ČRo Hradec Králové
Naše dnešní téma bude porucha funkce štítné žlázy, ale tentokrát hlavně u dětí a naším hostem je DR. David Neumann, primář dětského oddělení v Oblastní nemocnici v Trutnově, taky dětský diabetolog a endokrinolog. Dobré dopoledne.
Tak štítná žláza naše dnešní téma, její poruchy onemocnění, Dokonce když jsem se dívala na nějaké informace k tomuto tématu, tak jsem zjistila, že existuje i novorozenecký screening. Takže kontrolujete už miminka?
mluvčí 4,
Ne, kontrolujeme, ale připravili to naši učitelé v roce 1985. A ten program vlastně zachránil spoustu dětí, které by měly ohrožený vývoj neurologický, vývoj pohybových schopností. Takže vlastně ano, všechna mimina vyšetřena z patičky, a to v centrech, které jsou jedno pro české kraje, jedno pro moravské kraje, kde se vyšetřuje mimo jiné i funkce štítné žlázy. Tím vlastně na ní přicházíme včas, tak abysme začali včas dávat léky i těmhle našim nejmenším.
00:01:15
mluvčí 3,
Ale jak jsem zjistila, tak vlastně poruchy štítné žlázy a její funkce se můžou objevit u dětí i v pozdějším věku. Takže co je častější.
00:01:24
mluvčí 4,
Daleko častější jsou právě ta onemocnění štítné žlázy s tím, že tak asi jedno miminko na 3000 dětí v České republice má vrozenou poruchu, řekněme, že se jich při současné porodnosti narodí 25 v České republice, zatímco postižení štítné žlázy a to se snížením funkce anebo ještě pořád s normální funkcí, ale tzv. autoimunitním procesem, onemocněním může postihovat až 20 %. A teď se omlouvám za nevyváženost žen, protože to je onemocnění hlavně dívek a žen.
00:02:02
mluvčí 3,
Ano a pojďme říct ještě, co všechno řídí štítná žláza máme i spojenou asi hlavně s hormony, ale ono toho bude určitě víc nějak komplexně a my se postupně dostaneme i k tomu, jak se můžou projevit ty problémy se štítnou žlázou.
00:02:15
mluvčí 4,
Štítná žláza je orgán, který je uložený v spodní části krku, v jamce, která je přímo pojmenovaná po štítné žláze a na pokyn mozku tak jak potřebujeme, vydává hormony, které nám pomáhají hlavně v metabolismu, ale ta správná rychlost metabolismu ovlivňuje naše neurologické schopnosti u dětí, vývoj u dětí, růst samozřejmě, ale u dospělých potom i únavu, vštípivost, schopnost rychle reagovat. To samozřejmě platí i pro ty děti, i když jako dětský lékař, musím říct, děti snesou o hodně, o hodně víc než my dospělí.
00:02:52
mluvčí 3,
Ano, no. A čím se to stane, že je porucha štítné žlázy a její funkce narušena?
00:02:57
mluvčí 4,
Něco jiného je u dospělých a dospívajících a dětí a něco jiného je u našich novorozenců. U novorozenců je to buď, že štítná žláza se špatně založí jako orgán. Ona vzniká pod jazykem a sestupuje právě do té jamky v spodní části krku, takže buď nesestoupí nebo se vůbec nezaloží, anebo hormony štítné žlázy nevznikají. Zčistajasna ale vznikají krok za krokem asi tak jako když švadlena šije košili a nakonec přišívá knoflíčky, tak i ten konečný hormon vlastně vzniká několika kroky a každý z těch kroků může být narušený. Takže to je vrozená porucha funkce štítné žlázy. Co se týká té získané v průběhu života, tak v minulosti to bylo nejčastěji nedostatkem jódu, ale to díky programům, které máme mnoho, mnoho, spíš desetiletí než let, tak už se v České republice nevyskytuje. Jódu máme dostatek, ale nejdůležitějším příčinou je tzv. autoimunitní tyreoiditida. To znamená, že imunita, kterou máme, tak by nás měla chránit od zevních zevních nemocí, virů, bakterií. Ale někdy se stane, že se obrátí sama proti svému tělu. Je to určitá porucha, o které máme teorie, jak vzniká. Nicméně když bych měl říct, který orgán nejčastěji bývá právě autoimunitou poškozený…. Tak jsou to orgány, které hodně pracují, střevo, štítná žláza a slinivka u dětí s cukrovkou a právě tam, kde se něco děje, tam to imunita zvýšeně hlídá. Pokud to takhle zjednoduším, jako pediatr si to snad mohu dovolit. A tam potom vlastně imunita začne tu štítnou žlázu nejprve hlídat, ale vlastně omezovat a začne ji poškozovat. A když to poškození dosáhne určitého stupně, tak pak je snížená funkce. To znamená, že můžeme mít imunitní zánět, který máme, ale neléčíme ho, protože štítná žláza pořád dobře funguje. Čili nejčastější příčinou je omyl imunity.
