Nejsilnější sezona klíšťat sice obvykle probíhá přibližně od května do července, se začátkem jara, kdy se teplejší dny ještě střídají s chladnějšími, se ale již začínají více vyskytovat. A to nejen v lesích či na loukách, ale i v městských parcích. Vhodná je tedy ostražitost. Klíště může člověka nakazit především lymskou boreliózou či klíšťovou encefalitidou. Zatímco proti borelióze neexistuje očkování, proti encefalitidě je vakcinace možná a odborníci ji doporučují.
Už jsou zase v plné síle. Klíšťata se podle odborníků probouzejí k životu už při teplotách nad 5 až 7 °C. Na jaře pak jejich výskyt roste – a to jak v lesích či na loukách, tak i městských parcích. Na místě je proto obezřetnost. Klíště totiž může člověka nakazit především lymskou boreliózou, na kterou neexistuje očkování. Anebo klíšťovou encefalitidou, která může mít i fatální důsledky. Proti ní je ale možná vakcinace.
Loni bylo podle dat Státního zdravotního ústavu zaznamenáno 703 případů klíšťové encefalitidy, přičemž předloni jich bylo 670. „K nárůstu přispěly mírné zimy a teplé jarní měsíce, které umožnily brzké zahájení aktivity klíšťat a její pokračování až do pozdního podzimu. V důsledku klíšťové encefalitidy loni zemřelo sedm lidí,“ uvedl předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Vlivem klimatických změn bude podle něj sezona klíšťat nadále delší, intenzivnější a nepředvídatelnější. „Virus klíšťové encefalitidy se přenáší během minut a specifická léčba stále neexistuje. Ochranu poskytuje pouze kompletní očkovací schéma a následná přeočkování. Pacientům, kteří očkování stále odkládají, je nutné připomenout, že Česká republika patří mezi nejrizikovější země Evropy a riziko nákazy je celoplošné. Odkládání očkování tedy jen prodlužuje období, kdy je člověk vystaven zbytečnému riziku,“ poznamenal Chlíbek.
Poruchy paměti i svalová slabost
V roce 2025 onemocnělo nejvíc lidí klíšťovou encefalitidou v Jihočeském kraji, následovaly Vysočina, Zlínský, Karlovarský a Pardubický kraj. Podle lékařky a vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP Jany Ježkové riskují neočkovaní lidé, zejména ti starší, výraznější průběh onemocnění i vznik trvalých či dlouhodobých následků. „Přestože je úmrtnost nízká, následky mohou znamenat celoživotní komplikace. Projevy mohou být pestré – například poruchy paměti, rovnováhy nebo spánku, případně svalová slabost,“ upozornila.
Očkování se skládá ze tří dávek a následných přeočkování. Alespoň jednu očkovací dávku má 51 procent Čechů. Na třetí dávku potřebnou k ukončení schématu ale dorazí pouze třetina z nich. A jen 17 procent lidí následně za tři roky přijde na přeočkování.
Česká republika přitom patří k zemím, v nichž je klíšťová encefalitida rozšířena na celém území. Loni zkušenost s přisátím klíštěte zaznamenala třetina obyvatel Česka, což je nejvíc z evropských států, kde probíhal unikátní průzkum o očkování.
Šíří se i nákaza lymskou boreliózou
Loni stoupl i počet nakažených lymskou boreliózou, proti které očkování neexistuje. Nakažených totiž bylo o 248 procent víc než v roce 2023 a o 182 procent víc než v roce 2024. Zatímco v roce 2023 boreliózou podle dat Státního zdravotního ústavu onemocnělo 3 268 lidí a předloni 4 031, loni jich bylo 11 386. Nejvíce nakažených lymskou borreliózou bylo loni na Vysočině, dále v Jihočeském, Olomouckém a Libereckém kraji.
A co dělat, když už se klíště přisaje? „Nejvhodnější je pro dezinfekci postiženého místa použít alkoholový roztok či jodovou tinkturu. Abyste předešli zdravotním komplikacím, je také potřeba místo po přisátí několik dní sledovat a v případě změn na kůži navštívit lékaře,“ poradil prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.
