Český rozhlas
pozvala jsem totiž Věru Strbačkovou z Huslenek na Vsetínsku. Věrko, vítej ve studiu. Já musím ještě i posluchačům říci, že my si s Věrkou tykáme, protože už jednou jsme se na jednom pódiu a také u mikrofonu setkali, už jednou jsme si do vysílání Českého rozhlasu Zlín povídali. Věrko.
mluvčí 9, Ano, ano. Bylo to velmi příjemné.
mluvčí 8, Ale já jsem se tedy Věrku chtěla rovnou zeptat, když jsou tedy ty poslední čtyři dny prázdnin, jak si je užíváš, ty čtyři dny, co teď děláš?
mluvčí 9, Teď mám takový volnější, volnějších pár dnů. Já mám teda štěstí, že mám prázdniny ještě dalších 14 dní potom, protože už jsem na vysoké, takže to mám trochu delší, takže mám ještě toho čas víc, ale teďka si tak užívám dny s rodinou.
mluvčí 8, A tak je to pravda. Ale 1. září, to je vždycky takový symbolický den. Myslím si, že i trošku pro vysokoškoláky, že už trochu cítí, že za chvíli bude škola.
mluvčí 9, Už se to blíží.
mluvčí 8, No, ale Věrko, jak sis užila prázdniny vlastně.
mluvčí 9, krásné léto, měla jsem spoustu úžasných akcí jak dovolenou s rodinou, tak i různé akce právě s lidma se zrakovým postižením a moc jsem si to užila, to letošní léto.
mluvčí 8, A prozradila bys třeba něco, co, na co vlastně jako nikdy nezapomeneš, bylo v tomto létě něco takového? Nějaký velký zážitek.
mluvčí 9, No, myslím si, že to určitě byla letní škola v Portugalsku ICC, které jsem se zúčastnila společně s českou výpravou mladých zrakově postižených lidí a byla to vlastně moje úplně první zkušenost s takovou mezinárodní akcí, kde jsme museli hodně komunikovat v angličtině, tak to si myslím, že na to nikdy nezapomenu po všech možných stránkách.
mluvčí 8, A co se vlastně na takové letní škole takhle v zahraničí vlastně s partou mezinárodních studentů děje? Co se tam odehrává, jaké máš zážitky?
mluvčí 9, Tak navštěvují se tam především workshopy, kdy vlastně za každý den má člověk dva workshopy, jeden dopolední a druhý odpolední, ale kromě toho jsme taky vyrazili na různé výlety, třeba na pláž nebo do centra města Aveiro, kde se to konalo, a bylo to úžasné.
mluvčí 8, Ty jsi vlastně mladá studentka, máš milující rodinu a říkám si, pustili tě takhle samotnou až do Portugalska.
mluvčí 9, Pustili. Moji rodiče jsou skvělí v tom, že i když se o mě bojí, tak se snaží, abych já si toho vůbec nevšimla. Já to sice vím, ale oni se snaží předstírat, že jsou s tím úplně v pohodě.
mluvčí 8, Tak to je moc hezké. Já tomu asi rozumím, protože taky mám dceru náctiletou a říkám si, i když tobě už je 20 let, jestli můžu prozradit.
mluvčí 9, Je to tak, je to tak.
mluvčí 8, Je to tak, tomu úplně rozumím, ale ty si tedy vyrazila do Portugalska sama a byli jste tam dobrá parta.
mluvčí 9, Ano, bylo to super, s některými těmi členy té party už jsem se znala, ale i my, kteří jsme se neznali, jsme se velmi rychle poznali a bylo to, bylo to fakt super. V tomhle.
mluvčí 8, Ty jsi hodně aktivní i v různém životě, vlastně setkáváš se se spoustou lidí, ale tady jsi setkala vlastně s mezinárodním prostředím, s lidmi ze zahraničí, taky nevidomými. A v čem to bylo pro tebe třeba přínosné? Podělili jste se i spolu o nějaké zkušenosti? Třeba.
mluvčí 9, Ano, to pro mě bylo hodně zajímavé, že jsme si často i povídali o tom, jaké je třeba žít se zrakovým postižením v jiné zemi. Třeba v Belgii nebo v Nizozemsku, a to pro mě bylo opravdu hodně zajímavé a zároveň asi hodně velký přínos to pro mě mělo i v tom, že jsem si opravdu zkusila tu běžnou komunikaci v té angličtině, kdy prostě člověk nemá jinou možnost, než tu anglickou větu nějak vymyslet, protože by se jinak s tím člověkem prostě nedomluvil. Takže to byl pro mě takový docela výstup z komfortní zóny, ale užila jsem si to.
mluvčí 8, Jo, jo, jo. To přináší ty různé situace, kdy člověk prostě to v tom jazyce musí nějak zvládnout říct, viď. Ano, ano. A mě tady zajímá, ty jsi zmínila, jak se žije třeba v Belgii nebo v Nizozemí a jak se žije tady v České republice. Uměla bys třeba říct, co tě zaujalo, jaké rozdíly.
mluvčí 9, No myslím si, že těch rozdílů až tolik ve výsledku nebylo, že to bylo všude hodně podobné, ale myslím, že v nějaké zemi mají zdarma všechny kulturní instituce nebo něco takového.
mluvčí 8, Že mohou třeba do muzeí, že ano.
mluvčí 9, Ano, což v Česku bývá v hodně institucích. To tak taky, ale ne úplně ve všech.
mluvčí 8, To je zajímavé. A máš třeba odtamtud kamarády, kteří myslíš, že ti zůstanou i po skončení té letní školy?
mluvčí 9, No, minimálně tu českou skupinu určitě, ale z těch zahraničních lidí asi někoho úplně, že bych si s ním teďka psala dnem i nocí, zatím nemám, ale věřím, že pokud se třeba podívám ještě na další ročník, tak si tam někoho takového najdu.
mluvčí 8, Já jsem si říkala, že možná by bylo dobré i říct, myslíš, že bys mohla teda doporučit někomu dalšímu, kdo třeba je i nevidomý a říká si, a třeba nemá tolik příležitostí a říká si, že, by do toho šel a třeba se trochu obává, tak je to dobré sdílet zkušenosti s dalšími lidmi určitě poradila.
mluvčí 9, Určitě bych doporučila vlastně jakoukoliv akci pro zrakově postižené, pokud se třeba člověk necítí rovnou na výlet do zahraničí, ale pokud se člověk cítí na výlet do zahraničí s takovouhle skupinou, tak bych určitě tady to ICC moc doporučila, je to zajímavé a zároveň si myslím, že to může i hodně dát právě tady v těch komunikačních schopnostech, i když tady je možná třeba říct, že je to věkově omezené, je to vlastně určené pro mladé lidi od 16 do 21 let, kteří se tam můžou přihlásit a zúčastnit se.
mluvčí 8, Takže možná ještě příští rok. Říká Věra Strbačková.
Přidejte odpověď