ČT 24
moderátorka
Pokud jde o motoristické priority, když jsem se dívala na váš předvolební program, tam bylo třeba zrušení Cermatu, vy jste byl jeho ředitel, vlastně v podstatě zrušení inkluze nebo výrazná změna inkluze, zrušení devátých tříd, povinná by měla být pouze pro žáky, kteří nepokračují na střední školu, zákaz používání mobilních telefonů ve výuce. Jak jste spokojen s tím, jak se zatím ty priority Motoristů odrážejí na činnosti vlády a ministerstva, co z toho vlastně máte pocit, že jste prosadili i do programu a plní to ministerstvo?
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Přesně tak. Já jsem chtěl začít tím, že se musíme podívat na vládní program, co v něm máme napsané, vlastně není v něm nic proti tomu, co jsme měli my v motoristickém volebním programu.
Barbora Kroužková, moderátorka Co tam je z toho, co jsem teď říkala?
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Určitě to klíčové pro nás je velký zásah do inkluze, to je věc, na které máme s ministrem Plagou shodu. Samozřejmě to není o tom, že luskneme prstem a inkluze přestane existovat, protože to by mělo negativní vliv na děti. My budeme v příštích měsících diskutovat s panem ministrem Plagou nad tím, co se dá smysluplně udělat, v jakém časovém horizontu, primárně se jedná o navýšení počtů nebo kapacit speciálních tříd, případně zřízení speciálních škol, máme tam nějaké další věci, které bychom chtěli do toho promítnout. Další klíčová věc za nás je přehození přijímaček.
Barbora Kroužková, moderátorka Ano, pardon, já jenom jsem čekala, kdy se budu moci vrátit k té inkluzi, mluvíte o velkém zásahu do inkluze, na tom jste domluveni s ministrem Plagou, že to bude velký zásah do inkluze.
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Ano, akorát každá strana tomu říkáme jinak, pan ministr Plaga tomu říká revize inkluze, my tomu říkáme velký zásah.
Barbora Kroužková, moderátorka Třeba šéfredaktor Práva k tomu napsal, k tomu, že jste chtěli méně té plošné inkluze, že to je nesmysl, s nímž je Plaga rychle vyprovodil. Proto se ptám, jaká ta domluva opravdu reálně je. Inkluze se evidentně neruší?
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Musíme si říct, co je to inkluze? My, když říkáme, že chceme zrušit inkluzi, tak chceme, aby skončil projekt inkluze, který začal někdy v roce 2013. Rozhodně tím nemyslíme to, že by měly přestat zdravotně postižené děti přestat chodit do běžných tříd s běžnými žáky, toto je nesmysl, a to samozřejmě zůstane i po tom, co dojde ke změnám, které by měly nastat za současného ministra školství.
Barbora Kroužková, moderátorka V jakém horizontu? A pokud tedy je to pro vás klíčová věc, je to z vašeho programu, on tedy na to má jiný termín, vy tomu říkáte velký zásah do inkluze, tak asi máte spočítáno, v jakém časovém horizontu, za jaké peníze tato vláda je schopna vybudovat dalších x speciálních škol, navýšit ty kapacity těch speciálních tříd, tak, jak to… Dejte mi nějaká čísla, jak to tedy plánujete?
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Konkrétní čísla vám nedám, protože ministerstvo školství musí udělat analýzu v tom, kde chybí jaké kapacity, v okamžiku, kdy se nadefinuje, kde chybí jaké kapacity, tak se bude řešit, jak se vytvoří.
Barbora Kroužková, moderátorka A co to znamená, že chybí kapacity?
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Chybí kapacity ve speciálních třídách. Když se podíváte například na Prahu, tak pokud mám správné informace, tak na řádově třeba 3-4 místa ve speciální třídě nebo škole bylo 70 přihlášek a těch 66 dětí, které se tam nedostaly, tak musí skončit v běžných třídách. A tohle je věc, která by se neměla opakovat.
Barbora Kroužková, moderátorka A proč?
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Protože děti, které jsou mentálně postižené a potřebují speciální péči speciálního pedagoga, neskončí ve speciální třídě, kde dostanou to, co potřebují, ale jsou v běžné třídě s běžnými pedagogy, kteří mají problém s tím, poskytnout jim tu péči, kterou potřebují.
Barbora Kroužková, moderátorka Ale mohou a školy na to mají právo si zažádat o asistenta pedagoga a podobně. Proč by se ty děti neměly začleňovat do normálních tříd? To je, chápu to dobře, ten váš velký zásah do inkluze a na tomhle jste domluven s ministrem školství.
