Toužily studovat, objevovat svět, mít děti. Nebylo jim ale ještě ani třicet, když musely na své plány zapomenout. Ze strachu o život probrečely dny a noci, praly se s depresemi… Nakonec ale našly způsob, jak se s tím vypořádat.
Hrdinky našich otevřených zpovědí – Jana (28) a Blanka (34) si zaslouží minimálně obdiv. Nespílají osudu, nevzdychají nad svým těžkým údělem, ale srší nakažlivým optimismem.
První jmenovaná přišla o prs kvůli agresivnímu nádoru před čtvrt rokem. Druhá žije ve společnosti zmutovaného genu (stejného jaký má i hollywoodská star Angelina Jolie), který rakovinu může prakticky kdykoli vyvolat, už čtrnáct let a na zásadní operaci -odebrání prsů se chystá za půl roku.
Jsem optimistka
Žila svou prací, pacientům se věnovala i deset hodin denně. Chtěla si otevřít jako zavedená dentální hygienistka vlastní ordinaci. Jenže pak si jednou při koupání Jana Zemanová nahmatala v prsu bulku.
„Ve vteřině se mi změnil život, byl to ohromný šok, zavolali mi do práce, že mám zhoubný nádor a že musím okamžitě nastoupit léčbu. Život se mi změnil ze dne na den. Já, která byla zvyklá trávit většinu dne prací, jsem najednou chodila po nemocnicích, nesměla mezi lidi. Trpěla jsem depresemi, dokonce jsem snad měsíc v kuse proplakala. Ale pak jsem se s novou situací sžila, nic jiného člověku nezbývá, než se soustředit na to, jak přežít,“ vzpomíná na nejsložitější období před jedenácti měsíci, kdy se s její diagnózou těžce smiřovala i její rodina a přítel, se kterým se nakonec během nemoci rozešla.
Postupně absolvovala 16 chemoterapií, a poté jí bylo doporučeno ještě ozařování.
Mladá žena si ale nedokázala představit, že by takový nápor její tělo vydrželo. Hledala tedy ve spolupráci s odborníky další možnosti, jak agresivní bujení v těle zastavit. Vhodným řešením se záhy zdál být chirurgický zákrok, tzv. subkutánní mastektomie.
„Dostala jsem se k panu docentu Měšťákovi, kterého můj případ zaujal a operaci následně provedl. Byla mi odstraněna mléčná žláza na straně nádoru i s bradavkou a dvorcem, ale byla ponechána kůže. U druhého nepostiženého prsu byla odstraněna žláza, ale zůstala kůže, dvorec i bradavka. Naštěstí byly současně voperovány implantáty. Sice jsou nyní moje prsa o něco menší, ale pod tričkem nějaké boule mám, a to je pro mě v tuhle chvíli důležité. Jsem za to vděčná, neumím si představit, že bych tam neměla vůbec nic,“ pochvaluje si optimistická Jana, která by ráda vyslovila velké díky právě docentu Měšťákovi a všem lékařům a sestřičkám, kteří se o ni starají.
V těchto dnech odstartovala další kolo takzvané biologické léčby. Každé tři týdny jí jsou do těla žilním katetrem, který má umístěný pod klíční kostí, vpravovány do cévního oběhu chemické látky, které zjednodušeně řečeno zablokují, a tím ochrání zdravé buňky před nádorovým bujením. Jde o jednu z nejmodernějších a zároveň nejdražších metod léčby.
„Látka do mě kape hodinu. Pár dní poté se cítím velmi unavená. V porovnání s klasickou chemoterapií je to ale rozhodně snesitelnější,“ vysvětluje mladá žena, která považuje doslova za štěstí skutečnost, že si na bulku přišla včas díky pravidelnému samovyšetřování, které bývá u podobně mladých žen spíše výjimkou.
„Jako zdravotnici mě prostě zajímalo, jaké změny se v prsou během menstruačního cyklu dějí. Neustále jsem se pozorovala. A tahle zvědavost mi v podstatě zachránila život. Lékaři, ke kterým docházím, tvrdí, že můj přístup byl v tomhle ohledu geniální, protože v naší rodině dosud nebyl nikdo, kdo by se s rakovinou vaječníků, dělohy či prsu léčil. I proto jsem před časem podstoupila také genetické vyšetření. Výsledky zatím bohužel neznám, čeká se na ně několik měsíců. Ale s největší pravděpodobností mi vyjde vysoké číslo, tedy riziko, že jsou moje geny zmutované,“ je smířená Jana, která apeluje hlavně na mladé ženy, aby své prsy nechávaly pravidelně vyšetřovat ultrazvukem a nebagatelizovaly samovyšetření tím, že jsou na něj ještě příliš mladé.
