Časný záchyt ale v Česku cílí jen na osoby do 80 let
Špatné užívání léků, chyby při řízení auta, pracovní selhání, nedorozumění v rodině i napálení podvodníky. To vše je spojené s demencí, která se objevuje zejména ve vyšším věku a postupně narušuje paměť, řeč, myšlení a schopnost samostatného života. Při podezření na kognitivní poruchy pomáhají praktickým lékařům k potvrzení diagnózy krátké testy paměti, které zaberou jen pár minut. K časnému záchytu demence přispívá v Česku i screeningový program, který je ale určený pouze lidem ve věku 65–80 let. Lékaři na to upozorní na XX. jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, která startuje 22. května v Praze.
V Česku se v roce 2024 léčilo s Alzheimerovou chorobou, která je jednou z nejčastějších typů demence, více než 84 000 lidí. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se v souvislosti se stárnutím populace může celkový počet nemocných s demencí do roku 2050 vyšplhat až na 266 000. Riziko rozvoje demence se totiž prudce zvyšuje s přibývajícím věkem.
„Demence je závažné onemocnění mozku, které narušuje kvalitu života pacientů i jejich blízkých. Důležitá je včasná diagnostika, která může průběh nemoci významně zpomalit. Čím dříve ji odhalíme, tím lépe se na ni navíc pacienti i jejich rodiny připraví,“ vysvětluje MUDr. Astrid Matějková ze Společnosti všeobecného lékařství.
Mezi první varovné signály nemoci patří zhoršující se paměť, potíže se soustředěním nebo změny v myšlení. V případě obtíží je nutné vše pobrat se svým praktickým lékařem. „Obrátit se na nás může také kdokoli z rodiny, pokud u svého blízkého pojme podezření na poruchu paměti. V ordinacích ale nevyšetřujeme pouze osoby, u kterých už se nějaké příznaky projevily. V rámci programu časného záchytu demence by se měla při preventivních prohlídkách testovat paměť u všech lidí ve věku 65–80 let,“ říká lékařka. Zároveň doplňuje, že výskyt nejčastější formy demence – Alzheimerovy choroby – výrazně narůstá po 65. roce věku a ve věkové skupině 80 let postihuje až 30 % populace. Podle lékařky je paradoxní, že lidé starší 80 let už na screening nárok nemají. S tím souhlasí také předseda SVL ČLS JEP doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.: „Testování paměti by nemělo končit v 80 letech. Řada seniorů se ve vyšším věku léčí i s jinými nemocemi, jako je například cukrovka, vysoký krevní tlak nebo srdečně-cévní choroby. Pokud tito pacienti začnou trpět poruchami paměti a nepřijde se na to včas, mohou léky vynechávat, nebo je naopak užívat ve vyšších dávkách – a to je může ohrozit na životě,“ vysvětluje předseda SVL.
Praktici mají v současné době k dispozici několik testů paměti, které dokážou odhalit její poruchy během několika minut. Kromě zahraničních metod využívají lékaři stále častěji i české testy s certifikátem Ministerstva zdravotnictví – při podezření na kognitivní poruchy. Jejich autorem je prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., z Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Zachytí i mírné poruchy krátkodobé paměti a řeči, a to během několika minut. Testování je tak velmi rychlé, což je pro praktické lékaře zásadní. Jejich provádění navíc nově hradí zdravotní pojišťovny,“ upřesňuje prof. Bartoš.
S rostoucím počtem starších osob a současným nedostatkem odborníků bude podle prof. Bartoše stále obtížnější zajistit dostupnost osobního vyšetření paměti a řeči. Na významu proto budou nabývat digitální nástroje, které v Česku zatím chybí. „Snažíme se jít s dobou, proto si lidé mohou paměť otestovat už i sami, vyplněním testu ALBAV v elektronické podobě. Každý, kdo si ho vyzkouší, se zároveň podílí na tvorbě jeho českých norem,“ doplňuje neurolog.Ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni a Fyzikálním ústavem AV ČR v Praze dokončuje tým prof. Bartoše také vývoj aplikace Digitální diagnostika demencí (DigiDiaDem), která rozpozná poruchy paměti pomocí hlasového rozhovoru. Dostupná by měla být na podzim.
Současná medicína zatím nedokáže Alzheimerovu chorobu ani jiné formy demence zastavit nebo zcela vyléčit. „Díky včasné diagnóze ale dochází ke zpomalení progrese onemocnění a zároveň se předchází chybám v léčbě dalších chorob. To vše zlepšuje kvalitu života pacientů a jejich blízkých osob. Proto je důležité časté testování,“ uzavírá prof. Bartoš.
Více informací je k dispozici na https://www.instagram.com/spolecnostvseobecneholekarstvi/.
Přidejte odpověď