V úplném bezpečí před klíštětem nejsme ani na vlastní zahradě, říká epidemiolog Maďar
Pokud člověk plánuje trávit čas v přírodě, zejména při pohybu ve vyšším porostu, nebo v listnatých a smíšených lesích u nás, na Slovensku, v Rakousku, Německu, Polsku, Pobaltí nebo ve Slovinsku, měl by se podle epidemiologa Rastislava Maďara určitě preventivně očkovat. „V úplném bezpečí však nejsme ani v městském parku a někdy dokonce ani na vlastní zahradě. Rizikový může být i sběr lesních plodů a také houbaření, a dokonce i konzumace nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků od nakažených zvířat,“ upozornil v rozhovoru pro Deník.cz.
Podle čerstvých dat není většina Čechů chráněna očkováním proti klíšťové encefalitidě. Hodně lidí totiž vakcinaci nedokončí. Vidíte v tom problém?
Ano. Solidní ochranu proti klíšťové encefalitidě totiž poskytuje až druhá dávka očkování, která se standardně aplikuje za 1 až 3 měsíce po první. Pokud není dostatek času, lze využít i zrychlené schéma, ale standardní interval je prioritní. Aby byla imunita po očkování skutečně spolehlivá, je nutné co nejpřesněji dodržovat intervaly také u následných posilujících dávek. Zahájení očkování v chladné sezóně je s výhodou, že nehrozí přisátí klíštěte mezi první a druhou dávkou, tedy ještě před vytvořením potřebné imunity.
Kdo očkování řeší na poslední chvíli, může po první dávce teoreticky onemocnět a případné přisáté klíště může ovlivnit časování další dávky. Pokud ale někdo nestíhá potřebné dvě dávky ani ve zrychleném schématu, pořád platí, že je lepší mít před pobytem v přírodě aplikovanou alespoň jednu než žádnou. Aktivita klíšťat v přírodě není kontraindikací vakcinace, očkuje se i v létě. Nejlepší je však skutečně začít na jaře co nejdříve.
Kdo je nejvíc ohrožen těžkým průběhem klíšťové encefalitidy?
Riziko těžkého průběhu je vyšší u starších lidí. Jejich imunitní systém totiž není tak výkonný, proto je nutné přeočkovávat v kratších tříletých intervalech. Právě u starších lidí je dodržení očkovacího schématu velmi důležité.
Je očkování důležité i před cestami do zahraničí?
Při cestách do exotiky myslí lidé na nemoci a jejich prevenci mnohem častěji než v rámci cest po Evropě, a to nejen u očkování, ale i například při používání repelentů. V posledních letech sice pozorujeme nárůst zájmu o očkování i mezi těmi, kteří mimo Českou republiku necestují – například v souvislosti se zvýšeným výskytem černého kašle nebo virové hepatitidy A, případně u očkování proti klíšťové encefalitidě u lidí nad 50 let, které je plně hrazené zdravotní pojišťovnou. Očkování proti nemocem běžným v Evropě však stále není tak zažité jako ochrana před cestami do exotických zemí.
Kde lze na klíště narazit především?
Klíště obecné se vyskytuje především ve střední Evropě a na sever od nás až po jižní Švédsko, protože nemá rádo sucho a horko, ale ani extrémní mrazy. Pokud člověk plánuje trávit čas v přírodě, zejména při pohybu ve vyšším porostu, nebo v listnatých a smíšených lesích u nás, na Slovensku, v Rakousku, Německu, Polsku, Pobaltí nebo ve Slovinsku, měl by se určitě preventivně očkovat. V úplném bezpečí však nejsme ani v městském parku a někdy dokonce ani na vlastní zahradě. Rizikový může být i sběr lesních plodů a také houbaření, a dokonce i konzumace nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků od nakažených zvířat. Klíšťová encefalitida tedy rozhodně není výlučně české téma. Historicky první ohniska však byla v jižních Čechách a přilehlém Bavorsku. Pro zajímavost – při cestách do České republiky jsou například obyvatelé Brazílie upozorňováni na výskyt klíšťové encefalitidy s doporučením očkování, i když samotnou vakcínu u sebe nemají dostupnou.