O budoucnosti jako takové se snaží příliš nepřemýšlet. I když nyní s ošetřující lékařkou musela probrat i otázky kolem plánování rodiny. Před léčbou si sice nechala na doporučení zmrazit oplodněná vajíčka, ani jedno ale nepřežilo.
„Zatím jsem neplodná, byl mi chemicky upraven menstruační cyklus, aby rakovinové buňky nemohly růst. Je to určitý druh prevence. Vím ale, že za tři roky se to může změnit. Zatím netuším, jak se k tomu postavím. Uvidím, co prozradí genetické testy. Na jednu stranu bych se jednou nerada strachovala o vlastní děti,“ říká upřímně Jana, která se teď musela vyrovnat se ztrátou vlasů i prsů „trojek“, s umělým přechodem v 27 letech a s naskakujícími kily.
Přes to všechno ale říká, že nic z toho nebylo rozhodně natolik těžké, aby se to nedalo zvládnout. Na všem se totiž snažila hledat jen samá pozitiva. Mám nádor v prsu? Hlavně, že není v hlavě, v pánvi, v plicích, tedy místech, kde se dá jen těžko odoperovat, říkala si.
Že přijdu o vlasy? Tak aspoň uvidím, jak vypadám úplně plešatá, protože k takovému střihu bych se nikdy neodhodla. Bavilo mě střídat paruky, jednou jsem byla blondýna s mikádem, podruhé dlouhovlasá černovláska.
„Měnila jsem častěji náušnice, protože byly konečně vidět,“ řešila situaci s ženským nadhledem Jana, které chorobu pomáhali zvládat hlavně přátelé. Představou, že by měla mít její nemoc jiný konec než dobrý, se netrápí, chmury zahání věčným úsměvem.
Jana je skvělým příkladem toho, že i ty nejsložitější životní překážky se dají překlenout za předpokladu, že se člověk neutápí v beznaději a skepsi.
Vnady nejsou všechno
Rakovina prsu je strašákem žen všech věkových kategorií. Statistiky uvádějí, že u nás každým rokem onemocní touto diagnózou více jak pět tisíc žen, nejčastěji ve věku nad 50 let. Za stejné období jich pak umírá kolem dvou tisíc.
Nemoc je sice léčitelná, ale vždy záleží na stadiu, ve kterém žena odborníka navštíví. Ideální je, pokud se dostaví dříve, než nádor rozešle zhoubné buňky do jiných orgánů v těle.
Spousta žen si představuje, že tato diagnóza znamená ztrátu prsu, a tudíž zmrzačení, potažmo i rozpad vztahu či manželství, ve velké většině případů, zvlášť pokud je nádor odhalen brzy, se však odstraňuje jen tkáň kolem něj.
Navíc podle odborníků za případným koncem partnerství většinou nestojí ztráta prsu. Hlavním problémem je, že se žena cítí vzniklým handicapem zaskočená, lituje se a odmítá změněné tělo přijmout. Kritická situace ale většinu rodin a partnerství naopak ztmelí.
I v případě, že je nutné prs odstranit, si stačí prohlédnout prohlédnout perfektní práci plastických chirurgů. Rozdíl mezi přírodním a nově vymodelovaným poprsím totiž mnohdy neodhalí ani odborník.
„Jednou se mi při operaci stalo, že za mnou přišla jistá plastická chiruržka, dívala se mi přes rameno a zeptala se, co dělám. Odpověděl jsem, že upravuji jizvičku. Z čeho ji má, pokračovala. Ona si vůbec nevšimla, že je ten prs kompletně rekonstruovaný,“ vypráví Doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc., přednosta Kliniky plastické chirurgie 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, vedoucí Centra komplexní chirurgické péče o ženy s onemocněním prsu.
Ve státním zařízení, kde působí, se měsíčně provádějí zatím maximálně tři tyto operace s odstraněním prsní žlázy a okamžitou rekonstrukcí prsu se zavedením implantátů. Na tyto propojené zákroky se ale čeká měsíce i roky.
Důvodem je nedostatek mammárních silikonových implantátů, které spadají do paušálů, jež může pracoviště pravidelně čerpat. Je možné však provést okamžitou rekonstrukci i vlastní tkání. Pořadníky žadatelek na rekonstrukci prsu implantáty po ablaci, nebo těch s genovou mutací, neberou konce.
Ženy s BRCA pozitivitou dosud nebyly upřednostňovány, byť u nich nemoc může vypuknout prakticky kdykoli. Ale to se snad v budoucnu brzy změní. Už jen proto, že ve finále může být léčba rakoviny mnohonásobně dražší než pojišťovnou hrazených pár tisíc za implantáty, které jsou jedinou prevencí v jejich genovém zatížení.