00:05:06
mluvčí 3,
Jak se poruchy funkce štítné žlázy projevují? Jak třeba je na dětech můžeme poznat? Co na nich pozorovat, kdy už jít k lékaři. To budou všechno otázky, které zazní v radioporadně Českého rozhlasu Hradec Králové. Za okamžik.Posloucháte stále Radioporadnu Českého rozhlasu Hradec Králové? Naším hostem je dětský lékař DR. David Neumann a bavíme se o onemocnění štítné žlázy u dětí. A vlastně já jsem o tom přemýšlela. Je správné nazvat to onemocněním štítné žlázy, anebo právě je lepší říkat spíš porucha funkce štítné žlázy?
00:09:08
mluvčí 4,
Je to jednoznačně onemocnění, pokud není odůvodněná léčba a to se stává, protože štítná žláza může být nemocná, ale může fungovat dobře. Tak vždycky je vlastně indikovaná, to znamená lékařsky určená ke sledování. Není to jenom kvůli funkci, ale pokud by ta štítná žláza byla nepřiměřeně namáhaná, mohou v ní vzniknout tzv. uzly A to jsou okrsky, které autonomně mohou pracovat jinak než zbytek štítné žlázy a nakonec to může vyústit v nádorové onemocnění. Takže proto ty děti sledujeme a dospělé samozřejmě také.
00:09:47
mluvčí 3,
Vlastně jsme říkali, že nejčastější asi je snížená funkce štítné žlázy. Bavíme se stále o dětech, že se může projevit až později. V určitém věku patří mezi kritické období právě puberta. I kvůli hormonům.
00:10:00
mluvčí 4,
A nejen kvůli hormonům, ale také kvůli velikosti. Dítě najednou vyroste, stává se z něj ani ne dítě, ani dospělý. Dospívání je speciální období našeho života. Určitě zase všichni víme, že je bolestné i krásné najednou. A ta změna, tak jak říkáte, hormony, ale také hmotnost vedou k tomu, že štítná žláza je více zatížená a může se stát, že se v té době zvětší. Je většinou na těch slečnách, je to vidět na krku, kde ten krk je objemnější, může být takový těstovitý. Ale ne všechny krky, které takhle vypadají, tak jsou od štítné žlázy a pak se začnou projevovat právě ty příznaky, které k tomu mohou být. To znamená, únavnost, mohou být poruchy měsíčků. Pokud to je u mladších dětí, tak ty děti nemusí růst a patří tam samozřejmě nevýkonnost, byl bych opatrný s přibíráním na hmotnosti, může to být méně významný faktor, ale pokud přibíráme na hmotnosti, tak je to spíše z toho, že nezdravě nebo příliš jíme a dalším.Takže to je období dospívání. Pak máme relativní klid, řekněme, mezi dvacátým prvním rokem a těhotenstvím a další zatížení je potom další zátěžové období je v těhotenství. No a proto vlastně ty nejprve dívky a potom slečny a mladé ženy necháváme ve sledování, abysme se v tom správném čase dokázali postarat nejen o maminku, ale také o miminko
00:11:30
mluvčí 3,
Ano, No a když uvádíme mezi projevy právě i třeba nějaké ty poruchy spánku? Ne klid, nějakou podrážděnost, dejme tomu, to jsou dost takové specifické a přitom obecné problémy, které se můžou objevit i jen tak tak kdyby rodiče měli zpozornět, protože ne asi každého na první dobrou napadne zrovna štítná žláza, pokud ne googlí a pokud opravdu nehledá a možná ani tak ne.