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Ale my tady nemluvíme o nějakých problémových dětech nebo o dětech, které se špatně učí…
Barbora Kroužková, moderátorka Já taky ne. Já narážím na to, co jste řekl…
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ …s lehkou mentální retardací.
Barbora Kroužková, moderátorka A ty nepatří do běžných škol za současných podmínek, tak, jak je nastavena inkluze, a vy jste domluven s ministrem školství, že to bude ten váš velký zásah do inkluze, že takové děti v těch třídách nebudou.
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Teď jsme mluvili o tom, že v Praze nejsou kapacity speciálních tříd. A všude, kde kapacity ve speciálních třídách jsou, tak děti s lehkou mentální retardací chodí do speciálních tříd, protože je jim tam lépe, ale v Praze na to kapacity nejsou. A proto říkám, že jeden z prvních bodů, co se musí stát, je, že se v Praze a na dalších místech, kde ty kapacity chybí, což nevíme, kde všude chybí, protože zatím nemáme data z přihlášek, to se musí zanalyzovat a musí se zanalyzovat data, která má rezort ministerstva školství, nejsou veřejně dostupná, abychom to mohli udělat my před volbami, tak se tam mají navýšit kapacity, aby všechny děti, které mají zájem chodit do speciálních tříd, tam chodit mohly.
Barbora Kroužková, moderátorka A to jste tedy domluvili s ministrem školství, že teď udělá jako jednu ze svých priorit. V jakém časovém horizontu tento screening má udělat?
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Je to téma, které s ním teprve budeme projednávat, ale myslím si, že je reálné, aby tento screening a nadefinování dalších kroků a s harmonogramem proběhlo během letošního roku.
Barbora Kroužková, moderátorka Budou přijímací zkoušky za měsíc zhruba, vy máte v programu zrušení Cermatu, to ale evidentně v plánu ministr zatím taky nemá. Když se jenom vrátím k tomu, co se z vašeho programu promítlo, tedy do plánu ministra školství a této vlády.
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Jasně, současná vláda nemá v programu zrušit Cermat. Je to tak.
Barbora Kroužková, moderátorka Ale k přijímačkám se pojďme podívat, když se podíváme na to, jaká je stále situace, bez nějakých finančních prostředků, a to je takový sociální průzkum, který není úplně samozřejmě reprezentativní, ale mluvíme o tom každý rok, i letos mnohokrát ve vysílání, dnes to bude téma naší Devadesátky, se mnoho rodin neobejde. Stále je ten systém nastavený tak, že v podstatě velkou výhodu mají bohaté rodiny. Neztrácí stát takto třeba talenty, které by mohl vyhledat díky tomu, že by byly přijímačky nastaveny jinak?
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Ona je velká otázka, jak je nastavit jinak, protože dokud tady máme soutěž o to, že se větší množství dětí chce dostat na školu s menším množstvím míst, tak vždycky musí být nějaké rozřazení na děti, které budou přijaty a na žáky, kteří nebudou přijaty, a vždycky se bude podle nějakých kritérií rozhodovat. Samozřejmě ideální svět by byl, kdyby to nezáviselo na tom, jak se děti připravují, ale pokud měříme nějaké schopnosti, tak vždycky na těch… ty schopnosti závisí na tom, jak se děti připraví. Pokud budete běhat 100 metrů, tak vaše rychlost ten čas, za jak dlouho to uběhnete, bude tím kratší, čím víc budete trénovat, a to samé funguje ve škole při učení. Čím víc se učíte, tím lepších výsledků dosahujete.
Barbora Kroužková, moderátorka Ano, samozřejmě, ale těch dětí přece a běhat mohou a měřit si čas na mnoha místech a nejsou limitováni počtem drah a stadionů, ne? Opravdu, když máme hodně dětí, tak půjdeme tou cestou, že máme málo míst a uděláme těžké přijímačky. Neměl by stát reagovat tak, že zvýší počet míst, počet škol a takto, nejenom, že umístí děti, které takzvaně na vystudování té školy mají, ale vyhledá třeba v těch sociálně slabších a finančně slabších rodinách talenty, které by mohl v budoucnu využít a jejich schopnosti, počty míst ve školách, nezačít tam.
