.
mluvčí 2, Ale zase záleží na tom, jak to dítě z té školy bylo v kontaktu s těmi ostatními. Dnes se až tak rozsáhlá opatření neprovádějí, postupuje se velmi intenzivně u těch, kteří byli v úzkém kontaktu, mohou se podávat dokonce těmto lidem nebo dětem hotové protilátky, které by je mohly ochránit, nebo se ty děti očkují a tím se vlastně v tom nejužším okruhu zamezí tomu dalšímu přenosu.
moderátorka No, a teď to očkování, pojďme ještě říct, pro koho je vhodné. A i rodičům třeba právě teď děti budou nastupovat do školy, tak hodně rodičů o tom uvažuje před, než nastupuje dítě do školy, do školky právě do nějakých větších skupin.
mluvčí 2, Tak určitě to očkování je dostupné od, řekněme, jednoho roku, já si myslím, že se vstupem do školy je možné očkovat, protože vlastně v té době já tomu říkám, existují během prvního stupně školní docházky, tzv. očkovací prázdniny, kdy se neaplikují žádné jiné očkovací látky a je možné využít toho času k tomu, aby se u příslušného pediatra nebo pediatryně aplikovaly očkovací látky proti žloutence typu A. Děti jsou očkovány od narození proti žloutence typu B, čili oni si to tímto doplní a mají ochranu jak proti žloutence typu B, tak proti žloutence typu A na celý život, u dospělých lidí je možné využít ty, kteří už byli očkováni. Dnes je to populace do věku 34 let, jsou očkování proti žloutence typu B, tak doplnit jenom očkování proti žloutence typu A, to se zase provádí i u dospělých jenom dvěma dávkami vakcíny, anebo kombinovanou očkovací látkou u lidí starších 35 let, která je jak proti žloutence typu A, tak proti žloutence typu B a aplikuje se ve třech dávkách během šesti měsíců.
moderátorka se teď dostáváme ke svrabu s prof. Jiřím Beranem. Protože to je další onemocnění, které se v Česku teď šíří, vyskytuje se docela, jsou nějaké případy a je to infekční onemocnění kůže, které ale my, já bych řekla, že spíš máme spojené s historií, ale dočetla jsem se, že se svrab vrací tak nějak cyklicky, jestli se to tak dá říct, třeba zhruba každých 15, 20 let, čím je to způsobeno, že se svrab vrací.
mluvčí 2, Tak já si myslím, že vždycky, když se zhorší nějakým způsobem ubytovací podmínky, kdy může vzniknout nějaké ložisko nebo nějaké centrum vzniku toho onemocnění. Především na ubytovnách, kde se střídá velké množství lidí a kde někdo může onemocnět, kde se nestřídají lůžkoviny nebo nemění lůžkoviny často, tak k tomu může dojít. Ten původce je vlastně parazit, tak, jak jste říkala, on se dostává do povrchových vrstev kůže a tam si ta samička vyvrtá dírky a na konci těch chodbiček, které udělá, tak naklade vajíčka, z těch vajíček se do třech týdnů objeví zase další vývojová stadia a samozřejmě potom dál dospělé samičky, které je možné přenášet dál. Já bych chtěl říci, že často lidé si myslí, že letmým dotykem, jedným podáním ruky je možné to onemocnění přenést, což je vysoce raritní, daleko důležitější je přenos v rodině přes lůžkoviny a přes velmi úzký kontakt. Ty příznaky nejčastější jsou načervenalé pupínky v těch oblastech, kde máme velmi tenkou kůži, která se nám potí, ať už je to v podkolenních nebo loketních jamkách, v tříslech okolo pohlaví. Tak všude tam je možné, že se ta zákožka svrabová může objevit a zase dneska ta léčba je vcelku účinná, používají se pasty a krémy, kterými se člověk natře buď s obsahem permetrinu nebo s obsahem síry podle toho, pro koho je určena, buď jednorázově nebo během tří dnů třikrát, takže to onemocnění je léčitelné, ale jak jsem říkal, většinou to souvisí s tím, že se lokálně, někde v nějakém ohnisku sníží hygienický standard, někdo tam to onemocnění přinese a pak se přenáší dál a dál, ale určitě ne tak, že ve chvíli, kdy se to onemocnění objeví, že bychom si přestali podávat ruku s přáteli, to je zase úplně v pohodě, ale je dobré vždycky zkontrolovat kvalitu lůžkovin tam, kde jsme ubytovaný.
moderátorka Jenže potom, pokud se ten svrab dostane k nám domů, tak tam jsou asi možná horší ta opatření, která musíme udělat, to znamená, nejen všechno vyprat, ale taky třeba plyšáky, pokud se jedná o malé děti nebo vůbec plyšové věci, že je dobré dát do pytlů, tam nějak.
mluvčí 2, Určitě do pytlů a přidat k tomu permetrin, když to necháte zavřené, řekněme, minimálně tři dny, optimálně týden, tak se všechna ta stadia té zákožky svrabové zničí. Čili to je vysoce účinné a všechno ostatní, co je pratelné, tak se dá do pračky, musí to být na více jak 60 stupňů a v tu chvíli to samozřejmě tu zákožku a její vývojová stadia zahubí.
moderátorka Takže lůžkoviny, oblečení, všechno. A jak se teď hodně mluví o svrabu a jsou taky na internetu různé diskuze, tak tam taky někdo psal, že se doporučuje opustit ten byt úplně třeba na týden. Nevím teď přesně, nakolik tam bylo dní, že prostě ta zákožka nebude mít se čím živit, takže tam pomře.
mluvčí 2, No, to určitě, ale je dobré používat ten permethrin k tomu, aby se tam daly nějaké napuštěné pásky, které by napomohly zvýšit tu koncentraci, dát to do těch míst, kde se předpokládá, že by ten parazit mohl být a opustit ho, tak to určitě velmi, velmi pomůže.
moderátorka Ale hlavně vyprat prádlo, ručníky, lůžkoviny, oblečení, plyšáky, zajistit bačko, zajistit všechno, všechno. A kdo má sušičku, tak je točku.
mluvčí 2, Tak to samozřejmě jde, ale skutečně je potřeba myslet na všechno, kde by ten parazit mohl být. To znamená matrace, povlaky těch matrací, je potřeba jít všude, kde ta zákožka může přežívat.
moderátorka Tak doufejme, že nás to nepotká, že nebudeme muset likvidovat takovéhle škůdce. Prof. Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové byl naším hostem. Děkujeme moc za návštěvu a těšíme se na slyšenou.
Přidejte odpověď