Rastislav Maďar
epidemiolog
vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví
děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity
Jak se chránit před klíšťaty
Noste oblečení (zejména kalhoty) z hladké, světlé látky; nevhodné je tmavé oblečení z látky s vlasem.
Používejte repelentní přípravek, který je vhodný aplikovat na oblečení, zejména na spodní část nohou, od kolen níže. Pokud je u přípravku uvedeno dávkování a doba účinku na komáry, je třeba počítat s tím, že pro klíšťata bude účinnost přibližně poloviční.
V terénu ohroženém výskytem klíšťat si raději nesedejte (nelehejte) na zem, ani při použití pokrývky jako podložky.
Pohybujte se hlavně po cestách a nevstupujte volně do trávy, bylinné vegetace a křoví.
Při chůzi si občas prohlédněte spodní část nohou (nohavice, punčochy) a sejměte eventuálně zachycená klíšťata (proto je výhodná světlá barva oblečení).
Po návratu prohlédněte pečlivě celé tělo, zda nedošlo k přichycení klíštěte. Místa nejčastějšího přisátí klíšťat: podkolenní jamka, třísla, podpaží, za ušima, u dětí na hlavě (mezi vlasy).
Klíšťata se však mohou přichytit kdekoliv, včetně intimních míst.
Zjištěná klíšťata je nutno ihned odstranit.
Zvažte očkování proti klíšťové encefalitidě (lidé nad 50 let mají očkování hrazené z veřejného zdravotního pojištění, další mohou využít bonusů z preventivních programů zdravotních pojišťoven).
Zdroj: SZÚ
Klíšťová encefalitida
Zánětlivé virové onemocnění mozku, při němž může virus napadnout mozkové blány, mozek a míchu.
K přenosu může dojít už v řádu minut od přisátí klíštěte.
Inkubační doba: 7-14 dnů po kousnutí
Příznaky:
1. fáze: zvýšená teplota, únava, bolest hlavy, svalů a kloubů, nevolnost
2. fáze: vysoká horečka, silné bolesti hlavy, světloplachost, zvracení, ztuhnutí šíje, dezorientace, zánět mozkových blan a mozku
Při takzvaném postencefalitickém syndromu jsou to poruchy soustředění a paměti či trvalá únava.
V nejvážnějších případech ochrnutí končetin či dýchacích a polykacích svalů.
Při příznacích a obtížích je třeba navštívit lékaře.
Léčba: specifická léčba neexistuje, pouze podpůrná (tlumení příznaků)
Možná rizika: deprese, poruchy rovnováha, soustředění nebo spánku, ochrnutí, výjimečně i úmrtí
Prevence: oblečení s rukávy a nohavicemi, repelent, očkování
Lymská borelióza
Nejčastější infekce, kterou klíšťata v Česku přenášejí. Ročně se jí nakazí kolem čtyř tisíc lidí.
K přenosu dochází asi po 24 hodinách po přisátí klíštěte.
Inkubační doba: 3-30 dní po kousnutí
Příznaky:
červená skvrna (průměr větší než pět cm s bílým středem), horečka, zimnice, únava, malátnost, zvracení, může probíhat i bezpříznakově
Těžší formou je neuroborelióza. Projevem je silná bolet hlavy a zad, porucha sluchu, závratě, poruchy vidění či obrna hlavových nervů.
Při příznacích a obtížích je třeba navštívit lékaře.
Léčba: antibiotika
Možná rizika: kožní problémy, zánět kloubů nebo šlach, meningitida
Prevence: oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, repelent, očkování
Zdroje: EUC, Klíště.cz, Lékárna.cz, Pilulka.cz
Klíšťapka
Mobilní aplikace Klíšťapka přináší lidem detailní informace o výskytu a aktivitě klíšťat na území České republiky, včetně sledování městské zeleně. Přes aplikaci umístěnou na webu Klíšťata ve městě mohou lidé nahlásit nalezené klíště. Odborníci klíšťata určená k výzkumu odchytávají takzvaným vlajkováním na bílou látku.
Andrea Cerqueirová
Deník.cz
Přidejte odpověď