00:11:53
mluvčí 4,
To, co jste zmínila, jsou příznaky, které ale nejsou ke snížené funkci, ale ke zvýšené funkci štítné žlázy. Zajímavé je, že to také vzniká většinou s imunitním způsobem a to tak, že se objeví protilátky, které ale tu štítnou žlázu netlumí, ale stimulují k činnosti. Tam potom ti lidé jsou skutečně nervózní, špatně spí, přestože dobře jí, tak hubnou, mohou se potit. Ale to je zase problematika, která je méně častá než pravý opak, únavnost, nevýkonnost a zhoršení školního prospěchu, obecně když bych měl říci, jak to říkám pacientům, někdy si připadám, že se štítnou žlázou jednáme jako s počasím, vždycky si na ní stěžujeme a všecko si na ní dá hodit. A to je přesně to, co jste řekla. Jsou příznaky, které jsou výrazné nebo méně výrazné, ale nespecifické. Mohou být dané stresem, přetížením a jinou nemocí.A ta vaše otázka směřuje. A kdy si má myslet, že to je štítná žláza? No nejčastěji to bývá v případech, že někdo v rodině se štítnou žlázou nemocný je. Potom to je v případě, že se zvětší právě objem, obvod krku a kdy děti k tomu jsou nevýkonné, ospalé, unavené, ale to ospalost zase se musí nějak měřit. To není, že dítě, které je unavené v průběhu celého dne a chodí spát v 11 večer a stává v šest ráno a mezitím čtyři hodiny denně tráví na elektronických zařízeních a je z toho unavené, tak je unavené spíše z toho než ze štítné žlázy. Ale pokud se stane, že třeba děti začnou pravidelně po příchodu ze školy si chodit lehnout a nejen lehnout, ale i usnou, tak pak by to byl důvod, proč štítnou žlázu vyšetřovat.
00:13:44
mluvčí 3,
No a jakým způsobem a hlavně potom jak léčit nebo jaká budou další opatření, co třeba musí rodiče a děti dodržovat? Tak o tom určitě budeme mluvit ještě za okamžik a ještě připomenu naše telefonní číslo 72646 46 46, případně taky emailovou adresu pro dotazy studio.hradec@rozhlas.cz.
Hostem Českého rozhlasu Hradec Králové dál zůstává dětský lékař, primář dětského oddělení v Oblastní. Nemocnici v Trutnově DR. David Neumann Bavíme se o onemocnění štítné žlázy, u dětí. Už tady zaznělo, že asi častější je ta snížená funkce štítné žlázy. Zazněly tady nějaké příznaky, a když už tedy rodič by pojal podezření, že by se třeba mohlo jednat o štítnou žlázu, kam se první vydat, jak to řešit.
00:18:24
mluvčí 4,
Každé dítě v České republice by měl kromě rodičů nejlépe znát jeho praktický dětský lékař. Čili pokud rodiče myslí na onemocnění štítné žlázy, měli by se zkontaktovat s dětským lékařem nebo častěji lékařkou a měli by z krve udělat základní vyšetření, která ukážou, jestli štítná žláza funguje správně nebo nesprávně a pak to záleží v některých oblastech. Praktický dětský lékař ví, že má nechat udělat také ultrazvukové vyšetření, které nám hodně napoví a vlastně nebolí, což máme u dětí rádi vlastně i u dospělých. Promiňte. a potom pokud se skutečně jedná o nějakou anomálii nějakou abnormitu hormonů štítné žlázy, případně toho nálezu na ultrazvuku, tak se potom děti posílají k endokrinologovi a ten velmi rychle a velmi snadno nasadí nějakou léčbu.
00:19:20
mluvčí 3,
K té léčbě se hned dostaneme. Teď když se bavíme o vyšetření, tak já k tomu přidám dotaz od paní posluchačky, která nám píše že se léčí se sníženou funkcí štítné žlázy která jí byla zjištěna po čtyřicítce píše mám problémy s vyšší váhou odtékání mám syna a dceru měli by být preventivně taky pod kontrolou jejich věk je 15 a 17 let.
00:19:40
mluvčí 4,
Je to velmi dobrý dotaz. Doporučuje se, aby děti v rodinách, kde je někdo nemocný se štítnou žlázou byly vyšetřené, ale zase tak, jak jsem řekl, první instancí je praktický dětský lékař, čili je to odběr krve a potom eventuálně to může být endokrinolog. U chlapců se ta nemoc často nepřenáší, když tak pak je léčíme úplně stejně jako děvčata a vyšetření děvčat je asi důležitější a já jako pediatr znovu řeknu kvůli tomu potenciálnímu budoucímu těhotenství.