„Opravdu není možné si zákrok uhradit, o což nás přesto pacientky často prosí. Osobně navíc i považuji za neetické platit si za výkon v privátním zdravotním zařízení. Vždyť jde o nejčastější typ rakoviny. I tak se ale stává, že několik žen přesto soukromá zařízení vyhledá a jsou ochotné hradit desetitisíce,“ komentuje situaci rozhořčeně MUDr. Jan Měšťák a ukazuje mi diář na rok 2015, který se pomalu plní žadatelkami – BRCA pozitivními ženami, které se objednávají na kompletní zákrok.
Docent Měšťák ale doufá, že po jeho nedávné osobní návštěvě ministra zdravotnictví Leoše Hegera bude situace pro ženy ohledně termínů konečně příznivější.
Když se vrátíme k samotným zákrokům, lékař poznamenává, že v každém případě dvorec a bradavka vytvářejí oči prsu. „Nemusí se odstraňovat, když to není odůvodněné. Pro ženu je to důležité, zvláště když se kvůli nálezu a následné léčbě rekonstrukce prsu třeba odloží. Může se totiž objevit tzv. dysmorfofobie, což je stav znechucení vlastním tělem. To je typické pro ženu, která bez jednoho, nebo obou prsů musí žít. Pojí se to ale pochopitelně s věkem. Třeba moje maminka měla ablaci a žila s ní v pohodě celých dvacet let. Mladší ženy to však vnímají jinak. I těm zdravým kolikrát k pocitu méněcennosti stačí i menší asymetrie, a teď si představte, že ztratí třeba obě prsa. Každopádně po úspěšném zákroku, kdy jsou vloženy implantáty, najednou zase můžou jít na plovárnu a nemusejí mít v podprsence vycpávky, v zrcadle si připadají žensky. Z 95 procent jsou z výsledku nadšené,“ pochvaluje si skutečnost docent Měšťák, špička naší plastické chirurgie.
Váhala jsem, jestli si pořídit děti
S elegantně oblečenou Blankou, toho času maminkou na mateřské dovolené, jsem se potkala v pražské kavárně. Měly jsme na sebe půlhodinu. Poté ji čekalo rutinní vyšetření ultrazvukem, na které dochází pravidelně už několik let.
„O tom, že mám BRCA mutaci, jsem se dozvěděla ve dvaceti letech. Důvodem, proč jsem testy společně s bratrem a maminčinou sestrou absolvovala, byla rakovina prsu u mé maminky, která onemocněla v 39 letech. Její matka přitom stejné diagnóze podlehla v 56 letech. Pozitivní jsem nakonec byla jen já. Od té doby docházím do speciální poradny pro ženy s touto zátěží, podstupuji pravidelná gynekologická vyšetření, protože vím, že mutace genů označovaná jako BRCA 1 se váže hlavně na prsa, absolvuju mamografii, ultrazvuk prsou, magnetickou rezonanci, laboratorní testy, kožní vyšetření. K tomu musím dodržovat celkem přísný zdravý životní styl, což jde někdy těžko skloubit s fungováním rodiny, prací. Ale beru to tak, že jde o investici do mě, přece jen jsem máma od dvou kluků,“ říká pokorně Blanka.
Ve chvíli, kdy si ale před lety vyslechla tvrdý ortel a uvědomila si prognózu, zlomilo ji to. Ve stejný čas totiž její matka na rakovinu prsu umírala. „V tu chvíli jsem zvažovala budoucnost, jestli si mám vůbec pořizovat rodinu, jestli se mým dětem má jednou stát to, co mně, tedy že ztratí třeba jako malí mámu. Naštěstí jsem měla velkou oporu ve svém otci, byť i pro něj to muselo být šílené období. Přišel o milovanou ženu, a navíc se dozvěděl, že i já si nesu podobnou genetickou výbavu,“ vzpomíná na nejkrutější okamžiky. Když se ale na celou věc podívala s odstupem, zařekla se, že tomu nemůže podlehnout, že se osudu hrdě postaví a bude bojovat, aby se nemoci vyhnula.
„Kdybych chmurám podlehla, věřím, že bych na to velmi rychle dojela. Vzpomínám, jak moje maminka nesla těžce odchod své mámy, jak na rakovinu prsu neustále myslela a říkala, že na ni také umře, že to po ní zdědila,“ poznamenává mladá maminka.
