V Česku je víc než pětina domácností pod celounijní hranicí příjmové chudoby

ilustrační foto: Geert MorgueFile

ČRo Radiožurnál

V Česku je víc než pětina domácností pod celounijní hranicí příjmové chudoby. Vyplývá ze studie, kterou dnes zveřejnila analytická agentura PAQ Research. Jako hranici chudoby definuje příjmy pod 60 procenty evropského mediánu po zohlednění cen v jednotlivých státech. Česko tak podle těchto dat patří v unijním srovnání mezi země se střední nebo nižší mírou příjmové chudoby. Majetkové nerovnosti se přitom v Česku pohybují vysoko nad evropským průměrem. A já už zdravím jednoho z autorů studie Michaela Škvrňáka, dobrý den.

Podle domácí statistiky a ROP vychází Česko dlouhodobě jako stát s nejmenší chudobou v Evropské unii. Ta vaše studie tedy podává jiný obrázek, proč se ty dvě statistiky liší?

Michael Škvrňák, Sociolog, PAQ Research Tak ten cíl je dán tím, že ta česká statistika nebo statistika, kterou se obecně chlubí česká vláda nebo jakékoliv české vlády, je založené na tom, že je odvozená od toho národního mediánu, to znamená, že jakoby v každé té zemi se vypočítá střední příjem domácností a od toho se odvodí ta hranice chudoby v každém tom státě a kvůli tomu, že v Česku jsou příjmy domácností relativně jakoby rovnoměrné a šupnostářské, tak kvůli tomu pod tou hranicí chudoby spadne malé procento lidí. Zatímco v těch západoevropských státech ta distribuce těch příjmů je víc rozkročená, a proto tam pod tu hranici chudoby spadne větší procento lidí.

moderátorka No, a jaká je tedy hranice chudoby podle toho evropského mediánového příjmu, když jí vyjádříme v korunách? Lidé, s jakým měsíčním příjem se tedy dostávají pod tu hranici chudoby?

Michael Škvrňák, Sociolog, PAQ Research Teď nevím z hlavy, ale jakoby ta česká hranice chudoby jak okolo 16 000 Kč, 16 500 zhruba. A jestli se nemýlím, tak ta evropská hranice chudoby je vyšší, ta je, myslím, kolem 19 000.

Věra Štechrová, moderátorka Dosáhnou lidé s příjmem pod hranicí chudoby u nás na sociální dávky, na pomoc od státu? Je to nastavené také právě s ohledem na tuto hranici?

Michael Škvrňák, Sociolog, PAQ Research No, u těch českých sociálních dávek, ta je odvozená od toho, čemu se říká životní minimum, které vlastně není navázáno na tu hranici chudoby, takže to je asi jeden z možných způsobů, jakým by mohla vláda reagovat na to, že pod tou hranicí chudoby, pokud ji budeme prát jakoby v tom evropském kontextu, tak se nachází relativně více lidí.

Věra Štechrová, moderátorka Rozumím. No, a když se podíváme na to srovnání, tak pokud vezmeme tedy tu hranici, celou unijní hranici příjmové chudoby, tedy tak, jak Česko vychází v tomhle srovnání, třeba v porovnání s dalšími postkomunistickými zeměmi?

Michael Škvrňák, Sociolog, PAQ Research pokud se podíváme podle té evropské hranice chudoby tak Česko je v tom evropském průměru a ve srovnání s ostatními východoevropskými státy nebo postkomunistickými státy, tak Česko je druhé za Slovinskem zhruba.

Věra Štechrová, moderátorka Druhé nejlepší?

Michael Škvrňák, Sociolog, PAQ Research Druhé nejlepší.

Věra Štechrová, moderátorka A v tom celounijním srovnání jsme tedy průměrní?

Michael Škvrňák, Sociolog, PAQ Research Ano, jsme tak průměr.

Věra Štechrová, moderátorka Z těch vašich údajů vyplývá, že pod hranicí chudoby se v Česku nacházejí především samostatně žijící senioři a seniorky přes 60 %, zatímco ten unijní průměr jen necelých 30 %. Proč vlastně i po zvyšování důchodů je na tom víc českých důchodců hůř, než je ten průměr Evropské unie, čím to může být dané?

Michael Škvrňák, Sociolog, PAQ Research No, tak je to dané tím, že promítá se do toho, jednak je taky nějaká situace Česka vůči těm západoevropským státům, kde Česko je pořád chudší, a proto důchody v Česku jsou nižší než v těch západoevropských státech, to je ten hlavní důvod a tak.

Věra Štechrová, moderátorka To znamená, že do toho srovnání se započítávají pouze výše důchodů, nikoliv třeba, kolik si důchodci naspořili nebo kolik mají uloženo peněz na stáří do toho srovnání?

Michael Škvrňák, Sociolog, PAQ Research Je to komplikované, ale v těch datech EUS, které používáme od Eurostatu, tak důchody se počítají do příjmu, a to, co jim je vypláceno z úspor, z toho předběžného důchodového systému, z toho soukromého v těch západoevropských státech, tak se do toho taky počítá, pokud se nemýlím. Takže kvůli tomu, že důchodové systémy fungují v nekterých státech, by to nemělo dělat příliš velké rozdíly.

Věra Štechrová, moderátorka Výzkumník agentury PAQ Research Michal Škvrňák byl ve vysílání. Děkuju, na slyšenou

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.