00:20:17
mluvčí 3,
Ano, my se chceme určitě dostat i k léčbě nebo co to vůbec pro ty děti znamená? když mají onemocnění štítné žlázy, asi to nějak propojíme odkud to vzít mě třeba zajímají poruchy růstu. Pokud vlastně k tomuto problému dojde tak pokud se na to přijde včas, odhalí se příčina a zahájí se nějaká léčba, tak může se to ještě překonat a ten růst potom pokračuje normálně. Je tam tahle ta šance.
00:20:41
mluvčí 4,
Růst je něco, co patří k dětství. Patří to k němu integrálně tak jak to učíme Mediky a sledování růstu je něco, co každý praktický dětský lékař dělá. Dělá to při těch pravidelných prohlídkách, které jsou každé dva roky a většina počítačových programů už vlastně vynáší tu křivku, takže vidíme, jestli se růst zpomaluje nebo nezpomaluje. To, že se zpomalí růst nemusí být jen díky štítné žláze. Může to být i třeba kvůli onemocnění střeva, může to být kvůli jiným důvodům a někdy to bývá i kvůli psychosociálním důvodům, což pak bývá velmi smutné pro pediatry, kteří to musí řešit, když to je kvůli štítné žláze. A to se stává málokdy v té mé praxi, řekněme 1-2 děti za dva roky, čímž chci říct, že jeden rok nic a druhý rok dva, tak ve chvíli, kdy se dá správná léčba, přidají se hormony štítné žlázy, tak ty děti rostou a dospívají, protože zase dospívání a růst v dětství jdou ruku v ruce.
00:21:39
mluvčí 3,
Léčba tedy znamená užívání léků?
00:21:41
mluvčí 4,
Ano, a zase často lidé říkají hormony, toho se bojíme. Ale v případě štítné žlázy to nejsou hormony cizorodé, něco, co je umělá molekula, kterou vyrobil člověk. Ale jsou to vlastně hormony, které jsou jednoduché chemicky a které jsou tělu přirozené. Ty běžné tablety, které máme, se nesmí podávat s lékem s jídlem. To znamená, vždycky říkáme, sotva ráno vstane, zobne si tabletku pak se připraví do školy, rozhodí postel a umyje se a pak teprve jde jíst, aby tam bylo a řekněme, aspoň 15 minut. U dospěláků se v případě těch klasických tablet, tak jak je známe mnoho let doporučuje víc než půl hodiny Máme v současnosti moderní léčbu kde ty léky nejsou závislé na jídle, takže se dají podat s jídlem, ale většinou u dětí používáme ty původní, protože u dětí to tak dlouho netrvá a funguje to dobře. To, co řešíme u dětí a na to se vlastně ptáte, není jak snadná je ta léčba, ale jak pravidelně a poctivě děti užívají. A to už není věc lékaře. Ale je to věc rodičů, aby pomohli, aby děti užívaly pravidelně.
00:22:56
mluvčí 3,
No a my v té léčbě budeme pokračovat ještě za okamžik.Dětský lékař DR. David Neumann stále s námi v rádioporadně Českého rozhlasu Hradec Králové. Onemocnění štítné žlázy u dětí, to je naše dnešní téma. My už jsme probrali léčbu, která se nezdála vlastně až zase tak složitá a znamená to pro dětského pacienta, že už bude napořád, že už bude brát ty léky, které jste zmiňoval napořád.
00:26:45
mluvčí 4,
V minulosti to tak v našem prostředí bylo, ale v současnosti už to tak není. Lékař se vždycky snaží tam, kde je potřeba léky dávat. Tam, kde není potřeba, tak je nedávat trošku. Jinak to bude u dětí, které jsou při těle, tam i potom v období dospívání. Vlastně to, že jsou při těle, zatěžuje štítnou žlázu a většinou hormony štítné žlázy podáváme dál. Ale pokud jsou ty slečny štíhlé, tak se nezřídka stane, že je možné na nějakou dobu a zase už to dneska říkám potřetí před těhotenstvím léky vysadit a jenom dámu sledovat.
00:27:26
mluvčí 3,
Ano. No a znamená to pro ně nějaké omezení v životě? Asi teď myslím, co se týká stravy, sportu, takových těch běžných aktivit.
00:27:35
mluvčí 4,
V minulosti jsme nějaká doporučení měli, doporučovalo se nejíst hrušky a květák, ale.
00:27:40
mluvčí 3,
Hrušky zrovna.