Dnes žije normálním životem, ač přiznává, že jak se přiblíží období pravidelného testování, strach na ni dolehne. „Chlácholím se ale tím, že kdyby se někde něco objevilo, bude to odhalené včas a dá se s tím něco dělat. Každopádně se to střídá, jednou se cítím psychicky lépe, podruhé hůře. Naštěstí mě drží rodina a děti,“ pochvaluje si.
O tom, že by mohla podstoupit mastektomii – tedy jedinou možnou prevenci –, ji lékaři informovali prakticky hned po sdělení neradostných genetických výsledků. „Tenkrát jsme to probírali s manželem i mým tatínkem. Chtěla jsem znát jejich pohled na věc, slyšet, co si o tom myslí. Došli jsme k tomu, že si pořídím děti a pak přijdou na řadu ty radikální výkony,“ říká otevřeně Blanka. První dítě počali přirozenou cestou, druhé díky ivf.
Onkologové jí totiž doporučili, aby podstoupila tzv. preimplantační diagnostiku, což je metoda, kdy se dá z buněk zárodku zjistit, jestli si nese do života genetické poškození. Vše dopadlo dobře.
Druhý syn vstoupil do života bez genové zátěže, prvorozený bude mít možnost se nechat otestovat od osmnácti let věku, od kdy je možné toto testování u nás provádět.
Před dvěma měsíci si Blanka nechala odstranit vaječníky a dělohu. „Považuji to osobně za výkon lehčího rázu. Prsa chci nechat chvíli odpočinout po kojení, se kterým jsem před pár měsíci skončila. Myslím si navíc, že to bude náročnější zákrok s delší rekonvalescencí. Mám ho naplánovaný na leden příštího roku. Obojí jsem chtěla každopádně zvládnout v nějakém krátkém časovém horizontu, během rodičovské dovolené. Později bych ráda nastoupila do práce a nebyla tímhle limitovaná,“ říká věcně Blanka a otevřeně přiznává, že celé období čekání bylo na psychiku velmi náročné. „Neustále žijete ve stresu, aby se něco nestalo dříve, než k operacím vůbec dojde.“
Zprávu o tom, že podobný zákrok má za sebou i herecká hvězda Angelina Jolie, vnímala od začátku jako pozitivní. „Je skvělé, že o tom dokázala veřejně promluvit. Určitě oslovila hodně žen, které se minimálně zamyslí na rodinnou zátěží a pouvažují o testování. Já sama se pohybuji ve zdravotnictví, takže se často setkávám s dotazy na tohle téma a neváhám do odpovědí zakomponovat vlastní zkušenosti. Jsem si jistá, že jak do toho člověk vloží kousek sebe, lidem to pomůže. Byť ale vše o podrobnostech mé genetické vady ví jen rodina a nejbližší přátelé,“ dodává Blanka, která nechtěla veřejně odhalit svoji tvář.
Krutý ortel pro tisícovku žen
Každý rok je pomocí genetického vyšetření odhaleno asi tisíc žen s mutací genů BRCA 1 nebo BRCA 2, tedy těch, které mohou v budoucnu rakovinou onemocnět až s 85% jistotou. Ohroženou skupinou jsou hlavně ženy, kterým onemocněla v minulosti matka, sestra, babička. Čím více nemocných v rodině je a karcinomů k tomu, tím riziko u testované pacientky vzrůstá. Každopádně genetické vyšetření, jehož hodnota se šplhá údajně téměř ke stotisícům, hradí pojišťovna a na výsledek se čeká v řádech měsíců.
Je-li negativní předpoklad potvrzený, kromě jiných postupů bývá doporučována pacientce právě i ona zmiňovaná subkutánní mastektomie. Po jejím provedení – když se například ponechává dvorec a bradavka, pravděpodobnost výskytu rakoviny se snižuje na snesitelných 10 procent, je–li odebrání rozsáhlejší a zůstává v podstatě jen velmi tenká kůže, v 96 procentech případů je žena následně již bez komplikací. Pro srovnání – v běžné populaci se riziko pohybuje kolem devíti procent.
Stává se, že pacientky zarytě mastektomii odmítají? „Výjimečně. Ale mám ve své péči třeba jistou Helenu. Je věřící a nemůže se zbavit vjemů, kdy všechny ženy v jejím okolí, které byly stejně diagnostikované jako ona a podstoupily chemoterapii a mnoho dalších léčebných procedur, tu už dávno nejsou. Ona se proto rozhodla, ač má recidivy, že se tomuto zákroku vyhne,“ konstatuje MUDr. Měšťák, pro kterého je prvořadé pacientky v jejich bolu za všech okolností povzbudit, a to i v případech, kdy jsou už hodně nemocné. *
—
Vyšli vstříc
Všeobecná zdravotní pojišťovna momentálně proplácí všem ženám vyšetření prsu. Limitem je částka 1500 korun, přičemž mamograf stojí 500–800 korun, ultrazvuk 250 až 400 korun. Zbytek financí lze použít až do konce července třeba na test zjišťující krev ve stolici, což může být příznak rakovinu tlustého střeva, nebo se dá částkou uhradit i vyšetření kožních znamének či dentální hygiena. Těhotné si můžou zaplatit vyšetření štítné žlázy.