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Tak samozřejmě je špatně, že v některých lokalitách chybí kapacity středních škol. Největší problém je to v Praze, tam není vůbec o čem diskutovat. Ohradím se ale k tomu, že by nějakou negativitu s rozřazením na školy způsobily těžké přijímačky, ať jsou ty přijímačky těžké, středně těžké nebo lehké, tak fakticky nebudou mít téměř žádný vliv na to, jak se děti rozřadí na školy, protože pokud budou všechny lehké, tak všichni žáci budou mít 50–30 bodů, pokud budou středně těžké, tak budou mít 40–20 bodů, pokud budou extra těžké, tak budou mít třeba 10–30 bodů, ale tam nejde o to, kolik bodů má dítě, aby se dostalo na gymnázium nebo na střední odbornou školu, tam jde o to, kolikáté je v tom žebříčku, který se udělá po stanovení přijímaček. Pokud bude mít nejlepší…
Barbora Kroužková, moderátorka Dobře, vy ale víte, jaká je realita třeba v Praze…
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ …pokud bude nejlepší dítě v rámci JPZ mít 30 bodů, tak se s 30 body dostanete jako první na nejtěžší gympl a nevadí, že nemáte 50.
Barbora Kroužková, moderátorka Ale realita je úplně někde jinde.
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Realita je taková, že se tam dostávají děti…
Barbora Kroužková, moderátorka V Praze se musíte dostávat až k 50 bodům z češtiny i z matiky, abyste se dostal na prestižní gymnázium, a vy to dobře víte.
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ V okamžiku, kdyby bylo všechno extra těžké, tak se tam dostanete s těmi 30 body, protože nikdo nebude mít těch 50 bodů, pokud mi rozumíte, na ty pražské gymply se dostane prvních 60 dětí z 300…
Barbora Kroužková, moderátorka Je tady přece taky jiný rozměr, a to je nervozita, to je časový harmonogram, něco, co se nedá změřit, ani spočítat konkrétně…
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ V tomhle tom máte pravdu…
Barbora Kroužková, moderátorka …proto třeba jsem zmiňovala ty předsunuté přijímačky.
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Pokud se přihlásí 300 dětí na gymnázium, které bere 30 dětí, tak na to gymnázium bude přijato 30 nejlepších, prvních 30 z těch…
Barbora Kroužková, moderátorka Ano, já to chápu, já samozřejmě tomu rozumím, ale já říkám, že z těch 300 dětí přece je mnoho dalších mnoho, mnoho dalších, které by byly schopné tu školu vystudovat a s takovou školou byly pro společnost do budoucna platnější, než když, bůhví, kde skončí, protože, a tam se přidává i třeba to zklamání, neví, co budou dělat poté, co udělaly přijímačky a nedostaly se na tu vysněnou školu.
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Toto je problém nedostatečné kapacity škol, ne těžkých přijímaček.
Barbora Kroužková, moderátorka Ale já jsem mluvila taky, vy jste mluvil o tom, že je potřeba nastavit ty přijímačky, protože je málo míst. A já jsem říkala, jestli není potřeba tady zvýšit počet míst.
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Ne ne ne, tohle to jsem neřekl.
Barbora Kroužková, moderátorka Předsunuté přijímačky, ty testy, o tom se uvažuje, by děti vlastně mohly psát dřív, než pošlou přihlášky. Jste pro?
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Ano, já jsem, nechci si asi úplně přivlastňovat toto téma, protože ptali se mě na něj náměstci z ministerstva školství už v době, kdy jsem byl na Cermatu, ale jsem velkým zastáncem této myšlenky a hodně to komunikuju. Vsadil jsem například na PAQ Research, kde jsme dali dohromady harmonogram, jak by to reálně mohlo vypadat. Mám vymyšlené kompletní technické řešení, aby to šlo bez problémů, bez nákladů, aby Cermat nemohl tuhle tu myšlenku sabotovat a odkládat. Mluvil jsem o tom s ministrem Plagou, i s předchozím vedením ministerstva, všichni tomu jsou nakloněni.
Barbora Kroužková, moderátorka A k čemu to bude, když stále máme tak málo těch míst.
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Je to o tom, aby si děti vybraly lépe školu, na kterou mají. Teď je to loterie, dáte přihlášku a nevíte, jak se vám povedou přijímačky, jestli v těch přijímačkách budete mezi prvníma 10 %, bez ohledu na to, kolik získáte bodů, tam jde o ty procenta procenty, na jakém místě v těch 100 tisících dětech se zařadíte, anebo jestli se vám to nepovede a budete třeba na 60 %, což už znamená, že 60 % dětí je lepších než vy, a tudíž nemáte moc rozumnou šanci tam, kde je nedostatek míst dostat se na nejlepší školy. A když toto budete vědět, tak lépe vyberete školy, na které máte reálnou šanci se dostat.
