Denní stacionáře nabízejí alternativu k hospitalizaci pro pacienty s rozvíjejícími se duševními poruchami; umožňují jim trávit večery a noci doma a zůstávat v kontaktu se svými blízkými. Nové centrum Všeobecné fakultní nemocnice v Praze poskytuje v zrekonstruovaném historickém domě moderní prostředí pro individuální i skupinovou terapii.
V případě, že se závažná duševní porucha teprve rozvíjí, může hospitalizaci na psychiatrii nahradit docházka pacienta do denního stacionáře, kdy večery a noci tráví doma. Na řešení, o němž se podle jeho slov poměrně málo ví, upozornil přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Martin Anders. „Denní stacionáře také hrají roli ve velmi citlivém doléčovacím období po hospitalizaci, kdy je třeba postupného zapojování a zvyšování nároků na pacienta,“ konstatoval.
Docent Anders na to upozornil ve čtvrtek 19. března při otevření nového centra denních stacionářů psychiatrické kliniky, které VFN vybudovala v historických prostorách domu Voračických z Paběnic v ulici Ke Karlovu. Stacionáře pro dospělé, adolescenty a pacienty s poruchami příjmu potravy tam nemocnice přestěhuje z téměř dvě desetiletí využívaného provizoria v centrální budově psychiatrické kliniky. V té souvislosti přednosta kliniky poznamenal, že nově může pomoci léčit i atraktivní prostředí. K nejčastěji řešeným problémům patří úzkostně depresivní obtíže.
Pomáhá i léčba světlem
K dispozici jsou v rámci stacionářů mimo jiné prostory pro terapii individuální, skupinovou i rodinnou (na spolupráci s rodinami pacientů a kontakt s domácím prostředím se klade velký důraz); nechybí odpočinkové prostory, venkovní učebna, cvičná kuchyně – či třeba terapeutická světla v celé budově. Takzvaná fototerapie plně spektrálním světlem se používá jako podpůrná léčba všech typů psychických poruch, které provázejí poruchy rytmu spánek/bdění. Osvědčuje se při synchronizaci biologických rytmů pacientů.
Oproti dosud využívaným prostorám prý nově upravené i vybavené místnosti představují opravdu velký pokrok; umožní navíc uvažovat o zvýšení kapacity. A do budoucna by snad podle Andersových slov bylo možné i uvažovat o zavedení novinky v podobě večerního stacionáře.
Náklady platí zdravotní pojišťovna
Primářka psychiatrické kliniky Eva Kitzlerová připomíná, že v některých případech přicházejí do stacionářů pacienti v rámci péče navazující na hospitalizaci v psychiatrických zařízeních, ale přihlásit se mohou i zájemci „z ulice“. Vhodné je doporučení psychologa, psychiatra nebo u adolescentů pediatra – není ale podmínkou. Ani bydliště nepředstavuje zásadní kritérium – stacionáře tedy nejsou určeny jen pro Pražany. Rozhodující pak je vstupní konzultace s místním lékařem, přičemž se mimo jiné posuzuje, zda stabilizovaný stav pacienta umožňuje ambulantní léčbu a pravidelnou docházku s pobytem od osmi do šestnácti hodin.
Docházení do stacionáře je zdarma; náklady hradí zdravotní pojišťovna. Pacienti si sami platí pouze stravování; aktuálně podle slov primářky Kitzlerové stojí oběd 55 korun. Přednosta Anders Deníku upřesnil, že je to jídlo z nemocniční kuchyně; stejné, jaké dostávají hospitalizovaní pacienti. Někdy také návštěvníci jedí, co sami připravili v rámci praktických cvičení.
„Cílem stacionářů je postupně zapojit pacienty do aktivit běžného života,“ konstatovala docentka Kitzlerová. S tím, že základem je psychoterapie v různých formách, ale nechybí léčebná tělesná výchova, opatření stabilizující denní rytmus i další činnosti: třeba arteterapie, canisterapie, ergoterapie, jóga nebo „kulinoterapie“ (jak si zde zvykli říkat práci ve cvičné kuchyni); dojde ale také třeba na koučink nebo psychoedukace.
Psychiatrické stacionáře Všeobecné fakultní nemocnice
* Denní stacionář Karlov:
Je určen pro pacienty ve věku od 18 do 65 let s úzkostnými poruchami, poruchami nálady, poruchami osobnosti a psychosomatickými potížemi, stejně jako pro osoby se zhoršením duševního stavu vyvolaným dlouhodobým stresem či akutní stresovou reakcí.
Pomoc zde vyhledávají i pacienti, kteří potřebují podporu v rámci návratu do běžného života při léčbě bipolárních poruch, schizofrenie a dalších psychotických poruch (za podmínky, že jejich stav umožňuje ambulantní formu péče).
Docházka zpravidla trvá dva až tři měsíce.
* Denní stacionář pro pacienty s poruchou potravy:
Poskytuje podporu a bezpečný prostor pacientům s poruchami příjmu potravy. Nabízí léčebný program v délce jednoho až tří měsíců.
Pacienti mají k dispozici skupinovou psychoterapii, program dále zahrnuje komunity, nutriční terapii a režimovou edukaci.
Podmínkou přijetí do stacionáře je věk nad 17 let a hodnota BMI nad 16. O přijetí do programu rozhoduje multidisciplinární tým.
* Denní stacionář pro adolescenty:
Specializované zařízení pro diagnostiku a léčbu psychických poruch dospívajících poskytuje služby klientům od 14 let do 19 let a zaměřuje se na léčbu problémů z okruhu poruch dospívání jako jsou emoční poruchy, adaptační poruchy, psychosomatické poruchy, neurotické poruchy, poruchy příjmu potravy, postcovidové následky spojené se sociální izolací adolescentů a další.
Standardní délka programu je zde osm týdnů.
* Denní stacionář pro seniory Karlíkov (nebude se stěhovat do domu Voračických; zůstává v prostorách centrální budovy kliniky, protože představuje provozně-technickou, personální i programovou součást gerontopsychiatrického oddělení pro klienty starší 65 let):
Podporuje duševně nemocné seniory, aktivizuje je a současně zajišťuje odlehčení rodinám.
Je vhodný pro seniory s psychickými obtížemi různého charakteru (například s oslabením paměti) či osoby se zdravotním postižením, které vyžadují pomoc druhé osoby, ale jejich zdravotní stav je stabilizovaný.
V rámci aktivizačních programů v těchto skupinách je pro pacienty důležité trénování paměti a mezigenerační setkávání; oceňují možnost vybírat si z bohatého programu terapeutických činností.
Zdroj: Všeobecná fakultní nemocnice
Milan Holakovský
Pražský deník
Přidejte odpověď