Stačí pět minut…
Jak a kdy provádět samovyšetření prsů?
Každý měsíc, v pravidelnou dobu, po skončení menstruace, před zrcadlem. Obě prsa je nutné si prohlédnout, když jsou ruce spuštěny dolů, pak pomalu zvedat ruce nad hlavu a soustředěně si prohlížet oba prsy ze všech stran. Jestliže se objeví cokoli jen na jednom prsu, může to být podezřelé. Druhým krokem samovyšetření je prozkoumání všech částí prsu. Tímto postupem lze odhalit, zda se v prsu neskrývá nějaká významná změna – boulička. Vyšetření se provádí pomalými krouživými pohyby, jako vyšetřovací nástroj nám poslouží tři prsty položené vedle sebe. Na prsty lehce tlačíme. K vyšetření zevních částí prsu používáme vždy ruky z druhé strany, ruka, která je na straně prsu, je zvednutá. K prsům patří i oblast podpaždí, tady jsou umístěné uzliny a je jich velké množství, za normální situace nejsou hmatné. Objevit pohmatem je můžeme, když se zvětší po nemoci typu chřipka, ale také v případě, že jde o nádorové onemocnění prsu. K prsům patří i prostor v okolí.
Nenormální změny prsu
Krvácení z bradavky nebo zarudnutí kůže prsu, zatahování kůže (nově vzniklý dolíček) – téměř každý zhoubný nádor v prsu si při svém růstu přitahuje okolní tkáň. Není normální, když se v prsu najednou objeví hmatný útvar, který tam ještě před nedávnem nebyl. Není normální, když se náhle vtáhne jedna bradavka dovnitř a nejde vysunout ven. Není normální, když se kůže prsu začne měnit. Je tuhá, všechny póry jsou v ní více viditelné a podobá se slupce pomeranče. Není normální, když se tmavá kůže bradavky a okolního dvorce pokryje šupinkami, je jakoby „olepená“, snadno se přilepí k prádlu a je tak křehká, že při jemném škrábnutí krvácí.
Mamograf
Přístroj, který umí na rentgenových snímcích ukázat zhoubný nádor již tehdy, nemá–li žena žádné potíže a nic podezřelého si v prsech nehmatá. V tomto případě je obrovská šance na úplné uzdravení nebo alespoň mnohaleté přežití. u Ultrazvuk (nebo také sonograf)
Ultrazvukové vyšetření poskytuje jiné informace než mamografie, oba druhy vyšetření se ideálně doplňují. Hodí se zejména pro vyšetřování prsů mladých žen, těhotných nebo kojících maminek. Vyšetření je nebolestivé, žena při něm leží pohodlně na zádech, lékař, který vyšetření provádí, přejíždí sondou s hladkým povrchem po celém prsu. I v ultrazvuku je možné nalézt malá a nehmatná podezřelá ložiska, která vedou k včasnému stanovení diagnózy rakoviny.
Screening
Preventivní program pro vyhledávání včasných stadií nádorů umožňuje ženám bezplatné vyšetření prsu. V České republice má na mamografické vyšetření právo každá žena od 45. roku života. Vyšetření se provádí jednou za dva roky. Je dobré, pokud žena dochází na jedno pracoviště, protože pro lékaře, kteří mamografické snímky hodnotí, je velmi přínosné, mohou–li porovnávat starší a nové snímky mezi sebou.
Benigní nález
Nevýznamný, nezhoubný nález – cystu, dutinku vyplněnou tekutým obsahem, nebo tukově vazivový uzlík tzv. fibroadenom. Benigní nález je to, co v prsu může zůstat a nijak ženu neohrožuje na zdraví. u Maligní nález Významný, zhoubný nález v prsu – ložisko rakoviny.
Ablace, totální mastektomie
Při zákroku je odstraněn celý prs i s kůží.
Parciální mastektomie
Dochází k odstranění jen části prsu s nádorem.
Subkutánní nebo profylaktická mastektomie
Je odstraněna mléčná žláza s ponecháním kůže a nejčastěji i s dvorcem a bradavkou.
Přidejte odpověď