Barbora Kroužková, moderátorka Ale nikdy stejně nebudou vědět, kolik dalších dětí uvažuje stejně a ten převis tam bude stejný. V čem je ten přínos? Vždyť se dělají i přijímačky nanečisto, tam samozřejmě je zkouší děti, které nakonec reálně k těm přijímačkám nejdou, no, ale stále tady narážíme na to, že prostě chybí místa. Proč budeme dělat předsunuté přijímačky, když nevíme, jak se rozhodnou ty děti vlastně napříč celou republikou.
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Ale předsunuté přijímačky přece nevyřeší problém nedostatečné kapacity tam, kde chybí.
Barbora Kroužková, moderátorka Ano, já říkám, proč se nezaměří vláda na kapacitu? Proč řeší téma předsunutých přijímaček?
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Kapacita není úplně věcí, co by měla řešit vláda, protože zřizovatelé škol jsou kraje a kapacity škol musí řešit kraje. Vláda řeší systém, to znamená systém přijímaček a je to věc, co se dá udělat relativně rychle. Ve velmi optimistickém scénáři by to mohlo být i příští rok, ale nepředpokládám, že se na tom najde taková shoda a půjde to tak rychle, ale pokud budeme realisti, tak za 2 roky by už to klidně mohlo fungovat.
Barbora Kroužková, moderátorka Ano, školy řeší zřizovatelé, ale vláda jako celek a ministerstvo školství vždy a každý rok znovu čelí této diskuzi, kterou tu kolem přijímaček máme, jestli tedy z pozice vlády není potřeba to nastavení změnit. Tam jsem mířila.
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Nemyslím si, že kvůli tomu, že Praha není schopná nebo ochotná zřídit dostatečnou kapacitu škol, by se měl otáčet naruby celý školský systém. Tohle to je zodpovědnost krajů. Středočeský kraj má relativně slušné kapacity, částečně i proto, že hodně jejích dětí odjíždí do Prahy. A Praha dlouhodobě ignoruje tenhle problém a vymlouvá se na to, že nechce ty kapacity stavět.
Barbora Kroužková, moderátorka Problém je z vašeho pohledu opravdu jenom hlavní město?
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ Samozřejmě jsou i lokální další místa, kde těch kapacit je méně, než by si asi rodiče a možná i jako někteří místní politici představovali, ale v Praze je ten problém největší. Na druhou stranu, když se podíváte na čísla, tak když jsme zavedli systém elektronických přihlášek DiPSy, tak tam bylo poprvé krásně vidět, že v prvním kole jsme umístili na nějakou střední školu 94 % žáků základních škol, takže pokud by ten, a těch 6 % žáků, kteří se nedostali, byli skoro všichni v Praze, mimo Prahu to bylo třeba jako 500 dětí v celém zbytku republiky, co šli do druhého kola, takže já bych na základě těchhle dat netvrdil, že máme jinde v republice nějaký fatální nedostatek míst.
Barbora Kroužková, moderátorka Ještě se chci vrátit k jedné věci, vy v tom programu máte taky zákaz používání mobilních telefonů ve výuce, ale vláda je nechce zákonem zakázat nebo omezit, to znamená, další bod z vašeho programu, se kterým se loučíte, jak to vysvětlíte svým voličům?
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel Cermatu, místopředseda výboru pro vědu a vzdělávání, PS /nestr. za Motoristy/ No, určitě se s tím neloučíme. Ve vládním programu máme, že metodickým doporučením ministerstvo školství ten zákaz doporučí ředitelům, to se také už stalo, ministerstvo školství ten metodický pokyn vydalo. A my jsme to předem ministru Plagovi odsouhlasili, samozřejmě bychom byli radši, kdyby zákaz šel hned legislativně, ale protože jsme přístupní nějaké legislativní diskuzi, tak jsme řekli, souhlasíme s tím, že to půjde metodicky. Počkáme rok, dva, aby se to vyhodnotilo a až se to vyhodnotí po roce, po dvou, tak si řekneme, jestli to stačilo a dosáhli jsme cíl, který jsme chtěli.
Barbora Kroužková, moderátorka Ano, dobře. Děkuju moc. Miroslav Krejčí, místopředseda školského výboru Poslanecké sněmovny.
Přidejte odpověď