00:27:41
mluvčí 4,
Ano, to jsou v nich jsou látky, které snižují funkci štítné žlázy. Říkalo se jim strumigeny, ale v současnosti už takové taková omezení nedáváme naopak snažíme se režim život a jídlo všechno neomezovat a umožnit dětem, aby žily plnohodnotný život jenom s tím, že si musí ráno nebo v některých případech večer vzít tabletku. To večerní podání je hlavně u dětí, které jsou v době, kdy nejsou spolehlivé a to ne, že by byly nespolehlivé, že by byly špatně vychované nebo něco takového, ale v době, kde nejsou dostatečně zralé na to, aby pravidelnou aktivitu, která jim není vlastně příjemná a vlastně z jejich pohledu nic nepřináší, dělat. A to jsou takoví ti 11. 12 patnáctiletí, kteří žijou jinými důvody, než je právě užívání léků. A v takovém případě výjimečně dovolujeme užívat léky večer pod dohledem rodičů.
00:28:41
mluvčí 3,
Sportovní aktivity je tam nějaké omezení? Jsou Myslím si, že jsou žádané sportovní aktivity napříč. Ale přece jenom je to nějaká léčba.
00:28:52
mluvčí 4,
Jistěže ne. A také to není předmět dopingu, to znamená, hormony štítné žlázy upravujeme podle aktuálních potřeb organismu, do kterých se promítá i ten sport. Existuje situace, kdy ale sportovní aktivity omezujeme, a to je u zvýšené funkce štítné žlázy. Tam potom, aby se ten proces autoimunitní uklidnil, potřebujeme i mírné omezení aktivit a třeba nedoporučujeme, aby se koupali v horké a studené vodě, aby jedli příliš kořeněná nebo horká zase jídla, ale snažíme se to zkrátit na co nejmenší dobu náležitě upravit léčbu a vlastně potom znovu mohou do plného provozu.
00:29:36
mluvčí 3,
Jedná se o hormonální léčbu co potom třeba antikoncepce u 17 osmnáctiletých slačen.
00:29:42
mluvčí 4,
Není to na sebe nijak vázané, antikoncepci dovolujeme.
00:29:46
mluvčí 3,
Dobře. No a na závěr tedy i samozřejmě onemocnění štítné žlázy, rodiče to vyděsí, děti to taky může vyděsit. Jaká je prognóza, když bychom měli shrnout tohle to onemocnění a léčbu, jak je úspěšná i z hlediska. těch omezení, ta nejsou žádná, vlastně, jak jsme se dozvěděli, tak jak byste to shrnul?
00:30:09
mluvčí 4,
Pokud poučuju sám rodiče a vysvětluji jim, v jaké situaci stojí, tak říkám, je to nepříjemné jenom tím, že musíte užívat léky a ty by se měly užívat pravidelně, pokud se výjimečně vynechá, zase v tomhle případě to tělo si s tím dobře poradí. Nejhorší je kolísání. Čili užívání léků je jediný vlastně stav nebo handicap, který se s tím pojí a vlastně ani to nezkracuje život, ani to nepřináší žádné jiné komplikace. Takže to onemocnění je nepříjemné Jen v těch tabletkách.
00:30:43
mluvčí 3,
Končíme optimisticky. To je dobře. Naším hostem dnes byl DR. David Neumann, primář dětského oddělení v Oblastní nemocnice v Trutnově, dětský diabetolog, endokrinolog děkujeme za návštěvu a ať se daří mějte.
00:30:55
mluvčí 2,
Páteční Habaděj Sladou Klokočníkovou živě z naší rozhlasové kavárny každý pátek od devíti do.
00:31:03
mluvčí 5,
12 hodin tentokrát den před svatým Valentýnem, přivítáme v pátečním Habaději autorskou a manželskou dvojici Mirka a Danu Vaňurovi. Jaké je to natáčet více než 20 let o největších zločincích u nás? Jak se manželská dvojice navzájem inspiruje, podporuje a co je čeká v letošním roce? I o tom bude setkání po desáté hodině po jedenácté. Pak nás Radka Svatošová zavede do své bylinkové zahrady a poradí, jak využívat sílu semínek a pupenů.
00:31:33
mluvčí 2,
Přijďte do naší rozhlasové kavárny nebo poslouchejte Český rozhlas Hradec Králové rádio.
00:32:06
mluvčí 6,
Jsem ani Leonardo ani Michelangelo Paletu mám amatérsky chudou.Ale když mne paní mu zapolíbila na.Nadání mě nehýčkaly. U měny zkreslení jsem vždycky míval pětky. Dneska vlastní duší kreslím fresky na.
Přidejte odpověď