Více než 40 dobrovolníků z deseti zemí světa se během týdne zapojilo do obnovy šumavských mokřadů, rašelinišť a dalších cenných lokalit. V rámci čtvrtého ročníku mezinárodního Wilderness Campu opravili mimo jiné 17 dřevěných hrázek, které pomáhají zpomalovat odtok vody z krajiny, pracovali na přípravě nového koryta potoka nebo obnovovali rašelinné louky. Letošní ročník přitom probíhal v době, kdy se podle organizátorů i na Šumavě výrazně projevoval nedostatek srážek a rekordní sucho v důsledku klimatické změny.
Kemp pořádá organizace Na mysli ve spolupráci se Správou Národního parku Šumava a propojuje praktickou ochranu přírody s odborným vzděláváním a osobní zkušeností účastníků. Na mysli je zároveň českým koordinátorem aktivit Evropského klimatického paktu.
„Zkušenost z Wilderness Campu potvrdila, že klimatická odolnost nevzniká jen rozhodnutími shora. Vzniká také tím, že lidé společně opravují mokřady, vracejí vodu do krajiny a přímo v terénu se učí od odborníků, kteří tato opatření plánují a realizují. Právě osobní zkušenost pak může vést k tomu, že lidé lépe rozumějí potřebě systémových řešení a mají konkrétnější představu o tom, jak by tato řešení měla vypadat. Jako ambasadorka Evropského klimatického paktu chci pomáhat propojovat obě roviny – občanskou zkušenost zdola a politická rozhodnutí, která jí mohou dát větší dosah,“ říká Gabriela Svárovská, ambasadorka Evropského klimatického paktu, poslankyně a spolupředsedkyně Zelených, která se letošního kempu osobně zúčastnila.
Dřevěné hrázky na odvodňovacích kanálech pomáhají udržet vodu v krajině
Dobrovolníci se letos soustředili především na následnou péči o opatření realizovaná v minulých letech v rámci šestiletého projektu LIFE for Mires, zaměřeného na revitalizaci šumavských rašelinišť a mokřadů.
V cenných lokalitách u Křemelné během týdne opravili 17 dřevěných hrázek na odvodňovacích kanálech. Jejich úkolem je zpomalit odtok vody z lesa a umožnit mokřadům a rašeliništím, aby jí v krajině zadržely co nejvíce. Na Knížecích pláních dobrovolníci kosili rašelinnou louku zarůstající rákosem, hrabali a odstraňovali biomasu tak, aby si lokalita zachovala vhodné podmínky například pro silně ohroženého tetřívka obecného a další chráněné druhy.
Dva dny účastníci pomáhali také s přípravou nového koryta potoka, který byl v minulosti sveden do potrubí v melioračním kanálu. Jeho návrat na povrch má pomoci obnovit přirozený vodní režim území a schopnost půdy zadržovat vodu.
Další práce probíhaly v bezlesých zónách v okolí Horské Kvildy, kde dobrovolníci odstraňovali hrabanku pod pokácenými smrky. Cílem je vytvořit podmínky pro návrat chráněných rostlin, které potřebují půdu chudou na živiny.
Od práce v terénu k pochopení adaptačních opatření
Smyslem kempu není pouze samotná práce v krajině. Praktické aktivity doplňují odborné exkurze, přednášky, společné debaty a kreativní program, díky nimž mohou účastníci lépe pochopit, proč jsou jednotlivá opatření důležitá a jak souvisejí s adaptací krajiny na měnící se klima.
Wilderness Camp 2026 skončil už v sobotu, ale ve mně stále doznívá mozaika setkání s mezinárodní komunitou i společné práce v terénu. Organizátorkám se podařilo vytvořit prostor, ve kterém se přirozeně propojily odborné znalosti jednotlivců s fyzickou prací v krajině. Uvědomila jsem si, že se člověk učí i pouhým společným bytím v krajině,“ říká Kristýna Holubová ze SWAP Prague, partnerské organizace Evropského klimatického paktu.
Letos byly poprvé součástí programu také klimatické procházky s revírníkem Martinem Tomanem. Zaměřily se například na přírodě blízký management lesa a na to, jak způsob hospodaření ovlivňuje erozi, vysychání půdy, schopnost krajiny zadržovat vodu i její odolnost vůči extrémním projevům počasí. Podle organizátorů byly letošní podmínky na Šumavě mimořádně suché. Oblast, která historicky patří k srážkově bohatším částem Česka, tak stále více čelí problémům, které byly dříve výraznější v jiných regionech.
„Právě vlastní zkušenost z terénu pomáhá pochopit, že obnova mokřadu nebo způsob hospodaření v lese nejsou izolovaná opatření. Ovlivňují, kolik vody krajina dokáže zadržet, jak reaguje na období sucha, ale také jak dokáže tlumit dopady přívalových srážek. Chceme, aby si účastníci ze Šumavy neodváželi jen informace, ale také zkušenost a nápady, které mohou dál využít ve svých komunitách a zemích,“ vysvětluje Viktorie Tenzerová, ředitelkaorganizace Na mysli, která kemp pořádá.
Čtyřicet lidí z deseti zemí
Letošního Wilderness Campu se zúčastnilo více než 40 dobrovolníků z Česka, Slovenska, Německa, Ukrajiny, Bulharska, Irska, Francie, Nepálu, Indie a Brazílie.
Odborným programem účastníky provázel Lukáš Linhart z organizace Krajina pro lidi, o revitalizaci rašelinišť a mokřadů přednášela Ivana Bufková z Národního parku Šumava, přednášku o cenných biotopech vedla další expertka Národního parku Šumava, Romana Roučková. Josefa Volfová se pak věnovala návratu vrcholových predátorů do české krajiny. Součástí programu byly také ornitologické a mykologické exkurze s odborníky.
Každodenní kreativní program Stories from Mires se zaměřoval na to, jak mladí lidé vnímají současné environmentální výzvy a jak mohou svůj vlastní hlas objevovat, rozvíjet a využívat.
„Mezinárodní dobrovolnický kemp organizace Na mysli v NP Šumava mě nezklamal ani letos. Velmi dobře propojuje vzdělávání s praktickou ochranou přírody přímo v terénu. Díky odborníkům z národního parku jsme mohli lépe pochopit, proč je naše práce důležitá. Velkým přínosem je pro mě také mezinárodní skupina účastníků, která umožňuje sdílet různé zkušenosti a pohledy,“ říká Alexander Marinov z Bulharska, který se kempu zúčastnil již potřetí.
„Wilderness Camp na Šumavě mi umožnil přiložit ruku k dílu a skutečně pomoci šumavské přírodě. Zároveň jsem velmi ocenila podporu, vstřícnost a odbornost pracovníků národního parku i celého organizačního týmu,“ dodává Barbora Pešková, která letos na kemp zavítala poprvé.
Přidejte odpověď